Režisér a scénárista Igor Chaun se narodil v Praze jako syn Evy Chaunové a hudebního skladatele a malíře Františka Chauna. Příležitostně působil jako dětský herec. Po nepřijetí na pražskou konzervatoř, obor herectví, se vyučil, pracoval a získal maturitu jako horník na dole Klement Gottwald na Kladně.

Od roku 1983 působil čtyři roky ve Filmovém studiu Barrandov jako asistent režie. V roce 1987 se dostává na pražskou Filmovou akademii, katedru scenáristiky a dramaturgie. V polovině studií přichází protikomunistická sametová revoluce, Chaun se aktivně zapojuje a stává se tiskovým mluvčím Studentského stávkového výboru.

Počátkem 90. let šokuje televizní diváky svými Velmi uvěřitelnými příběhy, cyklem hraných hororů podle vlastních námětů. Černý humor uplatňuje také jako spoluautor a režisér satirického televizního pořadu Česká soda. Ve dvoudílném dokumentu Nesmrtelný život a smrt Mikiho Volka, rokenrolového krále skládá hold nešťastné hvězdě české pop music 60. let.

Ve druhé polovině 90. let se Chaun v důsledku zabývání se východními filozofiemi orientuje především na cestopisné a mystické dokumenty z cest po Asii. Postupně tak vznikl dvoudílný Skutečný svět? z roku 1996 (Thajsko, Srí Lanka) a především tříhodinová Cesta do Indie z roku 1999, ve které Chaun mapuje lidskou potřebu duchovního hledání i své setkání s tibetským dalajlamou. Tento film se setkal s mimořádným diváckým ohlasem. V té době ho už diváci i kritika vnímají jako originálního českého tvůrce, schopného pracovat v různých žánrech a přitom vždy se svým vlastním rukopisem.

Chaun vydal dva díly kontroverzní knihy Deník aneb Smrt režiséra, osobních zápisků z počátku 90. let, popisujících nezvykle otevřeně jeho životní i duchovní usilování. Také vydal literární sbírku povídek Večeře u mahárádži.