Úvod » Chemie » Velmi veselé vánoce

Velmi veselé vánoce

Přidat do mého PORTu

17. 12. 2008

Velmi veselé vánoce

A nakonec - jako bonus - přivítáme velmi veselé vánoce. Tyto krásné svátky totiž představují kromě dřeva praskajícího v krbu a množství tradičního jídla také hodně dobrého pití – vína, piva i tvrdého alkoholu. Michael nás provede chemií a biochemií alkoholu a ukáže některé sváteční experimenty, ve kterých budou hrát hlavní roli víno, které pije maminka, a brandy, které má rád tatínek.

Michael: Jsou tu opět vánoce. A mnozí z nás si vychutnají skleničku dobrého pití – anebo jako Filip – lahvičku navíc.
However, inside these bottles is more than just a drink. There is also lots of interesting and fascinating science.
V těchto lahvích je však více, než jen pouhé pití. Najdeme v nich i zajímavou a fascinující vědu.
Tak pojď, ty. Vstávej, pojď mi pomáhat!

Michael: Alkoholické nápoje jsou směsi vody a etanolu s malým množstvím chemických látek, dodávajících chuť. Můžeme alkoholické nápoje dělit podle obsahu etanolu.

Filip: Ano, například pivo obsahuje kolem 5 % etanolu, víno přibližně 10 % a tvrdý alkohol 40 % i více.

Michael: Molekula etanolu vypadá asi takto.
A small hydrocarbon chain made from two atoms of carbon and five atoms of hydrogen and at this end an oxygen-hydrogen group that we call a hydroxyl group. This hydroxyl group makes ethanol soluble in water, and the hydrocarbon chain makes ethanol flammable.
Malý uhlovodíkový řetězec dvou atomů uhlíku a pěti atomů vodíku a na tomto konci kyslík a vodík, tvořící skupinu OH, kterou nazýváme hydroxylová. Tato hydroxylová skupina způsobuje, že etanol je rozpustný ve vodě. Uhlovodíkový řetězec z něj činí hořlavinu.
Neštěkej!

Filip: Dobře. Etanol hoří. Ale například v pivu je ho dost na to, aby pivo hořelo?

Michael: Zkusíme zjistit.

Filip: Tak jo, jsem pro.

Michael: Takový vědecký test.

Filip: Připomínám, že pivo má asi pět procent etanolu… Oheň, prosím.

Michael: Co myslíte? Nehoří.

Filip: Nehoří. A co třeba víno?

Michael: Zkusme dál.

Filip: To má patnáct procent etanolu.

Michael: Stoupáme s obsahem etanolu.

Filip: Oheň, prosím.

Michael: Co myslíte?

Filip: Taky nic. Ani plamen. Pivo a víno obsahují příliš málo etanolu na to, aby hořely. Ale co třeba whisky? Tady čtu 40 procent etanolu.

Michael: Zkusme to.

Filip: Tak jo.

Michael: Co tipujete?

Filip: Šup oheň.

Michael: Ready? A hoří. Ale pozor! Neshoří.

Filip: Jak to?

Michael: No, jak etanol hoří, voda z whisky se vypařuje a udržuje teplotu pod bodem, kdy by filtrační papír začal hořet. To je přibližně 233°C. A takový vědecký tip: Pro výraznější plamen dejte do whisky trošku soli – to je chlorid sodný.

Michael: Šampaňské je nápoj s jedenácti a půl procenty etanolu, který je přesycen oxidem uhličitým.

V láhvi se bublinky oxidu uhličitého netvoří, protože musejí začít jako zcela nepatrné. Tlak uvnitř takové bublinky o průměru desetiny mikrometru dosahuje až třiceti atmosfér. Přitom podle Henryho zákona se rozpustnost plynů v roztoku zvětšuje s rostoucím tlakem. Plyn se proto vrací zpět do roztoku stejně rychle, jak z něj unikal.

Filip: Bublinky mohou vznikat i kolem různých nerovností povrchu na skleničce nebo prachových částic, škrábanců. Pozor – tady vidím nějaké zbytkové vlákno z utěrky.

Michael: Yes, these are known as nucleation sites, and believe or not, my clean champagne glass is full of them.
Ty jsou známy jako zárodečná místa. Ale věřte nebo nevěřte, moje čistá číše je jich plná.
Když tedy do ní naliju šampaňské, bublinky oxidu uhličitého z nápoje unikají.

Filip: Přesto můžeme všechna tato místa, kde zárodky budoucích bublinek vznikají, jednoduše ukrýt. A to tak, že do sklenice nalijeme olivový olej, který všechna tato místa zakryje, a bublinky potom nemají kde vzniknout. Když tam potom nalijeme šampaňské, vidíme, že bublinky zůstávají v roztoku.

Michael: Když ale přidám pár míst, na nichž se bublinky mohou tvořit – jako je prach, cukr anebo lupy z Filipovy hlavy – děkuji, sledujte, co se stane.

Filip: Etanol je také zodpovědný za pocity opojení a taky za intoxikaci, která často bývá projevem konzumace alkoholu.

Michael: Ano, etanol silně tlumí centrální nervovou soustavu. Ovlivňuje cesty, kterými nervy posílají zprávy do mozku a zpět.

Zpočátku etanol vytváří pocity uvolnění, porušuje zábrany nebo vede až k euforii. Další pití však vede ke ztrátě orientace, omylům, poruchám v koordinaci pohybů, ospalosti a dokonce až ke ztrátě vědomí. Etanol ovlivňuje část našeho mozku zvanou hypothalamus, který vytváří hormony. Patří k nim i antidiuretický – tedy protimočopudný hormon. Ten způsobuje, že se voda z ledvin vrací zpět do krve. Etanol snižuje tvorbu tohoto hormonu. Proto pak potřebujeme více vody a musíme tedy častěji močit. Etanol je prostě močopudný.

Filip: Nakonec budete dehydrovaní. To je taky jedna z hlavních příčin kocoviny, která vás postihne následující den.

Michael: Another cause of hangovers is the way, our bodies metabolize ethanol. With the help of enzymes the liver transforms ethanol to a different compound called acetaldehyde, which is considerably more toxic than ethanol and probably causes the feelings of nausea. However acetaldehyde is gradually changed to acetic acid, which is non toxic and our hangovers gradually were off.
Jinou příčinou kocoviny je způsob, jakým naše těla přeměňují etanol. Játra mění etanol na jinou sloučeninu – acetaldehyd. Ten je mnohem toxičtější než etanol a pravděpodobně způsobuje pocity nevolnosti. Acetaldehyd se postupně mění na kyselinu octovou, která není toxická. A naše kocovina postupně odchází.

Filip: No jo, opět jsou tu vánoce. A Michaela tentokrát zmohla jeho věda. No, nevadí.
Tak veselé vánoce a nezapomeňte: žijte s PORTem.

Michael Londesborough, Vladimír Kunz

Vstoupit do diskuse

komentářů: 0

Nejsledovanější