00:00:31Dobrý večer, vážení diváci,

00:00:34dobrý večer, vážení diváci televizní.

00:00:37Máme tady léto a zajímavý je,

00:00:39že doktoři v souvislosti s létem tvrděj,

00:00:42že ze všech lidských pohybů je pro zdraví nejlepší běh.

00:00:47Běhání. A opravdu se to množí.

00:00:50Těch lidí co běhaj určitě pro zdraví, je hodně.

00:00:54Já to často vidím z auta.

00:00:58Např. doktoři tvrděj, aby ty lidi nalákali na to běhání,

00:01:02že to vyplavuje stres, ten běh.

00:01:05Podle mě je to blbost, protože když jen chvilku musím někam běžet,

00:01:09tak to ve mně stres vyvolává.

00:01:11Že musím běžet. Nebo, to jsem se taky někde dověděl,

00:01:15nějakej doktor dokonce tvrdí,

00:01:17že běh je prej výborný afrodisiakum.

00:01:21Chápete to? Taková kravina.

00:01:24Člověk, kterej třeba má v nohách 10 km, že by přišel domů,

00:01:27ani se nezul a sápal se po manželce,

00:01:29jako, že teď je rozjetej?

00:01:33Nesmysl. Já říkám, já nejsem vyznavačem toho běhání.

00:01:37Ale zajímá mě to, jestli to zdraví se opravdu tak utužuje.

00:01:41Oni se teď hodně běhaj ty maratony, půlmaratóny.

00:01:44V Praze velice často.

00:01:46Já jsem se jako divák na to byl dokonce jednou podívat,

00:01:49protože mě to zajímalo zblízka.

00:01:50Takhle normálně na chodníku se koukat a to víte,

00:01:52oni už na 20. kilometru,

00:01:54ty lidi, kdybyste jim řekli, že běžej pro zdraví,

00:01:57tak vám dají facku!

00:01:58Protože to jsou trosky! Trosky.

00:02:01A tak jsem to pozoroval zblízka, někde v Pařížský ulici, nebo kde.

00:02:06A byl jsem tam sám, takhle víc diváků nás bylo,

00:02:09vedle mě stál nějakej chlápek, tak abych s kým měl komunikovat.

00:02:13Nějakej se blížil osamocenej. Ale ten opravdu skoro jenom šel.

00:02:17A já mu říkám, vidíte, támhle se blíží

00:02:20nějakej běžec s červenou kravatou.

00:02:22On mi říkal, to není kravata. To je jazyk.

00:02:27Že prej pro zdraví. No.

00:02:29Přátelé, mluvím o tom proto,

00:02:30protože naším dnešním prvním hostem je ultramaratonec

00:02:35Štěpán Dvořák.

00:02:46Abysme se v tom, Štěpáne, nějak, vy jste přiběh odněkud, ne?

00:02:50-To je běžecká obuv?
-Taková letní.

00:02:51Letní obuv. A v tom běháte taky, ne?

00:02:53Já běhám v botách, to jsou sandále.

00:02:55-V čem?
-V botách.

00:02:57-Tohle nejsou boty?
-Sandál.

00:02:59Sandále.

00:03:00-Tak ale, luftuje to.
-Padaj do toho kamínky.

00:03:02A pak se dělaj puchejře. To není dobrý.

00:03:05Štěpáne, abysme si to vysvětlili. Maraton víme. To je 42,5 km.

00:03:1142,195.

00:03:14Já to neříkám, abyste mě opravoval.

00:03:16Já to můžu říct, že zhruba to je 42 km a něco.

00:03:19Ale ultramaraton je tedy co? Jednou tolik?

00:03:23Všechno, co je víc.

00:03:25I kdyby to byl metr, už je to ultramaraton.

00:03:28I kdyby to bylo 43 km, už je to ultramaraton.

00:03:30-Dobře. Vy běháte ultramaratony.
-Ano.

00:03:34Ty se běhaj podle mě, sólo. To není, že vyběhne chumel lidí.

00:03:37Taky. Dělaj se závody, může tam být tisíc lidí.

00:03:41-Běží se.
-No dobře.

00:03:42-Já o takovejch závodech nevím.
-Tak nemáte takovej přehled.

00:03:52Ta moucha přilítla s vámi? Nebo tady je od začátku?

00:03:55-To je doprovod.
-Cože?

00:03:57To je doprovod.

00:03:59Čili ultramaraton, nejde o mě. Jde o diváky. Aby věděli.

00:04:03Ale vy běháte většinou sólo. Takový ty svoje rekordy.

00:04:06Sám si naplánuju trať a sám ho běžím.

00:04:08-Podle nějaký navigace.
-Přesně tak.

00:04:11-Šířeji by to nešlo?
-Tak navigaci.

00:04:14Naplánuju si to v mapách, přetáhnu si to do hodinek

00:04:16a vlastně běžím podle hodinek, který mi ukazujou kde jsem

00:04:19a co mi ještě zbývá.

00:04:21Jo a to taky dělaj ty chytrý telefony, že jo?

00:04:23Jo. Ale ty tolik nevydržijou, žerou hodně baterku.

00:04:26-Ty tolik nevydržijou? Jste říkal?
-No, tam je slabší baterka.

00:04:30Mě zajímalo to nevydržijou. Ne slabší baterka.

00:04:35-Odkaď jste přiběh, Štěpáne?
-Dneska jsem přijel autem.

00:04:38-Jo? Ale odkaď?
-Z Třebíče.

00:04:41Vy jste z Třebíče! Proto nevydržijou!

00:04:45-Kolik tak denně běháte?
-Letos to vychází na 28 km denně.

00:04:49-Čili to běháte každej den?
-Když se to zprůměruje, tak ano.

00:04:53Samozřejmě, ne každej den.

00:04:54Někdy mi to nevyjde, někdy běžím víc. Průměr je 28.

00:04:57Vy někde pracujete? Nebo jste běžec na volné noze?

00:05:00Já pracuju jako hasič na jaderné elektrárně Dukovany.

00:05:04-Jako hasič?
-Ano.

00:05:06-Tam někdy hořelo?
-Naštěstí ještě ne.

00:05:10Tak to máte čas na běhání! Tím pádem.

00:05:14Tak v práci neběhám, ale běhám z práce každý den dom.

00:05:16V 6 vyběhnu a v 9 jsem doma.

00:05:19-Asi nějak nespěcháte domů, že ne?
-Ne.

00:05:23Štěpáne, pojďme k tomu běhání. Vy máte spoustu rekordů.

00:05:27Kterýho si nejvíc ceníte rekordu? Asi kam jste nejdál doběh, že jo?

00:05:33Na počet kilometrů. Nebo i ten čas?

00:05:35Spíš ty kilometry. Čas neřeším.

00:05:37Kolik máte v jednom kuse nejvíc uběhnuto?

00:05:39-666 km.
-666 km?

00:05:48-Ano.
-Za jak dlouho jste to uběh?

00:05:52124 hod. 11 minut přesně.

00:05:55-Když odečtete spánek?
-Ten byl jen 3 hod. za celou dobu.

00:06:00Za celou dobu vy jste jen si zchrupnul 3 hod.?

00:06:04Ano. Stačilo mi to.

00:06:06Chodíte k doktorům? Měřej tlak a tyhlety věci.

00:06:10Samozřejmě chodím, protože jako hasič

00:06:12musím každej rok chodit na preventivní prohlídku.

00:06:15-Jako hasič! Ne, jako běžec!
-Jako běžec nechodím.

00:06:17Protože to nedělám profesionálně, tak nepotřebuju žádnýho doktora.

00:06:20To jste si prostě naplánoval, těch 666, nebo jste odněkad vyběh

00:06:25a řek jste si, poběžím tak dlouho, dokud můžu

00:06:28a ono to hodilo těch 666?

00:06:30To jsem plánoval,

00:06:31byl to nejzápadnější bod a nejvýchodnější bod ČR.

00:06:34-Odněkad ze západu jste běžel?
-Přesně tak.

00:06:38-Odněkad od Aše, ne?
-Nejzápadnější bod.

00:06:40To je přímo hraniční kámen. To se tak jmenuje.

00:06:42Až přímo nejzápadnější. Od nějakýho šutru jste se odpích?

00:06:49-Sám?
-Ano, sám. Úplně sám.

00:06:52A běžel, kam jste to měl naplánováno? Kam to je 666?

00:06:55-To nejsou Košice ještě.
-To byl Jablunkov. Bukovec.

00:07:00-Já jsem už na Slovensku. Pardon.
-Jenom Česko.

00:07:03Jenom Česko! Tam někde na hranici se Slovenskem jste běžel.

00:07:07Tam je Polsko. Slovensko je níž.

00:07:14-Jako Jablunkov, to je Slovensko.
-Jablunkov je u nás. Pak je Písek.

00:07:19Pak je Bukovec, poslední vesnice, pak je hraniční přechod s Polskem.

00:07:22A u toho leží nejvýchodnější bod ČR.

00:07:25-A to jste běžel sám.
-Ano.

00:07:28-Není to nuda, běžet sám?
-Tak běžel jsem to celý sám.

00:07:31Ale po cestě se ke mně přidávali různí běžci, kteří kus odběhli

00:07:34a zase se vrátili, odkaď začali.

00:07:37Počkejte. Vy prostě běžíte

00:07:40a za stromem už číhá nějakej běžec, kterej ví,

00:07:43že tamtudy poběžíte.

00:07:45Já mám s sebou GPSku,

00:07:46která se dá sledovat přes internet online,

00:07:47takže lidi přesně vijou, kde jsem

00:07:49a můžou mě takhle odchytit a přidat se.

00:07:51Lidi vijou kde jste?

00:07:57Já to nechci zlehčovat.

00:07:58Ale to víte, zase nenarazím na Moraváka tak často.

00:08:02Čili lidi vijou kde jste a nějakej běžec kratších tratí...

00:08:05-I dlouhých tratí.
-I dlouhých tratí se přidá.

00:08:08-A to si povídáte?
-Jo, o čemkoliv.

00:08:11-A vy ho neznáte!
-Ne. Nebo neznal jsem.

00:08:14-Teď už je znám.
-Jasně.

00:08:15Ale v tu chvíli jste ho neznal. Se připojil nějakej.

00:08:18Vy jste řek, ahoj, já jsem Štěpán.

00:08:20No, třeba. Samozřejmě, tohle nebyla moje první trať.

00:08:23Někteří lidi se přidávají opakovaně,

00:08:25takže už je znám z minula.

00:08:26-Ale oni zase nějak odpadnou.
-Časem.

00:08:29-Po nějakej kilometrech.
-Záleží na nich, co uběhnou.

00:08:33Já je do ničeho nenutím.

00:08:34Ale vy už zase víte,

00:08:35že za jiným stromem čeká někdo jinej.

00:08:38Celou cestu máte takhle nějakej doprovod?

00:08:40No, teď to bylo po celou dobu. Víceméně jsem neběžel ani km sám.

00:08:45Ani km jste neběžel sám. Aha.

00:08:47A kolik se jich na vás vystřídalo? To je blbý.

00:08:52Kolik se jich vedle vás vystřídalo?

00:08:54My jsme to nepočítali přesně, ale myslím, že přes 100 jich bylo.

00:08:57Přes 100 jich bylo. Jak vy jste to? Sám jste to nepočítal!

00:09:00Nebo vy máte nějakej doprovod?

00:09:02Mám s sebou doprovodný vozidlo, v kterým je posádka,

00:09:05která mi chystá jídlo, pití, případně oblečení

00:09:07a čekají na mě vždycky tak po hodině.

00:09:09Vy si uděláte nějakou pauzičku.

00:09:11No, abych třeba vyměnil to pití, vzal si nějakou tyčinku,

00:09:13nebo přezul boty, oblečení.

00:09:16Hodně musíte pít, když takhle běžíte.

00:09:19Za celej běh jsem vypil 120 litrů.

00:09:21To kdybych měl nést na zádech, tak nevím, jak bych vypadal.

00:09:24Taky musíte zastavit u nějakýho stromečku.

00:09:30Ke konci už...

00:09:31Nebo jdete do motorestu? Nebo jak to děláte, tyhle věci?

00:09:33-Stromeček stačí.
-Stromeček stačí.

00:09:36Ke konci už to bylo tak hrozný,

00:09:38že já jsem ten organizmus měl v takovým stavu,

00:09:40že když jsem něco vypil, tak do 5 minut to šlo hned ven.

00:09:43Takže to bylo nepříjemný.

00:09:44-To ani nebyl běh.
-Připadal jsem si jak průtokáč.

00:09:49To musí bejt rasovina nejen na nohy, ale taky na boty.

00:09:53To doběhnete 666 km v jedněch botách?

00:09:56No, jde to. Pokud to boty vydržijou, tak ano.

00:10:07Jo, tahle, tahle je z Třebíče, vidím, ano.

00:10:12Máte vůbec nějakej volnej čas, když furt běháte?

00:10:16Docela dost volnýho času mám. Já pracuju na směny.

00:10:19Jsem 12 hod. v práci, 2 x po sobě, pak 2 x v noci,

00:10:23takže vlastně 4 dny jsem v práci, 4 dny doma.

00:10:26A protože běhám hlavně z práce, tak jsem 96 hod. doma.

00:10:30To je docela dost volnýho času.

00:10:33-96 hod. měsíčně?
-Za 8 dnů. Můj tejden má 8 dnů.

00:10:39Za těch 8 dnů máte spočítáno, že jste doma těch 96?

00:10:42-To jsou 4 dny, polovina.
-To jsou doma rádi? Nebo...

00:10:46Já jsem doma sám, tak tam to nikdo neřeší.

00:10:48-Vy jste doma sám.
-Ano.

00:10:51-Vy jste sólo běžec.
-Ano.

00:10:52Jo? No jo, tak jako... Čili za holkama neběháte!

00:10:58-Abych to zestručnil.
-Ne.

00:11:00-Ještě vás žádná nedoběhla.
-Ne.

00:11:03Přiběhne taky nějaká, když běžíte trasu nějakou?

00:11:06Teď na těch 666 km mě jedna doháněla 160 km.

00:11:12Pak sedla na vlak a musela domů.

00:11:15-Vy jste ji znal?
-To je kamarádka.

00:11:18Odněkad na trase? Vy jste si schválně dal trasu...

00:11:21Ne, ona bydlí tam kousek od Třebíče, občas přijede

00:11:23a jdeme si zaběhat.

00:11:25-Je to běžkyně taky?
-Ano.

00:11:27160 km holka vydržela s váma běžet. To už je takový, co?

00:11:33Je to hodně.

00:11:35-To už jste si blízcí.
-Za tu dobu jo.

00:11:40-No jo, tak vás domů nic nežene.
-Odpočinek akorát.

00:11:44Abych moh zase druhý den vyběhnout.

00:11:46-Kolik je vám, Štěpáne?
-33.

00:11:4833. Kristovy roky. Co? Dobře.

00:11:53Štěpáne, když běžíte tu trasu, já se radši vrátím, já nechci,

00:11:57já se nerad hrabu v tom soukromí, víte.

00:12:00Nakonec ty základní věci už víme. Že jste doma sám.

00:12:07Proto radši vyběhnete vždycky ven. Abyste neplakal.

00:12:13Štěpáne, děláte ještě nějakej jinej sport, než je to běhání?

00:12:17Předpokládám, že už na nic jinýho nezbyde.

00:12:19Ještě toho mám docela dost. Ještě plavu, jezdím na kole,

00:12:22lezu, běžky, sjezdovky a slackline.

00:12:29-Ještě jednou. Plavu...
-Kolo, běžky.

00:12:33To kombinujete?

00:12:35V létě zrovna běžky kombinovat nejdou.

00:12:38Ale ano, kombinuju to.

00:12:41Dělám to tak, že většinou vezmu kolo,

00:12:43do kola si hodím boty, popřípadě neopren, někam jedu,

00:12:47tam kolo zamču, jdu si zaplavat, nebo zaběhat.

00:12:50-Kolo zamču?
-Zamknu.

00:12:54Všichni vijou, že to je vaše, ne? Tak vám ho nikdo nešlohne.

00:13:00Já to většinou řeším tak, že se s někým domluvím.

00:13:02A schovám si ho k někomu domů.

00:13:05Kam poběžíte teď v létě o prázdninách?

00:13:07Máte nějakou trasu vymyšlenou?

00:13:09Teď už nic dlouhýho běžeckýho nemám.

00:13:11-Až zase příští rok.
-Proč ne nic dlouhýho?

00:13:13Protože mám teď plavání nachystaný a kolo.

00:13:16-Čili vy pověsíte na hřebík.
-Nepověsím je na hřebík.

00:13:21Akorát zkrátím tratě, budu běhat prostě kratší

00:13:25a přesedlám teď do vody, budu plavat.

00:13:28-Budete plavat. Závodně?
-Ne, chcu přeplavat Slapy.

00:13:31Za měsíc.

00:13:33Vy chcete přeplavat Slapy. Ty jsme přeplaval i já, Štěpáne!

00:13:36Ale podélně.

00:13:41-Podélně! Dyť se to klikatí!
-Hodně se to klikatí.

00:13:46To ještě nikdo nepřeplaval? Slapy podélně?

00:13:48To jsem se nedíval. To mě až tak nezajímá.

00:13:50Ale chcu to přeplavat já.

00:13:51-Vy poplavete k hrázi.
-Od hráze k hrázi.

00:13:54Od hráze k hrázi. Jak bych to řek? Po proudu poplavete.

00:14:00Ano. On teda proud žádnej není, protože přehrady jsou stojatá voda.

00:14:04Ale po proudu.

00:14:08Dyť je to Vltava. Štěpáne, nedělejte ze mě zase...

00:14:11Štěpána, teda, Štěpána! Vltava odněkud někam teče, ne?

00:14:17Tak proteče taky přehradou na Slapech, to je jasný.

00:14:20Já vím, že tam velkej proud není. Já jsem na Slapech byl xkrát!

00:14:24Na lodičce.

00:14:27Vy to přeplavete od rána do večera?

00:14:29Chcu vyplavat přesně o půlnoci, abych to do západu slunce stihl.

00:14:32Zase si to budete měřit?

00:14:33Máte vodotěsný hodinky, předpokládám.

00:14:36Dokonce, když jsem plaval minulý rok přes Lipno,

00:14:38tak jsem plaval podle navigace.

00:14:40Protože to Lipno je tak široký, tak abych trefil správně tu trať,

00:14:43kterou jsem měl naplánovanou.

00:14:45Abych neplaval do nějaký tý zátoky tam.

00:14:47Ty hodinky vám řekly co?

00:14:50Mám tam čáru, podle který musím plavat

00:14:51a držel jsem se jí.

00:14:53Protože Lipno má v nejširším místě 5 km,

00:14:54tak abych náhodou nezahnul do nějaký tý zátoky.

00:14:56Ono v tom středu opravdu není vidět kam to teče.

00:14:59Vy plavete takhle?

00:15:00Čas od času na to kouknu, jestli jsem na trati.

00:15:03-Co čas od času?
-To zkontroluji.

00:15:06Čas od času kouknete na hodinky, jestli plavete podle tý lajny, jo?

00:15:10Přesně tak.

00:15:11To byl taky nějakej rekord na tom Lipně?

00:15:13-Můj osobní akorát.
-Kolik km jste...

00:15:16Lipno má 34, stejně, jako kanál La Manche.

00:15:20Lipno má 34, stejně, jako kanál La Manche?

00:15:22-Ano.
-A ten jste už plaval?

00:15:24-Ne.
-To bych vám doporučil teď v létě.

00:15:27Těch Čechů zase moc není. Venclovský byl první.

00:15:31-Znáte to jméno?
-Ne. To mi nic neříká, tady to.

00:15:36Vy nevíte, že to je první Čech, kterej přeplaval kanál La Manche?

00:15:43A víte, co řek, když vylez na břeh?

00:15:46Ne.

00:15:47Já su tak šťastné! Takže to byl Moravák, jako jste vy!

00:15:51-Nemáte to v plánu?
-Ono to je o penězích.

00:15:55-Cože?
-Že to je o penězích.

00:15:56Takže kvůli tomu nemám.

00:15:58Štěpáne, já vám na to klidně půjčím,

00:16:01ale kdybyste přeplaval kanál La Manche,

00:16:04tak bych si tady na podzim o tom velmi rád s vámi popovídal.

00:16:08Zkuste o tom přemýšlet! Jo? Štěpán Dvořák!

00:16:20Přátelé, naším dalším dnešním hostem je herec

00:16:22Luboš Veselý!

00:16:33To není pro vás, pane Šípe, Jen abysme to tu měli hezčí.

00:16:39-Jen proto jste to přines?
-Přijde dáma.

00:16:43-Posaďte se.
-Děkuju vám.

00:16:45To je hezký, že přijde dáma, ale mě za tím není vidět!

00:16:49-To jsem chtěl palmu přinýst!
-Fakt, jo?

00:16:52To jste tam někde vzadu našel? Nebo jste to přines z domova?

00:16:54-Vedle je květinářství.
-Vedle je květinářství, aha.

00:16:57Já nevím, jestli všecky kamery nás uviděj.

00:17:00No tak můžeme to tak nechat.

00:17:03-Neurazí vás, když to dám na zem?
-Mě ne. Ukažte.

00:17:09Jak jste na tom s kolenama? Dobrý?

00:17:10Já?

00:17:14Běhám.

00:17:17No, takhle to necháme! To není tulipán. Co to je?

00:17:23-Byl by dobrej. Žlutej tulipán.
-V Semaforu.

00:17:27-Právě. Ale je to slunečnice.
-Slunečnice. Dobře.

00:17:30Já vám hned zkraje,

00:17:31protože pak bych na to možná zapomněl, musím říct,

00:17:33že některejm věcem v souvislosti s váma nerozumím.

00:17:37Některejm rozumím, ale některejm nerozumím.

00:17:40Např. jsme narazil u vašeho jména, že máte 3 jména.

00:17:45Narazil jsem na 3 jména, Luboš Pazderka Veselý.

00:17:49Tomu nerozumím. Proč? Proč Luboš, to bych pochopil.

00:17:54Já jsem myslel, že na to půjdete trošku chytřeji, ale dobře.

00:18:01Já jsem čekal třeba otázku, že řeknete:

00:18:04Luboši, vy blondýnky, nebo brunety?

00:18:07A já bych říkal, jo, brunety i blondýnky.

00:18:10A třeba i blbý blondýnky?

00:18:11A já bych říkal, ano i blbý blondýnky.

00:18:13-A jsme u tý Pazderkový, že jo.
-Vy si kladete otázky sám.

00:18:19Ano, Iva Pazderková byla mojí ženou,

00:18:21já jsem byl jejím mužem.

00:18:23Jak to já mám asi vědět?

00:18:25Ten Pazderka, to vás mohlo trknout.

00:18:28To mě teda netrklo! Ta blondýna, co dělá stand-upy.

00:18:35-Čili to je vaše...
-Minulá druhá žena.

00:18:42-Bejvalá manželka.
-Ano, bejvalá manželka.

00:18:44A vy jste převzal její příjmení?

00:18:46Já jsem tenkrát převzal její příjmení.

00:18:48Protože Ivuška už věděla, že bude slavná.

00:18:51-Sňatkem?
-Sňatkem se to stalo.

00:18:53A já jsem si říkal, je to docela dobrý,

00:18:55protože existuje ještě jeden Luboš Veselý,

00:18:58který teď má Xavera mezi tím.

00:19:00-Luboš Xaver Veselý.
-To není herec, to je moderátor!

00:19:03To je moderátor.

00:19:04A já v době, kdy jsem si říkal, tady je ten Luboš Veselý,

00:19:07že bych si tam dal Xavera?

00:19:10Mohla nastat situace,

00:19:12že by byli najednou 2 Lubošové Xaverové Veselí!

00:19:15Ta situace mohla nastat. Ale naštěstí jsem to neudělal.

00:19:19A později jsem si vzal Ivu, nebo Iva si vzala mě, vzali jsme se

00:19:25a já jsem si vzal její příjmení.

00:19:27-To byla vaše první manželka?
-Ne, druhá.

00:19:30Vaše druhá. A od tý první jste už měl taky nějaký příjmení?

00:19:34-Ta byla Veselá?
-Ta byla Veselá. Pořád je Veselá.

00:19:39-Vy jste co za svobodna?
-Já jsem Veselý.

00:19:42Ale ona byla Veselá až potom, co jsme se vzali.

00:19:44-Jo takhle.
-Jo, jo.

00:19:49-Už je to jasný?
-Cože?

00:19:53-Jestli už je vám to jasný?
-Mně zhruba jo.

00:19:55Dobře.

00:19:56To se po každý otázce budete takhle ptát?

00:19:58Ne, když jste říkal, že několik nejasností,

00:20:00jestli tohle jsme uzavřeli, pojďme dál!

00:20:04Musím říct, když vás vidím,

00:20:06co já si, jako divák, vybavím v první chvíli.

00:20:09Dost se opakujou ty Sametoví vrazi. Film Sametoví vrazi.

00:20:14V tom vy hrajete. Ale víte co mi utkvělo?

00:20:17Že vy tam hrajete kriminalistu,

00:20:20kterej kdykoliv je v noci volanej do práce, tak musí opustit,

00:20:26jak bych to řek, činnost...

00:20:30-Podstatně příjemnější.
-Takovou. Ano.

00:20:33Kriminalista zaseknutej v milostném, jak to říct?

00:20:39Prostě vás vytáhli... Já doufám, že to lidi viděli!

00:20:48A teď přijde moje otázka! To opravdu ve skutečnosti,

00:20:52ten film je podle skutečných událostí.

00:20:54Skutečně je ta vaše figura podle pravdivý figury?

00:20:59Opravdu byl nějakej kriminalista takovej erotoman,

00:21:03jako vy ho hrajete?

00:21:07Tak to by byla otázka asi, já uhnu, to by byla otázka

00:21:13na scéno, scénaristy, děkuju mockrát.

00:21:18A na pana Jiřího Svobodu. Možná na toho kriminalistu,

00:21:23kterýho jsem představoval v tom filmu, na mě určitě ne.

00:21:26Jako ty herci, my jsme to jen hráli, samozřejmě.

00:21:31Ale byla to skutečná figura, ne? Podle nějaký...

00:21:32Byla to skutečná figura.

00:21:34To vám neřekli, že on byl takovejhle?

00:21:36Že ho museli vždycky vytáhnout z postele?

00:21:37To mně řekli, že byl hodně prudkej, to jo,

00:21:41dokonce jsme se tam na tom natáčení potkali.

00:21:45-S tímhletím?
-S tímhletím pánem.

00:21:48On říkal, jé super, to je dobrý, že to hrajete vy zrovna.

00:21:51Já jsem říkal, děkuju mockrát a tím to skončilo.

00:21:53Tím to skončilo?

00:21:54Ale mám k tomu jednu veselou historku ne z natáčení.

00:21:58Můžu? Máme čas? Není dlouhá!

00:22:03Moje současná přítelkyně, když mě chtěla představit,

00:22:06ještě předtím, než tam přijedu k nim, do Volar, tak říkala,

00:22:10babi, já ti pustím nějaký filmy s Lubošem.

00:22:13A babička říkala tak jo. A pustila tyhlety Sametový vrahy.

00:22:17Babička: Ježíši! Teď měla ty prsty takhle!

00:22:20Ježíši Marjá, Bohdanko! Tak říkala, dobrý, babi, dobrý!

00:22:27Já pustím nějakej jinej film. A to bylo nemlich to samý.

00:22:31-Zase tam byla nějaká taková...
-Erotická scéna.

00:22:34-Která byla ještě horší.
-Pro vás lepší, ne?

00:22:37-Ano, ano, samozřejmě.
-Horší pro babičku!

00:22:40Horší pro babičku! Ježíš! Já už to nechci vidět!

00:22:45Takže potom pustili babičce nějakej kreslenej film,

00:22:48aby se vzpamatovala.

00:22:53To vypadá, že takovýhle role, že to je nějakej záměr,

00:22:58že vám tyhle věci dávaj!

00:23:00-Že s tím nemáte problém, ne?
-Nemám s tím problémy.

00:23:05Jsou herci, herečky, který s tím, to jsem tady slyšel mockrát.

00:23:08Nemám s tím problém.

00:23:11Že to je pokaždý, že se k tomu vracím,

00:23:14v těch Sametovejch vrazích, že to je pokaždý,

00:23:15když vás v noci volali...

00:23:16-Jiná.
-Cože?

00:23:18Jiná žena pokaždé.

00:23:19Pokaždý je tam s váma pod peřinou jiná žena.

00:23:21-Ano.
-Čili kriminalista prase.

00:23:27Toho, co jsem hrál já, ano. Ne ten pán ve skutečnosti.

00:23:30-Já nevím!
-Něco tam muselo bejt společnýho.

00:23:33To jsem jen chtěl vědět. Oni to zase budou opakovat.

00:23:37Aby už lidi věděli, že jste to vy, kdo tam...

00:23:40-Že to jen hrajem.
-Že to jen hrajete.

00:23:42Jasně.

00:23:43Vy jste hrál, možná to byla vaše první filmová role,

00:23:46já si na ten film pamatuju.

00:23:48Vít Olmer, Antonyho šance se to jmenuje.

00:23:52Tam jste hrál hlavní roli, toho Antonyho.

00:23:54To byla vaše první filmová role?

00:23:57Já si to až tak dobře nepamatuju,

00:23:59ale myslím si, že první role byla u pana Jiřího Svobody,

00:24:03Skalpel, prosím, kde jsem hrál medika.

00:24:07Ale Antony byla hlavní role, ano.

00:24:14Film, kde se podával skalpel, jsem přehlídnul.

00:24:18-Přehlédnutelnej jste tam byl.
-Asi jo. Roušku jsem měl a čepici.

00:24:24To měla pustit babičce, tohleto! Vaše přítelkyně.

00:24:29To byla vaše, to jste asi nějakej konkurz, ne?

00:24:33-Našel si vás někde Vít Olmer?
-Nebyl žádnej konkurz,

00:24:35Já jsem v tý době se nějak dohádal s divadlem.

00:24:39Mám takové výkyvy, čím jsem starší, jsou v delších intervalech.

00:24:46Že najednou mě napadne, že divadlo dělat nebudu.

00:24:49Tohle byl jeden z těch výkyvů, řekl jsem si, kašlu na to

00:24:51a odjel jsem do Votic do státního statku,

00:24:54kde jsem byl ošetřovatelem dojnic.

00:24:58Se to tak jmenuje. Byl jsem ošetřovatelem dojnic.

00:25:00Jste nějakej ulítlej. Teď je mi to jasný.

00:25:03Asi po 3 měsících objevil se tam Ondra Pavelka, kterej říkal,

00:25:07vykašli se tady na to, prosím tě, pojď.

00:25:09Olmer točí film a potřebuje nějakýho blázna.

00:25:12A já jsem mu nabídl tebe. A on říkal, no, ten by mě zajímal.

00:25:17Takže jsem přijel, setkali jsme se s panem Vítkem Olmerem.

00:25:21Ten říkal, já o vás stojím, pojďme do toho.

00:25:25Ten Pavelka o vás věděl, že jste...

00:25:28Ondra Pavelka, to je ještě tak, že jeho maminka vedla s tatínkem,

00:25:32Soňa Pavelková vedla v Ostrově nad Ohří,

00:25:35odkud jsem, tak vedla...

00:25:37-Vy jste z Ostrova nad Ohří?
-Ano.

00:25:39-Tak vedla, znáte to? Ostrov?
-Ostrov nad Ohří?

00:25:44-Běžel jste skrz Ostrov nad Ohří?
-Ohře mi něco říká.

00:25:48Samozřejmě znám Ostrov nad Ohří.

00:25:52A ta maminka tam vedla ten dramatickej kroužek.

00:25:55-Maminka toho Pavelky.
-Ondry Pavelky.

00:25:57A Ondra Pavelka byl můj vzor.

00:25:59V době, kdy já jsem v 11 letech přišel do toho dramaťáku,

00:26:04tak Ondra už byl 16ti, 17tiletej kluk, který lajdačil

00:26:09a dělal kulisáka v Karlových Varech a pak ho vzali na DAMU.

00:26:12A já vlastně s Ondrou to ještě pokračovalo dál,

00:26:15že jsme chodili do Disku se dívat na něho,

00:26:18na představení s Ondrou Vetchým.

00:26:21On hrál představení s Ondrou Vetchým?

00:26:23Ne. S Ondrou Vetchým, který byl můj spolužák,

00:26:25tak jsme chodili se dívat na Ondru Pavelku,

00:26:27kterej hrál v tom Disku.

00:26:30-Pavelka.
-Já vím. Teď se ptám na Vetchýho.

00:26:33-Ten je z Ostrova nad Ohří?
-Ne, ten je z Jihlavy.

00:26:40-Ten je ale z Třebíče.
-Já vím. A to je kousek.

00:26:43-30 km.
-Cože?

00:26:44-30 km.
-To je denní sazba.

00:26:49Já jsem byl normálně do 15 let. Konzervatoř je od 15 let, pane Šíp.

00:26:53-To víte.
-Jak to mám vědět?

00:26:57-Já nemám žádnou konzervatoř.
-Ne? To je střední škola.

00:26:59Já tak jen vypadám, že ji mám.

00:27:03Vy vypadáte na DAMU.

00:27:07Já jsem se někde dočet, teď můžete dementovat různý drby,

00:27:12že jste třeba tajně přespával na kolejích na Petříně.

00:27:18-Je to možný? Proč tajně?
-Na holčičích kolejích.

00:27:24-To už ty zdroje neuváděj.
-Takže to bylo tajně, no.

00:27:29Proč jste tam lezl? Abyste se jenom někde jako...

00:27:36Je to tady ještě někomu jinému nejasné?

00:27:45Vy nemáte DAMU už vůbec a konzervatoř nedodělanou.

00:27:50Já jsem se hlásil na JAMU, to byla taková možnost,

00:27:53že když člověk nemá tu maturitu,

00:27:57tak ve výjimečných případech talentů

00:28:00vezmou na tyhle vysoký školy.

00:28:03-V Brně.
-V Brně. Ale na DAMU to bylo taky.

00:28:07-To už asi nejde.
-V Brně.

00:28:09V Brně, ano, v Brně. Co máte s Brnem?

00:28:11-Já nic!
-Dobrý, no.

00:28:15Já jsem se hlásil na loutkařinu, že jsem si říkal,

00:28:18loutky, to neznám, to jsem ještě nikdy nedělal.

00:28:21A tam v tý porotě seděl zakladatel, pan Mirko Matoušek,

00:28:28doufám, že to nekomolím, to příjmení.

00:28:30A říkal, pane Veselý! Teď jsem chtěl udělat babičku. Ne!

00:28:34Pane Veselý, co vy tady děláte? Dyť vy byste tady už mohl učit!

00:28:38Protože mně už bylo 33. Já říkám, no to asi ne!

00:28:43Ale já nemám maturitu!

00:28:44On říkal, na to se vykašlete, na celou školu.

00:28:46Pojďte k nám, do loutkovýho divadla.

00:28:48Takže já jsem nastoupil potom asi za měsíc...

00:28:51Ne, do loutkového divadla rovnou.

00:28:53-Říkám.
-Ale že jsem nedělal tu JAMU.

00:28:55Takže nemám maturitu. Já mám jen autoškolu, pane Šíp.

00:29:01Mám poddůstojnickou školu.

00:29:04Protože já jsem ještě ta generace, která byla na 2 roky na vojně.

00:29:07-Co myslíte, že jsem já?
-Říkám!

00:29:10Já jsem ta generace, co jsme byli na...

00:29:12-2 roky jsme kroutili.
-Jsme spolu sloužili v podstatě.

00:29:14-Vy jste poddůstojník?
-Ano. Četař.

00:29:18-Četař v záloze?
-Ano.

00:29:19-Já taky.
-Dobrý!

00:29:25No vidíte to! Kdo by to řek, že se potkaj 2 četaři?

00:29:28Kdybych to věděl, tak se zařadím.

00:29:30-Ne, já jsem byl taky jako četař!
-A u čeho?

00:29:34-Cože?
-U čeho jste byl?

00:29:35U armády.

00:29:40A vojsko? Specializace nějaká byla?

00:29:43No samozřejmě! Jsem to říkal mockrát!

00:29:44Nechci se opakovat! Vidím, že na to moc nekoukáte!

00:29:47-Já jsem radista.
-Jo, jo, chápu.

00:29:52Nedávno jsem tady vyťukal morseovkou...

00:29:54To je docela dobrý! Bejt starej a...

00:29:59Ne vy! To se vás ještě netýká!

00:30:05Nechte dědu, on je radista!

00:30:10V jakým vy jste znamení, mimochodem?

00:30:12-Já se v tom trošku vyznám.
-Fakt?

00:30:15Ne, to ne!

00:30:17-Štír.
-Vy jste štír?

00:30:21To si ze mě děláte legraci! Vy jste opravdu štír?

00:30:24Ano.

00:30:25Já o těch znameních vím jen základní informace.

00:30:27-A to je u štíra...
-U štíra vím!

00:30:29To už jsme se nemuseli vlastně teď půl hodiny bavit!

00:30:32To kdybychom řekli na začátku, že jste štír!

00:30:35-Víte co je základní rys štírů?
-No, řekněte si to.

00:30:39Nepřemejšlí štír mozkem, ale pohlavním orgánem.

00:30:46Přísahám!

00:30:50Nepřemejšlí mozkem.

00:30:52Mozek až druhej orgán, kterej zapojuje, když o něco jde.

00:30:56A teďka to máme krásně!

00:30:58Všecky ty koleje, ty role, co dostáváte! No opravdu!

00:31:02Každej, co si přečtete u zvěrokruhu,

00:31:04to tam je u štírů na prvním...

00:31:07-Vy jste co za znamení?
-Cože? Já?

00:31:16Jestli vás to zajímá? Já jsem blíženec! Výborný znamení.

00:31:20-Já jsem si to myslel!
-Vy jste štír. Dobře.

00:31:22Moje standardní otázka, pro herce, herečky,

00:31:25když si tady takhle povídám.

00:31:26-Nemám.
-Cože?

00:31:28-Vzor?
-Ne vzor.

00:31:29Dobře. Dál.

00:31:33Co tak jako? Přes léto se o prázdninách

00:31:36většinou něco točí, herci nehrajou v divadlech,

00:31:39to jsou divadelní prázdniny.

00:31:40Maximálně někde ty Shakespearovy hry.

00:31:44-V tom jste nějak zapojenej?
-Ne, vůbec ne.

00:31:47Nikdy mě nikdo neoslovil na to léto

00:31:49a v podstatě jsem rád, že ne.

00:31:51Protože já na léto,

00:31:55letos bude druhý léto, kdy jsem odřekl jakoukoliv práci.

00:31:58-Nebudete ani točit nic?
-Nebudu točit, nebudu dělat nic.

00:32:012 měsíce jsem na Šumavě

00:32:03a z toho 10 dnů dělám kuchtíka na letním,

00:32:06chtěl jsem říct pionýrským, na letním táboře.

00:32:09Po prázdninách čeká vás nějaká premiéra?

00:32:11Abysme vůbec se dostali k tomu,

00:32:13co je před váma z vašeho hereckého života.

00:32:16Ano, čeká. Ve Švanďáku bych měl být dokonce během další sezóny,

00:32:23což je od září do června, ve 3 kouskách, no.

00:32:30-Ve třech kouscích.
-A teď, co je správně česky?

00:32:34Je to životný, nebo ne? Ten kousek.

00:32:38-Jestli to na Moravě nevijó?
-Tak jo, ve 3 kóscích!

00:32:46-Budete hrát.
-Bych měl hrát.

00:32:50Ať se vám všecko daří! Luboš Veselý!

00:33:04Přátelé, naším dalším dnešním hostem

00:33:06je jednak spisovatelka, jednak publicistka.

00:33:10A co je podle mě zvlášť zajímavý, že ona vede kurzy tvůrčího psaní!

00:33:17Paní Dana Emingerová!

00:33:30Děkuju!

00:33:32Vy už se znáte. To je moje.

00:33:36-Já neslyším na tohle ucho.
-Cože? Vy neslyšíte na levý...

00:33:40-A chcete teda sem?
-A můžu?

00:33:46Jestli vám nevadí, že to je teplý ještě.

00:33:50Takhle bych se k vám musela furt tulit

00:33:52a vy byste si to moh...

00:33:54A víš, že já zůstanu tam... Oni zas, oni mě maj už nasvícenýho.

00:34:02Tak počkejte. Tak tohle, kam to...

00:34:05To je jedno!

00:34:10Vítám vás tady tedy.

00:34:12Já jsem říkal, že vy, u toho já začnu,

00:34:15protože to je to, co si nejmíň umím představit.

00:34:18Že vedete kurzy tvůrčího psaní.

00:34:21Tzn., vy učíte lidi psát třeba knížky?

00:34:26Já je učím psát cokoliv. I knížky.

00:34:29Ale to je až pak to další patro.

00:34:31Jako psát, ne psát plnicím perem, ale tvůrčí...

00:34:34Tvůrčí, aby uměli hezky napsat, když se chtějí vyjádřit.

00:34:38Řekněte mi, takovej kurz, to má nějakou dýlku.

00:34:41To je, jo, tak má to dýlku. Třeba víkendovej kurz.

00:34:45Víkendovej kurz a vy za víkend někoho naučíte,

00:34:47kdo třeba v životě nic nenapsal, tak ho naučíte něco napsat?

00:34:49Jo. No. Heleďte, já mám na to takovou teorii.

00:34:55Já ji nemám ze sebe.

00:34:56Protože já jsem měla báječnýho učitele

00:34:59a tím byla Arnošt Lustig.

00:35:01Arnošt Lustig, to byla studnice nápadů.

00:35:05A ten říkal, že každej, kdo se naučí pravidla psaní,

00:35:11je schopen napsat ty knížky,

00:35:14většinu těch knížek, který jsou někde v knihkupectví.

00:35:17Pardon, že vám do toho,

00:35:18ale vy už předpokládáte člověka, který už trošku umí psát.

00:35:22Ne, to může přijít úplně kdokoliv.

00:35:26Oni na začátku to opravdu moc neuměj.

00:35:28I nějakej tupoň, kterej nikdy nic nenapsal

00:35:30přijde v pátek a v neděli napíše knížku?

00:35:35I to se stává. Ráno píšou blbě a odpoledne...

00:35:39To vás to učil takhle ten Lustig?

00:35:40No.

00:35:42-Mimochodem, veselej člověk to byl.
-Hrozně veselej.

00:35:45Víte, že tady byl? Tady byl.

00:35:47V životě jsem ho předtím neviděl, přišel a řek mi...

00:35:49-Říkal vám, ty bejku.
-Ty bejku, ano!

00:35:52-To znám.
-To vám taky?

00:35:54Mně říkal, ty potvoro.

00:35:56A pak mi ještě vždycky, když jsem mu volala, říkal:

00:35:58Emingerová, já si tě představuju nahou. On byl hroznej!

00:36:03-A ty jeho kurzy...
-To mi neřek! To je zajímavý!

00:36:06A ty jeho kurzy, to byla prostě smršť!

00:36:09Ty kurzy máte od něj! Vy jste vobšlehla trošku...

00:36:12Já si trošku považuju za čest, že mě to ten Arnošt naučil.

00:36:17Že ta jeho metoda funguje a že to, co on mě naučil,

00:36:20já můžu předávat dál.

00:36:21To jsou individuelní?

00:36:23Že vy si vemete na víkend jednoho žáka?

00:36:25Ne, ne, já nerada ty individuelní.

00:36:27A jsou takový.

00:36:28Ale já je nerada učím individuálně.

00:36:30-Arnošt vás měl na individuál?
-Ne, neměl.

00:36:33To až později jsme se scházeli a hodně jsme si vyprávěli

00:36:38takový pohledy muže a ženy na různý věci.

00:36:41On ze mě tahal intimity, který bych nikdy nikomu neřekla.

00:36:46To bylo hrozný.

00:36:47To už snad ani nepsal nic. Nebo psal?

00:36:49Psal, psal krásně.

00:36:51-Chtěl to i do knížek?
-On to právě chtěl do knížek.

00:36:54-Nějaký citlivý věci.
-No.

00:36:56Vy jste takovou knížku taky napsala.

00:36:59Kolik jste napsala? 4? Nebo 5 knížek?

00:37:01-Asi 10.
-Já jsem říkal, asi tak nějak.

00:37:0510? Jo? Ale jedna mě zaujala názvem.

00:37:10Tam vy asi tyhlety věci, In flagranti.

00:37:13Protože ten Arnošt nám říkal,

00:37:15on prokládal tu antickou filozofii těma sprostejma vtipama

00:37:20a tímhle vším, my vždycky s holkama jsme byly celý červený.

00:37:24-Takhle on začínal ty kurzy?
-No, takhle.

00:37:28-Sprostejma vtipama?
-No, klidně.

00:37:30A on vždycky říkal, co děláš? Děláš, jak kdybys to doma nedělala!

00:37:34Tak víš co? Když chceš bejt dobrá spisovatelka,

00:37:38musíš se vyrovnat i se sexem.

00:37:40Do příště napíšeš erotickou bajku.

00:37:44Kdo by to do něj řek?

00:37:46A tahle knížka In flagranti je o takovým chlapíkovi,

00:37:50kterej píše stejný smsky všem svejm milenkám i manželce.

00:37:54Manželce oznámí, že odjíždí na služební cestu

00:37:58a večer jí pošle smsku: Miláčku, co děláš?

00:38:01A ona je ráda, že se zajímá o to, jak tráví čas,

00:38:05zatímco pro ty ostatní je to výzva.

00:38:07A proč o tom mluvím. Jedna z nich je taková,

00:38:10já jsem napsala vulgární zdravotní sestra.

00:38:14-V tý knížce.
-V tý knížce.

00:38:15Těch jeho milenek. Abysme se v tom vyznali!

00:38:17Jo. A Arnošt povídá: Emingerová, to je hřích!

00:38:20Nemůžeš napsat vulgární zdravotní sestra!

00:38:23Ty musíš vždycky ty postavy ukázat, jaký jsou!

00:38:26Ty nesmíš někomu vnucovat, že je blbej, chytrej, vulgární!

00:38:29Musíš to ukázat! Jsem sedla

00:38:32a vypracovala jsem, jak byla sestra vulgární.

00:38:36Pak knížka vyšla, Arnošt byl strašně spokojenej,

00:38:39pochválil mě, knížka vyšla, já jsem ji dala mamince,

00:38:42tady někde sedí.

00:38:44Já povídám, mami, jak se ti ta moje knížka líbila?

00:38:48A maminka říkala, no, Danuško, hezká,

00:38:51ale tu stránku 68 jsi tam neměla dávat.

00:38:56Vy je neučíte takový ty, že spisovatel,

00:38:59aby to byl autor.

00:39:00Vy je učíte třeba, já nevím, může se přihlásit někdo,

00:39:03kdo potřebuje napsat ve firmě výroční zprávu?

00:39:06-A neumí to?
-To oni taky často neuměj.

00:39:11Já je to učím přes ty příběhy.

00:39:13Protože oni, když jsou v těch firmách,

00:39:15oni jedou v těch svejch kolejích a vědí nejlíp, jak to maj dělat.

00:39:18Já jsem jednou seděla v takový firmě,

00:39:21já mám takovou asi tříletou manažerskou kariéru,

00:39:24kterou jsem rychle opustila,

00:39:25protože jsem nechtěla mít služební auto, služební mobil,

00:39:28služební mozek, to jsem radši se toho vzdala všeho.

00:39:33a zase si to dělám po svým.

00:39:35Ale seděla jsem na nějakým projektovým výboru

00:39:39u nejvyšších šéfů a teď tam byly ty slidy se tam promítaly,

00:39:45všichni tak jako seděli ty...

00:39:48A teď tam visela věta:

00:39:50Jedním z faktorů, který ovlivňují naši vizi, je paralelní design

00:39:54a implementace, neboť návrh nových řešení může ovlivnit

00:39:57již implementované logické bloky jednotlivých individuálních řešení.

00:40:02Že si to pamatuje takhle!

00:40:10To jste se musela učit takovouhle kravinu, jako básničku.

00:40:12-To není možný.
-Já jsem se to naučila.

00:40:14-Protože to ráda vyprávím.
-A vy jste zasáhla!

00:40:19Ne, já jsem takhle říkala tomu kolegovi,

00:40:22co byl ten velkej ředitel,

00:40:24já říkám, prosím tě, co ta věta znamená?

00:40:27Protože oni všichni jako... A on říkal: A víš, že ani nevím?

00:40:32Já jsem to pak z nich tahala, co to vlastně znamená

00:40:36a zjistila jsem, že oni tyhle slova používaj

00:40:40a vůbec nevědí.

00:40:42Takže já nutím, aby mluvili normálně.

00:40:46-V těch zprávách! Mezi sebou taky!
-I mezi sebou!

00:40:52Proč musí implementovat? Proč se nemůže něco zavádět?

00:40:58-Implementace je zavádění?
-No tak jo.

00:41:01Oni ty lidi to nevědí.

00:41:03To máte třeba, v těch firmách se dělá setkání se zaměstnanci,

00:41:08říká se mu roadshow.

00:41:10A oni to překládají ti zaměstnanci, jako cestovní prča.

00:41:17Nebo manažeři přijdou a říkají, musíme zlepšit komunikaci.

00:41:23Za dělníkama. A oni jim opravěj silnici.

00:41:27Tak já je učím, aby se nějak potkali.

00:41:33Poslední věc mně řekněte,

00:41:34když by někdo teď po našem povídání se rozhod,

00:41:38že se naučí psát, tak si vás někde najde na internetu,

00:41:43přihlásí se, bude celý prázdniny šetřit.

00:41:47Ne, já dokonce třeba studenty, když říkají, že nemají peníze,

00:41:52tak řeknu, tak přijď!

00:41:55Prostě, mě to baví.

00:41:56Já teda mám ráda, když je tam takovejch 8, 10 lidí.

00:41:59To je ideální. A teď, oni vám dají tu zpětnou vazbu.

00:42:03Teď třeba to je hrozná legrace, třeba ženský něco napíšou

00:42:08a ty druhý ženský, jo, to bylo supr!

00:42:10A ty chlapi, já říkám, tak co jsi tomu říkal?

00:42:12Můžeš to zopakovat, Karle?

00:42:15A on říká, já vůbec nevím o co šlo!

00:42:19A je to prostě proto, že ta cílová skupina jsou ženský.

00:42:22Nebo mám tam starý, mladý. To je taky krásný.

00:42:25Protože my třeba jsme kdysi furt skloňovali,

00:42:29vy určitě víte, co je VŘSR.

00:42:31Myslíte, že to vědí dnešní mladý lidi? Nevědí.

00:42:34A teď někdo napíše nějakej strašně vtipnej fejeton

00:42:38na téma Velká říjnová socialistická revoluce,

00:42:41použije tuhle zkratku

00:42:42a ty děti vůbec nevědí, o čem to je.

00:42:44Takže já jim vlastně vysvětluju, že musej...

00:42:47Ale máte pravdu, že VŘSR, dneska kdybyste se zeptala dětí,

00:42:50víte, co děti řekly na dotaz co si představujou

00:42:54pod pojmem Vítězný únor?

00:42:55Víte, co 85 % dětí řeklo? Nagano!

00:42:59-No vidíte!
-Opravdu!

00:43:02Takže děláte záslužnou práci, že dovzděláváte.

00:43:07A po prázdninách rozjedete kurzy, ne?

00:43:09Jo, jo.

00:43:10Takže kdo má zájem, uděláme trošku,

00:43:13tak se může přihlásit.

00:43:14Já ho ráda naučím psát.

00:43:17-Napsat knížku, nebo povídku.
-Spíš povídku.

00:43:19Výroční zprávu.

00:43:20My třeba se učíme od takových základních věcí.

00:43:24Třeba popis, jo. Teď si představte...

00:43:26Nemusíte ten kurz dělat tady!

00:43:28Já vám to chci říct, to je hrozně zajímavý!

00:43:30Představte si, že byste dělal popis tohohle divadla.

00:43:33-Já?
-Jo.

00:43:34A vy ho popíšete úplně jinak, než třeba uklízečka,

00:43:38která tady bude po nás uklízet ten binec

00:43:41a úplně jinak, než já, která jsem tady třeba poprvé.

00:43:45-Každej to divadlo uvidí jinak.
-Co tím chcete říct?

00:43:49Tím chci říct, že začínáme třeba s dobrým popisem, jo?

00:43:56Vy máte i uklízečky v kurzech?

00:43:58Ne, ale já vás donutím, abyste vlez do hlavy tý uklízečky.

00:44:02Mě donutíte vlízt do hlavy tý uklízečky,

00:44:04která tady bude dnes uklízet?

00:44:05Která tady bude dneska uklízet

00:44:07a napíšete strašně vtipnej popis tohodletoho divadla,

00:44:10který, kdybyste ho měl popisovat teďko vy, kterej už to znáte,

00:44:14je to pro vás taková rutina,

00:44:16tak to možná nebude až tak zajímavý.

00:44:18Ty lidi tady jsou pokaždý jiný. To není rutina!

00:44:21To se tady mění! To byste nevěřila!

00:44:24No dobře, ale tak...

00:44:25To jsou pokaždý jiný ksichty! Věřte mi to!

00:44:28Já vám věřím. Ale to máte takhle třeba ve škole s paní učitelkou.

00:44:32-Když budete popisovat třídu...
-Vy už mně zase dáváte kurz.

00:44:36Já vás nechci zastavovat!

00:44:39Ale nemám u sebe momentálně ani korunu,

00:44:41abych se vám nějak revanšoval.

00:44:43Já vám to chci vysvětit, jak to dělám, že učím lidi...

00:44:55Vy, jako spisovatelka jste mohla pochopit,

00:44:57že spěju k závěru...

00:44:59Jo, jo, jo! Už mlčím!

00:45:00A vy mě zase cpete do nějaký uklízečky!

00:45:04Ne, to si nezamykejte! Já jen, že jste to mohla poznat!

00:45:07Anebo blbě spěju k závěru? Co? a vy furt mně dáváte kurz!

00:45:12To jsme taky ještě mohli běhat teďko.

00:45:18-Neposlouchejte ho.
-Už nic neříkám.

00:45:22To je škoda, protože já už zase nevím,

00:45:24na co jsem se chtěl na ten závěr ptát!

00:45:26Navážu! Po prázdninách opět pojedete kurzy,

00:45:31protože teď jsme na začátku prázdnin,

00:45:32jestli si to neuvědomujete.

00:45:35A teď před náma je červenec, oslavíte narozeniny,

00:45:38to máte volno, kurzy neděláte, čili, kdo chce tvůrčí psaní,

00:45:43tak po prázdninách, rozumíte mi?

00:45:45Jo. Po prázdninách se může přihlásit.

00:45:48A proč jste vy začala mluvit o něčem jiným?

00:45:54Se vás takhle nikdo neptá v kurzu! Co? Tam si jedete co chcete!

00:45:58Tam to mám na triku, tak si můžu...

00:46:00A tady to mám na triku já! Čili! Teďka můžete!

00:46:10Prostě, když byste chtěl přijít...

00:46:13-Jako kdokoliv.
-Jako kdokoliv.

00:46:15Mnou chcete říct, že věk nerozhoduje.

00:46:17Věk nerozhoduje. Dokonce tam mám i děti!

00:46:21-A smíchám je...
-To jste říkala!

00:46:22A smíchám je s těma staršíma. Chlapi, ženský.

00:46:25Čím je ta skupina pestřejší, tím je ta zpětná vazba pestřejší.

00:46:30Že se stane někdy,

00:46:31že i ten starší s tou mladší jdou psát od vás spolu, že jo!

00:46:36-No.
-Ne spát, psát!

00:46:41Co jsem řek? Psát jsem řek původně!

00:46:44Já neslyším!

00:46:55Čili, tím jsem chtěl říct, že nikdo nemusí mít zábrany

00:46:58a může se přihlásit, že tam naváže třeba...

00:47:03-Na tu uklízečku.
-Né, kolektivní nějaký myšlení!

00:47:09A může z toho vzniknout kolektivní knížka!

00:47:11-No, to vznikla, no.
-Vznikla!

00:47:14-Už několik.
-Dobře. Ta poslední se jmenuje jak?

00:47:18My, děti Dany Emingerové! To by byl název!

00:47:22Ne jako děti! Literární děti!

00:47:24Mám jednu z Vítězný pláně, z gymnázia, který slaví 50 let

00:47:28a tam vznikla krásná knížka vzpomínek, jmenuje se

00:47:32My všichni z Pláně. Jo? A tam jsem to krásně seřadila.

00:47:36Ale předtím máme krásnou knížku...

00:47:38-Takže my neskončíme!
-No ne, tak chcete vědět ty knížky!

00:47:43-Doba obalová a je to...
-Cože?

00:47:45-Doba obalová, téma.
-Doba obalová. To je název knížky.

00:47:49To je název knížky, kde píšou lidi na tohle téma,

00:47:52jaký dneska vlastně jsou věci zabalený do něčeho

00:47:56a pak to rozbalíte a máte tam něco jinýho.

00:47:58Ale to je třeba, mobilní operátoři, že se ho pak nemůžete zbavit.

00:48:03Nebo potkáte ženskou,

00:48:05která je ve věku babičky Boženy Němcový,

00:48:08jako jsem jsem já,

00:48:09zjistíte, že ten obal je pořád docela dobrej.

00:48:13Vy víte, jak byla stará babička Boženy Němcový?

00:48:16-To já ani nevím.
-No, vím. Vím.

00:48:17-V tý knížce? Kolik jí bylo?
-50.

00:48:2150? A už to byla babička Boženy Němcový.

00:48:23Byla to babička, měla 3 zuby, bílé vlasy a čepec.

00:48:29To víme všecko.

00:48:30Já jsem jen nevěděl, že babičce bylo 50.

00:48:32No, bylo.

00:48:36A to vy víte takhle detailně babičku Boženy Němcový?

00:48:38Já jsem si to našla.

00:48:40-A kolik bylo Tyrlovi teda?
-Nevím.

00:48:44-Když to máte naštudovaný.
-Tohle jsem si nastudovala, našla.

00:48:49Já jsem totiž dělala krásný rozhovor

00:48:52se svým panem profesorem češtiny Hoznauerem, o stáří,

00:48:57kterej mě učil psát na gymnáziu.

00:48:59Já ho musím zmínit, on by se na mě zlobil.

00:49:02A víte, že už končím? Víte o tom? Podvědomě to máte.

00:49:06-Tam jsem měla tu babičku.
-Dobře.

00:49:09-Jakže se jmenoval ten váš...
-Pan prof. Hoznauer.

00:49:12Aby to nezapadlo. Takže! Už najíždím na 4. konec.

00:49:20Kdo má zájem...

00:49:23Ale víte, že ty 4 konce, to je špatně?

00:49:36Já nechci zdůrazňovat, že jen kvůli vám dělám 4. konec!

00:49:40Že jste si zase na někoho vzpomněla!

00:49:43Ale ne, v pořádku!

00:49:44Takhle by měl vpadat dialog při tvůrčím kurzu.

00:49:47Tvůrčího psaní! Čili znova!

00:49:51Teď vidíte, že vám vyloženě skoro naháním kunčofty!

00:49:56Kdo by měl zájem naučit se během několika dní psát,

00:50:00může se přihlásit, protože snadno si vygooglí na internetu

00:50:05vaše jméno...

00:50:06Dana Emingerová.

00:50:12Já mám totiž 2 jména! Já mám doma Pravdu.

00:50:18Mám na to najet po pátý? Ještě jednou.

00:50:21Takovej hezkej konec to mohl být.

00:50:24-Cože?
-Hezkej konec...

00:50:25Že jsem měl hezkej konec?

00:50:26To je taková pěkná tečka za tím naším případem.

00:50:29Řekli by Cimrmani.

00:50:31Proč do toho taháte nějakou pravdu?

00:50:33-Protože ho mám doma.
-Že ho máte. Tu máte doma.

00:50:36Ne, já mám ho. Já mám manžela Petra Pravdu.

00:50:39Válečného zpravodaje.

00:50:41Proč se nejmenujete Dana Pravda Emingerová?

00:50:43-Já se tak jmenuju.
-Cože?

00:50:48To jste si měl vygooglit.

00:50:51-Vy to takhle máte?
-No jo.

00:50:53Dobře. Takže!

00:50:54Kdo má zájem stát se spisovatelem, povídkářem, úvodníkářem,

00:51:04stačí, aby si vás vygooglil a našel si tam vaše jméno,

00:51:09které je Dana Emingerová!

00:51:20Dáma vstala! Dáma...

00:51:38Přátelé, pro dnešek už je to snad všechno!

00:51:42My se budeme loučit, já vám děkuju za vaši pozornost

00:51:46a především na závěr děkuji dnešním hostům, kterými byli:

00:51:52Štěpán Dvořák, Luboš Veselý, Dana Emingerová!

00:52:02Děkujeme a na shledanou!

00:52:04Skryté titulky Eva Svobodová