Rozhovor s Lindou Jablonskou po 6 letech

Od prvního uvedení dokumentu Kupředu levá, kupředu pravá, uběhlo již šest let. Když se ohlédnete zpět, máte dojem, že se od té doby naše politická scéna vydala správným směrem?

Já si ani nejsem jistá, jestli se někam vůbec vydala. Snad kupředu. Naštěstí ani ne moc doleva, ani ne moc doprava. Víc než politická scéna se ale pohnuly reakce obyčejných lidí na politické nepřístojnosti. Vznikají hnutí, lidé se zajímají o to, co se kolem nich děje. To je skvělé.

V čem vidíte největší možný přínos mladých lidí v politice? Nemůže je členství v nějaké mládežnické organizaci naopak spíš o to dříve „semlít“ a připravit o nadšení a ideály?

Mít členství v mládežnickém politickém hnutí jako koníčka číslo jedna – věnovat mu všechen svůj volný čas, obětovat všechno ostatní – to určitě člověka poznamená. Osobně si myslím, že do politiky by měl člověk vstoupit až poté, co se dobře orientuje v jiném oboru nebo oborech, poté, co má reálnou zkušenost s fungováním společnosti. Přímý tah na politickou funkci od pubertálního věku není podle mých zkušeností z natáčení úplně dobrý nápad.

Pokračujete dodnes v mapování osudů těch, které jste sledovala v dokumentu Kupředu levá, kupředu pravá? Doneslo se k vám, zda uskutečnili své plány, případně kam je život posunul?

Chtěla jsem pokračovat minulé volby, ale bohužel jsem v těch dnech točila sice opět na politických mítincích, ale s lidmi s mentálním hendikepem. Nicméně doneslo se mi, že jeden z komunistů (ten, co ve filmu truchlí nad pomníkem sovětského letce) se dal k extrémní pravici.

Konzervativec, který se tak usilovně poušel dostat do vedení MK (i za použití solária) se stal předsedou organizace. Mladý komunista David se dostal v tehdejších komunálních volbách do zastupitelstva a rozešel se svou dívkou Veronikou, která má teď malé dítě s předsedou KSM.

O ostatních toho bohužel moc nevím.

I Vaše další dokumenty se věnují vlivu politiky na různé skupiny obyvatel. Ať už dokument z cesty do Severní Koreje Vítejte v KLDR!, kde má politický režim nad lidmi absolutní moc, nebo Pozemšťané, koho budete volit?, který se věnuje tomu, jak se hendikepovaní lidé orientují ve veřejném prostoru, jak vnímají politiku a naopak jak je v přímé konfrontaci vnímají politici, ale i ostatní „normální“ lidé. Plánujete se i nadále věnovat politickým tématům?

Já mám pocit, že tyhle filmy nejsou primárně politické, spíše poukazují na nějaké fenomén, který je s politikou spojený. Že je zkrátka politika něco jako zajímavé pozadí, na kterém se může odehrát úplně jiný děj. Momentálně nic takového ale neplánuji, ale kdo ví…

A na závěr obligátní otázka – na čem v těchto měsících pracujete?

Můj momentálně velice srdeční projekt je sledovaní několika dívek z výchovného ústavu. Jinak se zabývám různými dokumenty pro ČT.

Rozhovor s Lindou Jablonskou (2006)

Rozhovory