Co všechno přetrvalo v našem školství z doby Marie Terezie, aneb jaká je a jaká by mohla být naše škola.
Scénář a režie T. Škrdlant.

Způsob, jakým společnost vychovává děti, ji věrně zobrazuje. Je to do značné míry i předobraz budoucnosti. Škola je první formální sociální strukturou, do které dítě vrůstá. Ve škole se mimo jiné naše děti učí nebo odnaučují demokracii. Školní výchova v Čechách byla už od Rakouska-Uherska založená na herbartovském dogmatu dítěte jako šelmy, kterou je třeba zkrotit, aby byla schopna výuky a přizpůsobení se světu dospělých. Tento přístup stále přetrvává, učitelé reprodukují restriktivní postoje, kterými byli sami v dětství formováni. Většinou neberou dítě jako partnera, ale jako protivníka. Přitom odvaha prosadit sám sebe, vědomí vlastních práv a svobod, neochota podřizovat se něčemu slepě - to je základní občanský postoj, kterému se dítě může naučit ve škole možná ve větší míře než doma. Dokumentární film Tomáše Škrdlanta ukazuje jaká je škola dnes, ale také, jaká by mohla být v budoucnosti.

Napište nám