Spojení s vědou ze všech stran. Připravili: T. Pultarová, Š. Speváková, M. Londsborough a V. Kunz
Obsah dílu
Kdo je můj předek? V Netolicích na Prachaticku začala druhá fáze unikátního výzkumu DNA. Vědci zde odebrali vzorky z tisíc let starých koster a nyní chtějí zjistit, jestli mezi současnými obyvateli najdou jejich potomky. Výzkumu se může bezplatně zúčastnit kdokoliv z obyvatel obce nebo okolí. Lidé se navíc dozví, zda nemají genetickou dispozici k chorobě, končící cirhózou jater. Vzorky DNA si dobrovolníci odebírají sami pomocí kartičky a obyčejného zubního kartáčku. Čím více dat vědci obdrží, tím větší je pravděpodobnost, že se dostanou ke smysluplnému obrazu. Netolice si vědci vybrali vzhledem k přítomnosti starého pohřebiště a vzhledem k tomu, že se jedná o oblast s mimořádně stabilní populací. Není vyloučeno, že tu žili prapředci místních obyvatel ještě před příchodem Slovanů, Keltů nebo Germánů. Vědci předpokládají, že zdejší obyvatelstvo je skutečně velmi původní. Jsou tyto domněnky oprávněné?
Jak zdomácnit tuňáka. Populace tuňáka mizí z moří a oceánů. Poptávka zůstává vysoká a ceny stoupají. Výlovy pokračují a rybáři se začínají obávat, že jejich práce pomalu skončí a tuňáci vymizí. Výzkumníci sdružení v evropském projektu proto chtějí uplatnit metodu, které se již úspěšně využívá k chovu cejnů, okounů a lososů ? akvakultury.
S jakým vědním oborem se tentokrát setkáme v Michaelově experimentu? Nechte se překvapit.
ChemiePadělkyAnalýzyTémaOdhalování padělků
Padělek je předmět, který má vzbudit zdání jiného, obvykle cennějšího díla. Vyskytuje se v oblasti umění, historie, ale též průmyslového zboží. Padělání je nezákonné reprodukování uměleckých děl, přičemž jsou tyto reprodukce vydávány za pravé. Padělkem je například obraz namalovaný tak, aby vypadal jako dílo známého mistra, nebo dokument, který předstírá jiného autora nebo stáří. Kvalita padělků je ovšem různá. Od těch, které snadno odhalí pouhým pohledem zkušený znalec, až po ty sofistikované, které musí být podrobeny složitým laboratorním analýzám. Vědci a historici umění musí přesně znát, jaké barvy se používaly v daném období, a jaké bylo jejich chemické složení. Metodami, které se velmi často využívají při zkoumání historických a uměleckých předmětů, jsou rentgenová fluorescenční a neutronová aktivační analýza.
» Číst více
AstronomieHubblův vesmírný dalekohledImpact – ze zahraničíHubble jako popstar
Když byl v roce 1990 vypuštěn Hubblův vesmírný dalekohled, každý astronom věděl, že nastává čas nových a převratných vědeckých objevů. Hubblův dalekohled se ale stal inspirací i tam, kde to nikdo nečekal. Naprosto nepředvídaně se hluboko usadil v populární kultuře.
» Číst více
EnergetikaExperimentZdroje energieMichaelovy experimentyTajemství energie
Michaelův pracovní čas – to nejsou jen nespočetné hodiny v jeho laboratoři a pak natáčení našeho Portu. Se stejným zaujetím a nasazením připravuje pro studenty našich středních škol přednášky, spojené s mnoha názornými, přitažlivými a samozřejmě zábavnými experimenty. V tomto vydání jsme pro vás přinesli výběr nejzajímavějších částí z přednášky o tom, odkud pochází energie, která je všude kolem nás a kterou se člověk postupně naučil získávat a využívat. A také o tom, z jakých zdrojů budeme získávat energii v budoucnosti.
» Číst víceChat
Patří k uznávaným odborníkům v oblasti analýzy památkových předmětů. Od roku 1992 vede laboratoř molekulové spektrometrie VŠCHT Praha. Její profesní dráha je svázána s institucemi spravujícími památkové objekty, jako je Národní muzeum, Národní památkový ústav, Národní archiv, Národní galerie nebo Národní knihovna. Je autorkou mnoha odborných publikací a více než tisíce průzkumů předmětů kulturního dědictví České republiky. Je členkou České spektroskopické společnosti Jana Marka Marci a mnoha dalších odborných společností. Je také pedagogem VŠCHT Praha, kde předává své zkušenosti nejen v oblasti analýzy předmětů kulturního dědictví.
více v reportáži Odhalování padělků z cyklu PORT
Ve středu 29. prosince 2010