Mikroeseje Františka Koukolíka o vědě, světě a lidech. Režie T. Kudrna

Jedna z vůbec nejmenších volně žijících bakterií, která se dá pěstovat v laboratoři, se jmenuje Mycoplasma genitale. Je příčinou infekcí močového traktu. Převelice upoutává genetiky. Její dědičnou informaci totiž tvoří pouhých 582 970 párů písmen DNA. Písmena, neboli báze DNA, jsou čtyři poměrně jednoduché chemické látky, adenin, guanin, cytosin, thymin, A, G, C, T. Dvojitou spirálu DNA tvoří dvě vlákna. A báze, neboli písmeno jednoho vlákna, se chemicky váže s T bází, neboli písmenem druhého vlákna, stejně se váže G a C. Proto se mluví o páru bází, neboli páru písmen.

Správně a ve správném pořadí složit skoro 600 000 písmen v jednom i v druhém řetězci je chemicky vysoce náročná práce. Podařila se. Jak to vědci dělali? Nakoupili si kousky DNA, které jsou ve volném prodeji, a začali je sešívat. Největší kus DNA pak vložili do buněčných těl kvasinek. Jejich mašinérie práci dokončila. Tím pádem si vědci vyrobili plán stavby jedné z nejmenších samostatně žijících buněk na Zemi. Ale změnili ho, a to hned dvakrát. Jednak mu vymontovali gen propůjčující možnost infikovat lidi. Dalo by se říci, že vytrhli jedovaté zuby. A jednak, vypadá to jako legrace, si své stvoření označili tím, čemu sami říkají vodoznak. Na antických amforách se dá najít například nápis „Vyrobil mně Anteus.“ Vodoznak tvůrců umělé bakterie je krátký kousek bakteriální DNA, jenž oznamuje: „Stvořil mne člověk.“ Jak známo, tři písmena genu kódují jednu aminokyselinu, článek řetězu tvořícího bílkoviny. Aminokyseliny mají své názvy a ty se označují začátečními písmeny. Vědeckým vodoznakem jsou kousky kódu odpovídajícího za využití aminokyselin, jejichž první písmena odpovídají názvu ústavu a trochu upraveným jménům jeho vědců, konstruktérů kódu.

Jaký smysl má tvorba umělých bakterií? Zdařil se druhý základní krok na cestě k tvorbě umělých organismů. Tím prvním byla proměna jednoho druhu bakterie v jiný, docílená proměnou jejího genetického kódu. Třetím krokem bude vložení syntetického genomu do živé buňky a tím vznik umělé živé bytosti.

Vědci se učí, jak příroda stavěla život od jednoduchého ke složitějšímu. Cesta k umělému chromosomu je však ještě velmi dlouhá. Jeden chromosom tvoří mnoho desítek milionů bází, nikoli pouhé statisíce. Nadto je v lidských tělesných buňkách 46 chromosomů, celkem asi 3 miliardy bází. Pokusy, při nichž se dnes montují bakterie, mohou v budoucnosti znamenat náhradu a opravu poškozených částí chromosomů, tedy něco jako molekulární chirurgii. Že to znamená i možnost vyrobit umělé bakterie, které vyhubí většinu lidstva, je známo také.

Prameny a další informace

Univerzální vyhledavač

Obecné prameny

Náročnější

Stopáž5 minut
Rok výroby 2008
 P ST 4:3