PORT

Záznam chatu z pátku 23. prosince 2011

Sváťa: „Dobrý den. Pokud mám vysoký krevní tlak, kterého se nemůžu zbavit, i když polykám spousty prášků, můžu se přihlásit na vaši operaci? Jak to mám udělat, když si myslím, že by mi mohla pomoci?“

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC: „Určitě ano, jde jen o to, aby Váš lékař důsledně vyloučil jiné důvody, které vedou k Vašemu zvýšenému krevnímu tlaku, jde o tzv. Sekundární hypertenzi, která se musí řešit, podle její příčiny, resp, kdy se dá vysoký krevní tlak řešit odstraněním vyvolávající příčiny. Pokud žádná není, jedná se o tzv. esenciální hypertensi, na které se podílejí především dedičnost a genetické dispozice. Ozvěte se prosím přes E mailovou adresu simona.gruberova@homolka.cz, což je sekretariat kardiologického oddělení. S pozdravem Petr Neužil“

Olina V.: „Ty firmy, které zkoušejí své přístroje a systémy ve výzkumné laboratoři na Fyziologickém stavu, jsou převážně zahraniční, nebo i české?“

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC: „Jde především o zahraniční firmy, nicméně, protože jsme získali postupně již poměrně dost zkušeností, snažíme se zainteresovat i české firmy, které jsou například asociovány s technickými školami, tzv. "spin off" firmy, které jsou vedeny většinou velmi talentovanými lidmi a s nimi se snažíme o realizaci vlastních projektů. Samozřejmě, že řešíme i grantové projekty. Laboratoř je totiž koncipována ekonomicky tak, že si na sebe musí vydělat, nikdo nám žádné peníze nedal ani při zahájení provozu, vznikala tedy čistě v rámci entuziazmu pracovníků Fyziologického ústavu LF 1 UK, II. interní kliniky LF 1 UK Praha a Nemocnice Na Homolce. Takže jde o to, abychom si komerčními projekty vydělali dostatek prostředků na realizaci čistě výzkumných záměrů.“

Láďa, Znojmo: „Provádí se podobný klinický výzkum zaměřený na denervace, jaký děláte vy ve spolupráci s Hradcem a Brnem, i jinde ve světě? Máte srovnatelné výsledky?“

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC: „Samozřejmě, že jde o velmi dynamicky se rozvíjející metodu a je za tím spousta experimentální a dnes už i klinické práce, stále ale nejsme plně spokojeni s úrovni takzvané evidence o akutním (okamžitém) efektu léčby a zejména o její dlouhodobé účinnosti. Další zkoumání a studie jsou stále potřebné ke stanovení úrovně léčby, kterou nazýváme medicínou založenou na důkazech“

Roman: „Už jste měli příležitost podívat se na srdce pacienta, u kterého jste provedli katetrizační ablaci kvůli arytmii (a který po delším čase zemřel)? Pokud ano, našli jste něco zajímavého?“

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC: „Ano, řada nemocných například po provedené transplantaci srdce absolvuje katetrizační ablaci, takže jsme samozřejmě měli příležitost se podívat jak na prakticky okamžitý efekt tak i oddálený (chronický) efekt provedené léčby. Bohužel se stane i to, že nemocný zemře třeba i na jinou příčinu, takže je to určitě pro lékaře, který výkon provádí velmi přínosné“

Jarka Šimková: „Dobrý den, u kolika pacientů celkově už jste provedli renální denervaci a kolik jich ještě musíte provést, abyse si byli stoprocentně jistí, že tato metoda skutečně zabírá?“

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC: „Děkuji za velmi důležitou otázku...provedli jsme něco kolem 70 výkonů jak v Čechách tak i zahraničí, měl jsem možnost samozřejmě provést i řadu experimentálních pokusů, ale musím odpovědět, že úroveň našich znalostí především o dlouhodobém efektu této léčby není pro mě osobně dostačující. Řadu otázek spojených s okamžitým efektem léčby jsme si již dokázali o´věřit, víme, že nemocným samotným výkonem neubližujeme, což je pro mě především důležité, ale spoustu informací musíme teprve získat.“

Hana T.: „Dobrý den. Zdá se mi zvláštní, že přerušení vláken sympatiku v cévách vedoucích k ledvinám způsobí zlepšení cukrovky? Už je známo, jakým mechanizmem k tomu dochází?“

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC: „Ano, ovlivnění vegetativního nervstva resp. ovlivnění tzv.autonomní regulace obecně vede k zásahu do průběhu řady chorob a to nejenom vysokého krevního tlaku, ale i do průběhu srdečního selhání, ischemické choroby srdeční, pohotovosti k srdečním arytmiím a sympaticus a parasympaticus ovlivňují i řadu "skrytých" pochodů, které jsme doposud ani nevnímali a tzv. inzulinoresiistence je jedním z těchto příkladů. Myslím si osobně, že v současné době vstupujeme do trochu jiné éry v medicíně, kdy tato prakticky neuromodulační léčba ovlivní procesy, které jsme neměli doposud možnost vůbec postihnout běžnými postupy“

Zoja, Jílové: „Musí každý klinický výzkum povolit etická komise té které nemocnice? Z jakých odborníků se taková komise skládá?“

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC: „Samozřejmě, že každý takový výzkumný projekt je nutno velmi zodpovědně posoudit, jaký mají potenciální přínos pro další vývoj léčebných postupů tak, abychom mohli pomoci i nemocným, u kterých nebylo doposud možné jakýkoliv léčebný postup aplikovat. Proto je nutné, aby každá taková instituce, kde se klinický výzkum provádí měla Etickou komisi, která posoudí jednotlivý projekt z několika hledisek. Samozřejmě, že je především velmi podstatné, aby nedošlo k ohrožení nemocného. Tato Etická komise se skládá z lékařů, farmaceutů, klinických techniků a dalších odborníků, kteří posuzují i ten fakt, zda výzkum probíhá v souladu s Helsinským protokolem a dalšími právními předpisy, které regulují klinický výzkum.“

Jenda O.: „Dobrý den. Kolik druhů katetrů dnes existuje a k jakým účelům? Jsou třeba také různé velikosti pro muže, ženy a děti?“

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC: „Děkuji za velmi potřebnou otázku, katetrů existuje nepřeberné množství, jsou určeny k velmi rozličným účelům, dá se jimi aplikovat tzv. kontrastní látka k znázornění cévního řečiště, dilatovat zúženiny cév, implantovat, zavádět výztuže (stenty), uzavírat patologické otvory v srdci (defekty síňových nebo komoroých přepážek), aplikovat různá energie k řešení srdečních arytmií, nádorů, atd. Přičemž první katetrizace na světě proběhla v roce 1929 a provedl ji americký lékař Foresmann, který si původně představoval, že bude sloužit k aplikaci léků přímo do srdce.“

aaa: „Jak kvalitní jsou leky Betaxa, Sandonorm a Lokren?“

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC: „Jde o léky, které se nazývají betablokátůry a jde o velmi širokou skupinu léků, které ovlviňují právě funkjci vegetativního nervstva, tedy farmakologickým účinkem snižují aktivitu sympatiku, což vede jak ke snížení krevního tlaku, snížení spotřeby kyslíku srdečním svalem tak i zpomalení tepové frekvence. Jde o velmi dobře ověřené a velmi potřebné preparáty“

aaa: „Kdy jste se rozhodl byt kardiologem?“

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC: „To opravdu sám nevím, celé to začalo asi tím, že mi umřela moje sestra na srdeční vadu, když jí byo něco před jeden rok, tak jsem asi podvědomě srdce fixoval, jako svůj "problém", lákalo mě především něco akčního, něco, kde se dá aplikovat hodně technologicky nových postupů a kde se dají právě aplikovat nové postupy. Kardiologie z toho zkrátka nějak "spontánně" vyplynula. Kromě svojí ženy a dětí je to jediná věc, kterou miluju“

aaa: „Jak je dnes narocne operovat koarktaci aorty?“

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC: „Jde o vrozenou srdeční vadu, která může mít různé stupně. Přes to, že jde o náročný kardiochirurgický výkon, není ale zatížena žádným extrémně vysokým rizikem.“

Milada O., Praha 3: „Dobrý den. Proč nesmí u klinických zkoušek při dvojitě slepém pokusu ani ošetřující lékař vědět, jestli byl pacient odoperován, či nikoli?“

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC: „Je to velmi podstatné. Jde o to, aby například buď záměrně nebo podvědomě neovlivňoval svůj přístup k nemocnému, aby nemohl zasahovat do ovlivňování výsledků a upravovat je například ku prospěchu nově zkoušeného postupu, zdravotnického prostředku či léku. To se bohužel ještě v nedávné minulosti dosta často stávalo. A jde bohužel i o proces, který je ovlivněn subjektivní zátěží, protože jednáte jinak, pokud " víte, jak to je"!“

alena ručková: „Dobrý den, prosím Vás pane doktore, jak dlouho může kvalitně umělé srdce fungovat? Děkuji Alena R.“

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC: „Je potřeba rozlišovat mechanické PODPORY vlastního srdce a kompletně umělé srdce, tedy něco, co nahradí všechny jeho části. Mechanické podpory srdce "pouze" pomáhají selhávajícímu srdci podporou mechanické činnosti, t.j. zlepšují přečerpávání krve, zvyšují průtok krve do cílových orgánů. Všechny "umělá" srdce a mechanické podpory jsou limitovány především bateriovými systémy, tedy přívodem energie,který je zajišťován bohužel zatím pouze kabeláží , t.j. k implntovanému umělému srdci přivádějí elektrickou energii nutnou k pohunu těchto jednotek. To je pak také ale zdrojem infekcí, které jsou jednou z největším limitací dlouhodobého použití. Další limitací je reakce tkáně a krevních elementů,t .j dochází ke zvýšenému opotřebování krevních destiček, červených krvinek. Dlouhodobé podpory, které se voperovávají již delší dobu i v České republice mají živostnost několik měsíců nutných k tomu, aby nemocný přežil do plánované transplantace srdce; jsou však již i podpory, které slouží jako finální implantát i pro pacienty, u kterých tranplantace srdce není plánována.“

M G: „Dobrý den, zajímalo by mě, jak dlouho (podle Vás) ještě bude trvat než bude možné transplantovat srdce vytvořené pomocí buněk vlastní tomu danému pacientovi. Jaký je hlavní problém? Děkuji moc za odpověď“

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC: „Použití kmenových buněk je spíše zatím určeno k doplnění odumřelé nebo živořící tkáně v rámci léčby infarktu myokardu, kde nebylo možné použit agresivní a rychle dostupnou rekanalizaci infarktové tepny. Princip modulování druhého nebo náhradního srdce z vlastních buněk je ideálním modelem takové léčby a říká se mu regenerační medicína. Zatím ale nevíme, jak optimálně kmenové buňky použít. Po "divoké" aplikaci, ke které došlo před cca 5 lety jsme dnes opatrnější ale máte pravdu, že nejspíše půjde o ten směr, kterým se máme vydat než implantovat technické - mechanické implantáty.“