Tento film je holdem nejen „brunclíkům“, ale i všem ostatním filmovým řemeslům. Brunclíci, výrobci filmových ruchů, žáci dnes již legendárního pana Brunclíka, strávili mnoho let svého života ve tmě ruchového studia. (1998) Připravil M. Tichý

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Film je stoletý kmet a o jednotlivých filmových profesích vznikly již desítky filmů. Mohlo by se zdát, že neexistuje již žádné řemeslo, související s filmem, o němž by divák nevěděl alespoň několik základních informací. Výroba postsynchronních ruchů není zřejmě žádnou výjimkou, známe záběry, jak se pomocí kokosových skořápek napodobuje zvuk koňských kopyt a podobně, málokdo si však uvědomí, že ve filmu je většina zvuků vyrobena uměle.

Čeští diváci vědí, jak se vyrábějí zvuky v Hollywoodu, o našich ruchařích toho však příliš známo není. Sami brunclíci si na počátky ruchové skkupiny příliš nevzpomínají a tak jen z útržků vyvstává obraz zakladatele Brunclíka, operetního zpěváka, který po ztrátě hlasu hledal jiné uplatnění pro svůj talent. V polovině padesátých let tak vznikla na Barrandově při studiu pro úpravu zahraničních filmů skupina, která o deset let později ozvučovala již desítky českých a zahraničních filmů. Tak, jako začal být ve světě proslavený český dabing, tak byli mezi filmaři známí i pražští brunclíci, kteří pomáhali svou zručností vytvářet iluzi filmové reality. Výroba ruchů je ryze filmová profese, která bez filmu existovat nemůže. Proto je úpadek barrandovských ateliérů i úpadkem kdysi slavné barrandovské ruchařské skupiny, která byla v době rozkvětu českého filmu známá po celé Evropě. Naštěstí česká filmová tvorba nezanikla a tak dnes stále mnozí z žáků pana Brunclíka a žáků jeho žáků vyrábějí zvuky, které naším uším znějí ve filmu a televizi tak realisticky.

Stopáž28 minut
Rok výroby 1998
 ST
ŽánrDokument