Sezona pouhých dvou měsíců v roce musí lidem na moři a v konzervárnách stačit k uhájení vlastní existence. Dokument Pavla Hubenky.

Kamčatka, podmanivý poloostrov dvacetiosmi činných sopek a z velké části nedotčené přírody. V Usť-Kamčatsku se řeka, jež dala tomuto území jméno, vlévá do Beringova moře. Kdysi živý námořní, obchodní a vojenský přístav dnes více méně živoří. Polovina z jeho obyvatel odešla během devadesátých let minulého století za lepší existencí, zbývajících osm tisíc, převážně Rusů, čeká na lepší budoucnost. Její příslib se pravidelně dostavuje v letních měsícíh, kdy probíhá lov na lososy. Po masu a jikrách zdejší lososovité ryby "nerky" je poptávka z celého světa. Továrna, na současné ruské poměry nezvykle moderní a racionalisticky řízená, dá práci dvěma stovkám lidí. Pro většinu z nich jsou peníze, které si během dvou měsíců "lososí sezóny" vydělají, zdrojem obživy pro zbytek roku. Muži z rybářských kutrů, jež "rybnuju fabriku" zásobují, mají přeci jen větší možnosti než jejich kolegové na pevnině, ale ani ony iluzím nepodléhají. Hospodářský zázrak si na ruský Dálný východ bude asi hledat cestu ještě řadu let...

Napište nám