Úvod » Expedice PORT » Z Angkoru do Řeže a zpátky

Z Angkoru do Řeže a zpátky

Přidat do mého PORTu

3. 10. 2007

Z Angkoru do Řeže a zpátky

Chrámový komplex Angkor v Kambodži, sestávající z desítek monumentálních staveb, je jednou z nejvýznamnějších světových památek. Vzhledem k jeho rozloze a značné devastaci tu archeologické a konzervační práce pokračují už po desítky let a podílejí se na nich odborníci z celého světa. Patří mezi ně i restaurátoři a fyzikové z České republiky, kterým byly svěřeny práce na jednom z nejvýznamnějších angkorských chrámů, královské svatyni Phimeanakas. Cílem jejich práce není jen přispět k obnově Angkoru a jeho lepšímu poznání, ale také předat své poznatky místním specialistům.

Kambodžský Angkor byl objeven pro okolní svět v devatenáctém století – a už desítky let trvá jeho výzkum a obnova. V záchraně Angkoru pod patronací UNESCO stojí v čele hlavně archeologické a politické velmoci, ale nedávno na sebe upozornil také český projekt Gopura. Restaurátor Michal Blažek vede v Angkoru kurzy pro místní budoucí restaurátory.

Michal Blažek, akademický sochař, projekt Gopura: V rámci těch kurzů se erudovaní archeologové přiučují restaurátorství, nebo spíše takové první pomoci. Prosazuji myšlenku vyškolit v budoucnu několik kambodžských adeptů přímo tady, v České Republice.

Během několikatýdenních kurzů se studenti seznámí se základy restaurátorských metod, ale také s teorií estetiky, analytických a datovacích metod a rovněž s vedením záznamů.

Kateřina Blažková, projekt Gopura: Nedílnou součástí našeho projektu je také dokumentace, kdy se podrobně zdokumentovávaly nalezené kusy soch, které se potom dávaly dohromady při restaurování slonů a lvů z Phimeneakasu. Jednotlivé kusy byly zakresleny, zaevidovány a změřeny podle kambodžských pravidel.

Jedním z hlavních cílů projektu je přispět k lepšímu poznání Angkoru. Informace o složení použitého materiálu a o době, kdy jednotlivé stavby vznikaly, jsou cenné nejen pro historiky, ale také pro všechny, kteří pracují na obnově chrámového komplexu. K odběru vzorků z hloubky až patnácti centimetrů pod povrchem kamenných bloků slouží speciální dutý vrták. A pak už kambodžský pískovec čeká dlouhá cesta až do Řeže u Prahy.

Doc. Ing. Jan Kučera, CSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR, Centrum výzkumu Řež: Vzorky z khmérských chrámů v Kambodži analyzujeme metodou neutronové aktivační analýzy. K tomu je zapotřebí mocný zdroj neutronů, kterým je experimentální jaderný reaktor, v jehož hale se právě nacházíme. Ozářením neutrony z původně stabilních jader vzniknou radioaktivní izotopy. Změřením jejich aktivity jsme schopni stanovit až čtyřicet pět prvků v jednom vzorku.

Český tým zatím odebral vzorky ze dvaceti angkorských chrámů. Podrobné informace o jejich složení přinese postup zvaný „neutronová aktivační analýza“. Ta patří mezi nejstarší jaderně analytické metody – vznikla už před více než sedmdesáti lety, ovšem dodnes je jednou z nejúčinnějších.

Karel Kranda, Ph.D., Ústav jaderné fyziky AV ČR, Centrum výzkumu Řež, ředitel projektu Gopura: Smyslem projektu je zjistit přesné prvkové složení pískovců, které jsou hlavním stavebním materiálem chrámových komplexů v Angkoru. Na podkladě těchto informací se pokoušíme zjistit zdroj těchto pískovců, tedy kamenolomů, a později zrekonstruovat různá stavební období.

Analýza je založena na ozařování vzorku proudem neutronů. Jejich působením vznikají radionuklidy, jež se dále rozpadají rychlostí, která je pro každý prvek typická. Aktivita radionuklidu je přímo úměrná hmotnosti stanovovaného prvku. Právě díky tomu je možné prvky ve vzorku odlišit a určit i jejich množství. Tato velice přesná metoda dokáže zjistit i stopové množství prvků. Zároveň je to ovšem metoda velice náročná a nákladná …

Pro ozáření je možné buď umístit vzorek přímo do jaderného reaktoru, anebo ho tam vystavit neutronovému záření jen krátkodobě. K tomu se využívá tlakové potrubní pošty, která „vystřelí“ vzorek do aktivní zóny reaktoru a po několika vteřinách ho opět vrací zpět. Pak putuje do detektoru záření gama. Tak se stanoví asi patnáct prvků, které patří mezi tzv. krátkodobé radionuklidy. Další informace poskytne dlouhodobé bombardování vzorku neutrony. Teprve pak se určí celá paleta čtyřicet pěti prvků ve vzorku.

Doc. Ing. Jan Kučera, CSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR, Centrum výzkumu Řež: Právě probíhá gama spektrometrické měření vzorků ozářených neutrony. Spektrum záření gama se skládá z různých píků. Jejich poloha a energie záření gama udává, o jaký radionuklid se jedná. Intenzita záření, která je úměrná ploše píku, udává množství prvku původně přítomného ve vzorku.

Další metodou, kterou používají v Řeži, je luminiscenční datování. V některých krystalech se totiž postupně hromadí elektrony. Pokud se takový krystal osvětlí, signál se „vynuluje“ a začíná se kumulovat znovu. Tak lze určit, kdy kámen zabudovaný ve zdivu naposledy spatřil denní světlo – tedy kdy byla budova postavena.

Radiouhlíkové datování zase umožňuje určit stáří zbytků trámů a jiných organických materiálů. Všechny tyto informace rozšiřují znalosti o angkorské civilizaci. Výsledky českého týmu vzbudily obdiv a uznání specialistů z celého světa. Důkazem je třeba to, že mu byl svěřen průzkum a obnova chrámu Phimeneakas v srdci města Angkor Thom.

Phimeneakas byl osobní svatyní angkorských vládců. Sem měl přístup pouze devarádža – božský král, který tu trávil každou noc. Současná podoba chrámu je však jen odleskem bývalé slávy. Restaurátoři nalezli v okolí fragmenty soch desítek lvů a nyní je postupně sestavují a vracejí, kam patří.

Michal Blažek, akademický sochař, projekt Gopura: Teď odjíždíme na měsíc dokončit projekt, hlavně zrestaurovat sochu lva a vrátit ji na původní místo. Jsme vlastně jediná z malých zemí, která se tam prosadila mezi světovými velmocemi a co se týče kvality, jsme myslím rozhodně na nejvyšší úrovni.

Před několika týdny bylo v Paříži založeno mezinárodní konsorcium organizací, které provádějí historický výzkum v různých asijských lokalitách. Zakládajícími členy jsou také Ústav jaderné fyziky a Centrum výzkumu Řež.

Karel Kranda, Ph.D., Ústav jaderné fyziky AV ČR, Centrum výzkumu Řež, ředitel projektu Gopura: Náš vstup do konsorcia je tak trochu krokem do neznáma, protože doposud není zcela vyjasněno, jak se naše další aktivity budou financovat. Proto by bylo škoda, kdyby projekt skončil po tak krátké době, již z toho důvodu, že záchrana Angkoru je projekt na další tisíciletí a vyžaduje určitou kontinuitu.

PhDr. Miroslav Nožina, Ústav mezinárodních vztahů: Angkor, to je naprosto mimořádný fenomén, to je skutečná perla světového kulturního dědictví. O možnost podílet se na jeho rekonstrukci dnes soutěží týmy z celého světa a je skutečně něčím mimořádným, že tam dokázal proniknout i český tým, a že tento tým dokonce získal licenci na archeologický výzkum a restaurování jednoho z nejdůležitějších chrámů, Phimeneakasu. Myslím, že to naprosto mimořádně zviditelňuje Českou republiku v očích světové veřejnosti.

Jan Hošek

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Zajímavé odkazy

Nejsledovanější