Úvod » S Michaelem za… » FameLab – mezinárodní kolo

FameLab – mezinárodní kolo

Přidat do mého PORTu

1. 7. 2011

FameLab – mezinárodní kolo

FameLab je zábavná soutěž pro mladé vědce a vědkyně, která nabízí možnost zlepšit schopnost vědu popularizovat. Zároveň si klade za cíl přinést publiku aktuální ukázky toho, čím se současná věda zabývá. Tato soutěž, kterou pořádá Britská rada a nadace Karla Janečka, má už i v České republice za sebou své finále. Nyní vás zavedeme na mezinárodní finále FameLabu v anglickém Cheltenhamu, kde cenu publika získal náš vědec Michal Babič z Institutu makromolekulárních chemie.

Filip: Je pátek 10. června 2011 večer. V anglickém Cheltenhamu končí čtvrtý den zdejšího festivalu vědy.

Tereza: V jednom ze zdejších stanů však právě teď probíhá generální zkouška na zítřejší mezinárodní finále soutěže mladých vědců – Famelab.

Filip: Organizátoři z British Council kontrolují, zda je na místě všech čtrnáct finalistů.

Tereza: Následuje instrukce k bezdrátovým mikrofonům.

Matt Parker, moderátor: Ladies and gentlemen, I give you Mati…, Mato… That girl, yes.
Dámy a pánové, představuji vám Mati…, Mato… Ano, tuto dívku. Ano.

Filip: Moderátor zítřejšího finále, Matt Parker, zatím zoufale zápasí s výslovností cizích jmen. A cizinci jsou tentokrát všichni finalisté.

Zvukař: Which number?
Jaké číslo?

Michal Babič: Four.
Čtyři.

Zvukař: Four, in order.
Čtyři. V pořádku.

Matt Parker, moderátor: … next contestant from the Czech Republic. It’s Michael?
Další soutěžící je z České republiky. Je to Michael?

Hlas z publika: Michal.

Matt Parker, moderátor: Mikal! Ladies and gentlemen – Mikal!

Tereza: Ano, vítěz českého národního kola, Michal Babič.

Michael Babič: Hello… The light is absolutely terrible. I should be speaking about breakfast.
To světlo je absolutně hrozné. Mel bych mluvit o snídani.

Filip: Ovšem. Vše začíná snídaní. Při ní proběhlo také seznámení všech finalistů. Všichni jsou totiž ubytováni pod střechou jednoho hotelu.

Ljubov Kostova, British Council, koordinátorka mezinárodního finále Famelabu: That’s great to see you. You know, it’s great to see your real face.
To je skvělé, že tě vidím. Že tě poznávám osobně.

Tereza: Parní vláček, jako z filmových příběhů Harryho Pottera, supí předměstím Cheltenhamu. Toto stotisícové město leží na jihozápadě Anglie.

Filip: Stalo se známým lázeňských střediskem poté, co zde začátkem 18. století objevili minerální prameny.

Tereza: Ano, britské ostrovy nezapře ani doprava na levé straně, ani tradiční patrové autobusy.

Filip: Cheltenham je městem tradičních koňských dostihů a festivalů. Hudební, jazzový a literární festival doplňuje v červnu festival vědy.

Tereza: Vzdělání spolu se zdravím jsou ostatně i v městském znaku.

Filip: Centrem festivalu vědy je městská radnice z roku 1902. Právě letos probíhá jeho jubilejní desátý ročník.

Tereza: Matematik a moderátor Matt Parker nás zval na festival i z hlavních plakátů.

Filip: Šest dní, více než sto akcí, velké myšlenky, ještě větší otázky. Prostě věda je tu opravdu pro každého.

Tereza: Nevěříte? Nejpádnějším důkazem byl hlavní sál radnice. Zóna objevů. Od rána až do večera v obležení především těch nejmladších.

Filip: Třída za třídou se střídaly u spousty stánků. Zasvěcení průvodci měli stále vděčné posluchače i diváky.

Tereza: Od chemie přes biologii, archeologii a matematiku třeba až po fyziku.

Filip: Festivalu ovšem patří i celý park za radnicí. Několik velkých a řada menších stanů nabízejí hodinu po hodině zajímavý program.

Tereza: Předvádění pokusů, přednášky i debaty pro veřejnost za účasti špičkových britských vědců.

Filip: Pro teenagery jsou tu soutěže vozítek a robotů.

Tereza: Starší tu najdou chvíli pro posezení a občerstvení.

Filip: Svůj stan tu měla vědecká sekce televize BBC. Samozřejmě i ten byl v obležení.

Tereza: Uvnitř jsme právě zastihli představení s pokusy s nenewtonskou tekutinou. Přesně takové jsme vám před časem ukázali s naším Michaelem.

Filip: Na své si na festivalu přijdou i zájemci o populárně vědeckou literaturu.

Tereza: Stan experimentů se během chvíle přeměnil na chemickou laboratoř, v níž se právě teď tito gymnazisté seznamují s přípravou a vlastnostmi fluorescenčních látek.

Filip: Polední občerstvení v trávě. Takhle jsme tu viděli nejednu školní třídu.

Tereza: A takhle daleko je to do partnerských měst Cheltenhamu.

Filip: Do posledního místečka se odpoledne zaplnila jedna ze stanových arén. O začátcích života přednášel známý biolog Robert Winston.

Tereza: Úplně stejná situace následujícího dne. O zdánlivé prázdnotě vesmírných hlubin vypráví přední teoretický fyzik a popularizátor vědy, profesor Jim Al-Khalili.

Prof. Al-Khalili: Spousta našich měst má svůj festival. Cambridgský, oxfordský, manchesterský festival vědy. Kamkoli přijedete. Cheltenhamský festival je z nějakého důvodu přitažlivější. Má osobitější atmosféru, než jakékoli jiné místo. Jezdím sem už devět let. Zmeškal jsem první ročník, toho lituji, ale od té doby jsem tu každoročně. Je to mé oblíbené období roku. Obklopují vás totiž lidé, kteří mají rádi vědu a její popularizátory.

Tereza: Stan pokusů se mezitím změnil na diskusní halu. A téma je velice aktuální – technologie zachycování uhlíku.

Filip: Tuto diskusi odborníků s posluchači vede – pozor – herečka Timandra Harknessová.

Timandra Harknessová, herečka, členka poradního výboru Cheltenhamského festivalu vědy:
Začala jsem u komedie a pak, když jsem objevila věci kolem vědy, zjistila jsem, že jsou zajímavější, než to, o čem je komedie. Dělat humor o vědě, kolem toho je více srandy než hrát v komediích o nudných tématech jako je pivo, chlapi atd.

Filip: Je pátek 10. června, pozdní večer. Předvečer FameLabovského finále. Naše malá česká výprava má přesto napilno.

Tereza: Vybrušují se poslední detaily zítřejšího vystoupení.

Filip: A je to tady. Sobota 11. června večer. Mezinárodní finále FameLabu začíná.

Tereza: Moderátor a matematik Matt Parker vzpomíná: před dvěma lety byl právě on zde britských finalistou.

Filip: A Matt uvádí první finalistku.

Alexandrina Al-Djassem: Jmenuji se Alexandrina Al-Djassem. Jsem z Bulharska. Studuji na Sofijské univerzitě.

Alexandrina Al-Djassem: Indeed, we are all unique. And that is so, because the differences in our DNA are sort of like our personal bar code.
My všichni jsme opravdu jedineční. A je to kvůli rozdílům v naší DNA, která je něco jako náš osobní čárový kód.

Philipp Ambichl: Jmenuji se Philipp Ambichl. Jsem z Rakouska. Dělám svou diplomovou práci na Vídeňské technické univerzitě

Philipp Ambichl: But how can I train my waves a little bit to reach only one specific receiver?
Jak ale mohu vycvičit své vlny, aby směřovaly k jedinému určenému přijímači?

Tereza: Také v Cheltenhamu vystoupení posuzovala tříčlenná porota. Právě hovoří Roger Highfield, redaktor týdeníku New Scientist.

Philipp Ambichl: You could use that for a low power communication for example, because you can minimize the loss, apart from directing the waves…
Mohl byste to použít například k nízkoenergetickém přenosu dat, protože můžete omezit ztrátu, kromě energie pro směrování vln.

Filip: Některé otázky vyžadují skutečně zasvěcené odpovědi.

Porotce: Right.
Dobře.

Iva Pritišanac: Jmenuji se Iva Pritišanac a jsem z Chorvatska.

Iva Pritišanac: … that every person in this room possesses a private army of twenty billion cells of defense system, constantly protecting you from intruders and tumors.
… že každý v tomto sále má osobní armádu dvaceti miliard buněk obranného systému, která vás neustále chrání před vetřelci a nádory.

Kaamil Ur Rahman Mohamed Shibly: Jmenuji se Kaamil a reprezentuji Hong Kong.

Kaamil Ur Rahman Mohamed Shibly: Your brain cells grow more adenosine receptors. And in order to get the same effect you need to consume more caffeine to block these extra receptors.
Vaše mozkové buňky produkují více adenosinových receptorů. Abyste dosáhli stejného účinku, musíte spotřebovat více kofeinu, který zablokuje tyto zvláštní receptory.

Myrtani Pieri: Myrtani Pieri. Reprezentuji krásný Kypr.

Myrtani Pieri: You see, we all have something in common. Once you were embryos, living peacefully inside the mother’s belly, in an excellent bed and breakfast environment. Without any distractions – until your birth.
Víte, všichni máme něco společného. Kdysi jste byli embryem, které žilo mírumilovně v matčině bříšku, ve skvělém prostředí s noclehem a snídaní. Bez vyrušování. Až do narození.

Mariana Jaskov: Jmenuji se Mariana Jaskov. Jsem ze Srbska.

Mariana Jaskov: But how often do we stop and ask ourselves: Why is the sky blue and why are the clouds white? They mix again and give white light. And we see the cloud is white.
Ale jak často se zastavíme a zeptáme se sami sebe: Proč je nebe modré a proč jsou oblaka bílá? Znovu se smíchají a dají bílou barvu. A my vidíme, že oblak je bílý.

Roger Highfiled, redaktor New Scientist: That’s great. Thank you very much indeed.
Skvělé. Opravdu moc děkuji.

Karen Lavi: Ahoj, Shalom. Mé jméno je Karen Lavi a reprezentuji Izrael.

Karen Lavi: And shortly afterwards they were injected with an agent, that made them feel sick.
Krátce poté jim byla vstříknuta látka, po níž jim bylo špatně.

Justas Stasionis:Jsem Justas Stasionis. Studuji na univerzitě v litevském Vilnjusu na Fakultě matematiky a informatiky.

Justas Stasionis:I’m going to explain, how mother math is helping to solve this kind of problem. I’m going to use a sequential decision model.
Vysvětlím, jak tento typ problémů pomáhá vyřešit matka matematika. Použiju model postupného rozhodování.

Carsten Graf von Westarp: Jmenuji se Carsten, hrabě z Westarpu, z Německa.

Carsten Graf von Westarp: Electrons just dance right over the chair. And we see now we have a fantastic party. We have the chair dancer electrons.
Elektrony prostě tancují přímo přes židli. A vidíme, že teď už máme fantastickou party. Máme elektrony, co tancují přes židli.

Leonor Medeiros: Jmenuji se Leonor Medeiros. Jsem z Portugalska a jsem archeoložka.

Leonor Medeiros: And if I have to choose between Indiana Jones treasure seeking activity and an archeos detective work, I actually prefer the latest.
A když si musím vybrat mezi aktivitami Indiana Jonese ve vyhledávání pokladů a detektivní prací archeologa, opravdu dám přednost tomu druhému.

Flavia-Bianca Cristian: Jmenuji se Bianca. Jsem z Rumunska.

Flavia-Bianca Cristian: The only thing, the humans can offer me, is blood.
Jediná věc, kterou mi lidé mohou nabídnout, je krev.

Mahmoud Abu-Khedr: Jmenuji se Mahmoud Abu-Khedr. Jsem z Egypta.

Mahmoud Abu-Khedr: Imagine that the whole Egyptian community is like this structure. For about thirty years they have been still, striving to get their basic rights. Let this wheel moving very slowly.
Představte si, že celá egyptská společnost je jako tato konstrukci. Přibližně třicet let se snažila v klidu získat svá základní práva. Pohybovala se velice pomalu - jako toto kolo.

Isidoros Sideridis: Mé jméno je Isidoros Sideridis. V soutěži FameLab zastupuji Řecko.

Isidoros Sideridis: So we have a replication. It’s far alive. No, it’s not. Why?
Tak tu máme replikaci. Je to živé? Ne, není. Proč?

Tereza: A přichází naše chvíle, premiéra českého zástupce na cheltenhamském finále FameLabu.

Matt Parker, moderátor: He is a nano-hairstylist, who sneaks onto the stage too early. And is very good at making you more attractive to cells. Ladies and gentlemen, I give you slightly behind and to my right Michal Babič.
Je to nanokadeřník, který se nám sem na pódium vkradl příliš brzo. A opravdu dobře umí zařídit, abyste se stali přitažliví pro buňky. Dámy a pánové, trošku za mnou, po mé pravici, je Michal Babič.

Michal Babič: Ladies and gentlemen, hello. I am a polymer chemist. And together with surgeons and microbiologists we are developing a new branch called regenerative medicine and cell therapy. Quickly: if any of your cell stops working, we implant new ones to do the job instead. But for the treatment to be successful surgeons need to know many things about the implanted cells after the implantation!
Dámy a pánové, zdravím. Jsem polymerní chemik. A spolu s lékaři a mikrobiology vyvíjíme nový obor, zvaný regenerativní medicína a buněčná terapie. V rychlosti: když některé z vašich buněk přestanou fungovat, implantujeme vám nové, aby pracovaly místo nich. Aby však léčba byla úspěšná, lékaři po implantaci potřebují vědět mnoho věcí o implantovaných buňkách.

Filip: Vzpomínáte? Malostranská beseda v Praze, 3. dubna letošního roku. Nanokadeřník Michal vystupuje na prvním oblastním kole českého Famelabu.

Michal Babič: … a v tom mu pomáhám já. Protože on potřebuje ten lékař vědět, jestli ty buňky zůstaly na tom místě, kde byly voperovány, jestli se dělí nebo jestli vůbec žijí, jestli naopak něco nepotřebují od nás.

Michal Babič: The question: Can we, chemists, make some informers, which can help surgeons to distinguish the implanted cells from their surroundings? Yes, we can. It is possible to help them with this black liquid, which can actually run up the hill.
Otázka: dokážeme my, chemici, vytvořit nějaké informátory, kteří by uměli lékařům pomoci odlišit tyto implantované buňky od okolí? Ano dokážeme! Je možné pomoci jim touto černou tekutinou, která opravdu teče do kopce.

Michal Babič: Ta kapalina běží do kopce.

Michal Babič: See. Aha. In fact it follows this magnet. Because in water there are dispersed tiny magnetic nanoparticles…
Vidíte? Ve skutečnosti běží za tímhle magnetem. Ve vodě jsou totiž rozptýleny nepatrné magnetické nanočástice.

Michal Babič: Ty jsou asi tisíckrát menší, než je lidská buňka.

Michal Babič: Besides manipulating them with the magnet I can also detect them with a magnetic resonance imaging. I think you know MRI scan today, yes? Dr. House, yes?
A já s nimi dokážu nejen pohybovat pomocí magnetu, ale také je zjistit pomocí magnetické rezonance. Myslím, že skenování pomocí MRI znáte. Dr. House, ne?

Michal Babič: Takže v podstatě stačí tu nanočástici dostat do buňky. Ale v tom je velký problém. Protože oni ty buňky, oni jsou takové hodně nafrněné fifleny, jim se nelíbí to, že ty buňky jsou lysé. Že ne mají žádný účes. Ony mají velmi vyhraněný vkus, co se týká účesu.

Michal Babič: They absolutely hate skinheads. What you see? Completely bald, so. And here polymers come to save the day. Polymers are giant, chain-like molecules, …

Absolutně nesnášejí skinheady. A co vidíte? Úplně holá. Teď nastupují polymery, aby to všechno zachránily. Polymery jsou obrovské řetězové molekuly,

Michal Babič: … která vzniká spojováním malých molekul. A když já to spojování zařídím na povrchu částice, tak dokážu vyrobit takovýhle polymerní vlas.

Michal Babič: I can uniquely trigger from the surface of nanoparticles. See. A hair. Aha. And when I repeat it many times, I can create …
Což dokážu jedinečně nastartovat z povrchu těchto nanočástic. Vlásek. Vidíte? A když to mnohokrát zopakuji, vytvořím…

Michal Babič: … tak dostanu takovouhle atraktivní brunetu. A ta už se velmi líbí buňkám. A ona už začíná kolem ní běhat a začíná ji pohlcovat.

Michal Babič: But I know that different cells have different taste. Therefore with other polymers I can create more attractive, more adventurous hairstyle.
Já ale vím, že různé buňky mají rozdílnou chuť. A tak použiju jiný polymer a vytvořím ještě atraktivnější, ještě odvážnější účes.

Michal Babič: Z jiného polymeru daleko složitější, avantgardnější účes. A kdyby nestačilo ani to, …

Michal Babič: I can decorate the hairstyle with such these small molecules, …
Mohu ten účes ozdobit takovými malými molekulami, …

Michal Babič: Které dokážou reagovat se speciálním místem na buněčné membráně, kterému se říká receptor.

Michal Babič: And when these molecules stimulate, means turn on the receptor, yes, …
A když tyto molekuly ten receptor stimulují, tedy zapnou,…

Michal Babič: … tak ta buňka je už tak zmatená, že ji nezbude nic jiného, než na tu částici opravdu vleze, sežere ji a …

Michal Babič: … when the particles are swallowed, you can very easily track the cells,…
… když ty buňky ty částice polknou, můžete buňky velice snadno sledovat …

Michal Babič: … tak já už potom na magnetické rezonanci můžu takovouhle buňku zobrazit.

Michal Babič: … because MRI see the particles. It’s very similar to a process, when police are tracking you, when using your iPhone. Thank you.
… protože rezonance ty částice vidí. Velice podobně vás může sledovat policie, když používáte svůj iPhone. Děkuji.

Tereza: U diváků – zdá se úspěch. Teď se ale ptá porota.

Porotce 1: Michael, how far is this technology today. I mean how close we are to a result?
Michale, jak daleko je tato technologie dnes? Tedy jak blízko jsme k výsledku?

Michal Babič: I patented three kinds of the coatings, of the hair for the particles. And they are now under medical testing.
Patentoval jsem tři typy povlaků, vlasů pro ty částice. A ty teď testují lékaři.

Porotce 2: How important, you think, it is to inform patients about the kind of research that’s going on behind new therapies?
Jak důležité je podle vás informovat pacienty o tomto výzkumu, který kolem nové léčby probíhá?

Michal Babič: Surgeons are quite proud people. You feel that they are the persons who help us. But they don’t help, yes, …
Doktoři jsou velice pyšní lidé. Cítíte, že právě oni nám pomáhají. Ale nepomáhají, ano…

Filip: Všechna vystoupení jsou za námi. Po přestávce přináší Matt rozhodnutí poroty i diváků – to k Ceně publika.

Ljubov Kostova, British Council, koordinátorka mezinárodního finále Famelabu: My z Britské rady opravdu věříme, že věda je světový jazyk, který umožňuje neuvěřitelné věci. Spojuje lidi napříč kulturami a vy jste to dnes večer dokázali.

Filip: Členka poroty a britská fyzička Kathy Sykesová oznamuje výsledky. Třetí místo za neuvěřitelné spojení vědy s politikou získává Mahmoud Abu-Khedr z Egypta.

Tereza: Za skvěle podaný příběh o výzkumu paměti a Alzheimerovy nemoci získává druhé místo Karen Lavi z Izraele.

Filip: Absolutním vítězem letošního ročníku Famelabu se za výborně představené téma imunity a mateřství stává molekulární bioložka Myrtani Pieri z Kypru.

Ljubov Kostova, British Council, koordinátorka mezinárodního finále Famelabu: Can I welcome on the stage Michal Babič from the Czech Republic.
Na pódiu vítám Michala Babiče z České republiky.

Tereza: A je tu velká chvíle pro našeho reprezentanta.

Filip: Michalův názorný způsob vyprávění, charizma a herecký talent jej za nemalého přispění Britské rady, Nadačního fondu Karla Janečka a Nadace Tomáše Bati přivedly přes národní kolo až sem, do Cheltenhamského mezinárodního finále Famelabu.

Ljubov Kostova, British Council, koordinátorka mezinárodního finále Famelabu: Michal, you are the winner of the Audience.
Michale, získal jsi Cenu publika.

Michal Babič: It was my pleasure to entertain you with the science from the Czech republic.
Bylo mi potěšením pobavit vás vědou z České republiky.

Vladimír Kunz

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější