Přednáší: Prof. PhDr. Jiří Pešek, CSc.

Ottův slovník naučný definoval roku 1907 „velmoc“ slovy: „Velmoci slovo státy prvního řádu, stojící v čele světové neb aspoň evropské politiky a mající za svou povinnost při vzájemném srozumění zasahovati do všech záležitostí světových vůbec a evropských zejména.“ Je podle těchto kritérií dnešní Německo velmoc? Je to stát prvního řádu, podle mínění německých čelných politiků tak (sobě i jiným) nebezpečný, že musí být pevně zavázán do organismu EU, aby neškodil, nýbrž jako výkonný motor poháněl celou Evropskou unii. Německo, po válce spojenci cíleně odstavené z „mocenských“ pozic, je – zejména od svého sjednocení v roce 1990 – největším a nejlidnatějším evropským státem. Je ekonomicky, finančně i politicky tak silné, že u mnohých vzbuzuje obavy, závist a averze. Zároveň toto mocné a stabilní demokratické Německo nutká své spojence k žádostem, aby převzalo větší díl odpovědnosti i rozhodovací moci v EU, resp. ve jménu celé Evropy i ve světě. Německo má nesnadnou pozici mezi trvající zátěží zlé minulosti, a jen postupně nalézanou ochotou k zodpovědnosti v komplikované současnosti. Zřejmá je kombinace obav ze sebe sama s nově nabytým vědomím moci a vlivu, ale i s tím se pojící zodpovědnosti. Německo, které ze zmíněných historických důvodů nemá stálé místo v Radě bezpečnosti OSN, se od konce 20. století již nemůže a ani nechce nadále finančně vykupovat z vojenských povinností v rámci spojeneckých závazků, bojí se ale – v řadě ohledů oprávněně – naplno vystupovat jako vojensky mocný partner ostatních velmocí. Přednáška se pokusí nabídnout orientaci v těchto rozporuplných stavech a pocitech našeho největšího souseda.


Prof. PhDr. Jiří Pešek, CSc.

(*1954) Vystudoval dějiny a archivnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Doktoráty získal v oboru dějin raného novověku, habilitoval se z moderních dějin a roku 2000 se stal profesorem moderních dějin. V letech 1978–1994 pracoval v Archivu hlavního města Prahy, posléze vedl katedru německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií FSV UK, který několik let vedl i jako ředitel. Dnes působí na Fakultě humanitních studií UK. V letech 2002–2005 byl předsedou Sdružení historiků ČR, již deset let je i spoluvydavatelem Českého časopisu historického. Průběžně byl hostujícím docentem a profesorem na několika evropských univerzitách. V centru jeho zájmu stojí mezioborové problémy středoevropských dějin kultury, umění, vzdělání, měst, vědy a historiografie 16. až 21. století i moderních dějin Německa a Rakouska.

Stopáž90 minut
Rok výroby 2015
 L