Spojení s vědou ze všech stran. Připravili M. Janáč, M. Londesborough a V. Kunz
Obsah dílu
Při Ústavu počítačové grafiky a multimédií FIT VUT v Brně existuje Skupina zpracování řeči Speech@FIT. Věnuje se analýze mluvené řeči a patří v tom mezi světovou špičku. Řeší několik odlišných problémů: Co bylo řečeno? Vědci tu buď rozpoznávají celé bloky mluveného slova za pomoci slovníků, anebo se věnují pouze rozpoznávání určitých klíčových slov. Jakou řečí se mluví? Systém dokáže rozlišovat jazyky mluvčích. A nakonec: Kdo to řekl? Tady lze metodu použít při identifikaci osob. Vědecké týmy z celého světa v řešení těchto problémů soutěží. Náš český tým se umisťuje pravidelně mezi prvními…
Nový kochleární implantát. V belgickém městě Mechelen vyvíjejí vědci novou generaci kochleárních implantátů. Současný kochleární implantát se skládá ze dvou částí. Vnější část, která se nosí za uchem, obsahuje mikrofony, procesory zvuku a baterie a pomocí berátové linky komunikuje s vnitřním implantovaným přístrojem. Ten obsahuje elektroniku, která generuje elektrické pulzy, jež dráždí sluchové nervy. Cílem výzkumu, který probíhá v rámci evropského projektu Healthy Aims, je vytvořit plně implantovatelný systém bez jakýchkoli vnějších částí, který poskytne mnohem lepší kvalitu zvuku. V rámci stejného projektu však vědci vyvíjejí i monitor přesné fyzické aktivity lidí a elektrody, které vracejí ruce její hybnost…Také vás při prohlídkách v uměleckých galeriích fascinují
krásné barvy starých malířů? Jak jich docílili? Dnešními technologiemi je to jednoduché a levné, ale tehdy? www.ceskatelevize.cz/port
Informační technologieRozpoznávání hlasuAnalýza nahrávekRozeznávání řečiTémaKdopak to mluví?
Při Ústavu počítačové grafiky a multimédií FIT VUT v Brně existuje Skupina zpracování řeči Speech@FIT. Dlouhodobě se věnuje analýze a rozpoznávání mluvené řeči a patří v tom mezi světovou špičku. Při analýze se řeší několik odlišných problémů, přičemž jednu z nich lze vyjádřit prostou otázkou: Co bylo řečeno? Vědci tu buď rozpoznávají celé bloky mluveného slova za pomoci slovníků, anebo se věnují pouze rozpoznávání určitých klíčových slov. Další otázka zní: Jakou řečí se mluví? Systém dokáže rozlišovat jazyky mluvčích. A otázka poslední: Kdo to řekl? Tady lze metodu použít při identifikaci osob. Vědecké týmy z celého světa v řešení těchto problémů soutěží. Náš český tým se umisťuje pravidelně mezi prvními.
» Číst více
MedicínaPoruchy sluchuKochleární implantátImplantovatelné elektrodyImpact – ze zahraničíElektronika v nás
V belgickém městě Mechelen vyvíjejí vědci novou generaci kochleárních implantátů. Dosud mají totiž implantáty maximálně 22 elektrod, takže elektrické impulzy, které dráždí nervová zakončení v hlemýždi vnitřního ucha, ještě nevyvolávají vjem příliš podobný skutečnému zvuku. Současný kochleární implantát se také skládá ze dvou částí. Vnější část, která se nosí za uchem, obsahuje mikrofony, procesory zvuku a baterie a pomocí bezdrátové linky komunikuje s vnitřním implantovaným přístrojem. Ten obsahuje elektroniku, která generuje elektrické pulzy, jež dráždí sluchové nervy. Cílem výzkumu, který probíhá v rámci evropského projektu Healthy Aims, je vytvořit plně implantovatelný systém bez jakýchkoli vnějších částí, který poskytne mnohem lepší kvalitu zvuku. Tento přístroj by mohl umožnit znovu slyšet téměř všem.
» Číst více
ChemieBarvyBarvivoPojivoSložení pigmentůElektromagnetické zářeníMichaelovy experimentyBarvy ve vědě a v umění
Také vás při prohlídkách v uměleckých galeriích fascinují krásné barvy starých mistrů? Jak jich docílili? Dnes s našimi technologiemi je to jednoduché a levné, ale tehdy? Vždyť některé barvy byly tak drahé, že si je mohli dovolit jen králové – obrazy tedy představovaly symbol moci a bohatství. Michale ukáže, jaké je chemické složení barev historických a jak můžeme některé z nich vytvořit doma z přírodních zdrojů.
» Číst víceChat
Po absolvování Strojní fakulty ČVUT Praha prošel několikaletou praxí v oboru provozu a údržby lokomotiv, včetně dvouletého výkonu profese strojvedoucího. Od roku 1997 působil na Generálním ředitelství ČD, kde se podílel na řešení mezinárodních projektů z oblasti technického zabezpečení jízdy vlaků, organizace železniční dopravy, zavádění systémů lehké kolejové dopravy v městských aglomeracích a v neposlední řadě projektů vysokorychlostní dopravy v Evropě. Pracoval v mezinárodních skupinách v rámci Mezinárodní unie železniční (UIC) v Paříži. Od roku 2005 vede Výzkumný ústav železniční, kde se provádí především testy nové železniční techniky a zároveň jsou vypracovávány posudky o shodě s evropskými normami. Podílí se též na mezinárodní homologaci rychlostních vozidel a je členem Řídícího výboru světového výzkumu železniční dopravy.
Ve středu 19. listopadu 2008
Vystudoval Fakultu elektrotechniky a informatiky na Vysokém učení technickém v Brně. Nyní je postgraduálním studentem na Ústavu radioelektroniky na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií a na Ústavu počítačové grafiky a multimedií na Fakultě informačních technologií VUT v Brně. V létě 2008 odevzdal svoji dizertační práci na téma „Identifikace jazyků z mluvené řeči“. Od listopadu 2002 do června 2003 byl na stáži v Oregon Graduate Institute of Science and Technology, USA. Aktivně se účastní mnoha projektů zabývajících se zpracováním řeči, účastnil se také mezinárodních soutěží v identifikaci jazyků a mluvčího z mluvené řeči. Mezi jeho výzkumné zájmy patří hlavně rozpoznávání fonémů (nejmenších součástí zvukové stránky řeči, které má rozlišovací funkci), založené na nových technikách extrakce příznaků a neuronových sítích. Více v reportáži Kdopak to mluví? z cyklu PORT.
Ve středu 12. listopadu 2008