Všude samé bláto

Klikněte pro větší obrázekVe velkém natáčecím studiu na Kavčích horách to v těchto dnech vypadá jako ve strašidelné podzemní říši. Všude je plno kouře, bláta a hlavně bahenních žínek, příšer a potvor. Hoří svíce, při zemi se valí oblaka kouře, musíte dát pozor, abyste neupadli do opravdické stoky plné špinavé vody, a dokonce kousek od kamery po jakémsi přístroji na míchání bahna lezou živé krysy! Všechno je zablácené: podlaha, přilehlé chodby, a co víc – i herci! Jednou hrají bahenní tvory, tak čemu se divit? A když má náhodou některý z bahňáků na sobě bláta málo, přijde maskérka a pěkně mu ho přidá.

Když jsem se byla podívat na natáčení pohádky O dívce, která šlápla na chléb, kterou od poloviny dubna připravuje režisér Jiří Strach, ptala jsem se, jakou dobu musejí herci strávit v maskérně, aby se do svých rolí nalíčili. A jak dlouho jim trvá, než se dostanou zase do „původního stavu“? Prý to raději nepočítají. Ale nebojte se, v pohádce, kterou na motivy Hanse Christiana Andersena napsala Lucie Konášová, nehrají jen strašidla z bahenní říše (už jen jména těchto postav stojí za to: Bahenní žínka – Bára Hrzánová, Prakouš – Radek Holub, Smrďulka – Adéla Krtičková, Blatucha – Štěpán Krtička, Hamižnice – Jiří Krytinář), ale taky krásná, avšak trochu sobecká dívka Gita v podání Lucie Molnárové. Gitinu matku hraje Dana Batulková a Táňa Medvecká ztvární paní Ulssenovou, majitelku pekařství.

Klikněte pro větší obrázekPtáte se, o čem pohádka bude? O dívce Gitě, která žije na kodaňské periferii spolu s houfem stejně chudých dětí. Toužebně okukuje výlohy obchodů a sní o tom, co všechno tam mají. Nejvíc ji přitahuje výloha pekárny U Mořské panny, která patří paní Ulssenové. Krásně to odtud voní, všude koláče na mísách… Gita, která bydlí s maminkou v polorozpadlé kůlně, touží po tom, stát se jednou takovou dámou jako zákaznice, které navštěvují pekárnu. Málem by se jí to podařilo, jenže Gita udělá jednu velkou chybu: zpychne, zapře svou maminku, a dokonce šlápne na čerstvě upečený chléb, na Boží dar, jenom proto, aby si neumazala boty od bláta. A za to ji nemine trest. O ten se postarají Bahenní žínka, Prakouš, Hamižnice a další příšerky z bahenního podzemí.

A co si Bára Hrzánová myslí o chlebu a o dětech, které se ke chlebu nechovají s patřičnou úctou?

Je to Boží dar, na chleba se například nešlape. Jen ať se děti podívají, jaké strašné věci je můžou potkat, když budou pyšné a chlebem pohrdat, nebo s ním nedobře zacházet. Znám jeden krásný zvyk a dodnes jej dělám. Na chléb dřív, než jej rozkrojím, udělám křížek. A poděkuju Bohu za to, že vůbec mám možnost jíst takovou úžasnou věc.

text: Jitka Škapíková foto: Jiří Červený, Naďa Kverková, Iveta Kováčová
převzato z časopisu ČT+