Spojení s vědou ze všech stran. Připravili T. Pultarová, Š. Speváková, M. Londsborough a V. Kunz

Obsah dílu

Přehrát vše

Mnozí evoluční teoretici se proto domnívají, že fyzická přitažlivost není pouze „otázkou vkusu“, ale může být ukazatelem genetické kvality jedince. Klíčovým projevem genetické kvality by mohl být zdravotní stav a fyzická kondice. Hlavním cílem zajímavého vědeckého projektu je testování možné spojitosti mezi fyzickou atraktivitou a zdravotním stavem. Zahrnuje jak klinická a anamnestická, tak i laboratorní vyšetření. Projekt bude také získávat data jak v zemi s vysokým standardem zdravotní péče (ČR) tak i v zemi s omezeným přístupem k lékařské péči (Namibie). Ze sociálního hlediska je fenomén atraktivity důležitý, protože ovlivňuje to, jak k lidem přistupujeme, jak je hodnotíme na první pohled a jak s nimi potom jednáme.

Restaurátoři využívají několika metod k uchování archeologických i uměleckých předmětů. Nyní k nim přibylo i skenování ve 3D. Tato digitalizace umožní prohlížení z nejrůznějších úhlů a ve zvětšeném měřítku. Studovat takto je budou moci nejen vědci, ale i návštěvníci muzeí.

www.ceskatelevize.cz/port


ChemieNylonSilonMichaelovy experimenty

Sexy chemie, aneb z historie nylonu

Uhlík je všestranný prvek, který tvoří bezpočet sloučenin. Přírodní hedvábí, které během druhé světové války potřebovali spojenci pro výrobu padáků, bylo velice vzácnou surovinou. Vědci dostali za úkol vyvinout umělé hedvábí. To, co objevili, vstoupilo do dějin vědy, ale i společnosti: nylonové punčochy! Parašutista Michael vám přiblíží vědecké dobrodružství zvané nylon – od jeho laboratorních začátků až po dnešní využití i další vývoj v budoucnosti.

» Číst více


AstronomieInformační technologieAstronomická pozorováníPřenos datImpact – ze zahraničí

Astronomický přenos dat

Astronomové pozorující oblohu na Evropské jižní observatoři v Chile během noci shromáždí na125 gigabytů dat – dost na to, aby zaplnily celých 25 DVD. Až dosud znamenalo posílání tohoto obrovského objemu dat velký technický problém. Vzhledem k omezené šířce mikrovlnného pásma ve spojení mezi Paranalem a páteřní internetovou datovou sítí nebylo vždy možné dodat pozorování do ústředí v německém Garchingu přímo. Nyní je ale v běhu projekt, který umožní rychlý a pružný přenos. Chilské město Antofagasta a dvě observatoře – Paranal a Amazones – spojí sto kilometrů nově položeného datového kabelu.

» Číst více


ArcheologieBiologieDNAPředkovéTéma

Kdo je můj předek?

V Netolicích na Prachaticku začala druhá fáze unikátního výzkumu DNA. Vědci zde odebrali vzorky z tisíc let starých koster a nyní chtějí zjistit, jestli mezi současnými obyvateli najdou jejich potomky. Výzkumu se může bezplatně zúčastnit kdokoliv z obyvatel obce nebo okolí. Lidé se navíc dozví, zda nemají genetickou dispozici k chorobě, končící cirhózou jater. Vzorky DNA si dobrovolníci odebírají sami pomocí kartičky a obyčejného zubního kartáčku. Čím více dat vědci obdrží, tím větší je pravděpodobnost, že se dostanou ke smysluplnému obrazu. Netolice si vědci vybrali vzhledem k přítomnosti starého pohřebiště a vzhledem k tomu, že se jedná o oblast s mimořádně stabilní populací. Není vyloučeno, že tu žili prapředci místních obyvatel ještě před příchodem Slovanů, Keltů nebo Germánů. Vědci předpokládají, že zdejší obyvatelstvo je skutečně velmi původní. Jsou tyto domněnky oprávněné?

» Číst více


Chat

Specialista v oboru environmentální archeologie a archeobotanika. Od roku 1983 vedl rozsáhlé archeologické terénní výzkumy v oblasti severočeských hnědouhelných dolů. V letech 1987 až 1990 zkoumal neolitické sídliště v Hrdlovce s největší počtem odkrytých domů kultury s vypíchanou keramikou ve střední Evropě. Vedl výzkum pravěkých pohřebišť z pozdní doby kamenné a starší doby bronzové. Podílel se na tvorbě rekonstrukčních modelů české krajiny v zemědělském pravěku a středověku z hlediska vývoje eroze a akumulace a jejich identifikace archeologickými metodami. V posledních deseti letech se věnuje výzkumu středověku prostřednictvím bioarcheologických nálezů. Je vedoucím projektu Netolice, který kombinuje tradiční a bioarcheologický výzkum. Na Přírodovědecké fakultě JČU v Českých Budějovicích v roce 2002 založil a dosud vede Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie. Od roku 2005 spolupracuje s Českým egyptologickým ústavem FF UK Praha na výzkumech v oblasti Abusíru v Egyptě.

více v reportáži Kdo je můj předek? z cyklu PORT

Ve středu 15. prosince 2010