Co dělá Léto z rozmaru

Bylo, nebylo… Jednou se Léto z rozmaru rozhodlo, že se nevzdá své vlády. Není to špatná představa, mít pořád jenom léto, hlavně pro ty teplomilné z nás! Jenže tento nápad Létu neprojde jen tak. To by se do toho totiž nesměl vložit televizní moderátor počasí Chládek. Právě tak začíná Pohádkové počasí, tak trochu arabelovská televizní pohádka, kterou jsme pro vás v premiéře připravili o Velikonocích. V Léto se v Pohádkovém počasí proměnila Lucie Černíková.

Jaká jste byla jako malá, jaké jste měla sny, hry, lásky, co vás bavilo? Splnilo se vám něco z dětských snů?

Jako malá holka jsem si ráda hrála; buď jsme s naší dětskou partou lítali venku a hráli hry, a když jsem byla zrovna sama, vystačila jsem si povídáním s kytičkami, mravenci nebo hlemýžděm. A přitom jsem si pořád prozpěvovala a snila o tom, že budu jednou velkou umělkyní nebo učitelkou.

Takže jste si vlastně splnila dětský sen?

Přesně tak. Vyrůstala jsem v hudební rodině a měla jsem ke zpívání odmalička tak nějak přirozeně blízko. Chodila jsem do hudebky na zpěv, klavír a později i do dramatického kroužku. Už tenkrát jsme hodně vystupovali a mě to moc bavilo. Proto jsem se rozhodla studovat, zvolila jsem Konzervatoř Jaroslava Ježka. Byla jsem štěstím bez sebe, když mě přijali. Prožila jsem tam šest krásných, poučných a inspirativních let, na nichž měla nemalý podíl kromě jiných má profesorka hlavního oboru Virginie Walterová, které touto cestou děkuji.

V pohádce Pohádkové počasí hrajete Léto. Jak si máme takovou pohádkovou postavu představit? Jak Léto vypadá, jak se chová?

V této pohádce je Léto poněkud rozmarné. Nechce se vzdát své vlády a používá k tomu prostředky, které nejsou zrovna fér. Kostým léta je vesele barevný a posetý slunečnicemi, přičemž tu největší má Léto na hlavě.

Máte ráda léto?

Ano, slunce mi dává zásobu energie na celý rok. V létě se moc ráda koupu, chodím do přírody, jezdím na kole či na kolečkových bruslích.

Text Jitka Škápíková
Foto Jana Vargová, ČT a archiv
Převzato z týdeníku ČT+