7. února 2009

V centru pulzující japonské metropole Tokia začala fungovat takzvaná Zahradní kancelář. Její projektanti chtěli vytvořit prostory, které při běžném úřednickém provozu spotřebují co nejméně elektřiny. A podařilo se. Zaměstnanci jsou nadšeni, i když je pro ně kancelářský život, řekněme, trošku svérázný.

Začalo to jako běžný dopravní projekt na zlepšení železničního spojení. Jenže dělat něco takového v místech, kudy chodila historie, skoro vždycky přinese nějaké překvapení. Naposledy se o tom přesvědčili v Turecku. Při kopání v Istanbulu totiž archeologové přišli na to, že se musí zase trošku přepsat dějiny.

Pokud byste žili na Novém Zélandu před 50 miliony let, asi byste se pořádně ohřáli. Teploty byly obdobné jako v tropech a k tomu žádné střídání ročních období. Výzkumníci na ostrovním státě postupně zjišťují, že Eocén mohl být ve skutečnosti mnohem teplejší, než se původně domnívali, a že třetihorní extrémy mohou naznačit ledacos o perspektivě současných klimatických změn.

Meče obávaných japonských samurajů byly po staletí synonymem ostrosti a kovářského mistrovství. Zkušenosti s jejich výrobou a broušením se předávaly z generace na generaci. Teď tyto mistrovské zbraně začali vyrábět i v Kambodži a slaví úspěch.

Pod slavným Vesuvem vzniklo největší virtuální muzeum světa. Tisíce návštěvníků se v něm můžou dozvědět, jak žili dávní obyvatelé Pompejí nebo Herkulánea před dvěma tisíci lety. Díky moderní technice a vynalézavosti designerů mají přitom často pocit, jako by skutečně pronikali do ulic dávno mrtvého města.

Staré přísloví říká, že sůl je nad zlato, ale hned další zase, že všeho moc škodí. Dává mu za pravdu i studie, kterou minulý týden vydali britští vědci. Ti zjistili, že jídla v restauracích ve Velké Británii obsahují nadlimitní množství soli a ohrožují zdraví strávníků.

Masáže, koupání, společenské hry a vybrané lahůdky. Na první pohled se hotel K9 v Singapuru nijak neliší od jiných podobných podniků. Jenže toto luxusní zařízení není pro lidi, ale pro psy. Obyvatelé přeplněného velkoměsta jsou jím nadšení: ráno sem odloží své divoké psy a večer si je berou domů jako krotká zvířátka.