Sto hřebů
Příběh mladého, avšak v akademických kruzích již uznávaného profesora Boloňské university, který po letech studií a výuky propadne absolutní deziluzi z psaného slova. Dopustí se strašného činu v univerzitní knihovně, který omráčí laiky i profesory. Poté zmizí z města a zamete za sebou všechny stopy. Sám, jen v šatech, co má na sobě, se vydá nazdařbůh proti proudu Pádu. Ve zřícenině starého domku, obrácenému k řece, kde není nic, jen tráva a staré zdivo, znovu objevuje skutečný svět, nezprostředkované chuti, vůně, doteky lidí i přírody. Bez formulací, bez vysvětlivek, bez další doporučené literatury.
Olmiho manifest o vnitřní jedinečné síle a kráse každého člověka, jehož živé srdce vydá za tisíc knih, doslova "tisíc Vašich knih nemá cenu jednoho kafe s přítelem", natočený mistrně jako detektivka s filozofickým vysvětlením, je zatím posledním hraným filmem dnes již klasika italského filmu (připomeňme jeho slavný film Strom na dřeváky, oceněný Zlatou palmou v Cannes 1978).