PORT

Záznam chatu ze středy 1. prosince 2010

Dana, Břeclav: „Opravdu se vám podařilo rakovinné buňky vrátit do normálního stavu? Je to možné u všech druhů rakoviny, nebo jen u některých?“

Karel Smetana: „Takto jednoduše to nelze říci. Buňky začaly víéce vyzrávat a je předpoklad, že by mohly odumřít. Jsme však na začátku a můžeme se dočkat i "nepříjemných" překvapení.“

Honza, Kladno: „Dobrý večer, podařilo se vám odhalit něco velmi překvapujícího v chování rakovinných buněk? Něco, co jste vůbec nečekali?“

Karel Smetana: „Pro nás bylo překvapivé, že v řadě případů se molekulárním profilem nádory, které studujeme, podobají hojícímu se poranění.“

Tereza, Praha 5: „Kdy asi bude možné uplatnit výsledky vašeho výzku v praxi? Kdy z nich budou mít prospěch pacienti?“

Karel Smetana: „To je velmi obtížné předpovědět. Lze říci, že pokud vše probíhá optimálně trvá vývoj léku či léčivého přípravku kolem 10 let.“

Václav, Kroměříž: „Dobrý den. Vydali se podobným směrem jako vy v projektu Onkogen i vědci v zahraničí?“

Karel Smetana: „Nádorové stroma a jeho biologické vlastnosti jsou studopvány i dalšími skupinami, zehména v USA, Sigapuru a Izraeli.“

Petr, Záběhlice: „Mohli byste odhadnout, u jakého procenta pacientů rakovinu krku zavinilo kouření, a u jakého procenta rakovina krku vznikla, přestože nikdy nekouřili?“

Jan Plzák: „Cca 95% pacientů se zhoubným nádorem hrtanu je kuřáky, tedy pouze asi 5% tvoří nekuřáci.“

Marta, Beroun: „Dobrý den, proč je léčba nádorů hlavy a krku tak náročná? Proč tyto nádory odolávají více oproti nádorům v jiných částech těla?“

Jan Plzák: „Léčíte-li nádor v oblasti hlavy a krku, jedná se o oblast, která je nesmírně anatomicky složitá (např. cévy přivádějící krev do mozku, nervy vedoucí z mozku do ostatních částí těla), je velmi důležitá esteticky i funkčně (dýchání, polykání, hlas, zrak, sluch). Při odstranění nádoru při operaci či při jeho zničení zářením dochází vždy k postižení estetickému i funkčnímu. Srovnáme-li s pacientem, kterému je pro plicní nádor odstraněna plíce, což na první pohled na pacientovi nepoznáte, je pacient po odstranění části či celého hrtanu postižen jizvou a deformitou viditelné části krku, nemůže mluvit nebo je jeho hlas výrazně pozměněn, může mít i výrazné polykací obtíže atd. Z toho i vyplývá, že v oblasti hlavy a krku nelze použít tak rozsáhlé chirurgické zákroky či nechirurgické postupy, protože musí být zachovány životně důležité tkáně (např. cévy a nervy krku), které jsou často v těsné blízkosti zhoubného nádoru.“

Josef Jilemnice: „Připouštíte i u těchto nádorů spuštění některým z virů jako v případě děložního čípku? Jestli ano, kterým?“

Karel Smetana: „Máte naprostou pravdu. I těchto typů nádorů se uplatňují podobné viry. Zdá se však, že tyto tzv. HPV viry vyvolávají nádory, které mají v oblasti hlavy a krku poněkud příznivější průběh, než u nádorů, které vznikly jiným mechanismem.“

jirsák praha: „Dobrý večer, spolupracujete s nějakým zahraničním partnerem? Děkuji.“

Karel Smetana: „Naše laboratoř byla začleněna do evropské sítě Marie Curie pro školení mladých vědeckých pracovníků. Zejména spolupracujeme s laboratoří Prof. Hanse-Joachima Gabiuse z university Ludwiga-Maximiliana v Mnichově. Tato spolupráce je zaměřena na studiem glykobiologických vlastností normálního a nádorového epitelu.“

broňa: „Musí se nádor v oblasti krku nutně projevit až nějakou bulkou? Kdy lze rakovinu tohoto druhu zjistit v nějakém prvotním stádiu a jak? Děkuji Vám“

Jan Plzák: „Nádor v oblasti hlavy a krku se může, ale nemusí projevit bulkou na krku, tedy metastázou do krčních lymfatických uzlin. V časném stádiu lze obvykle odhalit například nádory hlasivek, protože již několikamilimetrové zduření na hlasivce se projeví chrapotem.“

všelicha praha: „Kam nejčastěji metastázují nádory lymfatických uzlin? Jak probíhá léčba? Za odpověĎ VÁM DĚKUJI A ZDRAVÍM“

Karel Smetana: „Tato otázka je spíše pro hematologa. Zhoubné buňky u lymfomů vyhledávají zejména další místo se zvýšeným výskytem lymfatické tkáně. Kromě uzlin se lymfatické buňky masivně nacházejí napříkald ve slezině, či stěně trávící trubice.“

Vlasáková, Jince: „Jak probíhá - zřejmě u ORL lékaře- zjištění zduření hlasivek a jejího nádorového onemocnění. Jak se na to připravit a při jakém chtrapotu raději k lékaři jít... Děkuji za odpověď.“

Jan Plzák: „Každý chrapot, který trvá déle než tři týdny a nemá jasnou příčinu (např. chrapot při zánětu horních cest dýchacích - "nastydnutí") by měl být objasněn. Zvláštní pozornost je nutné věnovat kuřákům, kteří mají výrazně vyšší riziko vzniku zhoubného nádoru. Vyšetření hlasivek provádí ORL lékař, nejčastěji pomocí endoskopu či zrcátka, které zavede do dutiny ústní a podívá se jím na hlasivky.“

Petrová, Modřany: „Pane profesore, čím vším si člověk může poškodit hlasivky ?Přeji hodně dalších úspěchů“

Jan Plzák: „Hlasivky jsou zdaleka nejčastěji poškozeny kouřením. Navíc kouření způsobuje to nejzávěžnější poškození, tedy zhoubný nádor. Dále hlasivkám škodí nadměrné namáhání, vdechování nadměrného množství prachu a dráždivých výparů.“