Úvod » Chat s odborníkem » RNDr. Jiří Hejnar, CSc.

RNDr. Jiří Hejnar, CSc.

genetik

Fotografie

Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity J. E. Purkyně (nyní Masarykova Univerzita) v Brně, obor genetika. Dizertační práci zaměřenou na retroviry obhájil na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky, kde v současnosti vede oddělení buněčné a virové genetiky. Zabývá se regulací retrovirové replikace, zejména s ohledem na zajištění dlouhodobé funkce retrovirových vektorů a ustanovení latence retrovirů, například při infekci virem HIV. Výzkum jeho týmu zahrnuje také tzv. endogenní retroviry, pozůstatky dávných infekcí během evoluční historie člověka, které mají řadu funkcí pro normální funkce lidských buněk.

Jiří Hejnar bude chatovat k příspěvku Jak na viry HIV z cyklu PORT.

Záznam chatu z 18. 3. 2011

Markéta, Vsetín:
Dobrý den. Jak si vybíráte lidi k testování? Hlasí se vám dobrovolníci s HIV?
RNDr. Jiří Hejnar, CSc.: 11:39
Pro naši probíhající studii potřebujeme čerstvě infikované pacienty v momentu, kdy ještě nezačali s antiretrovirovou léčbou. Poté je sledujeme v pravidelných intervalech v průběhu léčby. Pacienty oslovuje spolupracující klinické pracoviště, pokud souhlasí se zařazením do studie, můžeme zkoumat virus ze vzorků jejich krve.
Alena, Ostrava:
Dobrý den. Není práce s viry HIV nebezpečná? Jak se chráníte?
RNDr. Jiří Hejnar, CSc.: 11:50
Virus HIV je klasifikován jako stupeň nebezpečnosti 3 (z celkem čtyř stupňů). S infekčním virem je třeba pracovat v podtlakové laboratoři za laminární bariérou a s použitím předepsaných ochranných pomůcek jako jsou roušky, rukavice... Dbá se na likvidaci odpadů (kontaminované kultivační nádobky, pipety, jehly...) a vzduch cirkulující v laboratoři je rovnež sterilisován a filtrován. Při našich studiích však většinou z krve infikovaných pacientů isolujeme DNA nebo RNA a tento materiál již infekční není. Laboratorní práce je bezpečná, většímu riziku jsou vystaveni běžní zdravotníci přicházející do styku s krví pacientů, kteří mohou být čerstvě infikováni a o infekci ještě nevědí.
Monika, Benešov:
Není nebezpečné viry spící v buňce aktivovat? Nebylo by lepši je tam spíš nechat uvězněné navždy?
RNDr. Jiří Hejnar, CSc.: 11:54
Problém je, že většina virových kopií není v reservoiru paměťových buněk uvězněna navždy. Po vysazení léků se viry mohou aktivovat při různých stimulech a zátěžích imunitního systému. Proto jej chceme aktivovat jedním silným a kontrolovaným stimulem za současného podávání látek, které uvolněnému viru znemožní jeho další množení.
Vláďa, Mladá Boleslav:
Dobrý den. Kdy zhruba budete mít výsledky ze Spojených států, které sdělí, zda se pomocí vašich látek povedlo aktivovat spící viry?
RNDr. Jiří Hejnar, CSc.: 12:00
Technicky vzato je třeba sledovat pacienty po dva tři roky. Pokud by se projevil příznivý účinek, odstartovala by obdobná ale širší studie s velkým počtem pacientů. Je ale třeba připočítat nějaký čas na vyhodnocování a zejména schvalování nové studie. Trvá to dlouho... ale například CéDéčka byla vyrobena již v 70. letech a praktického uplatnění dosáhla až po 20 letech.
Petr, Praha 3:
Dobrý den, proč HIV infikuje jen imunitní buňky? Proč se nedokáže dostat do jiných buněk, například jaterních?
RNDr. Jiří Hejnar, CSc.: 12:07
Virus HIV potřebuje pro vstup do buňky zcela určitou povrchovou bílkovinu, kterou na svém povrchu mají jen imunitní buňky, dokonce jen jejich specialisované podskupiny, tzv. pomocné lymfocyty a některé jiné druhy. V játrech by HIV mohl infikovat některé makrofágy ale nikoli hepatocyty, běžné buňky jaterní tkáně. HIV nemůže infikovat ani pomocné lymfocyty např. myší. Ty sice mají onu povrchovou bílkovinu ale od lidské varianty se trochu liší a virus ji již neumí rozeznat.
Lucie, Žabovřesky:
Dobrý den, je možné, že v DNA našich buněk máme inkorporovány i spousty jiných spících retrovirů?
RNDr. Jiří Hejnar, CSc.: 12:14
Je to jisté! 8,5% naší DNA je tvořeno pozůstatky retrovirových infekcí z dávných dob naší evoluce. Některé zbytky retrovirů sdílíme s šimpanzi a jinými lidoopy, něktéré i se všemi opicemi. A evoluce dokonce s těmito zbytky retrovirů pracuje a používá je pro specialisované funkce buněk. Např. pro zdárný vývoj lidské placenty jsou nezbytné dvě bílkoviny kódované retroviry. V placentě se tedy retrovirus musí "probudit" , v ostatních buňkách je spící. Tyto zbytky retrovirů ale nejsou příbuzné HIVu - ten je evolučně mladý, v lidské populaci existuje nějakých 100 let a to je krátká doba aby se etabloval jako součást naší DNA.
Eva, Uhříněves:
Dobrý den, trpí něčím podobným jak je HIV u lidí a SIV u opic i jiná zvířata? Může pak jejich vir zmutovat a napadnout člověka?
RNDr. Jiří Hejnar, CSc.: 14:45
Podobné retroviry se vyskytují u primátů (opice, lidoopi), koček, některých sudokopytníků... Přenos na člověka je však možný jen z lidoopů a opic. V některých oblastech rovníkové Afriky (Kamerun, Gabun), kde lidé loví a jedí šimpanze některé druhy opic, lze u lidí nalézt čerstvě přenesené SIVy. Nešíří ae ale z člověka na člověka. K tomu je třeba, aby se virus nějakým způsobem vyvíjel prostřednictvím náhodných mutací. Nejnebezpečnějším zdrojem je samozřejmě šimpanz: víme kdy a kde došlo ke vzniku HIVu, víme také, že v šimpanzích se namnožil určitý druh SIVu, který potom dal vznik HIVu. SIV se na šimpanzích proste adaptoval směrem ku člověku.

Přehled chatů

Ing. Dana Sephtonová

Fotografie

22. 6. 2012

chemik

Ing. Petr Ondráček, CSc.

Fotografie

15. 6. 2012

námořní kapitán

Martin Řezníček

Fotografie

8. 6. 2012

student

Ing. Vít Syrový

Fotografie

1. 6. 2012

potravinář

Prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc.

Fotografie

25. 5. 2012

fyzikální chemik

Ing. Dana Sephtonová

Fotografie

18. 5. 2012

chemik

David Obdržálek

Fotografie

11. 5. 2012

robotik

PhDr. Martin Kuška, Ph.D.

Fotografie

4. 5. 2012

kulturolog

Mgr. Michal Švanda, Ph. D.

Fotografie

27. 4. 2012

astronom

Ing. Ludmila Kazdová, CSc.

Fotografie

20. 4. 2012

odbornice na inzulinovou rezistenci

Dr. Ing. Petr Vítek

Fotografie

13. 4. 2012

Prof. Ing. Petr Dvořák, CSc.

Fotografie

6. 4. 2012

molekulární biolog a genetik

Jarmila Ondráčková

Fotografie

30. 3. 2012

jachtařka

RNDr. Ladislav Metelka

Fotografie

23. 3. 2012

klimatolog

Doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC

Fotografie

16. 3. 2012

kardiolog

první | předchozí | 1 2 3 4 5 | další | poslední (15)