Úvod » Impact – ze zahraničí » Elektronika v nás

Elektronika v nás

Přidat do mého PORTu

12. 11. 2008

Elektronika v nás

V belgickém městě Mechelen vyvíjejí vědci novou generaci kochleárních implantátů. Dosud mají totiž implantáty maximálně 22 elektrod, takže elektrické impulzy, které dráždí nervová zakončení v hlemýždi vnitřního ucha, ještě nevyvolávají vjem příliš podobný skutečnému zvuku. Současný kochleární implantát se také skládá ze dvou částí. Vnější část, která se nosí za uchem, obsahuje mikrofony, procesory zvuku a baterie a pomocí bezdrátové linky komunikuje s vnitřním implantovaným přístrojem. Ten obsahuje elektroniku, která generuje elektrické pulzy, jež dráždí sluchové nervy. Cílem výzkumu, který probíhá v rámci evropského projektu Healthy Aims, je vytvořit plně implantovatelný systém bez jakýchkoli vnějších částí, který poskytne mnohem lepší kvalitu zvuku. Tento přístroj by mohl umožnit znovu slyšet téměř všem.

Tady v Belgii vyvíjejí novou generaci kochleárních implantátů. Dosud mají implantáty maximálně 22 elektrod, takže přenášené impulzy se skutečnému zvuku příliš nepodobají. Maurice ztratil sluch už v raném věku. Obvyklé pomůcky mu však příliš nepomohly. Výzkumníci nyní usilují o to, aby se podráždění šířilo plynule a výsledný zvuk se přiblížil vnímání zdravým uchem.

Maurice Vertogen, pacient, Belgie: Po celých dvacet let jsem nebyl schopen slyšet hudbu. Ne že bych neslyšel nic, ale nemohl jsem naslouchat hudbě.

Nový implantát změnil Mauricovi život.

Maurice Vertogen, pacient, Belgie: Už jsem pro rodinu naprosto normální. Vidíte? Je to rozdíl.

Systém tvoří závěs, který je bezdrátově spojený s kochleárním implantátem pod kůží.

Bart Volkers, koordinátor výzkumu, Cochlear: Vnější část, která se nosí za uchem, obsahuje mikrofony, procesory zvuku a baterie. Tato vnější část komunikuje pomocí bezdrátové linky s vnitřním implantovaným přístrojem, který obsahuje elektroniku generující elektrické pulzy, jež dráždí sluchové nervy v hlemýždi vnitřního ucha.

Cílem výzkumu je vytvořit plně implantovatelný systém bez jakýchkoliv vnějších částí. Proto vědci vyvinuli implantovatelné baterie a zdokonalené elektrody, které poskytují lepší kvalitu zvuku. Nervový systém se jim také dokáže lépe přizpůsobit.

Maurice Vertogen, pacient, Belgie: Můj lékař mi řekl, že hlavní práci nedělá ani on, ani ten přístroj. Tu nejdůležitější práci odvede můj mozek.

Systematické vyhledávání novorozených dětí s poruchami sluchu a včasná implantace přístrojů by snad mohla umožnit slyšení úplně všem.

Dr. Erwin Officiers, nemocnice v Antverpách:Technika se neustále zdokonaluje, takže časem uskutečníme své sny.

Výzkum zdokonaluje i další elektroniku pro pacienty. Sedmdesátiletý Antony prodělal několik srdečních záchvatů. Zanedlouho mu bude implantován defibrilátor, který přizpůsobí srdeční rytmus jeho fyzické aktivitě.

Paul Roberts, kardiolog, Nemocnice v Southamptonu: Nejdřív ale musíme zjistit pacientovu aktivitu a pak ji porovnat s fyziologickými reakcemi, jako je srdeční tep, krevní tlak, dýchání, nasycení kyslíkem. Pro zaznamenání těchto parametrů máme přístroje, ale jediný způsob, jak zjistit aktivitu, je zeptat se pacienta.

Objektivní údaje o skutečné aktivitě pacienta umožní získat nový přístroj vyvinutý v inovačním centru nedaleko Londýna. Po úspěšných testech na koních se nyní monitor aktivity používá i pro lékařské monitorování pacientů trpících kardiovaskulárním onemocněním, diabetem nebo obezitou.

Tento lehký přístroj nosí pacient zavěšen u pasu. Základem je trojosý akcelerometr, který měří druh, intenzitu a trvání různých aktivit vykonávaných během dne. Přístroj může být zapnut až 24 hodin a po tu dobu ukládá data přímo na paměťovou kartu. Záznamy se pak natáhnou do počítače, kde je zpracuje speciální program vyvinutý pro tento projekt. Monitor aktivity je jeden z mnoha přístrojů vyvinutých 25 partnery z deseti zemí, které se podílejí na evropském projektu Zdravé cíle.

Diana Hodgins, koordinátorka projektu Healthy Aims: Naším společným jmenovatelem jsou elektrody a tenzometr. Jsou to velmi jednoduché součástky, ale my je vyrábíme v nanoměřítku, takže celý systém je v mikroměřítku. Přístroj se pak může umístit do těla.

Marci ve svých dvanácti letech utrpěla mrtvici a byla paralyzovaná na polovině těla. Dnes žije aktivní život a postupně se jí do rukou vrací pohyb.

John Spensley, ředitel, Fine Tech Medical: Vyvinuli jsme implantát, který zasahuje do předloktí, kde jsou dvě sady elektrod připevněné ke svalovým svazkům a nervovým svazkům. Jsou zaměřené na dvě funkce: první je roztáhnout pěst a druhá je otevřít prsty.

Implantát v předloktí je bezdrátově napájen a řízen z připásané krabičky. Tento systém – stejně jako monitor aktivity – používá k určení polohy akcelerometry. Určité pohyby ruky spustí elektrickou stimulaci svalů a nervů tak, aby se prsty otevíraly a zavíraly. Marci se stala jedním z prvních pacientů, kteří tento nově vyvinutý přístroj užívají.

Paul Tailor, inženýr biomedicíny, Nemocnice v Salisbury: Až dosud toho bylo málo, co jsme mohli udělat pro pacienty po mrtvici, kteří nevládnou horní končetinou. Do značné míry je lékaři přehlíželi a lidé byli ponecháni, aby se s tím nějak vyrovnali. Nyní můžeme nabídnout novou léčbu.

Přístroj má několik módů umožňujících řízení zápěstí v různých situacích.

Marci Lelliottová, pacientka: Implantát cítím, jen když na něj přitlačím – vytváří takovou bulku, ale není vidět. Když rukou prochází elektřina, cítím takové mravenčení, ale není to nepříjemné, můžete si na to zvyknout, je to spíš takové šimrání.

Ukazuje se, že spojení lékařů a techniků v rámci projektu Zdravé cíle je velmi záslužné – jejich přístroje už nyní pomáhají lidem, jejichž stav byl dosud neléčitelný.

Šárka Speváková

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější