Kde jsem:

Cestujte s Českou televizí

Alfred Hitchcock — Lidé — Česká televize

režisér a producent

* 13. srpna 1899

† 29. dubna 1980

Král hororu Alfred Hitchcock se narodil v roce 1899 v anglickém městě Leytonstone. Dětství prožil díky své obezitě v izolaci a ve velkém osamocení. V pěti letech ho otec poslal na místní policejní stanici, aby se za své chování nechal na čas dobrovolně zavřít do vězení. Tento motiv se pak často objevoval v jeho filmech. Po smrti otce a absolvování studia, začal mladý Hitch nejprve publikovat krátké povídky, ve kterých odhaloval často temné stránky svých hrdinů. V příběhu nazvaném Fedora dokonce popsal svou budoucí ženu Almu, kterou ale v té době ještě ani neznal. V tom samém čase se začal zajímat o fotografii a také nastoupil k filmové společnosti, pro kterou vyráběl titulky k němým filmům.

Pět let Hitchcockovi trvalo, než se vypracoval na režiséra. Jeho první filmy byly naprostými propadáky, ale v Německu, kde natáčel, se přiučil mnoha technikám, které později využil i ve svých dílech. V roce 1926 se oženil s Almou, která se mezitím stala jeho múzou a poradkyní, a hned v lednu 1927 sklidil první velký úspěch díky thrilleru The Lodger: A Story of the London Fog. Ve třicátých letech poprvé představil v jednom ze svých filmů koncept nazvaný MacGuffin, šlo o věc/záležitost, kolem které se točí celý příběh, přestože ona sama nemá na jeho vývoj vůbec žádný vliv. Někdy v té době měl také Hitchcock údajně prohlásit, že herci jsou jako dobytek. Tahle slova se mu brzy vrátila zpět a byl požádán o jejich vysvětlení. Hitch na to odvětil, že byl špatně citován, protože původně řekl: „S herci je potřeba zacházet jako s dobytkem“. Psal se rok 1939 a Alfred Hitchcock přijal nabídku od Davida O. Selznicka točit pro Hollywood.

Přestože mu americká studia mohla nabídnout daleko větší možnost kreativity, Selznick v roli producenta Hitche doslova dusil a nedával mu tolik práce. V Evropě navíc zuřila Druhá světová válka a Hitchcock toužil svou zemi podpořit stůj co stůj. Proto také děj svého druhého amerického snímku Zahraniční dopisovatel z roku 1940 zasadil do evropského prostředí, díky cenzuře se ale do něj nedostala ani jedna zmínka o Německu a Němcích. Čtyřicátá léta byla z pohledu Alfreda Hitchcocka opravdu plodná. Při natáčení špionážního snímku Pověstný muž o nacistech, uranu a Jižní Americe, obsadil do hlavních rolích své budoucí oblíbence Caryho Granta a Ingrid Bergmanovou, a také se mu podařilo zručně obejít cenzuru, která povolovala maximálně 3 vteřiny dlouhý polibek na filmovém plátně. Své herce nechal líbat tři sekundy s krátkými pauzami stále dokola skoro minutu a půl v kuse.

Svůj styl Hitchcock vypiloval během padesátých let minulého století. Podařilo se mu natočit tři snímky s krásnou Grace Kelly, která se hned na to provdala do Monaka a nadobro odešla z filmové branže. Ve snímku Vražda na objednávku poprvé použil 3D obraz, i když jen v jediné scéně. Velký úspěch sklidil za Okno do dvora z roku 1954 s Jamesem Stewartem a již zmiňovanou Grace Kelly. Příběh fotografa připoutaného po zranění na kolečkové křeslo (předlohou mu byl slavný válečný reportér Robert Cappa), jehož jediná náplň během rekonvalescence je trochu voyeursky pozorovat oknem své sousedy, dodnes fascinuje svým ztvárněním a stupňujícím se napětím. Ve Vertigu Hitch použil snímací techniku kameramana Irmina Robertse, při které se zoom kamery pohybuje přesně proti jejím pohybu a vytváří zajímavý plastický efekt v pozadí scény.

Ty nejslavnější Hitchcockovy kusy přišly na řadu až v šedesátých letech, včetně ikonického Psycha s jeho násilnou scénou ve sprše. Hitchcock opět vsadil na černobílý film a vyplatilo se mu to. Následoval příběhem stravitelnější horor Ptáci a dva špionážní filmy z probíhající studené války mezi východem a západem. Režiséra postupně začalo zrazovat jeho vlastní zdraví a tak nezbývalo nic jiného, než ubrat plyn. Během sedmdesátých let tak natočil pouze dva filmy a při přípravě třetího v dubnu 1980 zemřel. Jeho žena Alma ho následovala o dva roky později.

Odkazy