Když sůl byla nad zlato

Ještě před nedávnem jsme do každé evropské země potřebovali jiné peníze. Marky, Franky, Liry, Drachmy, dokonce Slovenské koruny - to vše je už minulost. Evropu pomalu, ale jistě ovládá jednotná měna, Euro. Možná máte pocit, že se děje něco převratného, ve skutečnosti je to ale jen proměna novodobých peněz. Co bylo před univerzálně platnou bankovkou?

Příběhy mincí a bankovek jsou propojené s příběhy lidí. Nejen mocných nebo slavných, jejichž portréty peníze zdobí, ale i těch, kteří svým konáním svět obchodu nějak ovlivnili. Karel Kopš, autor a režisér cyklu Utajená řeč peněz, se celý život zajímá o evropské dějiny. „Nejde ale o nějakou historii peněz. Pouze pod sjednocujícím tématem nahlížíme do dávné i nedávné minulosti. Tuhle metodu jsme použili už v gastronomickém cyklu Labužnický dějepis. Tentokrát nás zajímaly různé mince, bankovky a jiná platidla. Co se skrývá za jejich vznikem? Jednotlivé díly cyklu jsou zajímavými epizodami z historie, o kterých diváci možná dosud neslyšeli,“ vysvětluje, jakým způsobem provází diváky Evropou.

Moc britské libry

„Nemám žádnou vysloveně oblíbenou bankovku. Ale ohromně zajímavá je pořád britská libra. I příběh, jak ovládla světový obchod,“ vypráví autor jednu ze svých oblíbených „peněžních“ perliček. „Málokdo ví, že největším problémem námořníků bylo ještě v 18. století určování zeměpisné délky. Průlom přinesl až vynález Johna Harrisona, obyčejného truhláře a hodináře, který zkonstruoval přesné hodiny pro výpočet polohy lodí na moři,“ představuje smutný příběh muže, kterého ovšem Královský úřad pro navigaci odmítal dlouho za jeho dílo odměnit. Vědci nechtěli uznat, že je překonal obyčejný řemeslník. Přitom díky jeho navigačnímu přístroji ovládly britské lodě bezpečně světová moře a Anglie se stala mocensky, obchodně a koloniálně světovou velmocí, což katapultovalo hodnotu britské libry na post nejtvrdší měny světa.

Nejtěžší a nejstarší

„Evropa pro mě stále skrývá řadu zajímavých tajemství,“ líčí autor překvapení, která ho na cestě pátrání po evropských měnách potkávala. „Tak jsem například pro mě nečekaně nalezl nejstarší bankovku západního světa ve Švédsku. Když v 17. století chtěl někdo uzavřít větší obchod, třeba koupit nemovitost, musel s sebou vláčet obrovské kusy kovu, které vážily asi čtyřicet kilo. Tím se na trhu platilo, takže obchodník musel převážet „peníze“ na formanském voze. Švédská banka pak začala vydávat certifikát, který potvrzoval, že určité množství kovu má kupec u ní uložený a po předložení této „bankovky“ si ho prodávající může vyzvednout. Takže to je příběh nejtěžší mince světa a zároveň nejstarší papírové bankovky.“

Evropské kontexty

Platidlem v Evropě bývala kdysi plátenka, vyvažovanou hodnotu měla velmi cenná sůl. Mince a bankovky jsou pak charakteristikou doby svého vzniku, součástí kultury národů. Jak se autor pořadu dívá na jejich postupný zánik s přechodem na euro? „Společná evropská měna je pravděpodobně nutná, jen tak se dá čelit tlaku amerického dolaru i východních měn. Takže se jen s nostalgií můžeme ohlížet za prastarou řeckou drachmou, ze které dnes zbyl jen maličký obrázek na jedné eurobankovce. Ohlédnutí do historie ale napovídá, že peníze procházely proměnou v každém období. Euro je tedy jen další krok na jejich cestě dějinami.“

Text: Gabriela Koulová
Převzato z časopisu ČT+