Úvod » Věda a umění » Dekonstrukce

20. 2. 2008

Dekonstrukce

Cílem umělkyně Marty se Menezes bylo vytvořit „živé“ obrazy a pak je na výstavě dekonstruovat – rozrušit. Jako plátno k reprodukci geometrických obrazů Pieta Mondriana použila agar a bakterie. Obrazy v tomto případě tvořily zvětšené verze Petriho misek a barvy obrazů se postupně znehodnocovaly působením bakterií z laboratoře Dr. Lígia Martins, z Oeiras v Portugalsku. Tato laboratoř původně zkoumala bakterie, které dovedou odbourat znečišťující textilní barviva. Dílo vznikalo ve spolupráci umělkyně a vědců, kteří společně řešili problém, jak adaptovat bakterie na podmínky uměleckých galerií. Reprodukce obrazů Modriana vznikly vnesením pigmentů a umístěním bakterie Pseudomonas putida, která tyto pigmenty požírá při množení. Celý obraz tak postupně mizí a modernistická abstrakce je dovedena ad absurdum.

Marta de Menezes, umělkyně, Portugalsko:Umělecké dílo je život a jako život umírá a ztrácí tvar, stejně jako jednou každý z nás.

Plátna abstraktního malíře Pieta Mondriana biologicky ožívají a celé umělecké dílo se pomocí bakterií přímo na výstavě rozkládá. Tedy dekonstruuje. Autorkou díla je známá portugalská umělkyně Marta de Menezes, která spolupracuje s vědci už mnoho let.

Denisa Kera, kurátorka výstavy Transgenesis 2007: Její díla prezentují ideální případ, kdy se spolupráce umělce a vědce podaří. Protože je to dílo jak umělecky zajímavé, navazuje na tradiční umění, a na druhou stranu je to zajímavé i vědecky, protože zde byly použity bakterie, které požírají textilní barvivo.

Marta de Menezes, umělkyně, Portugalsko:Posledních osm let se pohybuji v různých biologických laboratořích. Na projektu Decon jsem pracovala s mikrobiology v laboratoři doktorky Ligie Martins. Tam zkoumají strategie nápravy biologickými prostředky. Bakterie jsou upravovány tak, aby aktivně odbourávaly jedovaté odpady textilního průmyslu, hlavně barviva.

Hlavní myšlenkou bylo vytvořit skutečně živé obrazy. Umělkyně využila bakterie Pseudomonas putina, které se živí textilními barvivy. Bakterie se ale běžně množí pouze v laboratoři. Jak je tedy dostat do výstavní síně?

Marta de Menezes, umělkyně, Portugalsko:To byl můj hlavní úkol. Museli jsme vymyslet, jak bakterie ovlivnit, abychom odbourání a rozklad celého díla řídili a přesně načasovali. V laboratoři můžete mít ideální podmínky po celých 24 hodin, ale já jsem chtěla díla pověsit mezi lidi na zeď na celou dobu výstavy. Takže jsem sledovala různé proměnné, abych mohla řídit degradaci co nedůsledněji.

To se nakonec podařilo. Autoři vytvořili jakési vitrínové verze Petriho misek, do kterých bakterie umístili. Jako podklad použili místo malířského plátna agar, běžně používanou výživnou látku pro pěstování mikroorganizmů.

Marta de Menezes, umělkyně, Portugalsko: Vytvořila jsem přesné repliky Mondrianových obrazů a přímo obarvila podkladový agar. Tyto bakterie nepotřebují přístup vzduchu. Pak všechno začalo fungovat. Záviselo to jen na pH a množství použitých buněk.

Podklad z agaru se obarvil textilními barvivy a pak už všechno záleželo jen na bakteriích a na jejich chuti k jídlu. Barvu rozloží a zbude čirá abstrakce, dílo nakonec zcela zmizí – možná že to právě tak Mondrian chtěl.

Marta de Menezes, umělkyně, Portugalsko:Mondrian neuznával žádné formy kromě čtverce a obdélníku. Ostatní linie rozbíjí, nechává je zmizet. Pro mě to byla výzva spojit jeho racionalitu s biologií, kde se také všechno točí kolem rozkladu, rozpadu a smrti. Moje dílo má ale spoustu dalších významů. Dekontaminace, dekonstrukce, dekompozice, degradace.

To je Decon.

Petr Tomaides

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Video

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější