PORT

Záznam chatu z pátku 13. května 2011

Radka, Rumburk: „Dobrý den. Konzultujete také s Ústavem experimentální medicíny? Mohou vám v něčem pomoci například pokusy na zvířatech?“

MUDr. Libuše Pagáčová: „Dobrý den, v medicíně jsou pokusy na zvířatech v mnoha případech nedílnou součástí výzkumu, ale není mi známo, že by v Ústavu experimentální medicíny probíhaly právě v souvislosti s touto problematikou.“

Marta, Semily: „Dobrý den, máte nějakou metodu na sledování přesné trasy migrace kmenových buněk, nebo to jen usuzujete podle místa vpichu a toho, že dorazí do cile? Poznáte, kolik kmenových buněk dorazilo a kolik se jich po cestě ztratilo?“

MUDr. Libuše Pagáčová: „To je velmi zajímavá otázka, ale bohužel sledovat přesnou trasu migrace kmenových buněk zatím neumíme. Že „dorazí do cíle“ poznáme především podle klinické odpovědi - zlepšení příznaků onemocnění u pacienta, což je v našem konkrétním případě zlepšení prokrvení končetiny, které monitorovat umíme.“

Jakub, Humpolec: „Dobrý den, zvažuje v nejbližší době použít kmenové buňky na léčbu i jiných stavů než diabetické nohy?“

MUDr. Libuše Pagáčová: „Na našem pracovišti - Autotransfuzní jednotka IKEM - pouze pomáháme klinikům získat kmenové buňky k léčbě, nevedeme ani neorganizujeme tyto projekty. Ale není mi známo, že by se v nejbližší době v IKEM chystalo použití kmenových buněk k léčbě jiných stavů než diabetické nohy.“

David, Třešť: „Zatím je léčba diabetické nohy kmenovými buňkami považována za výzkumnou. Kolik pacientů ještě musíte vyléčit, aby se tato metoda stala bežně užívaným postupem?“

MUDr. Libuše Pagáčová: „Dobrý den Davide, asi to není jen o číslech… Když probíhá nějaký projekt a výsledky jsou dobré, začíná se zvyšovat počet takto léčených pacientů, eventuelně se ke stejné léčbě přidávají další pracoviště s podobným typem pacientů. Ale samozřejmě musí být k takto náročné léčbě dostupná kapacita finanční, personální, přístrojová atd. Kdy se metoda stane běžně užívaným postupem opravdu nevím…“

Bětka, Dačice: „Dobrý den. Jak poznáte, které buňka je kmenová? Liší se tvarem, velikost, barvou?“

MUDr. Libuše Pagáčová: „Ano Bětko, máte pravdu - morfologicky má kmenová buňka také svá specifita, ale nelze ji úplně odlišit od buněk, které už jsou určitým způsobem dále „naprogramované“. Buňky odlišujeme především pomocí povrchových znaků, které se vyšetřují průtokovou cytometrií. Koncentráty kmenových buněk mají specifické znaky, tzv. markery, např. znak CD 34+, ale i řadu dalších… i to je předmětem dalších probíhajících výzkumů.“

Zdeněk, Písek: „Dobrý den, musíte ke kmenovým buňkám přidávat nějaké zvláštní faktory, aby se jim dařilo a aby nezahynuly? Existují látky, které by podpořily přeměnu kmenových buněk na zcela učité druhy tkání (kůže, svaly, šlachy)?“

MUDr. Libuše Pagáčová: „Na našem pracovišti k buňkám nic nepřidáváme, jsou aplikovány ihned po odebrání do svalu postižené končetiny. Různé látky na podporu přeměny se zkoušejí, ale ne u nás. Jsou to experimenty prováděné v tkáňových kulturách na některých výzkumných pracovištích.“

Věra, Blatná: „Mohla byste mi prosím vysvětlit, co to jsou mononukleární buňky na rozdíl od běžných buněk? Asi jsme to ve škole nebrali.“

MUDr. Libuše Pagáčová: „Dobrý den Věro, určitě jste to probírali :-). Mezi mononukleární buňky patří např. i běžné monocyty a lymfocyty, které jsou podtřídou bílých krvinek. Liší se od ostatních krevních elementů především velikostí , charakterem buněčného jádra, atd. Mezi tuto skupinu řadíme i kmenové buňky, které jim jsou morfologicky nejblíže a při izolacích a separacích bývají obsažené právě v této buněčné frakci.“

Jirka, Sedlčany: „Dobrý den. Je vám už známo, proč mají kmenové buňky tendenci zvrhnout se v těle na nádorové? Bude tomu možné jednou zcela zabránit?“

MUDr. Libuše Pagáčová: „Děkuji za otázku. Jak vznikají nádory je známo poměrně již dlouho. Všechny buňky v lidském těle se mohou zvrhnout v nádorové buňky, když dojde nějakým způsobem k jejich poškození. Například působením ionizačního záření, poškozením chemickými látkami, některými viry, atd. Nejvíce jsou k poškození náchylné právě buňky mladé, které se dále vyvíjejí a množí, kdy pak změnou jejich DNA – mutací, může dojít ke vzniku nádoru, pokud je organizmus včas nerozpozná a nezlikviduje. To je případ právě kmenových buněk – takto třeba vznikají všechny leukemie.“

Petra, Benešov: „Dobrý den, jak dlouho před vnesením je možné kmenové buňky odebrat? Můžu si je třeba nechat odebrat nyní a zmrazit pro pozdější využití?“

MUDr. Libuše Pagáčová: „Petro, čistě teoreticky můžete. Kmenové buňky je možno zamrazovat speciálními metodami s přidáním kryoprotektiv, což jsou látky, které zabraňují poškození buněk mrazem a skladovat při velmi nízkých teplotách v zásobnících s tekutým dusíkem. Zdá se, že takto přežívají velmi dlouho a v případě potřeby se dají použít. Takto u nás v ČR funguje třeba banka pupečníkové krve nebo i někteří onkologičtí pacienti mají své kmenové buňky zamražené. Komerční využití je ale zatím dosti diskutabilní, protože už i ten odběr může být problematický a další zpracování a skladování finančně náročné. Pokud chcete, zkuste si zjistit více třeba na internetových odkazech registrů kostní dřeně.“

Alois, Praha: „Paní primářko, jak kontrolujete bezpečnost této metody?“

MUDr. Libuše Pagáčová: „Dobrý den, děkuji za otázku. Pacienti k této léčbě jsou dlouhodobě sledováni našimi diabetology v ambulancích, před léčbou jsou pečlivě vyšetřeni dle připravených protokolů, předem jednotlivě schváleni etickou komisí, po léčbě dále kontrolováni v ambulancích i se zaměřením na úspěšnost léčby a její případné vedlejší komplikace. Zdá se, že metoda je bezpečná.“

Ondřej, Rychnov nad Kněžnou: „Co si myslíte o metodě "přeprogramování" diferenciovaných buněk na kmenové? Je účinnější než získávání kmenových buněk z kostní dřeně? Má budouctnost?“

MUDr. Libuše Pagáčová: „Ondřeji, nevím, jestli Vám dobře rozumím. Z diferencované buňky se "in vivo" již nediferencovaná - tedy kmenová buňka - již nedá "udělat". Pokud myslíte buněčné kultivace, tedy z jedné kmenové buňky namnožit buněk více, to asi budoucnost má. Pokud myslíte nějaké genové manipulace, to opravdu nevím. U všech těchto metod je velké riziko vzniku nádorů.“

Zdislava, Katovice: „Dobrý den, zajímalo by nás, jestli buňky léčí jen krátkou dobu a nebo pomáhají i dlouhodobě. Děkujeme.“

MUDr. Libuše Pagáčová: „Jako všechno v medicíně, je to individuální - jak u kterého pacienta. Pokud přetrvává třeba dlouhodobě nepříznivý stav - např. vysoké hladiny cukru, lipidů, infekce, kouření, hypertenze, atd. může poškození pokračovat i přes úspěšnou léčbu a stav se za krátkou dobu zase zhorší. Když je pacient dobře zdravotně kompenzován, spolupracuje, dodržuje dietní a režimová opatření, může mu "oprava" vydržet i dlouhodobě. Ve hře je ale i spousta dalších faktorů, o kterých možná ani nevíme. Moc děkuji všem za otázky a doufám, že naši pacienti budou z naší léčby kmenovými buňkami profitovat co nejdéle.“