Jak český a moravský národ povstal z mrtvých. Jak se během století stal vyspělou společností. A jaké omyly a spory po devatenáctém století v naší zemi zůstaly

Zrod národa.

Od konce osmnáctého přibližně do konce devatenáctého století v českých zemích proběhl takřka zázrak. Za sto let se z téměř odumřelého českého a moravského národa, jehož jazyk používali už pouze lidé na venkově, stal rovnocenný národ s vyspělými národy Evropy. Tento úspěšný proces ekonomické, kulturní i společenské emancipace všichni známe pod pojmem národní obrození. Jeho seriozní představitele a jejich oduševnělé tváře si pamatujeme z rytin ze školních učebnic. V žádném případě však nešlo o nudný proces a o proces, o kterém nám už všechno prozradili ve škole. Hodně se vždy opomíjelo, že první generaci vlastenců tvořili katoličtí kněží. Ne všichni obrozenci zahořeli také láskou ke všemu slovanskému. Dění na Moravě a v Čechách se značně lišilo. Největší spory mezi obrozenci o rukopisy, o smysl českých dějin se táhly desítky let. A také se nepřipomínalo, že devatenácté století bylo rovněž obrozeneckým stoletím českých Němců. A že snad nejožehavější otázku položil národu teprve čtyřiadvacetiletý Hubert Gordon Schauer. Přes všechny rozpory to však byl opravdu zázrak a do dvacátého století vstupovali Češi a Moravané jako vyspělá společnost, které chybělo jediné, odpovídající politická moc.

Stopáž52 minut
Rok výroby 2012
 ST