Když hrají hudci

Klikněte pro větší obrázek „Hudci milí hudci, ej vy pěkně hrajete, ale zajtra bože, zajtra už nebudete...“

Slova úvodního hudebního čísla pořadu Putování za písničkou s Jožkou Šmukařem hodně napovídají, o co půjde tentokrát. Samozřejmě, o lidovou muziku, o cimbálku s názvem Hudci z Kyjova, o báječný sbor chlapů, kteří jsou profesionály nejen s hudebními nástroji, ale taky dovedou senzačně zpívat.

Navíc to všechno v originálním a rázovitém a dalo by se říci neopakovatelném prostředí vinného sklepa Mirka Jagoše v jihomoravských Mutěnicích.

Primášem Hudců je Aleš Smutný, Jirka Frolec je violista, jeho bratr Zdeněk hraje na basu, dechové nástroje ovládá Petr Švaňhal a pětku doplňuje cimbál Marka Gajdy.

Klikněte pro větší obrázek Všichni jsou to skvělí hráči, kteří spolu hrají od roku 1994, ale s muzikou, hlavně s tou moravskou lidovou, se potkávali v jiných kapelách už nějaký ten pátek předtím. Jako Hudci měli tedy poměrně lepší startovací čáru než ostatní, a to se rychle projevilo. Už dva roky po založení vydala cimbálka své první cédéčko Putovali hudci. Za další roky desku Jede forman dolinů a poté ještě CD a DVD Proč kalino nerozkvétáš.

Jak přiblížit ty písničky, hlavně ty nejnovější, kterých si Hudci samozřejmě cení nejvíc? Jsou to třeba tituly V tem kyjovském poli, Dyby nebývalo, Kostelíček nebo báječnou a většinou závěrečnou „pecku“ Proč kalino nerozkvétáš.

Klikněte pro větší obrázek „Je to takový zvláštní kompilát písniček z nejrůznějších jihomoravských oblastí,“ vysvětluje primáš Aleš Smutný. „Jsme sice Hudci z Kyjova, ale původem jsme každý odjinud... Ze Ždánicka, Kyjovska, Veselka, z okolí Uherského Brodu či z Hanáckého Slovácka. Každý z nás přináší na zkoušky to, co zná, co umí od mládí, no a pak se snažíme dát těm věcem nový a osobitý charakter, moderní a originální kabát...“

Je třeba poznamenat, že když se divák zaposlouchá do muziky, která zazní v televizním pořadu Putování za písničkou, v některých skladbách uslyší krásné hudební aranžérské nápady, snad dokonce až lašské inspirace Leoše Janáčka. To je velmi pěkné.

Jak už bylo řečeno, točilo se ve sklípku, nemohla tedy chybět písnička Ovíněné skočné v interpretaci Aleše Smutného a Petra Švaňhala. Navíc Petr přinesl ukázat originální cikánský dechový nástroj se zvláštním názvem tárogató, snad stvořený pro smutné a lyrické melodie.

Jako host Hudců se představil Karel Heger, profesor brněnské JAMU, kde učí muzikálové zpívání. S Jožkou Šmukařem si vystřihli poetický duet Za horama dědina.

Ve sklípku Mirka Jagoše, který kapelu i realizační štáb pohostil výtečným vínem, se koštoval rýnský ryzlink, veltlín, někdo zkusil charrdonay, popřípadě rulandu šedou... No, ani jeden vzorek neměl chybu!

Všechno se do pořadu vejít nemohlo, to podstatné ovšem ano. Báječná nálada, skvělá atmosféra, a hlavně nádherná jihomoravská lidová písnička. Pro diváky z Kyjovska bude milým potěšením, pro ty odjinud velkým a skoro až zázračným překvapením.

Text: Jiří Moc, foto: Peter Beňa
Převzato z časopisu ČT+