Filmaři pro nás našli v různých městech originální lidi se zajímavými osudy. Portréty, na kterých se můžeme poučit o netradičních přístupech k životu (2006).

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici
Klikněte pro větší obrázek Stanislav Tišer, 45 let, Rom, bývalý reprezentant Československa v boxu. Muší váha. V roce 1984 měl reprezentovat Československo na olympiádě v Los Angeles. Socialistické státy však tuto olympiádu bojkotovaly a spousta sportovců ve vrcholné formě ztratila svou jedinečnou šanci. Krátce nato dal Tišer pár facek na pamětnou vyhazovači z diskotéky, který ho tam nechtěl jako „černého“ pustit a strávil pár měsíců za mřížemi. Žije ve smíšeném manželství na pražském Žižkově, kde je nejsilnější romská populace. Aby dal dětem z ulice nějakou náplň, pronajal tělocvičnu a založil box-klub. Setkává se v něm mnoho ras a národností a zvláště romské děti se tam kromě sportu učí také sociálním návykům.
Klikněte pro větší obrázek Na první pohled by nikdo neřekl, že tato nenápadná žena dostala cenu Žena Evropy 2002 a že je nositelkou ocenění OSN za zlepšování životních podmínek. Jako dcera evangelického faráře to neměla Ruth Kolínská za komunismu jednoduché. Nechtěla své děti vychovávat v klasickém socialistickém schizmatu, a tak proti němu protestovala. Založila organizaci Pražské matky a společně s jinými matkami vyrazila do ulic demonstrovat za lepší životní prostředí. Byly to jediné demonstrace, které nebyly za socialismu rozehnány – policie si nevěděla rady, jak zasáhnout proti maminkám s kočárky. V roce 1990 založila síť Mateřských center, která pomáhá mladým matkám v péči o děti a brání je před sociální izolací. To všechno Ruth stihne přes to, že je vdaná a má pět dětí a přes to, že před pár lety její nejstarší syn vypadl z okna a strávil několik měsíců v komatu.
Klikněte pro větší obrázek Prof. JUDr. Vladimír Franz je nepřehlédnutelnou ikonou pražské kulturní scény. Vystudoval práva a filozofii, ale vrhnul se na hudbu a výtvarné umění. V Česku i v zahraničí měl přes 200 úspěšných premiér. Mimo to přednáší na Divadelní a na Filmové fakultě Akademie múzických umění, v letech 1996–2000 byl předsedou Akademického senátu AMU a roku 2004 převzal z rukou prezidenta republiky titul profesor. Pan Franz rozhodně není profesorským sucharem. Za umělecké dílo totiž považuje i svoje tělo, které náležitě ozdobil. Není na něm snad místečka, včetně obličeje, kde by neměl tetování.
Stopáž27 minut
Rok výroby 2006
 ST 4:3
ŽánrDokument