Spojení s vědou ze všech stran. Připravili Š. Speváková a V. Kunz
Obsah dílu
Původní cyklus České televize pro všechny, kteří neváhají žasnout i poučit se. Průhledy do prostředí české i světové vědy. Týdeník založený na dobrodružství poznávání, prozrazující tajemství našeho světa. Neváhá proniknout do miniaturního světa droboučkých organizmů a nanočástic, nahlédnout do laboratoří, kde pomáhají zachraňovat životy, zavítat k planetám i galaxiím. Port představuje úsilí poznávat a ochraňovat přírodu i posouvat možnosti dalších oborů důležitých pro rozvoj lidské společnosti. Součástí Portu jsou i vstupy, ve kterých britský vědec Dr. Michael Londesborough díky svým znalostem i šarmu dokáže poutavým způsobem přiblížit svět fyziky i chemie, a to obvykle pomocí látek, které můžete běžně koupit v obchodě a uchováváte je ve své kuchyni nebo koupelně. www.ceskatelevize.cz/port
ZoologieŠimpanzTémaŠimpanz v zrcadle
Buď změníme definici lidského chování, nebo musíme lidské chování přiznat i šimpanzům, zaznělo v reakci na výzkumy Jane Goodallové, která šimpanzům zasvětila svůj život. Rozdíly mezi dědičnou výbavou šimpanzů a lidí jsou tak malé, že bychom šimpanze měli vyjmout ze "šuplíku" nadepsaného"lidoopi" a přiřknout jim latinské rodové jméno Homo, rezervované dosud jen pro člověka, tvrdí genetik Morris Goodman. Český antropolg Radek Trnka se účastnil výzkumného projektu, při němž natáčel chování a mimiku šimpanzů v ZOO Arnhem, kde je slavná kolonie šimpanzů obývající obrovský venkovní výběh bez mříží a bariér. Natáčení probíhalo těsně od vody příkopu, takže se podařilo získat unikátní detailní záběry.
» Číst více
Informační technologieCizí jazykyStrojový překladačLingvistikaMichaelovy experimentyPřekladatel z mobilu
Světový obchod a poměrně snadné cestování a komunikace všude po světě rozvíjejí naše jazykové schopnosti. Pomocí magnetické rezonance budeme sledovat činnost mozku člověka při přemýšlení v cizím jazyce a uvidíme, jaká centra se aktivují. V Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze zase uvidíme, že strojový překlad není vůbec jednoduchá úloha. A nakonec zjistíme, jak se bude moci Michaelova anglická maminka domlouvat s jeho českou tchýní, přestože ani jedna nevládne cizími jazyky.
» Číst víceChat
Jan Hajič absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1991 pracuje a učí na MFF UK v oboru počítačová lingvistika. Několik let pobýval v zahraničí, mimo jiné ve výzkumném středisku IBM T. J. Watsona v Yorktown Heights v USA, kde se podílel na vzniku prvního systému statistického strojového překladu mezi přirozenými jazyky. Také vyučoval na Johns Hopkins University v Baltimore, rovněž v USA. V současné době je ředitelem Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK, kde řídí projekty strojového překladu, analýzu mluvené řeči a další projekty zpracování přirozeného jazyka na počítači.
Ondřej Bojar absolvoval studia informatiky – počítačové lingvistiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současné době zde vyučuje a bádá na Ústavu formální a aplikované lingvistiky. Z mnoha zahraničních studijních pobytů měla na jeho hlavní směr výzkumu největší vliv stáž na RWTH Aachen University a letní workshop na Johns Hopkins University v Baltimore. Od roku 2006 se zabývá především strojovým překladem. V každoroční soutěži ve strojovém překládání je díky jeho katedře zahrnuta i čeština, přičemž překladové systémy tohoto pracoviště kvalitou předčí české komerční produkty.
více v reportáži Překladatel z mobilu z cyklu PORT
V pátek 18. listopadu 2011