Přednáší: Prof. Jiří Pešek

Spolková republika Německo je jedním z nemnoha evropských států, který se intenzivně zapojil do humanitárních akcí na záchranu a ve prospěch přijetí uprchlíků ze Středního východu – zejména ze Sýrie – a z afrických zemí, postižených válkami s islamisty a návazně ekonomickým rozvratem a hladem. Německé humanitární aktivity můžeme sledovat jak v místech původu uprchlíků, tak při záchranných a bezpečnostních akcích ve Středozemí. Především se však Německo stalo přednostním cílem statisíců asijských i afrických uprchlíků. Německá otevřenost se o ustanovení ve spolkovém základním zákoně (ústavě), ovšem především o přesvědčený humanismus jak stávající vlády velké koalice, tak demokratické opozice a většiny občanů. K tomu se pojí bolestná, ve výsledku však užitečná zkušenost s integrováním 12 milionů poválečných uprchlíků a vyhnanců, s přijetím a integrováním milionů uprchlíků z bývalé NDR i dalších socialistických států, ale i s – dlouho nechtěným – integrováním milionů tzv. gastarbeiterů z jižní, jihovýchodní Evropy a Turecka. Po roce 1989 Německo dokázalo přijmout jak tři miliony „ruských Němců“, tak zvládnout více než dvoumilionovou migraci bývalých občanů NDR na západ spojené republiky.

I přes vynikající aktuální stav německé ekonomiky, přes plné zdravotní a sociální pokladny a průmysl, intenzivně se dožadující dodatečných pracovních sil je však dnešní uprchlický nápor (průměrně 10 000 příchozích denně) zcela mimořádně náročnou výzvou. Německo, jeho spolkové země a zejména jednotlivá města sahají až na dno svých logistických možností. Uprchlíci jsou vítáni a statisíce německých občanů dobrovolně a zdarma pracuje na jejich zabezpečení. Zároveň ovšem roste napětí na bytovém trhu a ozývají se první hlasy, obávající se zaměstnanecké konkurence. Krajní strukturální přetížení státního aparátu a ubytovacích kapacit svádí některé regionální politiky k populistickým vystoupením. Též podstatně oživily – menšinové – rasisticko-neonacistické nálady části společnosti. Sílí hnutí Pegida a počet žhářských útoků na připravené ubytovny letos dosáhl počtu 490. Vláda Angely Merkelové i většina zemských vlád této náročné situaci dosud statečně a činorodě čelí. Světlo na konci tunelu se však zatím neobjevuje. Zvládne-li ovšem Německo tuto výzvu, bude to znamenat další velké posílení Spolkové republiky.


Prof. PhDr. Jiří Pešek, CSc.

(*1954) Vystudoval dějiny a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Doktoráty získal v oboru dějin raného novověku, habilitoval se z moderních dějin a roku 2000 se stal profesorem moderních dějin. V letech 1978–1994 pracoval v Archivu hlavního města Prahy, posléze vedl katedru německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK, který několik let vedl i jako ředitel. Dnes působí na Fakultě humanitních studií UK. V letech 2002–2005 byl předsedou Sdružení historiků ČR, již deset let je i spoluvydavatelem Českého časopisu historického. Průběžně byl hostujícím docentem a profesorem na několika evropských univerzitách. V centru jeho zájmu stojí mezioborové problémy středoevropských dějin kultury, umění, vzdělání, měst, vědy a historiografie 16. až 21. století i moderních dějin Německa a Rakouska.

Stopáž62 minut
Rok výroby 2015
 L