PORT

Záznam chatu ze středy 10. ledna 2007

aranwe: „omlouvám se za hloupou otázku, ale bude tu nejaky chat ? jiz 20min by mel probihat.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Neomlouvejte se, něco někde vázlo a "profouklo se", až když jsem se začal odhlašovat. Tak teď honem :-) od začátku - budu déle...“

Jirka OK1HJI, Ústí n.O.: „dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda navigace funguje i v lese. Slyšel jsem, že je potřeba přímý výhled na oblohu (satelity), ale nevím jak hodně stromy signál tlumí. Na jaké frekvenci navigace pracuje? Díky za odpověď, Jirka.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Pracuje v pásmech - pokud nechcete úplně přesně - 1,6 a 1,2 GHz. Ano, v lese dochází k útlumu, ale přijem je možný, zejména s novými technologiemi, jako je např. SIRF. V zastavěných oblastech stínění oblohy vadí.“

Mathias: „Dobry den, chtel bych si poridit nejaky GPS system. Ale zajimalo by me jaky je rozdil kdyz si koupim mobilni telefon s GPS (nokia n95) nabo normalni GPS prijimac jako do auta. Je to dobry napad si poridit mobilni telefon s GPS?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „:-) není špatný. V USA se vyžaduje přenos polohy při tísňovém volání a nové mobily tam mají zpravidla vestavěný GPS modul. Vyplatí se pořídit si "lepší" přijímač, jako vše, levné věci jsou drahé.“

Richard Smetivý: „Dobrý den Zajímá mě jak a kde se dá zjistit jak nastavit přijímač GPS tak aby ukazoval souřadnice na mapě co nejpřesněji. Nedaří se mi sladit souřadnicové systémy GPS přijímače a map která mám. Děkuji za odpověď.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Váš nesoulad je patrně dán jiným systémem souřadnic přijímače a Vašich map. Na rámu mapy zpravidla najdete typ souř. systému, např. Bessell ap. Ten je třeba nastavit v přijímači, pokud to ovšem umožňuje. GPS používá jako svůj "vlastní systém " WGS84 a ten Vaše, asi starší mapy, skoro jistě nemají. Na novějších mapách je fialový přetisk souřadnic WGS84.“

Mathias: „Dobry den, chtel bych si poridit nejaky GPS system. Ale zajimalo by me jaky je rozdil kdyz si koupim mobilni telefon s GPS (nokia n95) nabo normalni GPS prijimac jako do auta. Je to dobry napad si poridit mobilni telefon s GPS?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Myslím, že jsem Vám už odpovídal, pokud ne, vrátíme se k tomu za chvíli...“

Pavel Skopal: „Dobrý den pane profesore, chci se zeptat: mám zájem o koupi GPS satelitní navigace. Co třeba konkrétně Vy preferujete za značku?? Nechci kupovat zajíce v pytli.. Je jich vcelku dost ( Tomtom, Acer,...)“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Víte, to je těžké, nemohu dělat reklamu, ale mám přijímače malinko jiné :-)“

Radek: „Pane profesore, kolik umělých družic kolem Země vůbec putuje a jak jsou poměrně (podle účelu) zastoupeny?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „:-) to opravdu nevím, jde o to co je úlomek, co je družice. GPS družic bylo vypuštěno k 70, funkčních jich je 30, jedna je vypojena pro testy, nominální počet daný dokumentem ICD200 je 24. Glonasů bylo vypuštěno ke 120, teď je jich funkčních 10, před Vánoci to bylo jedenáct, na Štěpána byly vypuštěny tři a pravděpodobně nebyly uvedeny do ostrého provozu, nebo nejsou funkční - pokud jsou funkční., lze očekávat jejich uživatelské spuštění asi do dvou týdnů.“

Martin Kresta: „Dobrý den, I přesto, že se z vlastní vůle okrádáme o soukromí ... není možné, aby se údaje dostaly do nepovolaných rukou ?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „To skoro vždycky :-), pokud máte na mysli přenos Vaší polohy (Vašeho mobilu, který i měří Vaši polohu) někomu nepovolanému. Sám GPS nic o Vás nevysílá, jde o pasivní systém.“

daniel: „dobrý večer chci se zeptat kdy se vyplatí koupit si přistroj GPS ?? přesněji řečeno který rok“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Nikdy se to nevyplatí :-). Teď je přesnost (s pravděpodobností 0,95) asi 16 m. Probíhá soustavná modernizace (a je plánována - ví se tedy co bude), v r. 2012 bude kolem 5 m a v r. 2021 0,5m. Jsou to sliby, ale u GPS většinou platí.“

Ondras: „Dobrý den pane profesore, rád bych se zeptal proč je systém GPS nedosahuje stejně přesnosti v určení výšky a polohy, poloho ja obvykle určena mnohem přesněji.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Představte si to: ke každé družici měříte dálku, vždy s chybou (opusťte představu determinovaného světa :-)). A do stran všechny družice "tahají" stejně. Ve svislém směru pouze nahoru - pod Vámi žádná není.“

Martin Hradecký: „Dobrý den. Zaujal mě pořad port na ct2. GPS navigaci využívám již nějaký čas. Jak v autě, v mobilu, a nakonec i v mobile data asistent. Chtěl bych se dozvědět trochu více o gallileo. Otázka zní: Zda dneštní gps příjmače například se sifr III nebo s protokolem nmea budou kompatibilní. Vím že dále poběží, ale jestli se zpřesní díky novým satelitům. A také čím je zpřesnění dosaženo.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Stávající přijímače GPS Galileo využívat nemohou. Nepochybně budou přijímače přijímající oba systémy. I my zde takový připravujeme a pokusně nám funguje. Kolem r. 2021 bude GPS III vysílat signál L1C kompatibilní s jedním z deseti signálů GALILEA.“

Miroslav Spousta: „Dobrý den, proč je při využívání běžné GPS výrazně přesnější vypočtený údaj polohový než výškový? Vychází to z přesnosti výpočtu závislé na úhlech polohy přijímaných družic? Druhý dotaz. Jaká je běžná chyba výškového měření běžnými přístroji GPS? Zdá se mi, že při vyhodnocování výškových údajů z GPS je častá chyba přesnosti údajů ve výšce kolem kilometru až kilometru a půl až 100 m ve srovnání s výškovými údaji měřenými na základě změny tlaku z výškoměru. Vycházím ze svým zkušeností při používání přístrojů na závěsném padákovém kluzáku. předem díky za odpovědi!“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „...Projíždím dotazy, abych viděl ty, které jsou už odpovězeny: Prvá už byla. K výšce: Chyba výšky se pohybuje dnes kolem 35 M (0,95%). Asi ale Vám nesouhlasí výška nad terénem nebo nad mořem, ale ty se liší, GPS ukazuje výšku nad referenčním elipsoudem, ta se u nás od nadmořské liší o asi 44 m. To bude asi ono: když se obě chyby právě sečtou. Dál na padáku možná klesáte rychleji než stačí Váš přijímač sledovat - asi není pro tento účel konstruován. Údaj totiž je "filtrován" a tak asi dostáváte polohu se zpožděním.“

Miroslav Spousta: „Dobrý den, proč je při využívání běžné GPS výrazně přesnější vypočtený údaj polohový než výškový? Vychází to z přesnosti výpočtu závislé na úhlech polohy přijímaných družic? Druhý dotaz. Jaká je běžná chyba výškového měření běžnými přístroji GPS? Zdá se mi, že při vyhodnocování výškových údajů z GPS je častá chyba přesnosti údajů ve výšce kolem kilometru až kilometru a půl až 100 m ve srovnání s výškovými údaji měřenými na základě změny tlaku z výškoměru. Vycházím ze svým zkušeností při používání přístrojů na závěsném padákovém kluzáku. předem díky za odpovědi!“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Už bylo...“

J.nedved: „K použiztí navigace GPs prý stačí signál pouze ze 3 stelitů, v pořado bylo uvedeno že ze 4. Kde je pravda.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „To je trochu složitější. Stačí dokonce i z jedné, pokud máte jiná data:-). Když si řeknete, že chcete polohu v tento okamžik a jen od GPS bez podpory dalších systémů (např. inerční, rychloměr, barometrický výškoměr, ...), musíte vidět družice 4. A ještě to může být špatně, protože přesnost závisí na jejich vzájemné poloze. Pokud budou všechny nad Vámi (třeba jste na ulici) může být chyba polohy klidně kilometr... Tři družice se uvádí často, protože je jednoduché vysvětlení funkce. Ovšem stačí, pokud Vás zajímá jen horizontální poloha a pokud např. znáte výšku.“

moebius: „Pěkný pořad o GPS. Ale v Čechách se toho kolem něho děje mnohem víc a to, co bylo zmiňováno v televizi jako potenciál budoucnosti, my už používáme v praxi. Dělám na katastrálním úřadě a využíváme služeb sítě CZEPOS, která dokáže v reálném čase dávat výsledky měření s centimetrovou přesností, které máme okamžitě k dispozici v terénu. Je to sci-fi v přímém přenosu, trochu mě mrzelo, že o tom nepadla ani zmínka.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Ano, vím a spolupracovali jsme s Vámi, jenže to mělo, tuším, 12 minut ...:-)“

Honza: „Dobrý den, šel by GPS provozovat bez objevu teorie relativity?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Generátory družic jsou korigované na relativistické efekty - je to věda ...“

Aleš: „Chápu to dobře tak, že klasický přijímač GPS (pasivní) mi umožňuje zjistit mou polohu, ale ani družice, ani provozovatel družic, ani nikdo jiný (vojáci) mou polohu zjistit nemůže (pomocí GPS), pokud mu ji sám nesdělím jinak (např. mobilem)?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Ano.“

Šafář: „Dobrý den pane profesore rád kych se zeptal jak často družice vysílají signíl.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Nepřetržitě.“

Cebrus: „Moje předchozí otázka asi upadla do digitální černé díry. V čem by měl být systém Galileo lepší než GPS. Je to cena, přesnost, dostupnost signálu???“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Neupadla, jen chat chvilku nešel... Galileo bude na úrovni, kterou bude mít GPS někdy kolem r. 2021. To proto, že se družice vypouští podle filozofie "on demand", tj. ponejvíce, když mají vyčerpanou životnost. Američané hospodaří a přestože mají na Zemi družice připravené, nevypouští je zbytečně. Několik jich zmodernizovali už na Zemi... Galileo vzniká na zelené louce se současnými znalostmi (GPS vznikl 1973 a prvé družice byly vypuštěny 1976). Snad jsem trochu vysvětlil. Tak teď k nejstarší otázce...“

Petr Ošmera: „Z odvysílané reportáže bylo zřejmé, že systém GPS pracuje s časovou přesností vyšší než 10ps. Jaká je ovšem skutečná náročnost systému na přesnost času?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „GPS družice mají na palubě buď 4 nebo 2 atomové normály (zpravidla Cs nebo Rb nebo obojí). Na Zemi je středisko, se sadou atomových hodin navázaných na observatoř USNO.“

Ondřej Vraník: „Dobrý den pane profesore. Zajímalo by mě co je to nmea a sirf a jaký je mezi nimi rozdíl. Děkuji“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „NMEA je protokol přenosu dat např. mezi nav systémy na palubě lodí - tak tedy mohou vystupovat data z Vašeho přijímače. Protokolů (často firemních) je řada. SIRF (teď honem neumím akronym) je označení firmy a teď technologie, která zpravidla umožňuje příjem hodně slabých signálů (v lese, v údolích, dokonce i v budovách a třeba na krytých parkovištích - tam se to v autě hodí).“

Šafář: „Dobrý den ještě bych se rád zeptal na jakém principu funguje rozpoznávání družič přijímačem jestli pouze na jiné fregvenci, nebo součástí signálu jsoui nějaké infornace a jestli tak jaké. Děkuji.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „GPS pracuje na jednom kmitočtu a družice se odlišují kódem. JInak je tomu u GLONASU - tam se družice liší kmitočtem a mají stejný kód. GALILEO bude jako GPS.“

Mathias: „Dobry den, Kdyz budu mit navigaci GPS v mobilnim telefonu, Budu za ni neco platit?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Ne. Když si měříte polohu, v GPS, nestojí Vás to nic. POkud budete k tomu chtít mapu, musíte ji někde koupit.“

moebius: „Používáte na škole síť CZEPOS? Pracuju na katastrální úřadu a tak vím, že je to super technologie - v reálném čase, v terénu, přesnost v centimetrech. Možná jste mohl pánům z televize poradit, aby si nás omrkli :-)“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „My jsme radiotechnici a tak máme ambice vytvořit dobrý přijímač, třeba na všechny tři systémy. Provozujeme referenční DGPS stanici asi od r. 1995, ale pro pokusné účely spíše, CZEPOSu nemůžeme konkurovat, ale myslíme si, že jsme užívání GPS a DGPS v ČR trochu "prošťouchli". KOrekce máme pro postprocesing a vysíláme je na RDS FM Regina Praha.“

janischa: „Dobrý den, jakým pořadům dáváte největší přednost? A jaké pořady naopak nemáte rád?děkuji“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Na TV se nedívám programově ...“

zuza: „Kdyz jsou navigacni systemy tak dulezite, proc tedy mnoho studentu z vysokych skol typu GIS nemuze najit uplatneni?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Ale ony nejsou důležité jen pro GIS...“

Raduzz: „zdravím. dnes jsem poprve viděl port. super. chtěl bych se zeptat jak je to s tou přesnosi gps a galileo pro veřejnost. o kolik bude Galileo přesnější? s tím pozemním upřesňováním mě to docela zmátlo.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Jak jsem psal: je to těžké porovnat: teď je přesnost GPS asi 16 m, služba OS Galilea bude mít asi 13 m (ale v r. 2012), GPS bude v tu dobu mít asi 5 m. Ale to jsou všechno předpovědi, často politicky zabarvené.“

Forrest: „Na jeké frekvenci vysílá GPS?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „1575,42 MHz a 1227,6 MHz. Bude 1175,45 Mhz. Kromě služebních kanálů.“

Šafář: „Rád bych se zeptal jestli je u nás dostupný sidnál TMC pro spřesnění GPS ještě jsem nemel možnost to vyzkoušet jelikož málokteré mopy toto potporují Děkuji“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Pokud vím, běží exp. vysílání.“

Pavel: „zaujala me zprava, ze vysilace dvbt jsou zavisle na gps, na tento vojensky system se prece nelze spolehnout za jakychkoli okolnosti, pokud vim, US mohou gps kdykoli omezit pro jine nez vojenske ucely US :-(“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Mohou, ale ex. tzv. Clintonovo PDD, že to neudělají... Leda při globálním ohrožení USA.“

Jan Koňas, Vlašim: „Slouží satelitní systém jako kontrolní systém pro základní, který vychází z mapových souřadnicových systémů? Anebo je jen jejich nadstavbou? Jde o to, že kdyby satelity vytvořily kulovou plochu nad planetou, bylo by možné určit přesný střed Země a běžnou triangulací zpřesnit pozice na povrchu planety, vytvořené systémem "zdola". Děkuji za podpověď.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „...Vypadla síť. Psal jsem Vám, že geodeti využívají GPS k měření Země. A taky, že Zemi už při těchto měřeních nejde chápat jako "tvrdou hroudu".“

Aatrik Andrle: „Dobrý den, kolik je takovýchto družic ve vesmíru přes které fungujou navigační systémy ??? předem děkuji“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Už jsem psal...“

daniel: „a za kolik pěněz se vyplati koupit zařizeni děkuji“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „No opravdu dobrý přijímač pro hobby bude tak za 15 tis., pro nenáročné užití za 3 - 8 - rozumějte přijímač do ruky. Ale pro kvalitní., vědecká měření, příp. v aplikacích kritických na bezpečnost (v letadle) bude rozdíl alespoň o řád, někdy o dva.“

M.Brázda Brno, Klímova 14: „Dobrý večer, chtěl bych se zeptat, jak je stanovena přesnost určení polohy u komerčních modulů GPS proti zařízením používaným armádou. Pokud zde nějaký rozdíl existuje. Případně, zda je nějakým způsobem zabezpečeno znepřesnění určení přesné polohy u některých strategických objektů u nás, nebo jinde ve světě. Děkuji“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Pro neautorizovaného (=civilního) uživatele je to těch 16m. Pro autorizovaného není lepší, ale může pracovat i v "zájmových prostorech s tzv. režimem NAVWAR, kdy byste měřil se svým přijímačem s chybou podstatně horší. Ale vyhlášení režimu NAVWAR pro danou oblast se "obvykle" vyhlašuje předem. Je to složitější ... :-)“

C6H12O6: „Přeji mnoho úspěchu ve výzkumu :-)“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Díky.“

Pavel: „lze jiz zakoupit nejaky kombo pristroj, ktery by fungoval jak se stavajicim gps, tak v budoucnu s evropskym galileo? uvazuju o bluetooth variante prijimace k pda. dekuji“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Teď ne.“

Šafář: „Dobrý de pane profesore, mám hned několik otázek. Kolik družic vlastně zahrnuje system GPS, četl jsem ze krome 24 aktivních jsou i servisní a záložní družice. Na jakém principu funguje rozpoznávání druzič přijímačem jestli čistě na jiné fregvenci signálu nebo jestli signál obsahuje nějaké informace. A konecne naposledy Jesti signál obsahuje nejaké informace tak jaké. Děkuji.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „1. 30, funkčních je v tuto chvíli 29. Tiše se upustilo od myšlenky záložních družic - mělo být 21 funkčních + 3 teplá záloha. 2. podle tzv. dálkoměrného kódu, každá má vlastní a může jich být max. 36. 3. Jen servisní pro potřeby výpočtu ve Vašem přijímači (např. "almanach" s parametry drah družic).“

Radek: „Dobrý den, slyšel jsem, že se na družicích GPS počítá s jinou "rychlostí" plynutí času (vlivem teorie relativity - družice se pohybují mnohem větší rychlostí než např. člověk na Zemi). Aby souhlasil čas na povrchu Země i na družicích, musí se pravidelně čas na družicích upravovat. Je to pravda? O jakou odchylku se jedná? Děkuji.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Už jsem psal... čas se neoúravuje, ale vysílají se jeho korekce a opravy můžete realizovat ve Vašem přijímači.“

Cebrus: „Existuje nějaký veřejnosti přístupný algoritmus výpočtů polohy satelitů GPS i s jejich vysilanými kmitočty? Ptám se proto že by onu umyslně vsunutou chybu přece musely přijímat i vojenské GPS přijímače a ty si tuto chybu přece nemohou dovolit.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Je to tak, že se Vám dostupný signál v "zájmovém prostoru" ruší - tj. mění se jeho parametry tak, že měříte méně přesně. Autorizovaný uživatel je vybaven prostředky, které mohou toto rušení potlačit.“

Marťas: „Jaký je Váš názor na výběr mýtného pomocí bran. Nebyl by satelitní způsob lepší, lěvnější, ... ? Díky“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Každý má své..., ale jsem pro družicový.“

Pavel S.: „Dobry den, chtel bych se zeptat. V poradu bylo uvedeno, ze GPS funguje na druzicich, ktere jsou majetkem USA, nebo ruska. Na jakem zaklade je mozne tyto druzice vyuzivat. Nejaka smlouva, je nutne platit nejake poplatky? Muze se k tomu bezny clovek vubec nejak dostat?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Neplatíte nic ani za US GPS, ani za ruský GLONASS. Za mnoho večerů si můžete postavit přijímač i sám :-) - promiňte žert ...“

Milan: „Studuji SŠ elektrotechnickou a toto odvětví i s informačními technologiemi a s výpočetní technikou mě velmi zajímá chci se zeptat jak velké uplatnění má tento obor v praxi bude se dále vyvíjet?Jak se dozvím odpověď?? Zde nebo je potřeba mail?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „GPS přijímač je dnes kostička asi 10x10 mm. Ale není Vám k ničemu, protože k ní nemáte displej a potřebujete i klávesnici, .... Naměřené souřadnice jsou dnes také jen pro nadšence - budete si je vynášet do mapy? A tak mapa je v přijímači a vidíte kde jste. Je Vám to k něčemu? Vy chcete vědět, kam jít a kudy, ... až dospějeme k tomu, že Vám hlasový výstup říká (viz pořad), do kterého pruhu na ulici máte vjet. Prostě je to ohromný průmysl. A má to asi 300 nejrůznějších aplikací: bylo o přesném zemědělství. Je to třeba střežení VIP aut, přenos polohy kontejnerů. V Hamburku je jeřáb, který ukládá kontejnery ve skladu na otevřeném prostranství tak, že "regály" jsou označeny souřadnicemi. Atd.,...“

Petr: „Dobrý den pane profesore. Jsem naprostý laik v oboru a zajímalo by mě, s jakou přesností můžu určit svoji pozici za použití mobilní telefonu?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Odpověď je složitější, ale hodně zjednodušeně (asi i jiným tazatelům): Jsou to dokonce jednotky metrů, pokud provozovatel má vybavenou síť a pokud jsou základnové stanice rovnoměrně kolem Vás. Pokud budete na dálnici a budete je mít v "pruhu" bude to o hodně horší (je to podobné, jako když vidíte družice jen nad sebou.“

JanBuda@email.cz: „Zajímalo by mě, jaká je pravděpodobnost přiblížení GPS družic amerického a evropského (budoucího) systému. V jaké výšce budou létat e. družice. Děkuji.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Myslíte přiblížení technologické nebo drah družic? Asi myslíte dráhy, že. Výšky zaokrouhleně: GPS: 20 020 km GLONASS: 19 100 km Galileo: 23 200 a ještě geo dráhy (3 druřžice) na 35 tis. km“

Miloš: „Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat proč se začal vyvíjet projekt Galileo, když současný systém GPS, má přesnost na desítky cm. Můžete mi prosím napsat víc zlepšení v čem se navigace Galileo bude lišit od GPS?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „No víte, trápí mne to, dohoda by byla lepší. Ale každá velmoc chce mít svůj systém. Je to otázka hodně politická, vlastní systém přináší mj. rozvoj průmyslu, infrastruktury,... K přesnosti: GPS je teď méně přesný než Galileo bude. Až bude Galileo, bude GPS přesnější než je teď, ... :-). Fyzikální principy obou systémů jsou stejné, tedy přesnost je/bude zhruba stejná. Hlavní výhodou je, že jde o systém nezávisly. A dva (s Glonasem tři) nezávislé systémy jsou spolehlivější než jeden. A jejich sloučeným přijímačem dosáhnete vysoké přesnosti.“

Milan Miler: „Dobrý den pane profesore, asi před dvěma lety jsem zachytil na stránkách www.ee.surrey.ac.uk/Personal/L.Wood informaci pana Wooda o spojení se ruského systému Glonass a amerického GPS. Je na tomto něco pravdy nebo žije každý systém svým "životem"?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Každý sám, ale vyrábí se přijímače přijímající oba současně.“

Pavel Filip: „Dobrý den, prosím Vás půjde v budoucnu např u GPSMAP 60CSX nějakým způsobem vybrat družicový systém, třeba evropský?Nebo musím zůstat navždy u amerického.Děkuji za odpověď.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Asi ne“

Marek: „Dobrý den, chtěl jsem se zeptat na problém, který mi nedokáže nikdo zodpovědět, mám PDA, v něm v SF slotu GPS,program tomtom, vše je tak jak má být,ale když dojde na GPS,tak to pořád ukazuje velke rozdily u satelitu,-signál strašně skáče a gps je nepoužitelná, zkoušel jsem to už tak na 20 místech a pořád to dělá to stejné,. Díky za opověď.“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „To je divné, pokud to dělá i v otevřené krajině. Zkuste servis :-). Obecně lze říct, že u levných přijímačů se můžete dočkat i velkých a nestabilních chyb.“

k.boucek: „JAK HODNOTÍTE PODÍL MATEMATIKY NA ŠKOLSTVÍ pěkný den. Bouček“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Kdybyste se chtěl věnovat výzkumu přijímačů družicové navigace, musel byste o matematice dost vědět :-).“

Pavel Havlíček: „Dobrý večer pane profesore,uvažuje se o zařízení pro system Galileo,které bude umět i vysílat-např.přes wifi,spojit se s nějakou databází,odeslat udaje,nouzové volání apod.?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Nevím, jak to myslíte, ale přenos polohy pro další použití je běžný.“

Zdeněk Kříž: „Projekt Galileo má prý fungovat i uvnitř budov. Bude tedy doplněn o nějaké pozemní vysílače, nebo se v danné budově bude muset instalovat další zařízení?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Mluví se o lokálních subsystémech, ale nevím (a asi ještě není přesně definováno) co to je. Pravděpodobně to bude podobné DGPS.“

Šafář: „Dobrý den prosím nevíte jestli se pro družicích galileo počítá i s jiným využitím než navigace například přenos dat nebo DVB-S“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Nepočítá.“

Aleš: „Proč se v hustě obydlených oblastech nepoužívá spíš navigace pomocí pozemních vysílačů než navigace pomocí družic (podobně jako mobilní telefony fungují díky tisícovkám základnových stanic, přestože existuje i možnost komunikovat satelitními telefony)? Pozemní navigace by měla být z principu přesnější ne?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Ne, resp. ne všude může být srovnatelná.“

Ondras: „Dále bych se rád zeptal na propojitelnost amerického GPS a evropského Galilea. V současnosti se již vyrábějí 20 kanálové přístroje (což je momentálně zbytečné, když nad obzorem může být maxinálně 12 družic), znamená to, že tyto přístroje budou moci po sprovoznění Galilea přijímat a zpravoávat signály z obou systémů?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Mnohakanálový přijímač může být programován tak, že má rychlejší start. Ale skoro jistě není pro GPS a GALILeo. Záleží na zprac. signálu, pokud by bylo hodně SW, šel by teoreticky změnit program, ale skoro jistě to tak není.“

Ivan Kolář: „dobry den, zajimalo by me jakou rychlosti(zhruba) se pohybuje signal od druzice k prijimaci? a je to cele nejak ovlivneno(zda se s tim musi pocitat) einsteinovou teorii relativity? (presnost,...) omlouvam se za takovyto velmi hloupy dotaz. Dekuji za odpoved“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Korekce na relativistické odchylky jsou dány volbou přesného kmitočtu oscilátoru na palubě. Všechny kmitočty se odvotují od základního na 1,023 MHz. To je zaokrouhlené, přesně je to 1,0229.. a mnoh míst, která teď od počítače neumím.“

Dobias: „Dobry vecer, spominate DGPS a prevadzku DGPS stanice. Stretli ste sa s protokolom NTRIP a programom ntripper - co je aplikacia tohoto DGPS protokolu pre mobilne telefony?“

prof. Ing. František Vejražka, CSc.: „Jde o šíření korekcí po internetu. A pro ty mobily, které mohou přijímat korekce od internetu je tenhle protokol - odpovídám Vám ale hodně nepřesně. V Evropě je známým "otcem" šíření korekcí pointernetu prof. George Weber z Frankfurtu.“