Dokumentární cyklus o světovém vinařství, nejvýznamnějších odrůdách a pěstitelských oblastech v Evropě a na dalších kontinentech (2006). Scénář a režie J. Hykl

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Chorvatské pobřeží Jaderského moře patří vedle řeckého a norského k nejčlenitějším v Evropě. Pobřežní pás je pro chorvatské vinařství nejdůležitější. Představují je strmé svahy obrácené k moři, na které pozitivně působí suché středomořské podnebí. Spektrem svých vín je pobřeží rozmanitější než kontinentální Chorvatsko a vyznačuje se četnými specifiky. Zejména ostrovy jsou na speciality velmi bohaté.

Ostrovy Korčula a Hvar

Na ostrovy Korčula, Hvar a Vis přivezli vinnou révu již ve 4. stol. př. n.l. Řekové. Díky středomořskému slunci má zdejší víno zvláštní aroma. Středomořské podnebí, které je charakterizováno horkými a suchými léty a krátkými a větrnými zimami včetně vydatných dešťů, se odrazilo v produkci vín, bohatých na suchý extrakt a alkohol.

Příhodné klima a dobrá půda dává vínům z Korčuly, kde se mimo jiné narodil známý cestovatel Marco Polo, vzájemný harmonický vztah mezi jeho ingrediencemi, alkoholem, kyselinami, minerály, taniny, proteiny a vitamíny. Věhlas korčulských vín je znám od doby hrdinů Antenora a Odyssea, kteří kolem tohoto dalmatinského ostrova cestovali v bájné historii a volání zdejšího nápoje nemohli odolat.

Hvar je svou rozlohou v rámci jaderských ostrovů čtvrtý největší. Má největší počet hodin slunečního svitu a je znám svými mírnými zimami. Tato oblast je vzdálená od průmyslových středisek a považuje se za ekologicky čistou. Zvláštnosti klimatu, půdy a způsobu pěstování vylučují použití chemických prostředků ve vinicích. Na žádném jiném ostrově nenajdete tolik původních odrůd jako právě zde.

Dubrovnické přímoří

Krásnou oblastí je Dubrovnické přímoří, které zahrnuje pobřežní pás od ústí Rijeky po Neum a Pelješac. Toto místo je historicky známo už od dob Římanů, kdy na útesu Lave vzniklo město Epidaurum. Se slovanskou expanzí se zde začalo vytvářet slovanské město Dubrovník, jehož název byl odvozen od slova „doubrava“. Dubrovník je posledním, ostrovy chráněným jadranským přístavem námořních cest ze severozápadního Jadranu na jihovýchod.

Na jižních svazích poloostrova Pelješac v lokalitě Dingač se pěstuje odrůda vinné révy Plavac Mali a z této lokality je proslulé víno Dingač, od roku 1961 první chorvatské víno s ochrannou známkou. Specifika této lokality tkví v její poloze. Je to veliká strmost, silný pramen slunečních paprsků, reflexe od kamene a moře. To jsou podmínky pro pěstování, ze kterých se získává proslulé víno. Charakteristické pro tuto oblast je i to, že se vše obdělává ručně a nepoužívá se žádná mechanizace.

Dalmácie

Ještě před 2 000 lety nazval řecký spisovatel Athenaios ve své knize Banket vědců dalmátská vína jako výjimečná, která jinde nemají obdoby. Vinná produkce byla ve středověku stavebním pilířem ekonomické, umělecké i politické historie, která se odvíjela v centrech jako Zadar, Šibenik, Trogir nebo Split. Vinařství dosáhlo svého vrcholu na konci 19. století, kdy se v regionu ročně produkovaly až 2 miliony hektolitrů vína.

Významným letoviskem v nejjižnější části severní Dalmácie je Primošten. Nejproslulejším vínem odtud je Primoštenský Babič, který pochází z vinic na kamenitých terasách nad městem Primošten. Babič dává málo hroznů, ale ty jsou na oplátku vysoké kvality a mají kolem 22-23 stupňů cukernatosti. Víno Babič je známé svojí intenzivní rubínovou barvou, plnou chutí a obsahem alkoholu 14 %. A díky tomuto vínu je známo i město Primošten a celý primoštenský kraj, protože nikde jinde na světě se tato odrůda nepěstuje.

Stopáž28 minut
Rok výroby 2005
 ST
ŽánrDokument