Proroctví ukryté v paláci

Klikněte pro větší obrázek Francouzský seriál Avignonské proroctví se nese na módní vlně zájmu o mystéria minulosti, kterou podnítil úspěch románu Dana Browna Šifra mistra Leonarda. Vznikl podle původního scénáře jako letní sága určená pro hlavní vysílací čas. Z původní francouzské produkce patří mezi díla diváky nejoblíbenější. Tentokrát je seriál směsicí žánrů jako esoterismus, legend, středověké historie, zločinu a nechybí v něm ani láska, nenávist a především osudová rodinná tajemství.

Pro svůj mystery příběh si autoři vybrali jedno z nejznámějších a nejatraktivnějších historických míst ve Francii. Papežský palác v Avignonu jim poskytl nejen nádherné exteriéry ozářené sluncem, ale také dost tajemných a temných míst, jako stvořených pro intriky a vraždy páchané ve jménu získání budoucí vlády nad světem.

Klikněte pro větší obrázek Děj je inspirován místní legendou, podle níž měl papež Jan XXII., zvolený v roce 1316, objevit dokument, považovaný původně za Nostradamovo proroctví, které předpovídá budoucnost lidstva až do roku 4000, a poté ho měl ukrýt údajně v papežském paláci v Avignonu. Pokračování historického faktu a zápletky filmového příběhu už obstarala fantasie a představivost autorů.

Po celá staletí hledají tento poklad jedinci i tajné organizace, a bylo jen otázkou času, kdy se střetnou v neprostupných zdech, sklepeních a tajných chodbách papežského paláce, který mlčky stráží tajemství Proroctví, a odmítá jej dobrovolně vydat.

Kdo zná budoucnost, má moc

Klikněte pro větší obrázek Hrdinkou seriálu je mladá historička Estelle Esperanzová, která pracuje jako asistentka ředitele avignonského paláce. Již od dětství slýchala mnohé o Proroctví, ale vždy to pro ni byla jen legenda, o které jí vyprávěl její dědeček Louis: „Před tisíci lety Židé, které propustili z Babylonu, si s sebou přinesli tajuplný poklad, který schovali v chrámu krále Šalamouna. Po pádu Jeruzaléma ho pak templářští rytíři převezli do Evropy. Kliment V., první aviňonský papež, chtěl tento poklad získat za každou cenu. A proto nechal řád templářů rozpustit. Jan XXII., který nastoupil po Klimentu V., ho uschoval. Když se papežové vrátili do Říma, poklad zůstal zde v Avignonu.“

I Louis Esperanza zasvětil celý svůj život hledání Proroctví. Rod Esperanzů byl po celá dlouhá staletí spojen s papežským palácem. Louis se stal hlídačem v paláci jen proto, aby mohl sám pátrat po Proroctví. Podle něj není náhoda, že právě nyní začínají v paláci rozsáhlé rekonstrukce a vykopávky a že je řídí jeden z nejznámějších francouzských archeologů. Začal poslední lunární cyklus a během příštího úplňku by mělo proroctví vyjít najevo. Zbývá tedy jen pár týdnů, proto se všichni, kteří chtějí Proroctví získat, setkávají v papežském paláci. Při prvních stavebních zásazích puká zeď a za ní se objevuje Posvátná růžice, symbolické znázornění Bytosti světla. Chvíle pravdy se blíží a Louis si je vědom, že nyní už musí vyjevit Estelle tajemství jejich rodiny, že totiž rod Esperanzů je strážcem Proroctví a veškerou tíhu jejich osudu od nynějška ponese právě Estelle.

Nad tím, aby se Proroctví nedostalo do nesprávných rukou, bdí jakési „Evropské tajné služby“, které sledují členy Esperanzovy rodiny, dění okolo paláce a především činnost tajného bratrstva, které si říká „Bratři Jidášovy“. Jeho členové, kteří mají na rameni vypáleno gotické J, jsou své věci zcela oddání a neštítí se ničeho. Buď vykonají svůj úkol, nebo zemřou.

In girum imus nocte et consumimur igni

Klikněte pro větší obrázek Ve středověku oblíbený ďáblův verš (Touláme se nocí a oheň nás stravuje), který se v latině čte stejně dopředu i nazpátek (tzv. palindrom), v dávných dobách ho prý ďábel naučil jednoho seminaristu a nyní ho Estelle uslyší v noci z úst toho, kdo raději spáchá sebevraždu, než aby byl chycen při krádeži v paláci. Stejně jako i mnozí, kteří jsou zavražděni, mají vypálený cejch ve tvaru J.

„Lidé kolem vás padají jako mouchy,“ říká Estelle komisařka Renardová, která vyšetřuje vraždy v Avignonu. A Estelle pomalu začíná věřit, že Proroctví existuje. Na své pátrání však nemá příliš času, neboť brzy začne být právě ona podezřelou číslo jedna a zároveň a největším nebezpečím pro Bratry Jidášovy.

Klikněte pro větší obrázek Scénárista Pascal Fontanille už dávno snil o tom, že napíše drama, v jehož hlavní roli bude tato perla gotiky, papežský palác v Avignonu. Chtěl tak tím vzdát hold svému dědečkovi, který s kyvadlem v ruce obcházel hrady a hledal zapomenuté poklady. Spolu se svou spolupracovnicí Emmanuelle Rey-Magnanové (oba jsou autory právě vysílaného seriálu Tři ženy za letního večera) neponechali nic náhodě a osmnáct měsíců studovali historii papežského paláce. Jejich úsilí pak bylo korunováno možnostmi natáčení, které palác tvůrcům poskytl. Štáb totiž mohl točit ve dne i v noci v této UNESCEM chráněné památce zdarma, pod podmínkou, že se nebude dotýkat starobylých stěn a že nebude narušen provoz paláce, který je v létě turistickým magnetem a místem konání divadelního festivalu.

Rozpočet seriálu se nakonec vyšplhal na osm milionů EUR při účasti 80 herců a 800 statistů. Představitelku hlavní role Estelle Louise Monotovou si mnozí diváci pamatují z kriminálního příběhu Anděl ohně, který vysílala ČT v loni. Vedle známých herců jako Martha Kellerová, Francois Perrot či Francois Dunoyer se v seriálu objeví i Claude Gensacová roztomilá „manželka“ četníka ze Saint-Tropez.

Základem jsou emoce

Klikněte pro větší obrázek „Dokázat vdechnout postavám život a vnést emoce do příběhu, který vyprávíte. Pokud chybí emoce, nepomohou žádné efekty ani sebekrásnější exteriéry,“ říká o své práci režisér Denis Delrieux. „Natáčení trvalo osmdesát dva dní, což je i není mnoho, protože jsem se v každém záběru snažil zachovat kontinuitu exteriérů, tedy pohledů na palác. Byl jsem si vědom, že točím žánrový film, avšak plný podivností, esoterie a mystiky a v tomto ohledu není zrovna snadné nebýt směšný, ale naopak být pro diváka co nejvíce záhadný a uvěřitelný. Snad se mi to podařilo...“

Text Zuzana Kopečková, ČT
Foto archiv ČT
Převzato z týdeníku ČT+