Dokument o životě Romů na sídlišti v Chánově z roku 2007

PPodle výsledků terénních pracovníků a oficiálních údajů žilo v roce 2005 v chánovské komunitě 1635 osob romské národnosti, z toho je 872 mužů a 763 žen. Počet práceschopného obyvatelstva byl 787, z toho 581 bylo uchazečů o zaměstnání (225 žen a 356 mužů). Pouze dvě ženy z nich mají maturitu.

Většina obyvatel Chánova žije ve vlhkých místnostech bez oken, topení a často i světla a vody.

Komunitní centrum formuluje příčiny uvedeného stavu následovně:

1) Nízká vzdělanost skupiny: nedostatečné vzdělání je až sekundárním problémem, protože primární problém spočívá v problému s češtinou, řada členů komunity češtinu neovládá téměř vůbec a nebo mají alespoň vážné problémy se spisovnou, odbornou češtinou při vyjednávání na úřadech. Nedostatečná jazyková vybavenost je pak bariérou v přístupu ke vzdělání i k zaměstnání.

2) Orientace na momentální existenční problémy: z tíživé existenční situace obyvatel Chánova vyplývá jejich nezájem o dlouhodobá, byť efektivnější a účinnější řešení. V případě jejich vzdělávání je naprosto klíčová motivační složka a především fragmentace školení na kratší úseky.

3) Dlouhodobá nezaměstnanost ve skupině je příčinou nejen existenčních problémů, ale sekundárně ovlivňuje nepříznivě pozici mladé generace na trhu práce: děti nemají od koho napodobovat pracovní návyky, protože zkušenosti s trhem práce a orientace na něm je minimální.

4) Xenofobie a segregovanost dopadá na obyvatele Chánova zdvojeně: xenofobní nálada společnosti vytváří bariéry obecné pro rómské obyvatelstvo, ale navíc mají obyvatelé Chánova jakési stigma nejen v majoritní, ale dokonce i v rómské společnosti.

Z toho vyplývá nutnost komplexní, dlouhodobé a zároveň ke skupině citlivé intervence, o kterou již několik let Komunitní centrum Chánov usiluje. Dokument Ivana Pokorného zaznamenává jak jeho snahu, tak nezkreslený obraz života Romů.

Napište nám