Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Obsah dílu
Tentokrát bychom vás rádi pozvali do společnosti herečky a výtvarnice Věry Křesadlové, psychiatra Prof. MUDr. Cyrila Höschla, DrSc., FRCPsych a vítěze soutěže Muž roku 2013 Antonína Beránka.
00:00:32Děkuju, dobrý večer,
00:00:33dobrý večer vám tady, v pražském divadle Semafor,
00:00:36dobrý večer samozřejmě přeju i vám, milí televizní diváci.
00:00:39Já osobně si žádný statistiky nevedu,
00:00:41ale spolupracovníci mně připomněli,
00:00:44což jsem si ani v tom běhu času neuvědomil,
00:00:46že prej právě začínáme 9. ročník této naší skromné talk show.
00:00:50To jen, abyste si uvědomili, jak dlouho se tady slejzáme.
00:00:59Pojďme k našemu 1. hostovi.
00:01:01Já jsem si uvědomil, troufám si říct, jako laik,
00:01:05že ze všech těch lékařskejch oborů, který existujou,
00:01:08je podle mě nejnevděčnější psychiatrie.
00:01:10Protože, rozumíte, chirurg, nemocnej žlučník pozná hned.
00:01:14Ortopéd zlomenou ruku taky.
00:01:16Ale psychiatr, ten se musí k tý správný dignóze,
00:01:19podle mýho laickýho názoru,dobrat sérií poměrně složitých otázek,
00:01:24aby zjistil, čím vlastně jeho pacient ochořel.
00:01:28Rozhod jsem se, že vám tady řeknu 1 příklad takový otázky psychiatra.
00:01:32Už předem se omlouvám, že je to velmi naivní,
00:01:35až skoro dětskej, až se už stydím dodatečně, že vám to řeknu,
00:01:39ale už jsem si to vybral, jako příklad, tak vám to řeknu.
00:01:43Ordinace, nebo čekárna jedné psychiatrické poradny.
00:01:46V ordinaci sedí slepice a vejce.
00:01:50Psychiatr vykoukne a řekne: Kdo tady byl dřív?
00:01:53Slepice řekne, ještě ty začínej, debile!
00:01:55No tak jako...
00:02:05Nevím, co mě to napadlo.
00:02:06Taková modelová situace, nepravděpodobná.
00:02:08Vlastně to říkám jen proto,
00:02:10že za chviličku tady nastane opačná situace.
00:02:14Že otázky nebude klást psychiatr,
00:02:16ale otázky budu klást já psychiatrovi.
00:02:20Je to mezinárodně uznávaný český psychiatr,
00:02:23prof. Cyril Höschl!
00:02:35Pane prof., široká veřejnost ví, že vy poměrně často publikujete,
00:02:39vyjadřujete se ke spoustě věcí.
00:02:42Tak mě napadlo, máte vůbec čas na svoje pacienty?
00:02:45Máte nějakou klientelu?
00:02:46Já nevím, jestli se tomu říká klientela, ale pacienty?
00:02:49Tak ona ta kariéra začne tak, že děláte toho černocha v 1. linii
00:02:53a to nevidíte nic jinýho, než pacienty.
00:02:56Pak k tomu přibyde nějaký učení
00:02:58a když už jste před penzí, jako já teď,
00:03:00tak už ředitelujete, publikujete
00:03:03a na ty pacienty máte zase armádu těch,
00:03:05co jsou v tý 1. linii a ten cyklus se pořád opakuje.
00:03:08Takže vy jste třeba zblízka cvoka neviděl, ani nepamatujete?
00:03:11Ne! Tady se nebudu rozhlížet. Samozřejmě, že jich vidíte spoustu.
00:03:20A samozřejmě, že pořád pacienty vidím.
00:03:23Ale těm zas neříkám cvoci.
00:03:26Jak se vlastně, blázen se neříká, cvok taky ne.
00:03:29Jak říkáte... Existuje 1 slovo, jak svým lidem říkáte?
00:03:35Tak v medicíně se říká pacient
00:03:38a takový ty, který to chtějí demedicinizovat,
00:03:42tak říkají třeba klient.
00:03:43Klient. To jsem řek já, ani jsem nevěděl, že to tak říkáte.
00:03:46A tamto všecko je takový pejorativní, že jo?
00:03:51No trošku. Ono postupně se vždycky stane všecko pejorativním
00:03:56a tak se pro to musí najít nějaký eufemismus.
00:04:00Říká se hysterka, a když už se to stane nadávkou,
00:04:03tak už se to nesmí použít, jako diagnóza,
00:04:05tak se řekne konverzní neuróza.
00:04:09-Konverzní neurotička je hysterka?
-No, no.
00:04:12Opravdu?
00:04:13A když se to zase časem zprofanuje, tak se to zas musí vyměnit
00:04:18a takhle to je taková comedia mundi.
00:04:20Znám pár konverzních bab, vám řeknu.
00:04:24Nikdy bych neřek, že se to takhle...
00:04:31Prof. Vondráček o nich říkal, že mají jistý charme,
00:04:34pro který bývají muži vyhledávány.
00:04:37No vidíte to.
00:04:39Jak jsem říkal, že vy poměrně často publikujete,
00:04:43mám celkem děravou paměť, ale utkvěla mně jedna věc,
00:04:47kterou vy jste, už je to poměrně dýl,
00:04:49napsal, v jakémsi rozhovoru,
00:04:51v době, kdy tady byla ta velikánská kauza,
00:04:54kdy musel odstoupit premiér Nečas.
00:04:58A vy jste k tomu jeho případu řek úžasnou větu.
00:05:00A teď vás budu citovat. Vy jste o něm řekl:
00:05:03Profesionálnímu děvkaři by se tohle nestalo.
00:05:09To jste řek, já vás cituju! Ale to jste myslel jak?
00:05:13Že by bylo dobrý,
00:05:14kdyby každej náš premiér byl profesionální děvkař?
00:05:19Ne, spíš, že ti, kteří nejsou,
00:05:23tak by měli bejt obzvlášť obezřetný.
00:05:26Aha. A to on nebyl.
00:05:32To je jako,
00:05:33profesionálnímu krotiteli tygrů se taky to nestane.
00:05:37Ale zkuste vy si vlízt do klece v zoologický zahradě.
00:05:41Takovejhle příklad na to máte, jo?
00:05:45To byl úžasnej rozhovor,
00:05:47já teď si vybavuju, že jste tam použil výraz,
00:05:50a to je možná taky pro něco jinýho,
00:05:52že je to problém, když chlap naletí konkubíně.
00:05:57Co přesně je podle vás konkubína?
00:06:00Já to hledal ve slovníku a nenašel jsem to.
00:06:03Mě na tom teď nejvíc zaujalo to, že vás to téma obzvlášť oslovilo.
00:06:09Velmi. Ten váš jasnej názor!
00:06:15Tak to berte provozně tak,
00:06:17že konkubína je přesně to, co si pod tím vy představujete.
00:06:24Jo? Fakt jo? To já jsem myslel,
00:06:27že to je něco slušnějšího, jsem si myslel.
00:06:39No ne, já jsem právě myslel,
00:06:40že to je naopak docela slušnej a přijatelnej termín.
00:06:44Měli by, myslíte si, takoví ti politici
00:06:46a veřejní činitelé procházet nějakejma psychologickejma testama?
00:06:50-Ne, ne.
-Neměli by?
00:06:51Ne, já si myslím, že to je zcestná představa,
00:06:55že se dá normální intuice, že se dá politickej život,
00:07:00sympatie, antipatie, sdílení nějakejch hodnot
00:07:04zprofesionalizovat cestou nějakých screeningových testů
00:07:08a někomu prostě měřit charakter.
00:07:10To je představa, která je naivní a je hrozně nepřijatelná.
00:07:15Je to přesně tak, jako když si myslíte,
00:07:18že by měl bejt nějakej test na to,
00:07:21kdo je způsobilej být, já nevím, voleným politikem.
00:07:28Prostě, on je volenej proto, že ho ty lidi zvolili!
00:07:30A ne proto, že udělal nějaký testy!
00:07:32Ten problém je, že to je jako s autoškolou.
00:07:35Každej ten řidičák má a podívejte se,
00:07:36jsou stovky mrtvejch na silnicích pořád!
00:07:39To ty testy to nezachrání!
00:07:41To je jen taková podmínka, která je nutná,
00:07:46ale není dostačující rozhodně.
00:07:48Vy to přeci poznáte ale.
00:07:49Já to nepoznám, vám stačí poslechnout si
00:07:51třeba projev nějakýho, nebo rozhovor a vy poznáte,
00:07:54že není v pořádku ten člověk.
00:07:56Poznáte dost, ale předvídat se přece jen úplně nedá.
00:08:01I v tý naší branži se stane,
00:08:03že někdo, kdo se dostane třeba z těžký deprese,
00:08:07dokáže tu úzdravu tak perfektně sehrát,
00:08:11že i starej, zkušený psychiatr ho pustí domů,
00:08:14smějou se na sebe ve dveřích a druhej den zjistí,
00:08:17že někde spáchal sebevraždu.
00:08:19A to není selhání!
00:08:20Prostě jsou situace, který jsou nepředvídatelný.
00:08:23A jsou nepředvídatelný v každý situaci a v každým oboru.
00:08:27A my nesmíme svoji budoucnost znát a nesmíme to umět předvídat.
00:08:32Protože, vemte si tuhle myšlenku dotaženou do dokonalosti.
00:08:38Kdybyste znal svou budoucnost, tak se na všecko vykašlete.
00:08:41Protože buď byste věděl, že to bude skvělý,
00:08:44no tak pak se nemusím o nic snažit, bude to prima.
00:08:46Nebo byste věděl, že to bude zlý.
00:08:48No tak, co už bych teď dělal, když vím, že tady pozejtří nebudu,
00:08:51tak už tady vůbec ani s váma nebudu dál mluvit.
00:08:54A ten svět by se zastavil!
00:08:56Čili my nejen, že nesmíme znát svoji budoucnost,
00:08:58ani ji nesmíme správně odhadovat!
00:09:01Já jsem laik, pane prof. a když slyším rozhovor s politikem
00:09:05a on v jedný větě 10 x řekne slovo úsvit,
00:09:08přesto, že se ho na sluníčko nikdo neptal, já si říkám...
00:09:18Já si říkám, ten je zralej na Höschla!
00:09:20Ale vy si možná říkáte něco jinýho!
00:09:23Ne, to si můžu říkat taky, ale ten rozdíl je ten,
00:09:28že to nemá, to je odbornej výraz,
00:09:30prediktivní hodnotu pro to, jakej bude politik!
00:09:33Tak úplně! Vy to chcete použít k předpovědi tý budoucnosti k tomu,
00:09:39zda on se na to hodí, nebo nehodí, nebo jakej bude.
00:09:41A to co já říkám je,
00:09:43že si můžu myslet, že je to, či ono,
00:09:46ale nevím úplně přesně,
00:09:48jak moc je to relevantní pro to, co od něj čekáme do budoucna.
00:09:52Aby to nevyznělo,
00:09:53já jsem to nemyslel nějak konkrétně osobně.
00:09:56Zejména ne s tím úsvitem!
00:09:59Navíc, já ho znám! Tady seděl na týhle židli, co sedíte vy!
00:10:02Kdo se s kým zná, to je hrozně zajímavý.
00:10:04Protože ona na to existuje taková teorie, moje oblíbená,
00:10:07matematická, malých světů,
00:10:09že nejenom, že tady se každej zná, jak vy říkáte,
00:10:13ale na celý zeměkouli,
00:10:14která má dneska, já nevím, 6 miliard lidí, kterýkoliv 2 lidi
00:10:21se mezi sebou znaj maximálně přes řetězec 6 osobních známostí,
00:10:26který si můžou podat ruku, jako jsme si podali my před chvílí.
00:10:29A když si takhle vezmete řetězec 6 lidí, který si podali ruku,
00:10:33tak jste u kohokoliv mi řeknete na planetě!
00:10:35Ale to není možný!
00:10:37Já jsem nebyl v cizině, ani nepamatuju.
00:10:41Stačí, že byl v cizině někdo z toho řetězce.
00:10:43-Komu já jsem podal ruku?
-Tak.
00:10:45Tak mi to vysvětlete! Já nejsem ani matematik.
00:10:47Tak já vám dokážu, že se znáte přes 4 lidi s Hitlerem.
00:10:55Pozor! Nechte mně chviličku!
00:10:58Vy mě chcete dostat do ordinace, pane profesore!
00:11:07Před chvílí jsme si podali ruku. Jsou tady na to svědci.
00:11:10To je jasný! Vítám každýho rukou tady!
00:11:13My jsme tady měli před 20 lety sira Karla Poppera,
00:11:16britskýho filozofa, s kterým jsme si taky podali ruku,
00:11:18seděli jsme v hospodě u Červenýho kola.
00:11:20Tak to máte přes jednoho Poppera.
00:11:22Popper měl slavnou výměnu,
00:11:24která je ve všech možnejch filozofickejch knížkách,
00:11:27s Ludwigem Wittgensteinem
00:11:29v Morálním klubu v Cambridge v r. 46,
00:11:31kdy měli názorovou výměnu,
00:11:33kdy Wittgenstein šermoval pohrabáčem z krbu a říkal:
00:11:36A řekněte mi jednu jedinou morální zásadu ve filozofii!
00:11:39A Popper mu řek: Neohrožovat hostujícího profesora pohrabáčem!
00:11:43Ten se naštval a prásk s tím do toho krbu.
00:11:46To je známý, to se ví.
00:11:48A tenhleten Wittgenstein, s kterým se ten Popper tam poznal,
00:11:52tak tenhleten Wittgenstein měl bráchu,
00:11:54to byl slavnej pianista,
00:11:56který v 1. svět. válce přišel o ruku.
00:11:59A pro něj, protože ho to dojalo,
00:12:01napsal Koncert pro klavír pro levou ruku a orchestr
00:12:04Maurice Ravel.
00:12:05Čili Šíp, Höschl, Popper, Wittgenstein, jeho brácha a Ravel.
00:12:13Ravel je sice přes 5 od vás.
00:12:16-To je furt ještě skladatel!
-To je furt ještě skladatel.
00:12:20Ale ten Wittgenstein chodil v Linci
00:12:22do základní školy s Adolfem Hitlerem.
00:12:24Mají fotku na dvoře společně.
00:12:27-Takže je to Šíp, Höschl...
-Nemusíte mě furt jmenovat!
00:12:32-Začněte od sebe rovnou!
-Popper, Wittgenstein, Hitler!
00:12:39Přes 4 lidi! A to jsem vám na začátku řek!
00:12:42Co si z toho můžeme my odvodit? Nic!
00:12:45Za 1., že svět je opravdu malej. Že to není jenom tak.
00:12:49Že svět je malej.
00:12:51Ty řetězce napříč historií jsou překvapivě krátký!
00:12:55Od Krista, kdybyste vzal lidi, který si takhle podali ruku,
00:13:00kdyby těma dějinama,
00:13:02třeba ten byl 60, tomu bylo mezitím 10,
00:13:06podal by mu ruku, tomu by bylo 60, tak ten řetězec, to je,
00:13:10dnes píšeme rok 2013, do 70 se dá krásně žít,
00:13:183 x 7 je, to je 30 lidí!
00:13:2030 lidí, ti by se vešli na tohle pódium!
00:13:22To je chvilka!
00:13:24-A jsme přes ty ruce...
-A jsme tady do r. 0!
00:13:27Existuje třeba nějakej základní rys povahovej, třeba českej?
00:13:33Když se, to jsem slyšel, ne, že bych s tím měl zkušenost,
00:13:36Američana zeptáte, jak se má,
00:13:39ten i kdyby mu vymřela rodina, zbankrotoval,
00:13:41tak řekne, že se má výborně!
00:13:44To my Češi nemáme v povaze.
00:13:46Co je naším národním rysem z hlediska psychiatra?
00:13:49Na národní rysy tak úplně moc nevěřím,
00:13:53protože jsem přesvědčenej,
00:13:54že když lidem připravíte ty správný podmínky,
00:13:56tak vykazujou zhruba stejný rysy.
00:13:58Pod určitým tlakem začnou...
00:14:00Kdybyste Švýcarům zavřel benzínpumpy,
00:14:04tak se v těch frontách začnou dřív, nebo pozdějc hádat stejně,
00:14:06jako kdekoliv jinde.
00:14:08Ale těma podmínkama, ve kterých žijem
00:14:10a určitou historickou zkušeností,
00:14:12takový to nevydařený husitství a pobyt mezi Germánií a Slávií
00:14:17vyselektovaly přece jenom
00:14:18určitý techniky vyrovnávání s náročnou situací,
00:14:22který u těch Čechů jsou:
00:14:24Odpor k patetizmu,
00:14:26my neumíme si při hymně dát ruku na srdce a brečet,
00:14:30jako ti Američani a ty prapory, když vlajou.
00:14:33My máme tendenci hned to nějak shazovat, švejkovat,
00:14:36nějakou srandu na tom najít.
00:14:38Čili, my máme odpor patosu.
00:14:42A zároveň neschopnost sdílet ty nadosobní hodnoty zcela vážně.
00:14:48To je ten 1 rys. 2. rys ale, to je ta kladná stránka toho,
00:14:52je ten smysl pro humor.
00:14:53My tím, že to všecko umíme shodit, ten humor je úlevnej.
00:14:58A tím nás vyviňuje z toho, že si s mnoha věcma nevíme rady.
00:15:03Takže ten smysl pro humor, to je to pozitivní na tom.
00:15:06To je taky důvod, proč se nám tady líbí.
00:15:09-Jako kde?
-Tady v Čechách!
00:15:11Mně se tu líbí.
00:15:12Jako, že máme smysl pro srandu, tak tady jsme, jo?
00:15:18No jo, dyť i takovejhle pořad, je to úlevný!
00:15:22Si představte, že bysme tu pateticky deklarovalli,
00:15:26spoluobčané... Ne!
00:15:29-Taky jsou takový pořady.
-Jo, jsou, jsou.
00:15:32-Tak ty Češi...
-Málokterej je takhle úlevnej!
00:15:42A když jsme u těch rozdílů, takovej hezkej je,
00:15:47jak slovenská televízia nakrúca denné okénko s panom Stančákom.
00:15:54Říká, pán Stančák, povedzte našim divákom,
00:15:57čo je taký typický den Slováka?
00:15:59Čo tak robí po hodinkách od slnka rozbrieska,
00:16:01do slnka západu, také denné okénko.
00:16:04Pan Stančák říká,
00:16:05tak ráno sa zobudím a kopnem do seba 60%nú slivovicu.
00:16:10Ne, to nemožte, stop! Pán Stančák, toto nie je možné!
00:16:13Teraz sme civilizovaná krajina, sme členovia EU, toto ide von!
00:16:18Nemáte niečo kultúrniejšie? Treba, že čítate, lebo tak niečo.
00:16:22Tak ešte raz. Pán Stančák povedzte našim divákom také denné okénko.
00:16:25Tak ráno sa zobudím a čítam. Dobre. A čo robíte potom?
00:16:32Potom tiež čítam. A čo robíte potom?
00:16:37Keď všetko prečítate?
00:16:38Keď všetko prečítam, tak sa zoberiem a idem za Jánom.
00:16:42A čo robíte s Jánom? Čo bysme robili s Jánom? Čítame.
00:16:47Dobre a povedzte našim divákom, keď u Jána všetko prečítate,
00:16:51tak čo robíte potom?
00:16:52Keď u Jána všetko prečítame, tak sa s Jánom zoberieme
00:16:55a idem do knižnice.
00:16:57No nevravte! A čo robíte v knižnici?
00:16:59Čo bysme robili v knižnici? Čo sa robí v knižnici? Čítame, nie?
00:17:03No dobre! A keď knižnica večerom zatvára.
00:17:07Keď knižnica večerom zatvára, tak sa s Janom zoberiem
00:17:11a idem za Ferom, lebo ten má doma i tlačiareň!
00:17:22A vykládejte tohle Američanům!
00:17:26Řekněte mně, co třeba vy, jako odborník,
00:17:29jste nás tady navštívil před 2 lety!
00:17:31Já myslím, že potkat se s psychiatrem 1 x za 2 roky,
00:17:33to je taková norma.
00:17:35Měli by lidi vyhledávat psychiatra! Akorát nevědí kdy!
00:17:37Kdy na sobě poznaj nějaký příznaky,
00:17:40že už bych si říkal, hergot, měl bych jít k psychiatrovi.
00:17:44Vím, že třeba stařecká demence. To je diagnóza, že jo!
00:17:46-Ne, že bych ji měl!
-Ne.
00:17:48Ale čekám to každým dnem. A nevím, jak se to pozná!
00:17:54A víte, že se toho vlastně nikdy nedočkáte?
00:17:57-Že se neodžiju stařecký demence?
-Dožijete.
00:18:00Ale vy to nebudete vědět.
00:18:08To je historka napůl pravdivá o jednom přednostovi kliniky,
00:18:13kterej říkal svejm, když mu bylo, já nevím, 60,
00:18:17svejm podřízenejm doktorům tam, kluci, ty demence, je to strašný,
00:18:21vidíme to všichni, pojďme se domluvit tak,
00:18:23že až budu tak starej, že už budu dělat ostudu,
00:18:26plácat nesmysly, neudržím meč a moč a tak,
00:18:31že mi to férově řeknete na rovinu a já odstoupím a vypíšeme konkurz.
00:18:37Plynou léta a už to s ním přestane bejt únosný.
00:18:40Tak za ním jdou a říkaj, tak začnou, pamatujete si,
00:18:45tenkrát, když jste, tak jsme za váma byli
00:18:48a vy jste říkal, jak to je strašný,
00:18:50když ti šéfové zestárnou a už si pak nic nepamatujou?
00:18:57A on říkal, no, to si nepamatuju. A co?
00:19:00No, vy jste tenkrát říkal,
00:19:02že kdybychom něco takovýho na vás pozorovali,
00:19:05že vám to máme říct a že vy byste jako odstoupil.
00:19:08A on povídal, no to je fajn.
00:19:11Ale to jste rádi, že to ještě nenastalo!
00:19:19Pane prof., rád bych využil tu vaši přítomnost tady,
00:19:23abyste nám poradil tak obecně.
00:19:25Co bysme třeba každej mohli pro svoje duševní zdraví
00:19:29třeba udělat hned zejtra ráno.
00:19:31Na takový tý nejobecnější úrovni,
00:19:33protože lidi se bojej opravdu demence,
00:19:35tak je dobrý, on ten mozek je orgán, jako svaly,
00:19:38on potřebuje cvičit, tak se držet tím,
00:19:41že máte nějakou duševní činnost.
00:19:44Křížovky, šachy, kamarádi, hospoda, podnětový pole.
00:19:50Ve chvíli, kdy se izolujete, stáhnete,
00:19:53přestanete na sebe klást nároky,
00:19:55tak to přestane trénovat, začne to odumírat.
00:19:57Takže Alzheimerova demence je sice u lidí,
00:20:00který tím jsou postižený biologicky, vlastně neodvratitelná,
00:20:04ale je ten její nástup oddálitelnej a průběh je prodloužitelnej
00:20:11mj. taky tímhletím.
00:20:132. věc je, mít nějakou síť lidí, s kterejma komunikujete.
00:20:16Nenechávat si to všecko tak úplně pro sebe.
00:20:20Ale to mě zaujalo, tam jak jste říkal,
00:20:21prostě trénovat ten mozek.
00:20:24Trénovat každej, jak chce.
00:20:26Čili já třeba se vaší rady budu snažit držet
00:20:29a můžu vám říct, že hned zejtra
00:20:30si půjdu do hospody s kamarádama zahrát šachy!
00:20:34Prof. Cyril Höschl.
00:20:42Naším dalším hostem je herečka a zpěvačka
00:20:46paní Věra Křesadlová!
00:20:59Jestli nechcete chytit Hitlera, tak radši...
00:21:03Já to zaslechla!
00:21:04Posaďte se! My vlastně tady sedíme v divadle Semafor.
00:21:12A jestli se nepletu, to je vlastně divadlo,
00:21:14kterým vy jste tak trošku odkojená.
00:21:17-Nevím, jestli to je zrovna vhodný.
-Přímo takhle až ne!
00:21:19-A ani na tom jevišti.
-Tady vůbec ne právě.
00:21:22To bylo v době, kdy Semafor sídlil na Václaváku v pasáži Alfa!
00:21:26Ale já, protože jsem pamětník a ještě si dost pamatuju,
00:21:30tak samozřejmě, protože se to pořád opakuje,
00:21:33vy jste se prvně objevila, dejme tomu ve filmu Konkurz?
00:21:38To ne právě. Já jsem se předtím objevila v takovým filmu,
00:21:42myslím, že se to jmenovalo Slečna od vody.
00:21:45Ale nebylo to o mně teda.
00:21:46To bylo, já jsem chodila na takovou výtvarnou školu
00:21:50a tam jsme byly samý hezký holky.
00:21:52My jsme dělaly, hodně jsme malovaly, výtvarničily,
00:21:56takže jsme malovaly taky po sobě,
00:21:57takže jsme byly takový hezky namalovaný.
00:21:59A hodně často k nám chodili filmaři si vybírat statistky.
00:22:03Takže já jsem vlastně hrála,
00:22:04v Ikarii XB 1 jsem taky hrála, ještě dávno předtím...
00:22:09Ještě před tím Konkurzem? Já myslel, že vás...
00:22:12Tam se tak mihnu někde.
00:22:14Třeba ta Ikarie byla hrozně príma,
00:22:16protože tam jsem přišla na Barrandov
00:22:19a teď hráli v tom filmu samí významní herci!
00:22:22Tam hrál Smolík, Štěpánek, Kačírková Irena.
00:22:26Teď já jsem najednou viděla ty herce tam,
00:22:29úplně jsem z toho byla oslněná!
00:22:31Až do tý doby, než mě začali zvát na večírky, pak jsem pochopila,
00:22:34že je lepší...
00:22:36-Ti herci vás zvali na večírky?
-Ne, pan režisér, kameramani a tak.
00:22:40Tak jsem potom už se držela zpátky
00:22:43a už jsem na to se začala dívat trošku jinak.
00:22:46Ale v tom Konkurzu, což režíroval Miloš Forman, kterej se posléze,
00:22:50to snad není tajemstvím, stal vaším manželem, že?
00:22:55To už, jak bych to řek, to už byla ruka v rukávě,
00:22:59když vy jste hrála?
00:23:01Nebo vás balil na to, že vám dal roli ve filmu?
00:23:03My jsme na tý škole měli takovou amatérskou skupinu,
00:23:08nejdřív divadelní, pak z toho byl takovej bigbeat.
00:23:12-Krystal?
-Krystal.
00:23:13To si pamatuju.
00:23:15A my jsme vystupovali pravidelně vždycky v neděli na Václaváku,
00:23:19tam byl takovej Kulturní dům stavbařů
00:23:21a pak jsme taky jednou vystoupili v Lucerně!
00:23:24To bylo takový představení zvláštní, takovej koncert,
00:23:27protože to nějak uniklo těm komunistickejm funkcionářům,
00:23:32že do tý Lucerny se navezlo strašně takovejch malej skupin
00:23:38bigbeatovejch a bylo to takový odvázaný, všichni byli hrozně...
00:23:44-Mluvíte o beatovým festivalu?
-Ano.
00:23:48A já jsem tam v tý Lucerně zpívala písničku
00:23:51-Mama duba twist, se to jmenovalo.
-Mama duba twist?
00:23:53Nevěděla jsem anglicky vůbec co to je.
00:23:57-Teď už víte, co to je?
-Teď trošku to vím.
00:23:59Ne tak úplně přesně.
00:24:00-Co je mama duba twist?
-To nic není právě.
00:24:05Hlavně, že už to teď víte, že to nic není.
00:24:09Prostě jsem tam vystupovala, byla jsem úplně v šoku.
00:24:11-Přišel mladý režisér.
-Ne. Měla jsem strašnou trému!
00:24:14Já jsem nevěděla!
00:24:15On tam seděl Forman někde mezi lidma!
00:24:16Já jsem o něm zatím nevěděla!
00:24:19Takhle jsem to odzpívala, teď jsem měla velikej úspěch,
00:24:23ale byla jsem taková, že jsem zalezla dozadu,
00:24:25tam jsem se zhroutila na tu lavičku,
00:24:27jsem nevěděla vůbec, jak to proběhlo.
00:24:30A oni říkali, jdi tam znova, oni ještě tleskaj, jdi tam.
00:24:33Tak mě vystrčili, tak já jsem ještě přidala dokonce.
00:24:36Vždycky jsem si na to vzpomněla,
00:24:38když jsme pak vystupovali se Semaforem v Lucerně,
00:24:39tak jsem si na tu hrůzu vždycky vzpomněla.
00:24:42Tam seděl Forman někde mezi těma lidma
00:24:44a šel se podívat na úplně jinou zpěvačku,
00:24:47na úplně jinou skupinu, měl v plánu natočit ten Konkurz,
00:24:51kterej vlastně pojednával o konkurzu do divadla Semafor.
00:24:54Ale on to měl vymyšlený, on točil pro sebe, na svoji kameru
00:24:59takový dokument, jak se Semafor stěhoval ze Smeček,
00:25:03kde hrál Semafor původně, v Činoherním klubu, do tý Alfy
00:25:08a on si natočil pár takovejch soukromejch záběrů.
00:25:11A někde to předváděl tenkrát na Barrandově
00:25:13tehdejšímu ředitelovi nějakýmu, kterýho pak zavřeli.
00:25:17A on mu říkal, no podívejte se, to je pěkný,
00:25:19ale chtělo by to dotočit něco k tomu,
00:25:21aby to byl středometrážní film.
00:25:23Tak on si vymyslel scénář, že to bude nějaká holka,
00:25:25která půjde do Semaforu dělat konkurz
00:25:28a šel se dívat na tu zpěvačku.
00:25:29Čili vy jste nebyla autenticky na konkurzu,
00:25:33ale to už jste dostala roli!
00:25:34On mně pak volal, že to je o konkurzu do Semaforu
00:25:37a já jsm řekla, že tam ale nechci, do Semaforu.
00:25:40On říkal, to nevadí, že tam nechcete,
00:25:41tak se toho konkurzu zúčastněte a až přijdete na řadu,
00:25:45řekněte, že zpívat nebudete a jděte klidně domů.
00:25:48A oni, jo, to vám musím říct, to je dobrý, tohle!
00:25:51I když se neptám! Ale nevadí! Mám na jazyku otázku.
00:25:55-Vy to tak jako máte...
-Mě musíte brzdit. Já vám to řekla.
00:25:59Jako životopis.
00:26:00Já jen, proč jsem se do toho Semaforu dostala.
00:26:03To jsem se chtěl zeptat.
00:26:04Ten moment důležitej, že když se ten film natočil,
00:26:07kdy já jsem nezpívala vůbec.
00:26:09Já nevím, asi to hodně lidí už vidělo ten Konkurz.
00:26:12-Taková protivná holka.
-Taková nafrněná.
00:26:15Tak si to promítali v takový pracovní projekci
00:26:19Suchej se Šlitrem a Forman je tam pozval.
00:26:21A když jsem se objevila na tom plátně,
00:26:23tak se naklonil Suchý ke Šlitrovi, nebo obráceně,
00:26:27to už nevím, já tam nebyla
00:26:29a říkal, proč jsme vlastně tuhle holku do Semaforu nevzali?
00:26:32A Forman, kterej už se mnou chodil,
00:26:35seděl za nima, říkal, poněvadž jste blbý.
00:26:38Tak oni mě vzali.
00:26:39Ale zase, abych nepominul takovou věc,
00:26:41přece jenom máte 2 syny.
00:26:46-Mám 3 syny.
-Já myslím dvojčátka.
00:26:50Který už od maličkejch prcků hráli ve filmu.
00:26:53To vy jste chodila s nima na to natáčení?
00:26:56Ne, moje maminka.
00:26:57Já měla skvělý rodiče, který vlastně,
00:27:00já jsem v 21 začla v tom Semaforu,
00:27:03pak jsem měla 2 r. pauzu s těma dětma,
00:27:05pak jsem se tam vrátila zase zpátky.
00:27:07Moji rodiče mně hrozně pomohli, že se starali o ty děti.
00:27:10Že hlídali ty děti. Že jste mohla bejt v divadle.
00:27:12Byli skvělí, úplně úžasný, moji rodiče byli.
00:27:15Potom ještě vlastně bylo takový zajímavý,
00:27:18když měl dostat toho Oscara Forman...
00:27:22Tam jeli kluci.
00:27:24Já jsem řekla, že nemůžu, že mám představení v Semaforu.
00:27:27Já v tu dobu nemůžu, že mám nějakej zájezd,
00:27:29nemůžu do Hollywoodu na Oscara jet, tak jsem řekla, kdo by moh jet,
00:27:33tak pojede můj tatínek.
00:27:35A dodneška toho nelituju!
00:27:37Protože otec můj nebyl nikdy v zahraničí, až poprvé rovnou,
00:27:41bum bác, do Hollywoodu.
00:27:43A žil z toho až do smrti, můžu říct.
00:27:46-Zážitek.
-Zážitek obrovskej.
00:27:49Zvlášť, když ty Oscary dostal.
00:27:51Otec byl docela pohlednej člověk
00:27:56a v životě neměl na sobě tmavej oblek.
00:28:00A přiletěli tam a hned, jak vylezli z toho letadla,
00:28:03tak už tam Miloš měl tu publicity, ty novináře, ty fotografy,
00:28:07protože už byl nominovanej na Oscara,
00:28:11tak oni vylezli z toho letadla
00:28:12a v tu chvíli se stali mediálně zajímavý, ta partička.
00:28:17A hned je vzali a hned je odvezli do půjčovny obleků,
00:28:22takže oni je oblíkli od hlavy k patě do smokingu,
00:28:26naši chlapci měli fiží, máme fotky z toho.
00:28:31To měli radost.
00:28:32-Z mýho otce se stal najednou...
-Celebrita.
00:28:36Ale on se začal tvářit, šíleně mu to slušelo, jako herec!
00:28:41-Jako když to natočil!
-On se tvářil jako herec.
00:28:44A byl zajímavej tím, že byl taky z Čech,
00:28:47tady proběhla Sametová revoluce, teď on byl z tý Prahy
00:28:51a všichni v Americe věděli co je to Praha,
00:28:54tak oni furt se zajímali o něj,
00:28:57on uměl německy, tak se trošku domluvil tam.
00:29:00Akorát byla legrace, oni seděli v lóži
00:29:03a jak byli unavený po tý cestě + ještě z toho oblíkání atd.,
00:29:07tak přesně, když Miloš dostal toho Oscara,
00:29:10tak byl záběr do tý lóže,
00:29:11jak oni tam sedí s dědečkem a oba 2 spali.
00:29:15Nevěděli nic. A ještě je začlo bolet v krku.
00:29:22Já jsem jim ještě řekla, ať se nikde necourají,
00:29:24aby je náhodou neunesli
00:29:25a nechtěli nějaký výkupný po Formanovi.
00:29:28Tak oni se báli, jak byli tak zblblí.
00:29:30Tak oni měli svůj pokoj, nespali, vždycky 1 byl na stráži.
00:29:36To jsem se dozvěděla, že 1 hlídal a 2. spal.
00:29:41Tak jsme zavzpomínali na tu vaši mnohaletou činnost v tom divadle.
00:29:46Teď samozřejmě v tom divadle nejste.
00:29:49Já jsem slyšel, a to mně když tak stručně vysvětlete,
00:29:53vy jste nechtěla bejt nikdy herečka!
00:29:55Vy jste vystudovala tu výtvarnou školu,
00:29:58vy se věnujete tý výtvarný činnosti.
00:30:00-Co vy děláte?
-Já pracuju se sklem.
00:30:04A ještě v Semaforu, ke konci, když jsem tady byla,
00:30:07tak jsem začínala to zkoušet.
00:30:10A protože právě jak jsem byla v Americe několikrát,
00:30:14tak já jsem tam viděla ty lampy ve stylu takovým secesním.
00:30:19Ono se to tak jmenuje.
00:30:21Tam je to v každý hospodě,
00:30:23protože ten dotyčnej pán, kterej to vymyslel, tu metodu,
00:30:26tam žil, oni to milujou Američani.
00:30:30Takže já jsem se do těhle lamp v tom stylu zamilovala.
00:30:34Takhle to vzniklo!
00:30:36-Já jsem přijela domů...
-Vy si děláte lampičky?
00:30:39-Já je dělám pro lidi různě.
-Jasně. A to jak?
00:30:44To se veme sklo, to jsou specielní skla...
00:30:48-Co ta elektrika?
-To taky umím.
00:30:50Řekněte mně, když teď tady jsme,
00:30:52já nevím,, po jak dlouhý době jste v Semaforu,
00:30:56kdyby zavolal třeba zejtra pan Suchý a řek, mám pro tebe roli,
00:31:00brala byste to?
00:31:01Jako jo a ne. Nevím. Ale možná, že jo.
00:31:06Protože člověk by potřeboval zase něco dělat,
00:31:08jak říkal pan pofesor, je potřeba cvičit ten mozeček.
00:31:11Já myslím, že když dělám ty lampy, že tak cvičím trošku ten mozeček.
00:31:17Ale to mě zajímalo, jestli ten vztah k tomu divadlu,
00:31:19jestli byste přece jenom si ještě dala říct?
00:31:23-Já vám nevím, asi ne!
-Před chvilkou jste řekla, že jo!
00:31:28Musela bych to zkusit, jestli by mě to bavilo,
00:31:31jestli by to nebyla nějaká kravina,
00:31:33abych nehrála v nějaký blbosti, muselo by mě to bavit!
00:31:35Ale mám pocit, že takhle říkáte ne, ale...
00:31:38-Ale spíš jo.
-Vidím na vás...
00:31:42Věra Křesadlová!
00:31:51Přátelé, pokud sledujete všechny ty soutěže krásy,
00:32:00tak určitě teď zbystříte oko, protože naším dalším hostem
00:32:05je muž r. 2013 Antonín Beránek!
00:32:23Abych vám pravdu řek, mě ty soutěže,
00:32:27soutěže krásy, míjej!
00:32:28Nemyslím, jako soutěžícího, to vůbec!
00:32:30Ale i jako divák! Já se o to prostě nezajímám!
00:32:33Takže, já nebejt vás, tak bych ani nevěděl,
00:32:36že taky chlapi soutěžej!
00:32:38Co vás to napadlo?
00:32:39Co jste měl za motivaci se přihlásit do soutěže krásy?
00:32:43To vždycky tak nějak sledovala máma.
00:32:46-Maminka vás přihlásila.
-Maminka mě přihlásila.
00:32:48Ona sledovala i ty holčičí missky?
00:32:51-Ty jsem sledoval já.
-Ty jste sledoval vy!
00:32:55A maminka vás přihlásila do týhletý na Muže roku?
00:32:58Tak do mě tak dlouho vrkala, až jsem si přihlášku dal sám,
00:33:02aby byl trošku klid.
00:33:05Já mám takovej pocit,
00:33:06že třeba ty holky, co soutěžej o ty miss,
00:33:10udělejte si pohodlí.
00:33:11Děkuju.
00:33:14Tak si říkám, tak taková holka, já nevím, odněkad,
00:33:20přijede a vyhraje to,
00:33:21nějakej bohatej podnikatel si jí všimne
00:33:23a holka už má o budoucnost postaráno.
00:33:26Takovouhle motivaci vy přece nemůžete jako chlap mít!
00:33:29Nějakou jinou! Dokázat si něco? Když už jste byl přihlášenej!
00:33:33My, muži, jsme prostě soutěživí tak nějak ve všem.
00:33:36Tak jsem si musel najít nějakou disciplínu,
00:33:38kde můžu vyhrát!
00:33:40Chytlo vás to, ta soutěživost, že vás tam bylo víc, ve finále.
00:33:45Bylo nás tam víc. Nebyl jsem tam sám.
00:33:49Jaký jsou tam vůbec disciplíny? Promenáda v plavkách, jako mají...
00:33:53-Taky tam byla.
-Ta je rozhodující? Figura?
00:33:58-Tak z 1/3.
-A to se nějak boduje?
00:34:03-Že jste dostal něco za postavu?
-To já přesně nevím, jak se boduje.
00:34:07Tam bylo strašně moc porotců, asi nějak,
00:34:10třeba vítěz promenády v plavkách, poskládali 1 12,
00:34:14kdo se jim tak líbil, pak tam byla nějaká přehlídka...
00:34:17To jste měli pořadí v každý tý disciplíně?
00:34:18Myslím si, že jo.
00:34:19A vy jste byl v plavkách kolikátej?
00:34:21-To nevím.
-Do fitka!
00:34:23-Taky.
-To jste před soutěží musel.
00:34:25Nějakej ten jídelníček upravenej.
00:34:27-Jo? A co jíte?
-Furt to stejný.
00:34:33-Co jako pro figuru?
-Skoro žádný cukry.
00:34:38-Vločky nějaký?
-No vločky.
00:34:39Na snídani vajíčka, k obědu maso, rýže.
00:34:43-Kolik hodin ve fitku?
-Třeba 5 x týdně po hodině.
00:34:475 x týdně chodíte.
00:34:50Tak to je promenáda v plavkách, abych věděl ty disciplíny.
00:34:53Nejen já, aby potenciální zájemci o tu soutěž věděli.
00:34:56Co tam pak ještě, z čeho vás zkoušeli?
00:34:58Pak jsme se tam prošli, normálně v oblečení,
00:35:00představili jsme se.
00:35:01Čili v plavkách, napřed jste chodili oblečený?
00:35:03-To se chodí po molu?
-Po molu.
00:35:06-Ne pomalu, po molu jste chodili.
-Pomalu po molu.
00:35:10Pomalu po molu jste chodili!
00:35:12A tam hodnotěj co? Jak umíte nosit oblek?
00:35:15-Tam jsme se tak prošli...
-Já vím! Co oni na tom hodnotí?
00:35:18-Porota vidí oblečenýho chlapa!
-Jestli se na ně hezky směje.
00:35:21Jestli má sympatickej obličej,
00:35:23pak jsme tam řekli něco do mikrofonu,
00:35:26odkud jsme, kolik nám je.
00:35:27-A to je všecko?
-Pak jsme šli dozadu...
00:35:29Ne, disciplíny!
00:35:32-Ještě tam byla volná disciplína!
-To bylo co?
00:35:35Minutu a někdo třeba zpíval, někdo hrál.
00:35:39Že si můžete vybrat! To mají holky něco takovýho taky!
00:35:41Volnou disciplínu. Tancujou diskotance a takový.
00:35:44Já to někdy viděl.
00:35:46A co vy jste si vybral za disciplínu?
00:35:48Mně každej radil něco originálního.
00:35:50Tak jsem se naučil podle youtubka
00:35:53dělat zvířátka z balónků nafukovacích.
00:36:02S tím...
00:36:10Vy jste měl volnou disciplínu, že jste dělal ty zajíčky různý?
00:36:17Jak tam bylo, jak se to jmenovalo, maska? Jezevčíky, pudly.
00:36:23Jo, v nějaký reklamě jsem to viděl. Že jo? To jste dělal vy?
00:36:31Tak něco. Já jsem dělal kytičky. Pro porotkyně.
00:36:38A to jste si vzadu nafouknul balónky
00:36:41a to jste se učil podle nějakýho televizního návodu?
00:36:45Ne, podle internetu a pak kamarád, ten dělá klauna na dětských dnech,
00:36:50tak ten mě to naučil.
00:36:57Takže jste se naučil, jenom kytičku jste se naučil?
00:37:00-Pudla jsem uměl.
-Pudla umíte!
00:37:03Taky.
00:37:05-A pak ještě meč! A srdíčko.
-Meč!
00:37:09A vy jste nasbíral nejvíc bodů za tyhle balónky?
00:37:12-Myslím, že ty balónky to nebylo...
-Nezabodovaly?
00:37:15Něčím jste musel tu porotu zdrtit.
00:37:17V porotě tam jsou chlapi, nebo ženský?
00:37:20Takovej mix. Byl tam třeba loňskej, nebo přeloňskej Muž roku
00:37:24a s ním Muž světa semka doletěl na návštěvu.
00:37:26-Muž světa?
-Muž světa.
00:37:29Jo. A vy jste Muž republiky, nebo co?
00:37:33Když tamto je Muž světa?
00:37:35Když jsem vyhrál tu republiku, tak jsem letěl před týdnem,
00:37:39nebo před pár dňama na toho Muže světa.
00:37:42Ale tam jste byl kolikátej? Jen tak pro pořádek.
00:37:46Nejlepší v Evropě a 6. na světě.
00:37:48Vy jste byl nejlepší Evropan a 6. na světě!
00:37:57Z který země to vyhrál tam nějakej chlapec?
00:38:01Venezuela to byla.
00:38:02Zaujalo vás tam něco mimořádně? Nemyslím nějakej váš...
00:38:06Mě nezaujali ti chlapi, ale třeba ta země.
00:38:09To bylo v Indonézii
00:38:11a já jsem v podstatě nikde nikdy nebyl.
00:38:14Třeba do Itálie jsem jel, do Chorvatska,
00:38:16najednou jsem jel do Djakarty, do Indonézie.
00:38:19-Takže to vás zaujalo.
-Bylo to tam úplně jiný, než tady.
00:38:23-A horko.
-Dusno.
00:38:26Čili ani jste to tak nebral kolikátej budete v tom světě.
00:38:31-Už ta soutěživost...
-Ale jo, soutěživost je vždycky.
00:38:36-Neletěl jsem tam na dovolenou.
-Nějaký zákulisní tam jedou?
00:38:39Myslíte si, že Venezuelan měl nějakou trošku tlačenku?
00:38:43Já nevím. Tam už do toho člověk nevidí.
00:38:46Manažery. Máte manažery?
00:38:48Měl tam někoho z Venezuely, kdo byl pravá ruka...
00:38:52A co vy jste?
00:38:53Vy máte nějaký povolání, nějakou profesi?
00:38:57-Ještě studuju.
-Copak studujete?
00:38:59-Podnikatelskou činnost v Brně.
-Podnikatelskou činnost v Brně.
00:39:02Čili vy budete chtít podnikat v Brně potom.
00:39:05-To asi ne.
-Ne? A kde?
00:39:09-V Praze asi.
-Máte našlápnuto?
00:39:13Chtěl bych se semka přestěhovat, určitě.
00:39:16-Brno je vám malý?
-Už začíná být.
00:39:19Brno je malý, Djakarta je moc...
00:39:21Vysíláme i do Brna, jestli to nevíte.
00:39:30Jestli se tam ještě vrátíte,
00:39:32tak se vás klidně zeptám ještě jednou.
00:39:35Brno je asi hezký, ale vy chcete do Prahy.
00:39:38Je to fakt hezký město, celý mládí jsem tam prožil.
00:39:42-Vy jste Brňák rodilej?
-Rodilej, no.
00:39:45-Vy jste svobodný?
-To mám takový složitější.
00:39:49Co to je, tohleto?
00:39:52Máte partnerku, s kterou se chcete přestěhovat do Prahy?
00:39:54To je konkrétní otázka.
00:39:56Tak nad tím jsem ještě nepřemýšlel.
00:40:07Já se snažím dopátrat, Antoníne zlatý...
00:40:12-Já vám rozumím.
-Rozumíte mi.
00:40:14Ale se mnou je to těžký, tohle téma.
00:40:16V tomhletom konkrétně je to s váma těžký.
00:40:18-To téma je složitý.
-No ne, téma je jednoduchý!
00:40:22Ale teď po tý soutěži, co? Ani vy nemusíte nikoho balit.
00:40:26To už choděj samy, ne? Já se na to nadřel, jako vůl!
00:40:29Vám musím říct! Já nikdy nebyl Muž roku.
00:40:37Chci vědět, jestli vy tam máte ty vztahový věci teď snadnější?
00:40:44Jo, je to trošku snadnější. Si všimnou víc.
00:40:49Ještě takhle se zeptám! Změnilo vám to razantně život?
00:40:51Že třeba jste byl nasměrovanej někam jinam předtím
00:40:54a teď, já nevím, modela, manekýna?
00:40:57-Taky, no.
-A už to děláte?
00:41:02Od toho srpna. Co jsem ten Muž roku, tak to dělám.
00:41:06-Jako, že předvádíte.
-Přehlídky, focení.
00:41:09Ta samotná soutěž, je to finančně nějak ohodnocený?
00:41:13-To je jakoby charitativní večer.
-A vy nedostáváte vůbec nic.
00:41:17Jsou tam samozřejmě nějaký ceny od partnerů. Od sponzorů.
00:41:20Jo, od těch obchodních partnerů!
00:41:24Což vy budete jednou, ne? Obchodní podnikatel...
00:41:27To uvidíme.
00:41:28Tak ať vám to klapne! Antonín Beránek!
00:41:38Tak, přátelé, to je pro dnešek všechno,
00:41:42já vám děkuju za vaši pozornost i vám, milí televizní diváci!
00:41:46Děkuju svým hostům a snad ani nemusím říkat,
00:41:49že přesně z týden jsme tady znova! Na shledanou!
00:41:52Skryté titulky Eva Svobodová
Zábavná talk show Karla Šípa. Režie V. Polesný
Tentokrát bychom vás rádi pozvali do společnosti herečky a výtvarnice Věry Křesadlové, psychiatra Prof. MUDr. Cyrila Höschla, DrSc., FRCPsych a vítěze soutěže Muž roku 2013 Antonína Beránka.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2020 | English | 11
