iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 9. 2000
23:25 na ČT2

1 2 3 4 5

30 hlasů
86982
zhlédnutí

Dokonalý muž, dokonalá žena

Televizní komedie o vztazích mezi mužem a ženou.

27 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Dokonalý muž, dokonalá žena

  • 00:00:01 HRA NA KLAVÍR.
  • 00:00:32 Jedním z nejkrásnějších pocitů
    v životě lidském je čekání.
  • 00:00:37 Člověk údajně pročeká průměrně
    7 let svého života.
  • 00:00:43 Je to těch nejšťastnějších
    7 let.
  • 00:00:47 Znáte ten krásný pocit,
    když čekáte návštěvu?
  • 00:00:51 Tedy nemyslím
    každou návštěvu.
  • 00:00:53 Ale návštěvu, řekněme,
    vytoužené bytosti?
  • 00:00:57 Mimochodem, dámy nemohou vědět,
    že my muži jsme nejroztomilejší,
  • 00:01:03 když jsme sami a čekáme,
    až přijdou.
  • 00:01:08 Není tajemstvím,
    že máme své metody.
  • 00:01:13 Jednu z nejspolehlivějších
    vám prozradím.
  • 00:01:17 Zatopíte tak,
    aby bylo nesnesitelné vedro.
  • 00:01:21 A odstraníte
    sedací nábytek.
  • 00:01:24 Je tedy vedro,
    ale nejsou židle.
  • 00:01:27 Dáma vstoupí, odloží plášť
    a usedne tedy na okraj gauče.
  • 00:01:32 Po chvíli prohlásí,
    že je nesnesitelné vedro. Pozor!
  • 00:01:36 Bylo by chybou hned navrhnout,
    aby si dáma odložila.
  • 00:01:40 Naopak. Vy otevřete okno.
    A konverzujete.
  • 00:01:44 Po chvíli dáma prohlásí,
    že je zima.
  • 00:01:47 Teď vás nesmí napadnout
    zavřít okno.
  • 00:01:50 Ale naopak, nabídnete
    přikrývku přes nohy,
  • 00:01:54 víno, které musí být po ruce,
    a pak teprve zavřete okno.
  • 00:02:00 No a konečně nastává
    to pravé potřebné vedro.
  • 00:02:04 V této chvíli
    se doporučuje hudba.
  • 00:02:07 Nejlépe Čajkovského b moll,
    stačí 1. věta.
  • 00:02:12 Takže teoreticky
    je vše připraveno.
  • 00:02:15 Stačí jen zaujmout
    nenucenou pozici,
  • 00:02:18 ve které
    vás dáma zastihne.
  • 00:02:20 Někdo dává přednost listování
    ve filozofické čítance,
  • 00:02:25 jiný ve spořitelní knížce,
    někdo hraje na klavír.
  • 00:02:29 Ale to už není důležité.
    KLEPÁNÍ.
  • 00:02:35 Dále!
  • 00:02:40 -Dobrý den.
    -Ivanko.
  • 00:02:45 Dovolíte?
  • 00:02:47 Doufám, že jste dobře připraven
    přijmout dámskou návštěvu.
  • 00:02:51 Deka na gauči, vyvětráno,
    já myslím, že je všechno v pořádku.
  • 00:02:57 Víno je na místě.
    Jé, ale máte tu děsné vedro.
  • 00:03:02 -Můžu si sundat sukni? -Prosím?
    -Sukni, jestli si můžu sundat.
  • 00:03:10 -Ale to snad až po...?
    -Jak to? Před, ne?
  • 00:03:16 Jé. Nejradši ležím na zemi u kamen.
    Je v tom něco kočičího, že?
  • 00:03:22 -Nemám pravdu? Posaďte se.
    -Děkuju.
  • 00:03:27 -Ale je tu vedro, ne?
    -Mně to tedy nevadí.
  • 00:03:30 Ale můžu otevřít okno.
  • 00:03:33 Byl jste jistě roztomilejší,
    než jsem přišla.
  • 00:03:36 Vy muži vyplýtváte všechno kouzlo,
    když jste sami.
  • 00:03:40 Takhle přece
    nevypadáte pořád?
  • 00:03:43 Vzal jste si aspoň
    lepší ponožky?
  • 00:03:47 Jé, můžu se podívat?
    Co to tady máte?
  • 00:03:51 Á, filozofická čítanka.
  • 00:03:57 -Ale je tady zima najednou, ne?
    -Tady u kamen ne.
  • 00:04:01 Ale můžu vám půjčit svetr.
  • 00:04:04 Totiž, otevřené okno zesiluje city
    a vyhrocuje fantasii.
  • 00:04:10 Tak já vás zabalím
    do deky.
  • 00:04:12 -A můžu vám nalít vašeho vína?
    -No...
  • 00:04:19 Je vám se mnou dobře?
  • 00:04:21 Tak vidíte.
  • 00:04:23 -Ale jestli je vám taková zima,
    tak to okno zavřu. -Ne, děkuju.
  • 00:04:29 A nedáte si trochu hudby?
    Bodnul by b moll, Čajkovský.
  • 00:04:33 -Jé, je tady. To je náhoda.
    -To je.
  • 00:04:39 -A...
    -Stačí jedna věta.
  • 00:04:42 -Ale je tady strašný vedro.
    -Vedro? Tak si odložte.
  • 00:04:47 -Jste přece doma. -Ale...
    -Deku, svetr, ponožky.
  • 00:04:52 Tak šup!
    A co kalhotky?
  • 00:04:54 -Kalhotky nesundáme?
    -Ne!
  • 00:05:00 Láska je krásný cit,
    podivuhodný dar, záblesk věčnosti.
  • 00:05:06 Jediná stopa rajské rosy.
  • 00:05:10 Veliká láska snese všechny útrapy
    a příkoří, překlene překážky,
  • 00:05:16 ale nesnáší pravdu.
  • 00:05:20 Bylo by smutné, kdyby maminka
    říkala dorůstající dcerce:
  • 00:05:24 Mařenko,
    láskou se nedej mýlit.
  • 00:05:26 Koukej, aby měl auto
    a zařízený byt.
  • 00:05:29 A pokud možno špatná játra,
    což ho snad uchrání od chlastu.
  • 00:05:33 A pružnou páteř,
    aby si udržel slušné postavení.
  • 00:05:37 Jinak prožiješ
    takový horor jako my s tatínkem.
  • 00:05:43 Veliká láska je totiž jedna
    z nejkrásnějších ideálních hodnot,
  • 00:05:48 kterou máme.
  • 00:05:50 A naší nejsvětější povinností je
    uchránit si ji.
  • 00:05:57 -Ahoj, miláčku. -Ahoj.
    -Stýskalo se ti po mně? -Stýskalo.
  • 00:06:02 -Nebo nestýskalo?
    -Stýskalo.
  • 00:06:04 Vždyť už jsme se dávno neviděli.
    Ukaž se, jak vypadáš. Krásně.
  • 00:06:09 -Od rána, viď?
    -Plných 6 hodin.
  • 00:06:11 -Teda mně se tak stýskalo.
    -Povídej, co jsi celou dobu dělala.
  • 00:06:15 Já se těšila, že si budeme
    vyprávět. Pojď, lehneme si.
  • 00:06:19 -A budeme si vyprávět.
    -Koupil jsem k večeři párky.
  • 00:06:25 -Řekni mi něco hezkýho.
    -A co hezkýho?
  • 00:06:28 Něco moc hezkýho.
    Už jsi mi dávno nic hezkýho neřekl.
  • 00:06:32 -Naposled dnes ráno.
    -To je dávno.
  • 00:06:35 -A co hezkého ti mám říct?
    -Třeba nějaké hezké slovo. -Ano.
  • 00:06:40 -Tak... bumbác.
    -Tak to není hezké slovo.
  • 00:06:44 Tak... jezevec.
  • 00:06:50 -Co je?
    -Ty už mě nemiluješ jako dřív.
  • 00:06:53 -Ale miluju.
    -Vidíš, že ti to jde.
  • 00:06:58 -Ale musíš celou větou. -A co?
    -Že mě miluješ.
  • 00:07:01 -Dávno jsi mi to neřekl.
    -Před chvílí.
  • 00:07:04 -To je dávno.
    -Já tě miluju. -Já tebe taky.
  • 00:07:09 -Já jsem tak šťastná.
    -Já jsem taky strašně šťastný.
  • 00:07:15 Já vím.
  • 00:07:19 Řekni, jsi šťastná proto,
    že ty miluješ,
  • 00:07:23 nebo proto,
    že mě miluješ?
  • 00:07:26 -Ale to je jedno.
    -To není jedno.
  • 00:07:30 Jestli tvoje láska vychází
    z milujícího subjektu,
  • 00:07:34 nebo z milovaného objektu.
  • 00:07:36 Subjekt, objekt,
    to máš jedno tělo.
  • 00:07:39 Ne,
    v tom je rozdíl.
  • 00:07:41 Protože ty můžeš být šťastná buď
    z toho pocitu, že jsi zamilovaná,
  • 00:07:46 nebo proto, že mě obšťastňuješ,
    že mně děláš radost, rozumíš?
  • 00:07:50 Že se tak blbě ptáš,
    miláčku.
  • 00:07:52 Ovšem, že jsem šťastná
    hlavně proto, že ty jsi šťastný.
  • 00:07:56 -Se mnou je to stejné.
    -Naše láska je ta nejkrásnější.
  • 00:08:00 Já bych řekl... skutečná.
  • 00:08:02 -Ne, je nejkrásnější,
    protože není sobecká. -No.
  • 00:08:07 -Ne, to je blbost.
    -Jak to?
  • 00:08:10 Protože sobecká láska přece
    není méně krásná láska,
  • 00:08:14 to není totiž
    vůbec žádná láska.
  • 00:08:17 Myslím, že tě chápu,
    miláčku.
  • 00:08:19 Říkat, že šťastná láska
    není sobecká,
  • 00:08:22 to je jako
    kdyby se řeklo,
  • 00:08:24 že nejkrásnější jablko je,
    když to není švestka.
  • 00:08:28 Co to meleš? A proč ti to tak vrtá
    v té tvé sladké hlavičce šišaté?
  • 00:08:33 Já se ujišťuju, že naše láska
    je ta pravá, jediná, víš?
  • 00:08:38 Teda my máme ty nejlepší
    problémy na světě.
  • 00:08:43 A kdybych si teď chtěl zajít
    do kavárny, že bys mě tam poslala?
  • 00:08:48 Ano,
    já bych tě tam poslala.
  • 00:08:50 A z toho krásného pocitu,
    že tobě je dobře v kavárně,
  • 00:08:54 tak mně
    by bylo dobře doma.
  • 00:08:57 Zatímco jiná by dělala scény,
    že ji nechávám doma samotnou.
  • 00:09:01 A donutila by mě
    otravovat se doma.
  • 00:09:04 Zatímco by dobře věděla,
    že kdekoliv jinde by mi bylo líp.
  • 00:09:08 To by mohla udělat jen tehdy,
    kdyby tě vůbec nemilovala.
  • 00:09:13 Nebo kdybych třeba zjistil,
    že jsem šťastnější s jinou,
  • 00:09:17 i ty bys byla
    šťastnější, že?
  • 00:09:20 Jistě,
    protože tě miluji.
  • 00:09:22 Stavět se do cesty tvému štěstí
    by bylo absurdní.
  • 00:09:25 Takže odejdu-li k jiné,
    u které budu šťastnější,
  • 00:09:29 i ty budeš šťastnější,
    že?
  • 00:09:31 -Ledaže bych tě přestala milovat.
    -Což ovšem není možné, že?
  • 00:09:37 No, když ty bys
    začal milovat jinou,
  • 00:09:40 já myslím, že bych mohla
    přestat milovat tebe.
  • 00:09:43 -I při tak velké lásce?
    -I to se může stát.
  • 00:09:46 Přestala bych tě milovat
    a šla bych jí přerazit nohy.
  • 00:09:50 -Té, se kterou já bych byl
    tak šťastný? -Ano. -Proč?
  • 00:09:54 Protože bych tě
    už nemilovala.
  • 00:09:56 Nezáleželo by mi tak
    na tvém štěstí, chápeš?
  • 00:09:59 Ovšem ty,
    kdybys ji opravdu miloval,
  • 00:10:02 tak by ti bylo jedno,
    že má přeražené nohy, ne?
  • 00:10:06 To je možný.
  • 00:10:08 A byl bys šťasten, že ji miluješ,
    i když je mrzák.
  • 00:10:12 Ne, to by bylo sobecké.
  • 00:10:14 Já přece
    nemůžu být šťastný,
  • 00:10:16 když ona má kvůli mně
    přeražené nohy.
  • 00:10:19 To je pravda.
  • 00:10:21 Tak já bych jí nepřerazila nohy,
    ale pustila bych si plyn.
  • 00:10:26 -To je nápad. A proč?
    -Ty to pořád nechápeš.
  • 00:10:29 Už bych tě nemilovala,
    bylo by mi fuk,
  • 00:10:32 že s tím budeš mít
    trable.
  • 00:10:34 Ty bys mě taky nemiloval,
    kdybys miloval jinou,
  • 00:10:37 tak by ti to
    nezničilo štěstí.
  • 00:10:40 To by bylo všecko
    v naprostém pořádku, miláčku.
  • 00:10:43 Ano, to je zcela ve smyslu
    naší velké, pravé lásky.
  • 00:10:49 Tak jdi k té své nové slečně
    a já si pustím ten plyn.
  • 00:10:59 Nejhůř jsou na tom
    mužové svůdci a dobyvatelé.
  • 00:11:02 Muži svůdci a dobyvateli
    uniká,
  • 00:11:05 a to právě v okamžiku,
    kdy se mu zdá,
  • 00:11:08 že odrovnal 20 soků a unesl krásku
    na vlastních bicepsech,
  • 00:11:13 že byl touto dámou
    vytažen jako kapr.
  • 00:11:16 A ani ne z rybníka jako spíš
    z nacpané předvánoční kádě.
  • 00:11:21 Zvážen, změřen,
    oškrábán ze šupin,
  • 00:11:24 A navrch mu byl vložen do tlamičky
    kousek chleba z rumem,
  • 00:11:28 aby se příliš nemrskal.
  • 00:11:31 A tak mužská síla a moudrost
  • 00:11:34 tkví spíš v odvaze
    přiznat ženskou nadřazenost.
  • 00:11:39 A vzdát se dřív,
    než dojde k boji.
  • 00:11:42 Mužská rezignace je jediná možnost,
    jak zachránit mužskou důstojnost.
  • 00:11:49 -Nazdar! -Ludvíku... -Ano?
    -Neviděl jsi tu červenou kabelku?
  • 00:11:56 -Co nosíš ke kožichu? -Ano.
    -No je vedle rukavic.
  • 00:12:00 -A ta červená šála?
    -Mám ti ji přinést? -Buď tak hodný.
  • 00:12:04 Ta leží pod mou šálou.
  • 00:12:06 Dobrá, ale kdybys byl
    tak hodný a přinesl ji.
  • 00:12:09 -I tu kabelku?
    -Jinak bych se na ni neptala.
  • 00:12:12 Miláčku, dávám ti to
    vždycky tam.
  • 00:12:15 Nesmíš se na mě zlobit,
    že si to nepamatuješ.
  • 00:12:18 -Já se na tebe nezlobím.
    -Měla's říct, dal bych to vyčistit.
  • 00:12:22 Já vím, ty jsi velice hodný.
    A svým způsobem jsem tě měla ráda.
  • 00:12:30 -Tobě se něco stalo?
    -Ne, kdepak.
  • 00:12:32 Prosím tě, sedni si na ten kufr,
    nemohu jej zavřít.
  • 00:12:43 -No takhle ne.
    -A jak?
  • 00:12:47 Je třeba si sednout tam,
    kde je víko více nadzvednuté.
  • 00:12:53 Myslím, že je lepší si sednout tam,
    kde je méně nadzvednuté,
  • 00:12:58 aby šel zámek zaklapnout.
  • 00:13:00 A myslím, že teprve pak bych
    si sedl tam, co je víc nadzvednuté.
  • 00:13:05 To byla, Ludvo, vždycky tvoje
    největší chyba, to přemýšlení.
  • 00:13:10 Byla? Jak to?
  • 00:13:12 Ludvíku, věř mi,
    je to pro mě velmi těžké.
  • 00:13:16 -A dlouho jsem to rozvažovala.
    -A co? -Já odcházím. -Aha.
  • 00:13:22 -A kdy přijedeš, drahoušku?
    -Ne, Ludvíku, já odcházím navždy.
  • 00:13:30 -Ty se ani nezeptáš proč?
    -No proč?
  • 00:13:36 Tak téhle otázky
    jsem se nejvíc bála.
  • 00:13:39 -Doufala jsem, že to dávno tušíš.
    -Ne, netuším.
  • 00:13:43 Tak v tom případě je tedy správné,
    že o tom mluvím.
  • 00:13:48 Víš, Ludvíku, já nemohu říct
    dost přesně, proč odcházím od tebe.
  • 00:13:55 -Já spíš mohu říct, proč jdu jinam.
    -K jinému?
  • 00:14:00 Ne, já nemám nic proti tobě,
    to mi věř. A nic ti nevyčítám.
  • 00:14:05 Nejsem tak hloupá,
    abych ti vyčítala něco,
  • 00:14:08 co jsi nikdy nemohl mít,
    co nejsi ty.
  • 00:14:13 Nemohu za to, že jsem našla něco,
    bez čeho nemohu žít, co potřebuji.
  • 00:14:19 Prostě vzlet,
    romantiku...
  • 00:14:21 Já jsem přece kvůli tobě
    psal básně. Jako třeba:
  • 00:14:25 "Za oknem mám sad,
    za ním stojí kostel,
  • 00:14:28 v bytě máme rádio,
    před ním stojí postel".
  • 00:14:32 Snad mám právo pocítit konečně
    skutečné chlapství, cítit oporu.
  • 00:14:37 Přece snad ses mohla na mě
    chlapsky spolehnout.
  • 00:14:41 Přece jsem ti všechno koupil.
    Vždyť co jsme si...
  • 00:14:45 Třeba šlehač
    jsme posledně koupili.
  • 00:14:48 Ludvíku, vždyť my mluvíme
    každý o něčem jiném.
  • 00:14:51 Nebo ten persiánový štucel,
    jak se ti líbil.
  • 00:14:54 Já vím, ty jsi moc hodný
    a charakterní člověk.
  • 00:14:57 Asi to nebudeš
    schopen pochopit.
  • 00:15:00 Ale těch 10 let života
    mi nikdo nenahradí.
  • 00:15:03 -Jakých 10 let? -Cos mi zkazil.
    -Co? -Vždyť já jsem vůbec nežila.
  • 00:15:07 Vždyť přece jsme si slíbili...
    Já jsem ti nic nezakazoval.
  • 00:15:12 -Všechno jsi měla dovoleno.
    -To je právě ta tragedie.
  • 00:15:16 Všecko jsem směla,
    všecko jsem mohla.
  • 00:15:19 -To je snad v pořádku?
    -No, dneska už na tom nezáleží.
  • 00:15:25 Sedni si.
  • 00:15:27 Řekni mi, co sis myslel,
    když jsem přišla hodně pozdě domů
  • 00:15:31 a řekla,
    že jdu od přítelkyně?
  • 00:15:33 -Že jdeš od přítelkyně.
    -Nenapadlo tě, že lžu? -Ne.
  • 00:15:37 Já jsem ti vždycky věřil.
  • 00:15:40 Přece jsme se dohodli,
    že si budeme říkat pravdu.
  • 00:15:44 Přece jsi nemohl být takový blb,
    abys tomu věřil.
  • 00:15:47 Asi ano. Já jsem skutečně věřil,
    že jsi byla u přítelkyně.
  • 00:15:51 Vidíš. 10 let jsi mě
    takhle ponižoval a podceňoval.
  • 00:15:55 Měl jsi mě
    za nepřitažlivou bytost.
  • 00:15:58 -To jsi celá ta léta lhala?
    -Právě že ne.
  • 00:16:01 Nelhala, vždyť jsem nemusela.
    Já byla u přítelkyně.
  • 00:16:04 Tak se na mě nezlob, drahoušku,
    já tě nechtěl urazit.
  • 00:16:08 Teď si najednou vzpomínám,
    jednou jsem si říkal:
  • 00:16:13 "Kde ona asi je?
    Jestli ona není u milence".
  • 00:16:16 -Lžeš. Tebe to nikdy nenapadlo.
    -Napadlo.
  • 00:16:19 -Dal jsi mi někdy facku?
    -To ne. -Tak vidíš.
  • 00:16:22 Vzal jsi mi i tu nevinnou radost
    zdržet se u přítelkyně a bát se,
  • 00:16:27 že mi podezíravý muž
    prostě nafackuje.
  • 00:16:30 Ale to po mně nemůže
    nikdo chtít, abych fackoval ženu.
  • 00:16:34 To je ten tvůj odporný fígl.
  • 00:16:37 Nedostatek konkrétního citu
    nahrazovat abstraktním humanismem.
  • 00:16:41 To snad...
  • 00:16:43 A i kdyby tě napadlo,
    že jsem u milence,
  • 00:16:46 tak daleko spíš
    bys mi to odpustil a prominul.
  • 00:16:51 A dovolil a...
    Fuj tajbl.
  • 00:16:54 Co se dá dělat,
    když se žena zamiluje do jiného?
  • 00:16:58 Prosím tě, co to je,
    když se zamiluje do jiného?
  • 00:17:01 Žena ti kašle na to, zamilovat se
    do jiného, když to má dovoleno.
  • 00:17:06 Vždyť je to všecko
    na jedno brdo.
  • 00:17:08 Což se nemůže stát,
    že se žena zamiluje do jiného?
  • 00:17:12 Že najde to,
    bez čeho nemůže žít, bez čeho...
  • 00:17:15 Ano, ale tajně,
    přes zákaz!
  • 00:17:18 To je ta rozkoš,
    kterou jsi mi 10 let upíral.
  • 00:17:21 Nechat se líbat
    za popelnicí.
  • 00:17:23 A přes rameno toho snaživce
    pozorovat,
  • 00:17:26 jestli se někde v bytě
    neodhrne záclona.
  • 00:17:29 Víš, jaké je to peklo
    mít dovoleno zahnout?
  • 00:17:34 V cizí náruči ženskou nenapadne
    vůbec nic, když tam smí být.
  • 00:17:42 A ty sis, ty padouchu, ještě
    zakládal na své svobodomyslnosti.
  • 00:17:52 Ano, až sem se můžete dostat,
    když zcela nevědomá,
  • 00:17:56 většinou téměř
    ještě panna,
  • 00:17:58 se dostanete do rukou
    představiteli
  • 00:18:00 této, promiňte,
    degenerované odrůdy mužů.
  • 00:18:04 To jsou ti slaboši,
    kteří dávno rezignovali
  • 00:18:07 na možnost čestně si udržet
    sladkou oddanost ženy.
  • 00:18:12 Kteří se bojí oné divoké,
    nevyzpytatelné, nevypočitatelné,
  • 00:18:16 přelétavé, nespolehlivé
    a krásné ženské lásky.
  • 00:18:22 Pokoušejí se nechat nás zvadnout
    u knih a zevšednět u strojů.
  • 00:18:26 A místo milostné hry nám podstrčit
    intelektuálské žvásty.
  • 00:18:32 My v nitru duše kašleme na tu
    jejich tak zvanou rovnoprávnost.
  • 00:18:36 Chceme, aby námi bylo smýkáno.
    Kolem nového mercedesu.
  • 00:18:40 Který nám koupil
    dobře emancipovaný muž
  • 00:18:43 k 30. narozeninám,
    kdy vypadáme na 20.
  • 00:18:50 Tak co, prcku?
    Za 10 minut jedeme do Jevan.
  • 00:18:53 Jé, Pepo, já to nemám
    ještě sbalený.
  • 00:18:56 -Cos celou tu dobu dělala?
    -Vždyť víš.
  • 00:18:58 Pekla jsem fašírku,
    musela jsem uvařit, nakoupit,
  • 00:19:02 vyprala jsem ti rolák
    a sháněla jsem ty šrouby M 8.
  • 00:19:06 A neříkej mi "prcku",
    dobře víš, že mám 161.
  • 00:19:10 V bandasce máš dršťkovou polívku,
    co tak miluješ.
  • 00:19:14 Řekl jsem za 10 minut.
    2 minuty jsi prokecala, to je za 8.
  • 00:19:19 -Ale vždyť jedeme na kole...
    -Ne, pořádek musí být.
  • 00:19:22 Vyrazit se musí přesně.
  • 00:19:25 -Já nemůžu zavřít ten kufr.
    -Blbě na to sedáš.
  • 00:19:28 Přece nejdřív sednu tam,
    co je víko míň nadzvednutý,
  • 00:19:32 zaklapnu zámek,
    a pak si sednu na druhou stranu.
  • 00:19:35 Já ti to nevyčítám,
    to chce trochu myslet.
  • 00:19:38 A to vy ženský
    holt neumíte.
  • 00:19:40 Ale to není vaše chyba.
    To je chyba společnosti.
  • 00:19:44 Pořád se říká emancipace,
  • 00:19:46 ale ženský by se měly
    do tý emancipace dokopat.
  • 00:19:49 Třeba, nezajímáš se
    o správu obce - pic ho.
  • 00:19:52 Neumíš spravit vysavač?
    Přehnout přes koleno, nařezat.
  • 00:19:56 Nebo vržou dveře
    od kuchyně?
  • 00:19:58 Skřípnout tam prstíky,
    ono by to šlo.
  • 00:20:01 -Ale já se snažím, Pepo, viď?
    -Jo.
  • 00:20:03 Však jsou to kecy,
    že se nám můžete vyrovnat.
  • 00:20:07 Dneska vidíme tu praxi,
    jste jedna slepice jako druhá.
  • 00:20:11 -Pepo, vzadu ti visí kšandy.
    -To vidím.
  • 00:20:14 A to je ono.
    To je celý váš obzor, kšandy.
  • 00:20:17 To vidíte, ale důležité věci,
    to nedovedete ocenit.
  • 00:20:21 Vždyť já tě tak miluju,
    Pepo.
  • 00:20:23 To je taky taková typická
    opičí politika - miluju.
  • 00:20:27 Ale zavřít kufr nebo projevit
    trochu společenské orientace,
  • 00:20:31 to jste vedle,
    To je láska na draka.
  • 00:20:34 Dneska moderní
    rodina už nespočívá
  • 00:20:36 jenom na tej posteli,
    jak to bejvalo.
  • 00:20:39 Dneska máš volební právo.
    Dochází ti ten fakt?
  • 00:20:43 Dojde ti ten fakt, že dneska jdeš
    k volební urně, když je potřeba?
  • 00:20:48 Dnes od vás společnost potřebuje
    vyrovnat se mužům.
  • 00:20:52 A vy, co tady?
    Tady milujete a vaříte držťkovku.
  • 00:20:55 Madam Curie, co ti to říká?
    No?
  • 00:20:59 -Ten kufr už je zavřenej.
    -Tak vidíš.
  • 00:21:02 Vynes ven
    a přifoukni kolo.
  • 00:21:10 Je jediná možnost, jak uniknout
    problémům - zestárnout.
  • 00:21:16 Pak se teprve
    člověk stane snášenlivým,
  • 00:21:19 shovívavým k nedostatkům
    partnera.
  • 00:21:22 Není zaslepován vášněmi,
  • 00:21:24 zkrátka, teprve ve stáří
    člověk zmoudří.
  • 00:21:33 Kde je zase ten líh?
    Ztratil se mi líh.
  • 00:21:38 -Jakej líh?
    -Z ještěrky.
  • 00:21:41 Jak jsem měl ještěrku v lihu,
    tak ten líh tam zase není.
  • 00:21:45 -Líh máš tam, kam sis ho dal.
    -Kde že ho mám? -Kam sis ho dal.
  • 00:21:54 -Ona tam není ani ta ještěrka.
    -Jaká ještěrka?
  • 00:21:59 No v tom lihu,
    co byla.
  • 00:22:03 -Nerozčiluj se pořád a jez.
    -Jez, jez.
  • 00:22:09 Dobře,
    žes mi ji vzala.
  • 00:22:12 Nejdřív jsi ji nechala rozpadnout
    a pak jsi mi ji vzala.
  • 00:22:18 -Vždycky jsi nenáviděla zvířata.
    -Ví houbeles, má ji ve fašírce.
  • 00:22:30 Taky jsem si všiml, jak jsi mi
    pustila větrák do známek.
  • 00:22:36 Já se ti tak budu starat
    o tvoje známky.
  • 00:22:40 Schválně jsi mi je
    vyfoukala na pavlač.
  • 00:22:43 Dělala jsem průvan na mouchy,
    a víš dobře, že nevidím.
  • 00:22:51 Když jsi viděla mouchy,
    musela jsi vidět taky známky.
  • 00:22:55 A taky když jsi chytala toho ježka,
    tak jsi viděla jako rys.
  • 00:23:00 -Jakýho ježka? Toho v lihu?
    -Jo.
  • 00:23:06 Ne, toho cos mi dala do holinky,
    já jsem to dobře pozoroval.
  • 00:23:12 A odkud jsi to tak
    mohl pozorovat?
  • 00:23:16 Já ti nebudu povídat,
    odkud tě z půdy pozoruju.
  • 00:23:20 Panenko skákavá,
    ale teď jsem si vylomila zub.
  • 00:23:25 Cože sis?
  • 00:23:27 Teď najednou neslyšíš,
    když jsem si vylomila zub.
  • 00:23:32 -Koho?
    -No zub jsem si vylomila.
  • 00:23:35 Na knedlíku.
    Zatracená mouka, je čím dál tvrdší.
  • 00:23:42 Taky do ní dávám tý bábě sádru.
    To mě napadlo nedávno.
  • 00:23:51 Co je?
  • 00:23:54 Co to je?
    No co to je, tohleto?
  • 00:23:58 Ten ubrus už byl
    pobryndanej
  • 00:24:02 -Jdi za dveře, pobryndal jsi ubrus.
    -No dobře.
  • 00:24:09 RÁNA.
  • 00:24:11 Spadl dědek do bouchacích kuliček.
    Spadl tam!
  • 00:24:16 Copak jsi tam dělal?
  • 00:24:20 Co jsi vyváděl na pavlači,
    ty dědku jeden?
  • 00:24:25 Slyšíš?
    Cos to tam vyváděl?
  • 00:24:28 Já neslyším, já neslyším.
    To se mi ulevilo.
  • 00:24:35 No tak se neboj,
    nemusíš se přede mnou schovávat.
  • 00:24:43 Já tam ty bouchací kuličky
    dala schválně, abych tě vystrašila.
  • 00:24:47 Taky se mi to povedlo.
  • 00:24:50 To máš za to,
    jak jsi mi hřebíkem přibil sukni.
  • 00:24:53 Tak jsme si kvit,
    vylez ven.
  • 00:24:56 Ona nevidí dobře.
  • 00:24:58 To má z toho, jak mi pila
    denaturovaný líh z ještěrky.
  • 00:25:02 Dědku, povídám, vylez ven.
    Já ti nic neudělám.
  • 00:25:10 -Potom to bude horší!
    -A já jsem tady, bábo! -Jé!
  • 00:25:22 Tak dojdi pro uhlí,
    vynes fíkus,
  • 00:25:25 chytni na dvoře kočku,
    přines fíkus.
  • 00:25:29 A necourej se zbytečně po pavlači,
    víš, co ti tam hrozí.
  • 00:25:35 Já jdu zatím někoho udat.
  • 00:25:38 Nic neslyším,
    vůbec nic.
  • 00:25:43 Já vám řeknu,
    byl to těžkej život.
  • 00:25:47 Ale teď už to konečně půjde.
  • 00:25:50 Když ji nebudu slyšet
    a ona mě vidět, kde sedím,
  • 00:25:56 to si ještě užijeme
    spokojené stáří.
  • 00:26:03 KLAVÍR, ZPĚV.
  • 00:26:05 Ku ku,
    ťuťu, bum bác,
  • 00:26:11 dudu,
    ham ham, pac pac.
  • 00:26:18 Jak jen ta léta pádí,
  • 00:26:22 kde jsou ta slůvka,
    co nám prošla ouškem mládí?
  • 00:26:28 Ňuňu, hi hi, mňam mňam,
  • 00:26:34 hou hou, bebí, mamá.
  • 00:26:40 Už je to fuč,
    víme však leč to,
  • 00:26:45 že se jednou vrátí nám všem
    původní řeč...
  • 00:26:57 Skryté titulky vyrobilo
    Studio "V", s.r.o.

Související