Dokument o krásném uměleckém a lidském vztahu otce a syna – významného houslového virtuosa Jana a slavného dirigenta Rafaela.
Scénář J. Pilka. Režie M. Suchánek.

Český houslista a hudební skladatel Jan Evangelista Kubelík (*5. 7. 1880 – †5. 12.1940) se narodil v Praze-Michli jako syn krejčího. Na konzervatoř byl přijat ve dvanácti letech Otakarem Ševčíkem dříve, než to dovoloval řád školy. Jeho profesor na něm aplikoval svou novou houslovou metodu a během šesti let se z Jana Kubelíka stal dokonalý interpret. V roce 1901 se vydal do USA, kde absolvoval 78 koncertů za klavírního doprovodu českého operetního skladatele Rudolfa Frimla. Jeho vánoční koncert na náměstí v San Franciscu poslouchalo přes sto tisíc posluchačů. Z honorářů si koupil o tři roky později zámek Býchory u Kolína, kde se v červnu 1914 po pěti dcerách narodil jeho syn, dirigent Rafael Kubelík. Syn slavného houslového virtuosa byl po krátkém angažmá v brněnské opeře jmenován v roce 1942 uměleckým ředitelem České filharmonie. Tehdy mu bylo 28 let. Není bez zajímavosti, že o čtyři roky později s naším prvním orchestrem zahajoval i uzavíral první ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.

„Můj otec mi dal vlastně celý hudební svět do vínku, jemu jsem vděčný za všechno“, řekl dirigent světového renomé Rafael Kubelík (*29. 6. 1914 – †11. 8. 1996) u příležitosti svého posledního pražského koncertu v listopadu 1991 a pokračoval: „Když zemřel, věděl jsem, že nezemřel, že žije ve mně dál. Každé slovo o něm není dostatečně silné, není dostatečně krásné, není dostatečně věrné, není dostatečně svaté. Nemůžu nic víc říct, než bez něho bych nebyl.“

Místem posledního odpočinku otce Jana a syna Rafaela se stal Slavín na Vyšehradském hřbitově v Praze v blízkosti hrobu Bedřicha Smetany.

Napište nám