Mikroeseje Františka Koukolíka o vědě, světě a lidech (2008). Režie T. Kudrna

Není jasné kdy, jak a hlavně proč hudba vznikla. Někteří vědci mají za to, že jde o vedlejší výtvor evoluce, podobně jako je naše čtení a psaní. Ale jiní jsou přesvědčeni, že hudba s tancem předcházely vzniku řeči a jazyka, a pomáhaly vznikající lidské skupiny držet pohromadě. Například mohly pomáhat mladým zdatným mužům získávat mladé zdatné ženy.

Říká se, že snad největší námahou pro mozek je aktivní zvládání jazyka a řeči. A dnes víme bezpečně, že aktivní zvládání muziky je námaha ještě daleko větší. Sluchové části mozku zpracovávají její zvukovou stránku a odlišují ji od ostatních zvuků. Zrakové a prostorové části mozku zpracovávají čtení not. Hybné části mozku pomáhají zvládnout hudební nástroj. A citové a sociální části mozku umožňují muziku prožít. A nejen prožít – pochopit, co říká lidem kolem nás a co dělá v jejich nitru.

Jestliže se nejmenším dětem zpívá – mají to raději než mluvenou řeč – je jejich jazykový rozvoj rychlejší. Velmi malé děti mají dobrou hudební paměť. A čím jsou starší, tím je jejich hudební paměť lepší. Čtyř až šestileté děti se běžně učí hrát na nějaký hudební nástroj. Stačí rok učení a sluchové a další části mozku se přestaví natolik, že lépe rozlišují kategorie zvuků.

Mozek profesionálního muzikanta se odlišuje od mozku člověka, který je muzikant amatér a nebo muzikantem není. Má větší části v oblastech sluchových, v oblastech, které zpracovávají prostorové informace a v oblastech hybných. Nejenže jsou větší, ale jsou svým způsobem i výkonnější. Například pomáhají lépe rozlišovat informace, které přímo s hudbou nesouvisejí – třeba informace jazykové. Vzpomínáte si na povídku Karla Čapka, pojednávající o muzikantovi, který neuměl ani slovo anglicky, a přesto tento muž při pobytu v londýnském hotelu ze zvuku řeči za zdí postřehl, že se chystá něco zlého – v tomto případě to byla vražda?

Muzika může probouzet ty nejhlubší emoce, jichž jsme schopni. Tříleté děti v hudbě svého kulturního okruhu rozliší pocit štěstí. A děti šestileté, stejně jako lidé dospělí, z hudby svého kulturního okruhu poznají strach, hněv i smutek. A jestliže při poslechu hudby cítíte mrazení v zádech, pak vězte, že se vám to nezdá. Je vysoce činný váš systém odměny v oblastech, které hudba dokáže nabudit stejně jako jídlo, sex, nebo drogy. Zda je muzika na hlavní nebo vedlejší větvi vývoje člověčenství, je velmi vážný a důležitý vědecký spor. Nicméně, obě dvě strany sporu mají za to, že to na nádheře muziky nemění vůbec nic. A to je ve vědě vzácné.

Prameny a další informace

Univerzální vyhledavač

Obecné prameny

Náročnější

  • Peretz, I. The nature of music form a biological perspective. Cognition, 2006, 100, s.1 - 32
  • Mitterschiffhalter, M.T., et al.: A functional MRI study of happy and sad affective states induces by classical music. Hum Brain Mapp 2007, 11, s. 1150- 1162
Stopáž5 minut
Rok výroby 2008
 ST 4:3