Jak si v Česku vybíráte projekty? Přesvědčí Vás zajímavá látka nebo spíš osobnost režiséra?
Konkrétně pro tento film jsem se rozhodl kvůli Ivovi. My jsme spolu točili film Minulost a už jsme si vyzkoušeli, že nám spolupráce moc dobře funguje. Jsme dobrý tvůrčí tým, my spolu ani nemusíme nějak hluboce diskutovat, rozumíme si jaksi automaticky a vůbec se nehádáme. Když o projektu mluvíme a plánujeme co a jak udělat, míváme na 99% procent stejný názor. A to mě baví, taková práce mi přináší dobrý pocit.
Zkusil byste nám přiblížit vizuální stránku filmu?
Tenhle film není dějový, je o stavu duše jednoho člověka v poněkud krizovém období. Tím pádem jsme nešli cestou zobrazování reality a vyprávění děje. Ale zobrazujeme atmosféru. To samozřejmě skvěle umí hudba, ale leccos může napovědět i obraz. Jím jsme chtěli podpořit pocit, nebo pohled na svět hlavního protagonisty – neboli nešťastného týpka, který trochu zabloudil a neví kudy dál.
Technologicky?
To je dost složitý proces, protože jsme nešli klasickou laboratorní cestou. Film se při natáčení podexponovával, v laboratořích poté podvolával a při výrobě kopií s používal takzvaný nebělený proces, kdy se z materiálu nevymývá stříbro.
A navíc musím říct, že nás velmi velkoryse podpořila firma Panavison, která nám půjčila snad vůbec nejlepší širokoúhlé objektivy, které na světě existují.