Kameraman s nezaměnitelným rukopisem, jenž včera zemřel ve věku 85 let, se stal předním obrazovým kronikářem srpna 1968 i Palachova týdne a doplatil na svou odvahu ztrátou profese (2008). Režie M. Šulík

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Včera odešel jedinečný kameraman a neohrožený člověk Stanislav Milota, jehož životní osud patří k nejpůsobivějším příběhům naší poválečné filmové historie. Žižkovského frajera a samouka na kameramanské výsluní vynesla nezměrná pracovitost a výjimečná imaginace. Už od patnácti let působil na Barrandově, nejprve jako osvětlovač, pak jako ostřič a švenkr. V první polovině šedesátých let se stal samostatným kameramanem, jenž svěží obrazovou dynamikou pozvedl dnes pozapomenuté snímky Na laně (1963) či Anděl blažené smrti (1965). I proto si jej Juraj Herz zvolil jako kameramana svého legendárního filmu Spalovač mrtvol (1968), jehož mrazivé vizuální ztvárnění patří k nejpozoruhodnějším kameramanským výkonům vůbec.

Kromě vynalézavosti však Stanislavu Milotovi nechyběla ani odvaha a nasazení. Během invaze v srpnu 1968 natočil stovky metrů dokumentárního materiálu, stejně jako v lednu 1969 při pohřbu Jana Palacha, jehož emotivně vypjatý záznam se pokládal dlouhá léta za ztracený. Odveta v podobě okamžitého propuštění z Barrandova při prověrkách a následující zdravotní potíže jeho profesní dráhu ukončily. Po podpisu Charty 77 se s filmovou kamerou rozloučil záznamem tajného bytového představení své manželky, herečky Vlasty Chramostové, Zpráva o pohřbívání v Čechách (1979). Po revoluci působil jako první vedoucí sekretariátu prezidenta Václava Havla, v Radě Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Je laureátem Ceny Františka Kriegla a nositelem Čestné medaile TGM za věrnost jeho odkazu.

Stanislav Milota
kameraman

Stanislav Milota

* 7. 3. 1933

† 18. 2. 2019


Stopáž57 minut
Rok výroby 2009
 ST
ŽánrDokument