Předchozí díl | Následující díl

Šumná města

Šumné Brno

Hodnocení pořadu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 7  
Sdílet
| Poslat odkaz

V závěrečném dílu divácky oblíbené série proletí básnící architekt David Vávra moravskou metropolí na vozítku segway (2008). Režie R. Lipus

„Už jsme viděli zajímavých míst,
městeček a měst plno,
šedesátá šestá z našich cest má za cíl Šumné Brno!
Brno je zvláštní město,
nenechte se zmást.
Poledne tu díky švédskému obléhání zvoní v jedenáct.”

V poslední části navštívíme brněnské krematorium…

S myšlenkou vybudovat krematorium se hřbitovní síní si v Brně pohrávali už na počátku 20. století, kdy se mezi širokou veřejností začalo diskutovat o uzákonění možnosti pohřbu žehem. Po osmnáct let se táhnoucích stavebních peripetiích nakonec krematorium na vyvýšenině nad Ústředním brněnským hřbitovem v roce 1929 vzniklo. Samotná stavba trvala čtyři roky. Autor vítězného architektonického návrhu, Arnošt Wiesner, se ve svých plánech upínal k takzvané absolutní architektuře, jež by se vyrovnala jak egyptské pyramidě, tak i křesťanskému kostelu. Stavbě dominuje především bílé těleso obřadní budovy, které obklopují vysoké travertinové pilíře, vzhlížející k nebesům, místu posledního odpočinku. Interiér je disponován tak, jak si žádá charakter budovy. Nechybí tedy místnosti pro lékaře, pitevna ani umrlčí komory. Namísto obřadní síně pak Wiesner upřednostnil uzavřený dvůr, osvětlený přírodním světlem, pronikajícím do budovy proskleným stropem. Brněnské krematorium je od poloviny 60. let minulého století národní kulturní památkou.

…zastavíme se v kavárně Era…

Kavárna EraBudova kavárny Era v brněnských Černých Polích, vzniknuvší v roce 1929 podle návrhu architekta Josefa Kranze, i přes nepřízeň osudu, kdy ji nejprve uškodili komunisté a po revoluci svými nešetrnými opravami i kapitalisté, stále vytrvale, kdo ví, zda-li ne marně, vyhlíží tolik očekávané znovuotevření. My o ní můžeme prozatím jen diskutovat a obdivovat její kdysi honosné dispozice. Josef Kranz se při návrzích plně inspiroval architekturou holandského uměleckého spolku De Stijl. Konstrukci tvoří železobetonový skelet s výplňovým zdivem. Funkcionalistickému interiéru dominuje šroubovité schodiště, které spojuje přízemí s prvním patrem – obě sloužila jako restaurační provozovna, nejvyšší poschodí pak obýval majitel, v bytě doplněném střešní terasou. Díky vhodnému zkombinování plastických a grafických prvků, barvy a světla měli návštěvníci dokonalou příležitost vychutnat si pocit souladu intimity s lidským měřítkem.

…setkáme se s Eliškou Rejčkou

Eliška RejčkaNad současnou brněnskou architekturou s opovržlivým pohledem shlíží Richenza Piastovna, neboli Alžběta Rejčka, nazývaná též Eliškou. Jediná dcera polského velkoknížete Přemysla II. Velkopolského a Rixy Švédské se mohla chlubit velkým historickým prvenstvím – jako první a zároveň také poslední žena byla královnou dvou různých králů, Václava II. a Rudolfa Habsburského. Patrně by to nestihla, kdyby se za ovdovělého českého krále Václava II. neprovdala již ve svých 12 letech. O pět let později se stala vdovou a vzhledem k tomu, že jediným potomkem, kterého počala s Václavem II., byla dcera Anežka, nebylo společenské postavení Elišky Rejčky zrovna ideální. Netrvalo dlouho a Alžběta se ocitla v nepřízni Přemysloven. Klid do Eliščina života nepřineslo ani druhé manželství, kdy se v roce 1306 provdala za Rudolfa Habsburského. Sňatek to byl však z velké míry vynucený českými stavy a tíživou životní situací manželů. Po Rudolfově náhlém skonu se Eliška Rejčka nakonec usadila v Brně po boku Jindřicha z Lipé, kde posléze založila ženský cisterciácký klášter spolu se špitálem bazilikou a farním kostelem. Léta strávená v brněnském kraji považovala sama Eliška za svá nejšťastnější.

A projedeme se po těchto místech

Přehrát celý tento díl

Diskuse diváků
  • Tana 10. 5. 2019 22:15

    joze plecnik

    dobry den rada by som sa viac dozvedela o Plečníkovej Villa Stadion v Ljublja…

  • Lidka Malá 28. 2. 2017 13:07

    Tenhle pán je genius

    tak jak tento člověk dokáže zřejmě cokoliv zkritizovat, chtěla bych vidět o co se zasloužil …

  • Karel Matějček 5. 12. 2015 03:46

    Profesionál?

    Pan Vávra by měl mít úctu ke svým posluchačům a zajít k logopedovi. Pokud chce vyjadřovat prostřednictvím t…

Tato diskuse je určena pouze k výměně názorů mezi diváky. Pokud chcete zaslat dotaz nebo připomínku tvůrcům pořadu, obraťte se, prosím, přímo na Českou televizi.

Napsat do televize Vstoupit do diskuse

Stopáž: 23 minut – Rok výroby: 2008 – ST  4:3
Žánr: Dokument
Tento díl ve vysílání

Tento díl pořadu v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání najdete kliknutím na následující odkaz.

Hledat všechna vysílání:
pořadu / tohoto dílu

Další zdroje