Dokumentární cyklus o světovém vinařství, nejvýznamnějších odrůdách a pěstitelských oblastech v Evropě a na dalších kontinentech. Tentokrát o slovinských vínech pocházejících z oblastí kolem řeky Sávy a Drávy (2006). Scénář a režie J. Hykl

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Jedním z nejvýznamnějších zemědělských produktů ve Slovinsku je vinná réva. Pro její pěstování jsou tady opravdu vynikající podmínky. Každým rokem roste kvalita slovinských vín a oceňují to nejen odborníci, ale i konzumenti. Existují doklady o tom, že se tady víno vyrábělo už v 6. století před Kristem, ale je velmi pravděpodobné, že dávno před Kelty tu pěstovali vinnou révu Etruskové. V současnosti se kolem řeky Sávy a Drávy produkují hlavně vína Pletér, Metliška Črnina, Jeruzalem Ormož a jiné.

Slovinsko je zemí, ve které se pěstování vinné révy udržuje už více než 2 000 let. Když je dobrá sklizeň, dokáží zde ročně vinaři vyrobit až milión hektolitrů kvalitního vína.

Posavje

Jednou ze dvou východoslovinských vinařských oblastí je Posavje. Sávská oblast je charakterizována nádhernou zvlněnou krajinou, ve které jsou velmi příznivé podmínky pro pěstování révy. Klima je převážně kontinentální, občas sem přijdou teplé větry. Jsou tu hlinitopísčité půdy až kamenité s červenou zemí, ale najdou se tu mikroregiony, ve kterých jsou těžké jíly.

Nejjižnější vinařskou podoblastí je Dolenjska. V minulých stoletích zde vinařský průmysl tvořil pilíř místní ekonomiky. Série dějinných událostí jako útok fyloxery v roce 1880, 1. světová válka, hospodářská krize na konci 20. let minulého století a 2. světová válka způsobily bankroty vinařských společností. Některá místa však zůstala vinařské produkci věrná.

Dolenská oblast přechází přirozeně ve vinařský region Bela Krajina. Začíná na jižních svazích gorjanského horského pásma, které klesají mezi rozhraní alpských úbočí a dinárského hřbetu Balkánu. Většina vinohradů se nachází na jižních a jihozápadních částech zakulacených kopců v nadmořské výšce 35 m n.m. Středomořské a panonské vlivy dokáží vhodně zkombinovat horký a vlhký vzduch, proudící z Jaderského moře. Střídají se tady deštivá léta a sněhuplné zimy.

Terasovité vinohrady zdobí další nádhernou sávskou krajinu, která se rozprostírá na levém břehu řeky Sávy na území nazývaném Bizeljsko Sremic. Kulturní a historický charakter pak dotváří město Kostanjevica. Jméno Konstanjevica se v listinách objevuje poprvé v roce 1091, přičemž místní klášter je datován do přelomu 12. a 13. století. Přírodní charakter kršské lokality je příznivým faktorem pro pěstování kvalitních hroznů.

Podravje

Povodí řek Drávy Mury vymezují Drávskou viniční oblast, která byla slavná díky výtečným vínům už v období Římské říše. Svahy vinic se liší v závislosti na členitosti krajiny a podnebných podmínkách. Starší vinohrady jsou položeny v horizontálních řadách, kolem vrcholků kopců. Panuje tu kontinentální klima s horkými suchými léty.

Ve starém Mariboru roste podle Guinessovy knihy rekordů více než 400 let nejstarší vinný keř na světě. Každoročně z jeho plodů stvoří vinaři 35 litrů odrůdy Žametna Černina. Ve středu Mariboru se také nacházejí jedny z největších klasických vinných sklepů ve střední Evropě.

Oblast Ljutomer Ormoške Gorice se pyšní skvělými víny, která patří k nejkvalitnějším v jižní Evropě. Ve Slovinsku všeobecně narazíte na různé variace Sauvignonu, avšak skutečnou perlou je apelace ze Svetinje, kde působí vinařství Kupljen Jeruzalem.

V mikroregionu Prekmurske Gorice se vyskytnou výborná bílá vína, které představují odrůdy Riezlingu. V oblasti Central Slovenske Gorice je zase cítit rakouský vliv, který dodává zvláštní svěžest apelacím Pozne Trgatve a Suhi Jagodni Zbor. Nejslibnější vinařskou oblastí zůstává Radgona Kapelske Gorice, která je známa především svým unikátním Traminerem, báječným Zlata Radgonska Penina a speciálním predikátem Miklavževo.

Stopáž27 minut
Rok výroby 2005
 ST
ŽánrDokument