O dvacáté páté hodině

Dokument o předním českém básníkovi Vladimíru Holanovi, jehož nedožité sto desáté narozeniny si právě připomínáme.

Literatuře se Holan začal věnovat už po maturitě, kdy pracoval jako úředník pražského Penzijního ústavu, kde byl zaměstnán 7 let. Později byl redaktorem časopisu Život. Jako jeden z mála autorů své doby byl spíše nepolitický. Výjimku v jeho tvorbě tvoří pouze jeho reflexe „Mnichova“ z r. 1938 (Odpověď Francii) a válečné ohlasy (Panychida, Rudoarmějci). Po válce vstoupil nakrátko do komunistické strany, ale za dva roky poté už byl vyloučen a patnáct let nesměl publikovat. To mu bylo povoleno až v 60. letech, kdy vydával sbírky, které psal tzv. „do šuplíku“ (např. Toskána, Mozartiana, Noc s Hamletem). Přesto jeho tvorba velmi ovlivnila generaci básníků tvořících za socialismu.

Přeložil poezii mnoha významných básníků, mimo jiné R. M. Rilkeho, Ch. Baudelaira, M. J. Lermontova, Nizámího. Psát přestal po smrti své dcery v r. 1977.

Holan se snažil proniknout do podstaty lidského nitra, pátral po otázkách bytí. V jeho díle hraje velkou úlohu tajemství života, lásky, smrti a času. Lyrické sbírky jsou většinou introspektivní, odpoutané od reality. Holanova poezie není snadná a působí ponuře až chmurně, objevuje se v ní častý motiv smrti. Přesto svou metaforičností a obrazností jeho tvorba patří k největším pokladům české poezie dvacátého století.

Režie dokumentu o předním českém básníkovi Vladimíru Holanovi, který uvádíme u příležitosti 110 let od jeho narození, se v roce 2005 ujal nedávno zesnulý režisér Jan Soukup.

Napište nám

Související pořady