PORT

Záznam chatu z pátku 4. května 2012

slavkov: „Kolik je v současné době emařů v ČR?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Dobré odpoledne, děkuji za otázky, vrhám se do odpovídání. Klidně pište mezitím další dotazy. Odpověď na 1. otázku: naše velmi hrubé odhady počtu emařů (výzkum se konal v letech 2009 – 10), založené na našich pozorováních (koncerty, festivaly, emo srazy, profily na vampirefreaks a jinde, webové diskuse) a odvozené z dalších zdrojů (rozhovory nejen se členy této subkultury) se před 2 roky pohybovaly okolo dvou tisíc emařů v ČR.“

slavkov: „Zajímal Vás i emo core?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Emocore je zajímavý spíše z historického hlediska: jako zdroj (80’s, washingtonská scéna), na nějž se odvolává komerční emo. Zajímavé bylo zjišťovat, co z kořenů zbylo, resp. co a jak bylo extrahováno a vrženo teenagerům jako marketingový polotovar. K emocore se jistým způsobem vrací i aktuální a oblíbená mutace emo známá jako screamo.“

slavkov: „Jake grantové projekty jste realizoval?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Grantů mám za sebou jako spoluřešitel několik: na FF UK v Praze, katedře kulturologie, to byly longitudinální studie lokálních kultur: zde jsem se zpočátku spíše pohyboval s dotazníky v terénu Blatné, Českého Krumlova, Velkého Meziříčí, ale třeba i na pražském sídlišti Řepy. Později jsem řešil i drobnou část tohoto dlouhodobého projektu. Další grantový projekt na FF UK v Praze, kterého jsem byl spoluřešitelem, se týkal proměn kultury a umění na přelomu tisíciletí a sledoval lokální a globalizační trendy. Další dva granty – již na Pražské vysoké škole psychosociálních studií (PVŠPS) – jsme získali z tzv. Norských fondů a týkaly se příprav a samotného výzkumu subkultury emo. Další z nedávno realizovaných grantů PVŠPS je od GAČRu a zkoumal stres ve významovém prostoru emocí.“

sudoku: „Jaké subkultury mimo ema Vás zajímají?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Obecné povědomí o jiných subkulturách mám, stejně jako o jejich zkoumání v posledních desetiletích. Dokázal bych si představit výzkum dalších subkultur, ovšem otázkou je vždy financování takového projektu. Čili zájem by byl, možnosti (prozatím) ne. Něco v plánu ale mám :)“

sudoku: „Zabýváte se o dopady globalizace na ČR?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Ano, měl jsem k tomuto témat několik let oblíbenou výběrovku na FF UK v Praze, která by snad od příštího roku měla opět pokračovat. Globalizaci jsem se více věnoval i ve zmíněném grantovém projektu FF UK. Na netu je dohledatelný i můj starší článek reagující na vyjití Baumanovy Globalizace v češtině.“

sudoku: „Co jste publikoval za monografie?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Zatím mám za sebou 2 kolektivní monografie, vloni vyšla Re-Constructing Emotional Spaces: From Experience to Regulation, kterou teď ve 2. vydání připravuje německé akademické nakladatelství Lambert. A další kolektivní monografii v předtiskové přípravě chystá nakladatelství Cambridge Scholar Publishing – měla by vyjít letos na podzim pod názvem Public and Private Life. Nepíšu moc rychle :(“

sudoku: „Kde jste politicky?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Kde jsem politicky? Mám pocit, že mimo :) K volbám systematicky chodím, ale obvykle můj hlas propadne v 0,0… výsledku pečlivě vybraného subjektu.“

Jitka: „Dobrý den. Kolik let je nejmladším emařům? Jak dlouho u toho můžou vydržet?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Měli jsme nejmladšího 10letého respondenta, pochopitelně nakontaktovaného přes jeho rodiče. 9 – 10 let může být začátek a kolem 15 let věku může následovat další emo etapa (a pro jiné začátek), nebo pak dojde k přidružení k jinému, příbuznému stylu, např. scene. Kolem dvacítky, někdy o pár let později emo styl jeho vyznavači opouštějí, i když jsou i někteří skalní příznivci, možná až za hrob (nemístný pokus o vtip).“

Venca K.: „Dobrý den. Jaké sociální zázemí mají emaři - pocházejí spíše z bohatších nebo chudších rodin?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Tohle je zcela individuální, jsou z nejrůznějších sociálněekonomických poměrů. PRO NESMĚLÉ TAZATELE: odpovídám zatím na všechny otázky ;)“

Marta, Brno: „Docela by mne zajímalo, jaké vzdělání mají emaři. Chápu, že pokud jim je do patnácti let, asi jen základní, ale jdou pak eventuálně na střední nebo vysokou školu?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Naši respondenti chodili převážně na střední školy, měli celkem kreativní zájmy (aktivně se např. věnují hudbě, jsou výtvarně činní, píší, někdo si přivydělává tvorbou webů, nebo při škole brigádují). Když jsme teď natáčeli Port s ČT, mnozí z našich tehdejších respondentů už se stylem emo nemají moc společného, několik jich studuje VŠ a jsou celkem zaneprázdněni. Jednomu již bývalému emaři (nebyl naším respondentem, ale setkávali jsme se náhodně v terénu v klubech a na koncertech) jsem teď vedl diplomku – je také v dokumentu, akorát je u něj chybně uvedena škola – není student PVŠPS, ale UJAKu.“

Michal: „Zdálo se mi to jen, nebo je mezi emaři víc holek?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Může tomu tak být, odhadoval bych tak 2/3 holek. V našem kvalitativním výzkumném projektu jsme se ale kvantifikací cílovky zabývali jen okrajově.“

Věrka: „Zjistili jste, zda je nějaký rozdíl mezi emaři u nás a v Norsku? Nebo je i emo nějak unifikované?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Ano, rozdíly jsou. Zejména nikde jinde než v ČR neexistují „pravidla emo“, která – a dokument o tom také pojednává – vznikla mimo tuto subkulturu s cílem ji zesměšnit. Emo v Norsku je vnímáno více jako součást darkerské alternativy, u nás spíše jako komerční produkt. Naopak, symbolika, globálně známé kapely a interpreti, neredukovaná emocionalita a vizuální styl jsou velmi podobné a vycházející ze stejných zdrojů (a od stejných výrobců).“

ap: „Proč jste zkoumal emo v Kongeriket Norge?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Výzkum subkultury emo byl realizován díky grantu Norska, Lichtenštejnska a Islandu (tzv. Norské fondy, resp. EEA / Norway Grants). Norsko obecně zajímají životní podmínky dětí a proto je podpora výzkumu této problematiky mezi prioritami tamější společnosti, reprezentované osvícenějšími politiky (ano, Norsko má plyn a ropu, ale to má Ázerbajdžán také a rozhodně se tam, co vím, společenským vědám příliš nedaří). Povinností pro realizaci výzkumného projektu podporovaného z Norských fondů (v ČR distribuováno Národním vzdělávacím fondem – Fondem na podporu výzkumu) je mít za partnera norskou / lichtenštejnskou / islandskou instituci. My jsme získali výzkumnou instituci Nova, která je takovou skandinávskou akademií věd.“

ap: „Lze srovnávat emo v Norsku a v ČR?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Ano, ale náš výzkum nebyl primárně komparativní. Šlo o pochopení subkultury, porozumění motivacím, kontextu, důvodům. Viz také dřívější odpověď na skoro stejnou otázku.“

ap: „V Norsku byla silná black metal scéna - souvisela nějak s emem?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Ano, i když v Norsku patří emo do širší kategorie darkerské alternativy. Metal obecně je emaři celkem oblíben a podobnost některých zvukových poloh není náhodná. V Norsku je také patrnější vyhranění subkultury goth vůči emo. Inu, drsný sever (a důkaz ekosystémové determinace hudebního projevu :)“

ap: „Proč již nepůsobíte na UK?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Na FF UK v Praze nyní po dohodě s vedoucím katedry rok nepůsobím, což také souvisí s rozjezdem mých přednášek na vídeňské Sigmund Freud Privat Universität. Doufám také, že reakreditace oboru kulturologie dobře dopadne a že si na katedře, kde jsem se nejdříve jako student a poté jako vyučující pohyboval 19 let, opět zapřednáším. P. S.: magisterské studium jsem absolvoval za 5 let, nikoliv za povolených 8 :)“

ap: „Kolik emařů spáchá ročně sebevraždu?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Statistiky nejsou, ale když se to náhodou výjimečně stane a je to ve spojitosti s emo, mluví se o tom více a déle, než když spadne letadlo.“

Pavel Kryml: „Dobrý den, zajímal by mě váš názor na migraci obyvatelstva směrem na východ v posledních letech. Jak se stavíte k této otázce a k multikulturním manželstvím a komunitám ve východoasijských zemích. Dále by mne zajímalo, jaký máte názor na vývoj ekonomické krize v Evropě, a zda vidíte souvislost s prohlubující se krizí v sociální sféře a celkovému morálnímu úpadku, a nebo naopak považujete morální úpadek a krizi mezilidských vztahů jako důvod a ne následek krize ekonomické. Jaká je vaše prognóza v těchto případech do budoucna? S pozdravem a přáním pěkného dne Pavel Kryml (toho času Bali, Indonésie)“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Ahoj Pájo, zdravím na Bali :) Díky za zajímavý dotaz, ale musím říci, že o "migraci obyvatelstva na východ v posledních letech" toho moc nevím, ale nedivím se Ti :) Myslím, že jsi se rozhodl dobře a přeji Ti hodně štěstí v nastávajícím multikulti manželství! Myslím si, že hlavní problém ekonomického systému spočívá v tom, že je příliš odtržen do reality, neboli od toho, jak věci mimo ekonomickou realitu skutečně fungují. Globalizovaný ekonomický systém vytváří větší příležitosti pro stále menší počet lidí a stále více rizika a ohrožení pro stále větší část světové populace (což je trend, místo poptávné prognózy. Kritériem je udržitelnost takového vývoje). Další doporučená četba: Beck, Stiglitz, Dahrendorf, Bauman, Castells atp. P. S.: je možné, že migrace obyvatelstva z Evropy všemi směry, nejen na jihovýchod, bude zesilovat :)“

Míla: „Působíte na hodně vysokých školách, proč jste svůj emo výzkum dělal právě na Pražské vysoké škole psychosociálních studií?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „PVŠPS nabídla dobré podmínky, abychom výzkum mohli realizovat. Tým na našem oddělení vede Doc. Karel Balcar, významný to dětský psycholog a mým dalším kolegou je antropolog Radek Trnka, Ph.D. a řekl bych, že se při našich bádáních dobře doplňujeme a vzájemně inspirujeme.“

Alena: „Pomáhali vám s výzkumem i ostatní studenti školy?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Ano, zejména při prvotním kontaktování respondentů. Získat důvěru emařů nebylo vůbec jednoduché. Přeci jen nejsme s kolegou Trnkou už nejmladší, abychom při oslovování respondentů a jejich přemlouvání k rozhovorům mohli být úspěšnější, než naši mladší kolegové.“

ap: „Říkal jste, že emo v Norsku patří do darker. alternativy - tedy to jsou ti co útočí na elektrickou síť - viz v roce 2002 v ČR?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Ne, nejsou (ale díky za dobrý postřeh!). Dark subkulturami se míní temnější styly, jako např. goth nebo emo a pro které je typická vizualita inspirovaná "světem záhrobí". Možná by tedy přesnější ekvivalent v češtině zněl darkové (zásadně s krátkym "a") anebo prostě temné.“

ap: „Co politika a emaři?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Docela nás překvapilo, že někteří emaři mají celkem dobrý přehled o současném dění a to i mimo českou kotlinu. Vnímají řadu problémů, které jsou nejspíše většinové společnosti vcelku jedno. V této souvislosti jsme zaznamenali např. netrestání tuzemské korupce, vědomí sociálních problémů rodin (často neúplných) některých spolužáků ale třeba i lítost nad únikem ropy v Mexickém zálivu a následné umírání mořských živočichů nebo umírání dětí v chudých zemích.“

agatka: „se mi libite...nedame kafe ve vidni?“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „A jste aspoň trochu emo?“

andrew: „Dobrý den co si myslíte o Emo-jaký máte na nich názor,jednoho máme ve třídě a je to sním opravdu nuda.“

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.: „Jde o to, co považujete za nudu... Já jsem nudu s emaři při našem výzkumu rozhodně nezažil. Naopak. Děkuji tímto ještě jednou našim respondentům, které zdravím a také za zajímavé otázky v tomto chatu.“