Na Jana Procházku, jednu z prvních obětí normalizace, vzpomínají Mahulena, Iva a Lenka Procházkovy, P. Kohout, A. Lustig, V. Havel, K. Kachyňa a další (2001). Dokumentem si připomínáme 90. výročí narození tohoto významného spisovatele a scenáristy. Režie J. Niubó

Osudy spisovatele a scenáristy Jana Procházky byly složité, rozporuplné i typické pro dobu, v níž žil. Rolnický synek z Ivančic vystudoval zemědělskou školu a po krátkém šéfování na mládežnickém statku se stal placeným funkcionářem svazu mládeže. V polovině padesátých let se začal více věnovat psaní a již první prózy ukazovaly výrazný talent. Od roku 1959 pracoval na Barrandově jako dramaturg a vedoucí skupiny a napsal scénáře, většinou podle vlastních próz, k výrazným filmům, angažovaným, ale i velmi kritickým a kontroverzním: Ať žije republika, Kočár do Vídně nebo Noc nevěsty. Od začátku šedesátých let byl členem ÚV KSČ a patřil k tzv. reformnímu křídlu, i když byl osobním přítelem Antonína Novotného. Rok 1968 byl pro něj zlomový i osudný. Po okupaci byl film Ucho, kde zúročil i odhalil kontakty se stranickými špičkami, sice natočen, ale okamžitě zakázán. Procházka se ihned stal nepřítelem socialismu a zřejmě i to přispělo k předčasnému konci jeho života. V těchto dnech si připomínáme 90 let od narození této osobnosti.

Jan Procházka
spisovatel, scenárista

Jan Procházka

* 4. 2. 1929

† 20. 2. 1971


Stopáž52 minut
Rok výroby 2001
 ST AD 4:3
ŽánrDokument