iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
11. 3. 2001
10:50 na ČT1

1 2 3 4 5

29 hlasů
238060
zhlédnutí

Nemocnice na kraji města 7/20

Ema

Dr. Králová porodí zdravou dceru Elišku. Mladý Sova přiváží k otci hospodyni Emu, která velmi vážně onemocněla…

62 min | další Seriály »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Nemocnice na kraji města - Ema

  • 00:01:10 ZVONÍ.
  • 00:01:16 -Dobrý večer, paní doktorko.
    -Dobrý večer.
  • 00:01:20 Myslím, že už tady zůstanu.
  • 00:01:24 -Dano! Slíbila jsi, že mi zavoláš.
    -Vidíš, ale stihla jsem to sama.
  • 00:01:31 -Ale co kdyby se ti cestou...
    -To bych ti určitě zavolala.
  • 00:01:36 -Nenamlouvej si, že dokážeš
    všechno sama. -Naopak, Bety.
  • 00:01:41 Já si to musím namlouvat,
    když už jsem se na to dala. Ahoj.
  • 00:01:58 -Dobrý den.
    -Dobrý den.
  • 00:02:02 -Dobrý den, Ino.
    -Dobrý den, pane doktore.
  • 00:02:13 Děkuju vám.
  • 00:02:17 -Kdo to je, proboha?
    -Proč proboha?
  • 00:02:20 Já nevěděl, že v naší nemocnici
    máme tak hezké holky.
  • 00:02:25 Ina Galušková, jedna z nejlepších
    ošetřovatelek, co tady máme.
  • 00:02:34 Počkejte. Galušková, není to ta,
    co s ní měl něco Blažej?
  • 00:02:41 -Vám se něco doneslo?
    -To bych řekl. Vám ne?
  • 00:02:48 -My to zase tak nesledujeme.
    -To byste měli.
  • 00:02:54 Jak to, že ta holka je ještě tady?
    Proč jste ji nepřeložili jinam?
  • 00:03:00 -Při tom nedostatku sester...
    -Já vám říkám,
  • 00:03:05 že v takových případech se musí
    postupovat energicky.
  • 00:03:10 Nejsem zastáncem energického
    zasahování. Obyčejně víc pokazí...
  • 00:03:16 Co by se mělo pokazit? Já říkám,
    že ti lidé musí jít od sebe.
  • 00:03:23 Když budou chtít,
    tak se budou scházet.
  • 00:03:26 A myslím,
    že už je mezi nimi stejně konec.
  • 00:03:30 A kromě toho jsou oba výborní
    pracovníci, a to je podstatné.
  • 00:03:35 Prosím, dělejte, jak myslíte.
    Zodpovědnost za oddělení máte vy.
  • 00:03:43 Také myslím.
  • 00:03:49 -Ahoj.
    -Nazdar.
  • 00:03:53 -Jak vypadalo to rameno na čtyřce?
    -Dobře, bylo to klidné. -Konečně.
  • 00:04:02 -A jinak? Dovezli někoho v noci?
    -K nám ne. Byl tady direktor.
  • 00:04:07 -A co chtěl?
    -Nevím. Konečně snad pochopil,
  • 00:04:11 že primariát se dá šéfovat z domu
    telefonem. Ale ptal se na tebe.
  • 00:04:21 -A co? -No co, proč jsme prý
    Inu nepřeložili jinam, nebo tebe.
  • 00:04:31 -A co vy?
    -Já blekotal jako vždycky,
  • 00:04:34 starý řekl, že s tím nesouhlasí,
    a podržel to až do konce.
  • 00:04:44 -A neříkáš to, abych mu byl vděčný?
    -To také.
  • 00:04:48 Prostě jsi tím případem slavný.
  • 00:04:52 -A na čem to skončilo?
    -No direktor se starým nehnul.
  • 00:04:58 -A co řekl jako poslední slova?
    -Poslední slova?
  • 00:05:02 "Dělejte, jak rozumíte,
    zodpovědnost za oddělení máte vy."
  • 00:05:09 Pak vypadnul,
    jako kdyby ukradl vidličky.
  • 00:05:14 Takže je ostře proti tomu,
    abychom byli na jednom oddělení.
  • 00:05:22 Vždyť ti to celou dobu říkám.
  • 00:05:31 Tak pojďte dál, babičko,
    hned to provedeme.
  • 00:05:35 -Já mám času dost.
    -Jo?
  • 00:05:39 Rošťáku, když lezu na strom,
    nekoukám po holkách! Obrať se!
  • 00:05:46 -Pane doktore, je tady to kalcium.
    -Připravte mi stříkačku.
  • 00:05:53 -Kolik to bude?
    -Snad to neděláte poprvé.
  • 00:05:57 Buďte tak laskavá a neptejte se
    mě na takové zbytečnosti.
  • 00:06:02 Pardon.
  • 00:06:07 Zatněte pěst a zacvičte. Tak...
  • 00:06:14 -Kterou žílu si vybereme?
    -Třeba tuhle. Natáhněte mi kalcium.
  • 00:06:20 -Ta žíla je ale moc málo patrná.
    -Jako vždycky.
  • 00:06:29 -No tak...
    -Moment, pane doktore.
  • 00:06:36 -Tak prosím.
    -Teď to trochu píchne.
  • 00:06:40 To nevadí, pane doktore,
    já jsem na to zvyklá.
  • 00:06:46 Ale, vedle!
    Tak 1. pokus se nám nevydařil.
  • 00:06:57 -Á, vedle! 2. pokus také vedle!
    -Promiňte, ono to je obtížné.
  • 00:07:03 Jen si poslužte, pane doktore.
  • 00:07:09 -Nechcete něco podržet?
    -Co byste mi asi tak držela?
  • 00:07:14 -Já jen...
    -Kdybyste šla radši z toho světla!
  • 00:07:19 Pardon, to jsem nevěděla,
    že to je kvůli světlu.
  • 00:07:29 Pane doktore,
    nepíchnul byste nám injekci?
  • 00:07:33 Pan doktor Cvach to nemůže trefit.
  • 00:07:36 Pane kolego, prosím vás,
    buďte tak laskav...
  • 00:08:12 -Dobrý den. Jak to jde?
    -Dobrý den, děkuju. Dobře.
  • 00:08:21 -Spíš cítím záda než nohu.
    -To se nedivte.
  • 00:08:25 Za ty měsíce na lůžku
    jste je vyřadil z činnosti.
  • 00:08:29 Já už je naučím konat,
    co mají v popisu práce.
  • 00:08:34 Tento týden vám můžeme odstranit
    dlahu nebo vás dokonce pustit domů.
  • 00:08:40 -A tu dlahu bychom odstranili
    později. -Já bych mohl domů?
  • 00:08:45 -Ale zajedete si do rehabilitačního
    ústavu. -To by bylo krásné!
  • 00:08:50 -Moment, něco mi tu nesouhlasí.
    -Prolongace. Ty 3 centimetry.
  • 00:08:56 -No právě. -Kvůli tomu jsem tady.
    -Kvůli čemu?
  • 00:09:01 -Abych vás upozornil, že jste
    vlastně zdráv. -Jak to, zdráv?
  • 00:09:07 -Já mám nožičku o 3 cenťáky kratší.
    -Ale schopnou všech funkcí.
  • 00:09:14 -Ale kratší.
    -My tomu říkáme relativní indikace.
  • 00:09:20 Kdybyste nechtěl, už vás
    nebudeme trápit další operací.
  • 00:09:25 Jen ji natáhněte.
  • 00:09:31 -A nechcete si to rozmyslet?
    -Takové věci si nerozmýšlím.
  • 00:09:38 Jak myslíte, ale ušetříte 3 měsíce
    a vyhnete se dalšímu riziku.
  • 00:09:47 -Jakému riziku?
    -Každá operace představuje riziko.
  • 00:09:53 I ta sebelehčí.
  • 00:09:55 Vaši nohu prodloužíme, i s tou
    minulou operací, celkem asi o 6 cm,
  • 00:10:01 a to je pro vaši stehenní kost
    veliká zkouška.
  • 00:10:07 -Myslíte, že to nemusí vydržet?
    -Tu operaci vydržíte určitě,
  • 00:10:12 -ale vy jistě myslíte
    na plný trénink. -Samozřejmě.
  • 00:10:17 To vám nikdo na světě nezaručí.
  • 00:10:22 Takže ty 3 měsíce
    a ta operace by byly úplně na nic.
  • 00:10:33 Nemusíte mi odpovídat hned,
    máte 2 až 3 dny na rozmyšlenou.
  • 00:10:42 -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:10:48 Já vám přijdu říct.
  • 00:10:56 Danule, už všechno víme!
    Dcera Eliška, 3,50/49.
  • 00:11:01 -Blahopřání je na naší straně.
    -Ahoj.
  • 00:11:04 -A tuhle bonboniéru jsem nedostala.
    -Já nechci, to je atentát.
  • 00:11:10 Jako naschvál nikdo nic nepřinesl.
    A růže také nejsou kradené, že?
  • 00:11:17 -Gratuluju, Dano.
    -Děkuju.
  • 00:11:28 To jsem ráda, že jste přišli.
  • 00:11:32 A jaký to je pocit,
    přivést na svět miminko?
  • 00:11:39 Vy jste na mě tak hodní,
    já na to nejsem zvyklá.
  • 00:11:46 Já jsem naposledy brečela ve 14
    a teď mám pořád slzy na krajíčku.
  • 00:11:54 -My ti sem pošleme psychologa.
    -Dej pokoj.
  • 00:11:59 -Tak jaký je to pocit?
    -Zpočátku samý nepříjemný.
  • 00:12:04 A když jsem Elišku viděla poprvé,
  • 00:12:07 také se mě nezmocnila
    ta mateřská vášeň,
  • 00:12:11 ale teď, když mi ji přinesou
    na krmení... Neptejte se.
  • 00:12:15 -Půjčte mi kapesník!
    -Krmení!
  • 00:12:20 -Já se rozloučím...
    -Počkej, já ti musím ukázat Elišku.
  • 00:12:27 -Já nechci, aby se přede mnou...
    -Je možné, aby se doktor styděl?
  • 00:12:33 Tohle je nejhodnější holka z líhně.
  • 00:12:37 -Tak tohle je ta vytoužená Eliška?
    Ta je krásná! -Něžná.
  • 00:12:43 -A kukadla má po tatínkovi, že?
    -Máte výborný postřeh.
  • 00:12:50 To jsou roky praxe.
  • 00:12:54 -Jak přišla na tatínka?
    Někdo tu byl? -Ne. Kdo, prosím tě?
  • 00:12:59 To se jen tak říká v porodnici,
    aby maminky měly radost.
  • 00:13:04 -Já už opravdu půjdu, počkám venku.
    -Já si ji jen pochovám.
  • 00:13:09 -Tak Dano, na shledanou.
    -Ahoj.
  • 00:13:14 -Hele, jak to mezi vámi vypadá?
    -Snad hezky. -Jo?
  • 00:13:22 Ale mě se také nezmocnila vášeň,
    jak říkáš.
  • 00:13:26 -Já mluvila o mateřské vášni.
    -Ta by se mě asi zmocnila dřív.
  • 00:13:33 -Ale na to máš čas. Půjč mi ji.
    -Počkej...
  • 00:13:41 Dano, nemám zvednout telefon
    a vytočit nějaké číslo?
  • 00:13:45 -Nebo poslat telegram.
    -Komu?
  • 00:13:50 -Někomu, kdo by možná dceru
    rád viděl. -Ty ses zbláznila!
  • 00:13:56 Eliška je jen moje, nikomu ji nedám
    a s nikým se o ni dělit nebudu.
  • 00:14:02 -Tak nelituješ? A necítíš se sama?
    -Jak to, sama?
  • 00:14:08 Jsme přece dvě, já a Eliška.
  • 00:14:20 -Vypadá krásně, že?
    -Ta malá nádherně.
  • 00:14:24 -Ta velká přece také.
    -Mám o ni strach. -Jaký strach?
  • 00:14:29 Je nepřirozené,
    že je s tím dítětem sama.
  • 00:14:32 Ale ona se cítí bohatá, silná.
  • 00:14:35 Já vím, ale to není v pořádku.
    Ten muž mi tam schází.
  • 00:14:41 Mně vůbec ne. Já si ho tam
    ani neumím představit.
  • 00:14:46 -Vy to říkáte, jako byste ji chtěla
    následovat. -Na to nemám odvahu.
  • 00:14:52 Ale líbí se mi to
    a budu ji v tom podporovat.
  • 00:15:06 Ino, mohu tě svézt?
  • 00:15:11 -Ty na mě čekáš?
    -Nebudeme tady stát, že ne?
  • 00:15:39 Ještě nekouříš? Já také ne.
    Moc děkuju za ty peníze.
  • 00:15:47 Dostala jsi je v pořádku?
  • 00:15:52 Ino, vznikl takový problém.
    Ředitelství vyvíjí tlak na primáře,
  • 00:16:02 abychom my dva nedělali
    spolu na jednom pracovišti.
  • 00:16:14 Já jsem s tím zatím nesouhlasil,
  • 00:16:18 ale ta situace je neúnosná,
    hlavně pro mě.
  • 00:16:23 Takže jsem se tě chtěl zeptat,
  • 00:16:26 jestli bys nepožádala
    o přeložení ty sama.
  • 00:16:34 Místo dostaneš určitě kdekoliv,
    já bych ti v tom pomohl.
  • 00:16:45 Co si o tom myslíš?
  • 00:17:06 Ino,
    já jsem tě přece nechtěl urazit!
  • 00:17:11 To byla jen prosba,
    prospěšná pro nás pro oba!
  • 00:17:17 Ino, prosím tě, přece nepůjdeš...!
  • 00:17:44 -Kampak jdete, Ino?
    -Jen tak.
  • 00:17:48 -Něco se vám stalo?
    -Ne.
  • 00:17:52 -Sednete si? -Vy už končíte?
    -Byl jsem pro Petrovic dvojčata.
  • 00:17:58 A byl jsem na kurzu pro specialisty
    na zdravotnická zařízení.
  • 00:18:03 Tam jsou mašiny, že takhle sanitka
    je proti tomu kafemlýnek.
  • 00:18:10 -Nechcete jít večer do kina?
    -S vámi?
  • 00:18:49 -Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:18:56 -Jak to hrajou?
    -Hrozně.
  • 00:19:00 -Vy byste byl lepší?
    -To jsou junioři.
  • 00:19:04 Ti by mi na střídačce
    dávali pod zadek polštářek.
  • 00:19:16 To byste mohl hrát
    i s nohou o 3 centimetry kratší?
  • 00:19:23 -Jak víte, že jsem na to myslel?
    -To není tak těžké uhodnout.
  • 00:19:28 No, to není.
  • 00:19:30 Ale já jsem v dějinách hokeje
    neslyšel, že by někdo takový hrál.
  • 00:19:36 Možná byste měl hledat
    v dějinách ortopedie.
  • 00:19:43 -Tam takové případy jsou?
    -Tam jsou i jiné věci.
  • 00:19:47 Vy chcete po tom maléru, co jste mi
    prorokovala černou budoucnost,
  • 00:19:53 do mě napumpovat
    skvělé perspektivy, že?
  • 00:19:57 Myslíte, že nám primář přidělil
    role: Ty budeš skeptický,
  • 00:20:02 ty budeš budit zdání objektivity
    a tak?
  • 00:20:07 Víte, stala se zvláštní věc.
  • 00:20:10 Když jsem byl rozsekaný na hadry,
    tak jsem vůbec nepochyboval,
  • 00:20:17 že se všechno spraví, že budu hrát,
    samozřejmě za nároďák.
  • 00:20:23 A teď když je to těsně před tím,
    že bych si mohl obout kanady,
  • 00:20:30 tak jsem z toho dostal strach.
  • 00:20:36 -Můžete mi to vysvětlit?
    -Nemůžu, ale chápu vás.
  • 00:20:43 Možná je to tím,
    že jsem byl malý a hloupý.
  • 00:20:49 Teď jste velký a chytrý?
  • 00:20:54 Víte, já jsem za ty měsíce,
    co jsem tady, hrozně zestárnul.
  • 00:21:00 -Jak se to projevuje?
    -Že jsem si všeho začal víc vážit.
  • 00:21:08 I sebe.
    Každé kostičky, i té zlámané.
  • 00:21:15 Takže už ji kvůli prodloužení
    operovat nechcete?
  • 00:21:22 -Co myslíte? Mám nebo nemám?
    -To se ptáte mě?
  • 00:21:26 Když jsem k vám zachovala
    tak skepticky...
  • 00:21:29 Já na vás dám,
    vy mi ze všech nejméně věříte.
  • 00:21:34 -Ale to není nedůvěra.
    -Nevysvětlujte mi to.
  • 00:21:38 Ale kdybyste byla na mém místě,
    dala byste si tu nohu prodloužit?
  • 00:21:49 -Ale já nemám kdyby ráda.
    -Ano nebo ne? -Já nejsem vy.
  • 00:21:54 Já mám jiné představy o životě,
    o práci.
  • 00:21:57 Já nechci, abyste mluvila za mě,
    mluvte za sebe,
  • 00:22:01 kdybyste se vy vracela
    do toho svého života.
  • 00:22:05 Šla byste kulhavá?
  • 00:22:08 -Rozumíte? Zdravá, ale kulhavá.
    Šla byste? -Nešla.
  • 00:22:18 Tak to jsem chtěl slyšet.
    Jdu na to.
  • 00:22:28 -Ale co když to bude horší...
    -Já už jsem se rozhodl.
  • 00:22:33 -To jsem způsobila já?
    -A kdo jiný než vy?
  • 00:22:40 Nebojte se, já na vás neřeknu,
    že jste mi to vnukla vy.
  • 00:22:59 Táto!
  • 00:23:12 Táto, vzbuď se!
  • 00:23:38 -Štrosmajer. Někoho přivezli?
    -To jsem já, ahoj.
  • 00:23:50 -Kolik je hodin?
    -Půl druhé.
  • 00:23:54 -Co se stalo? Ty někam jdeš?
    -Nic se nestalo.
  • 00:23:58 My jsme měli koncert
    a pak malou recepci.
  • 00:24:02 -Přijeli se na nás podívat z Prahy.
    -To je dobře.
  • 00:24:06 -Jak to dopadlo?
    -Ohromně, fakt.
  • 00:24:10 Bohun říkal, že se konečně
    utrhneme z téhle díry.
  • 00:24:15 Říkal Bohun.
    Už jsi nebyla dlouho za matkou.
  • 00:24:19 -Já tam zítra skočím.
    -Zítra nemusíš...
  • 00:24:23 Já tam rozhodně skočím,
    já vím, že je to ode mě strašné.
  • 00:24:28 Ale já měla zkoušky na ten nový
    program. Ale to mě neomlouvá.
  • 00:24:37 Táto, já potřebuju půjčit peníze.
  • 00:24:45 -Kolik?
    -No... Kolik máš u sebe?
  • 00:24:51 -Teď?
    -Na mě čeká dole taxi.
  • 00:24:56 -Aha, ta recepce nebyla zaplacená.
    -To jo.
  • 00:25:01 -Ale Bohun dal do placu několik
    koňaků. -Na které neměl.
  • 00:25:06 Prý umět včas do někoho investovat
    je největší umění. To chápeš, ne?
  • 00:25:12 Já to chápat nepotřebuju.
    Počkej, 1, 2, 3... 630 korun.
  • 00:25:20 -Mohl bys mi půjčit 500?
    -Co mám dělat? Hlady snad neumřu.
  • 00:25:32 Nebo víš co?
    Půjč mi 600 pro jistotu...
  • 00:25:43 -Tak na.
    -A těch 30 na taxi.
  • 00:25:48 -To ráno nebudu mít na rohlíky!
    -Rohlíky si koupíš za kovové.
  • 00:25:54 Pa a díky.
  • 00:26:03 Dobré ráno, Emo. Přišly už noviny?
  • 00:26:07 -Naštěstí ne, můžete se v klidu
    nasnídat. -To je škoda.
  • 00:26:11 Bez novin je člověk
    jako bez hodinek.
  • 00:26:15 -Tak prosím.
    -Děkuju.
  • 00:26:20 -Vy někam jedete?
    -Už jsem vám říkala, že za sestrou.
  • 00:26:25 Už si vzpomínám.
  • 00:26:28 Do večera jsem zpátky. A když ne,
    tak máte jídlo v lednici.
  • 00:26:33 -Nemějte starost,
    zajdu si do hospody. -Vy určitě!
  • 00:26:39 -Jestli chcete, tak vás svezu
    na nádraží. -Nic takového.
  • 00:26:46 -Musím tady ještě poklidit.
    -Tak ji pozdravujte.
  • 00:26:53 -Na shledanou.
    -Budu ji pozdravovat.
  • 00:26:58 Pánové, to je moje poslední jízda,
    tak si toho važte.
  • 00:27:03 Už je na čase. Dívat se na náš
    mančaft, to je utrpení!
  • 00:27:08 Nebojte, od příští sezóny to
    rozsvítíme. Já vás zdravím!
  • 00:27:14 -Co mu dělali?
    -Také prodlužovačka.
  • 00:27:17 Dost jsme se na tom zdrželi,
    musíme sebou hodit.
  • 00:27:39 -Proč jste se zdrželi?
    -Nevím, to je pořád něco.
  • 00:27:46 -Dobrý den.
    -Dobrý. Jak se jmenujete?
  • 00:27:49 -Pane doktore, mě tady každý zná.
    -Jméno musím zkontrolovat.
  • 00:27:54 -Přemysl Rezek.
    -Máte umělý chrup? -V tomhle věku?
  • 00:28:00 -Máte nebo ne?
    -Nemám.
  • 00:28:02 -Ani částečně? -Ne.
    -Tak pojedeme.
  • 00:28:06 -Prosím vás, je tady dnes doktorka
    Čeňková? -Ano, umývá se.
  • 00:28:11 -Já bych s ní rád mluvil.
    -Ale to je zdržení. -Jen 3 slova.
  • 00:28:22 -Paní kolegyně! Ten pacient
    s vámi chce mluvit. -Se mnou?
  • 00:28:28 -Mám mu říct, že nemáte čas?
    -Ne, já tam jdu.
  • 00:28:39 Dobrý den, paní doktorko. Zdraví
    vás váš pacient bez bázně a hany.
  • 00:28:45 -Dobrý den. Něco se stalo?
    -Ne. Já si to neumím vysvětlit,
  • 00:28:52 ale najednou se klepu jako ratlík
    a potřebuju, aby mi někdo řekl,
  • 00:28:58 -že to se mnou dobře dopadne.
    -Proč by to nemělo dobře dopadnout?
  • 00:29:04 Jsme tu v kompletním složení
    s primářem, za hodinu bude po všem.
  • 00:29:11 Tak to jsem chtěl slyšet.
  • 00:29:15 -Teď bych si měl zdřímnout, že?
    -To bude nejlepší.
  • 00:29:21 -Dobrou noc.
    -Dobrou.
  • 00:29:55 Bety, nic mi neříkejte,
  • 00:29:57 mezi vámi a tím mladíkem začíná
    něco nevýslovně krásného.
  • 00:30:04 -Prosím vás, on dostal normální
    strach. -Ale dítě drahé!
  • 00:30:11 Srdce žen získáváme tak,
    že se předvádíme jako nebojsové,
  • 00:30:17 a nebo, což je rafinovanější,
    jako plaší a bázliví hošíci,
  • 00:30:25 kteří hledají pod křídlem
    útočiště. Pamatujte si to.
  • 00:30:29 Začínáme, prosím!
  • 00:32:45 -KLEPE NA DVEŘE.
    -Dál!
  • 00:32:49 -Dobrý večer. Není tady Alžběta?
    -Není, ale čekám ji. Pojď dál.
  • 00:32:54 -Já nechci rušit.
    -Mě nerušíš a Elišku také ne.
  • 00:32:58 Jí nevadí mluvení, ale otevírání
    a zavírání dveří. Pojď!
  • 00:33:05 -Ta je krásná!
    -Viď? Celý tatínek.
  • 00:33:10 -Ale ty vypadáš, jako když jdeš
    někoho požádat o ruku. -Já jdu.
  • 00:33:16 -Jo? Alžbětu?
    -Alžbětu.
  • 00:33:21 A to si troufne nebýt doma,
    když jdeš s takovou nabídkou?
  • 00:33:27 -Ona o tom neví.
    -Ale něco tuší, ne?
  • 00:33:32 -Ona to ani netuší.
    -Vy nejste domluveni?
  • 00:33:36 Ne, já nejsem schopen to domluvit
    a Alžbětu to ani nenapadne.
  • 00:33:43 -Ještě řekni, že spolu nechodíte
    a já padnu. -To je takové...
  • 00:33:49 Královské chození.
  • 00:33:52 My spolu posloucháme muziku,
    chodíme do kina, ale jinak nic.
  • 00:33:58 -Já tomu nerozumím, takže detaily.
    Dali jste si už pusu? -Ne.
  • 00:34:06 Tak vy jste si nedali pusu
    a ty ji jdeš žádat o ruku?
  • 00:34:11 Je to dost divné, viď?
  • 00:34:14 -Já jsem ještě o takovém případu
    neslyšela. -Já také ne.
  • 00:34:20 Ale my si rozumíme,
    takže jsem si říkal...
  • 00:34:29 Já ti tady tu kytku nechám.
  • 00:34:32 -Ahoj! Dobrý večer!
    -Dobrý večer.
  • 00:34:35 -Co dělá Eliška?
    -Když jsi nešla, dala se do jídla.
  • 00:34:40 -Já jsem měla nějaké zařizování.
    -A už budeš doma?
  • 00:34:44 -Ještě bych ráda zašla k jednomu
    pacientovi. -Ale nespěcháš.
  • 00:34:49 -Mohu si skočit pro Feminar.
    -Jo.
  • 00:35:04 -Tak já jsem tu hned.
    -Ahoj.
  • 00:35:09 -Že je strašně líbezná?
    -Strašně. Totiž moc.
  • 00:35:15 -A jak se vede Daně jako matce?
    -Chcete říct svobodné matce?
  • 00:35:20 -Ano.
    -Je šťastná.
  • 00:35:23 Jen by se asi občas potřebovala
    s tím štěstím někomu svěřit.
  • 00:35:29 Takže člověk nepotřebuje druhého
    člověka jen v neštěstí,
  • 00:35:34 -ale i v případě zcela opačném, že?
    -Zdá se, že ano.
  • 00:35:43 -Vy někam jdete?
    -Ano, jdu někam...
  • 00:35:49 -Totiž za vámi.
    -Za mnou?
  • 00:35:55 Já jsem si to vymyslel, tak to teď
    vykonám, ať se děje cokoliv.
  • 00:36:00 Já vás přicházím požádat o ruku.
  • 00:36:03 Já vím, namítnete, že nejsme
    ani tak daleko ani tak blízko,
  • 00:36:08 ale já jsem si jist,
    že nikdy nenajdu nikoho,
  • 00:36:12 s kým bych tak rád a bez bázně
    šel celým životem.
  • 00:36:20 Děkuju vám za to vyznání.
    Také myslím, že bychom si rozuměli.
  • 00:36:28 Ale nejsem připravená ani naladěná,
    abych něco takového provedla.
  • 00:36:37 Já bych vás nerada ztratila,
  • 00:36:41 ale také bych ještě ráda zůstala
    svobodná. To je moc protimluv, že?
  • 00:36:51 Ne, ne, já tomu rozumím.
  • 00:36:56 Vy jste na mě moc hodný, Vladimíre,
    a já vás mám za to moc ráda.
  • 00:37:13 -KLEPE NA DVEŘE.
    -Dále!
  • 00:37:17 To jsem to dopracovala,
    už klepu na vlastní dveře.
  • 00:37:22 -Alžběta běžela za pacientem.
    -Aha.
  • 00:37:30 -No, tak jak to dopadlo?
    -Vlastně krásně.
  • 00:37:36 -Takže bude svatba?
    -To ne.
  • 00:37:40 Ale konečně jsme spolu
    snad začali chodit.
  • 00:37:45 -Snad? Ty to nevíš jistě?
    -Snad jistě.
  • 00:38:00 Dobrý večer, Emo,
    vítám vás z výletu.
  • 00:38:04 -Dobrý večer, táto. Emě je zle.
    -Jak to zle? Co tu děláš?
  • 00:38:09 Já jsem ji přivezl.
    Byla u mě a udělalo se jí špatně.
  • 00:38:13 -Kde je teď?
    -Ve voze, musí do nemocnice.
  • 00:38:20 Vypadá to na ileus,
    ale něco se mi tam nezdá.
  • 00:38:24 Pořád na sebe nechce nechat
    sáhnout, že to nic není,
  • 00:38:28 ale na ohmat je to citlivé.
  • 00:38:30 Nikdy si na nic nestěžovala.
    Znáš Emu.
  • 00:38:34 Léčili jsme jí srdíčko,
    kornatění, ale břicho nikdy.
  • 00:38:38 -Emo! Co mi to provádíte?
    -To vás Kája postrašil.
  • 00:38:42 Jsem rozdrncaná z toho vehiklu.
  • 00:38:46 Když si lehnu do postele,
    bude ráno všechno v pořádku.
  • 00:38:50 To rád slyším.
    Tak jedeme do špitálu.
  • 00:39:19 -Kam ji dáme?
    -Na chirurgii.
  • 00:39:24 -Můžete poslat auto pro primáře
    Vrtišku? -Zařídím.
  • 00:39:33 Vrtiška už je v penzi.
    Nebudou se cítit ublížení?
  • 00:39:37 Nechci, aby místo nich dělal,
    chci jen, aby se na ni podíval.
  • 00:39:50 Dobrý den.
  • 00:39:54 Já zůstanu tady.
  • 00:41:14 -To je doktor Bijas, to je můj syn,
    chirurg. -Dobrý den.
  • 00:41:19 -Obvodní lékař.
    -Vypadá to špatně, něco tam bude.
  • 00:41:24 Navrhuji klizma a když to nepomůže,
    tak otevřít.
  • 00:41:31 Mám prosbu. Ještě než budeme
    cokoliv dělat, chtěl bych,
  • 00:41:36 aby se na ni podíval
    primář Vrtiška.
  • 00:41:39 Mám s ním jako s diagnostikem
    nejlepší zkušenost.
  • 00:41:43 -Jestli nemáte nic proti...
    -Ne. Ale kde ho seženeme?
  • 00:41:47 Už jsem pro něj poslal.
  • 00:41:50 -Karlíčku! -Děkuji. Jsi hodný.
    -Tobě vždycky.
  • 00:41:55 -Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:42:39 Něco tam je, ale co,
    to si netroufám jednoznačně určit.
  • 00:42:48 Ať někoho pošlou z interny.
    Jinak s tím klizma souhlasím,
  • 00:42:53 ale současně bych odebral krev
    na skupinu, udělal rentgen,
  • 00:42:58 -a připravte operační sál.
    -Zařídím to. -Buďte tak laskav.
  • 00:43:04 Jo, tohle jsou jediné chvíle,
    kdy se staří chirurgové setkají.
  • 00:43:15 Bohužel.
  • 00:44:32 -Kdo je to?
    -To jsem já.
  • 00:44:37 -Vy nemáte službu.
    -Nemám.
  • 00:44:42 Tak vy nemáte službu
    a přesto jste za mnou přišla?
  • 00:44:46 Na tom nic není, bydlím hned vedle.
  • 00:44:52 -Čeká vás někde někdo?
    -Ne. Proč se ptáte?
  • 00:45:00 Posaďte se na chvilku.
  • 00:45:09 -Už sedím. -Já nebudu vyzvídat,
    jak dopadla operace.
  • 00:45:15 To se v ortopedii pozná za dlouho.
  • 00:45:18 Možná si myslíte, že jsem hloupý,
    ale já jsem přesvědčený,
  • 00:45:23 -že se povedla.
    -To je dobře.
  • 00:45:27 -A je to vaše zásluha.
    -To ne, já jen zašila kůži.
  • 00:45:33 Na tom nezáleží, co kdo dělal.
  • 00:45:36 Ten, kdo střílí gól,
    na něm nemusí mít největší zásluhu.
  • 00:45:41 -Ale vy jste mě udělala.
    -Co jsem vás? -Udělala!
  • 00:45:48 To se tak říká o trenérovi,
    že udělal mužstvo,
  • 00:45:52 že z té party kluků
    udělal jiný mančaft,
  • 00:45:56 který jinak hraje,
    působí jiným dojmem, jinak vyhrává,
  • 00:46:01 jinak přijímá porážku.
    A to jste ze mě udělala vy.
  • 00:46:10 -Já vám to nikdy nezapomenu.
    -Děkuju vám.
  • 00:46:15 Ale teď musíte zase spát.
  • 00:46:18 Neposílejte mě spát,
    když vám tady vyznávám lásku.
  • 00:46:24 -Já... -Já vím, takových zpovědí
    doktorky vyslechnou spousty...
  • 00:46:30 -To ne. -Ale považují je za výlevy
    k postelím přivázaných mrzáčků,
  • 00:46:36 se kterými se musí jednat
    shovívavě, že?
  • 00:46:39 -Já vás nepovažuji za mrzáčka.
    Dobrou noc. -Nezlobte se.
  • 00:46:44 -Já jsem chudák, že s vámi
    tak mluvím. -Nic se nestalo.
  • 00:46:49 Ale stalo, neomlouvejte mě
    pořád jako malého kluka.
  • 00:46:55 Já měl v životě tu smůlu,
    že se mi vždycky všechno povedlo.
  • 00:47:01 Když jsem byl malý, tak mě maminka
    ukazovala jako nejhezčího kluka,
  • 00:47:07 kterého vzali i do televize.
  • 00:47:10 A když kluci začali vydělávat
    první korunky,
  • 00:47:14 u nás se netrhly dveře s agenty,
    co mě přepláceli, abych šel k nim.
  • 00:47:20 A když začali dobývat první holky,
    tak já je nestačil odstrkávat.
  • 00:47:26 Já se nechlubím. A když se ostatní
    podívali poprvé do světa,
  • 00:47:31 já za sezónu vystřídal Montreal,
    Moskvu, Davos, Stockholm...
  • 00:47:42 Někdy jsme v Praze nestihli ani
    přesednout z letadla do letadla.
  • 00:47:50 Vidíte, a to se všechno sesypalo
    na jedné rovné silnici
  • 00:47:55 v rychlosti 130 km za hodinu.
  • 00:47:59 A stejně rychle ode mě odpluli
    agenti s penězi a holky,
  • 00:48:05 co obcházejí stadiony, a letadla,
    co vás vezmou, kam chcete.
  • 00:48:15 Už jsem nebyl ten hezký chlapec,
    ani rychlý střední útočník,
  • 00:48:21 byl jsem jen pacient s polámanou
    nohou, kostmi a hlavou,
  • 00:48:25 ve které to hučí.
  • 00:48:28 Mě ti šíbrové nezajímali,
    to cestování mě unavovalo,
  • 00:48:34 a na ty ječivé tribuny jsem kašlal
    stejně jako na ty holky.
  • 00:48:41 Ale když to najednou ode mě
    odpadlo, tak jsem si připadal...
  • 00:48:46 Jak bych vám to řekl?
    Jako narkoman, kterému vzali drogu.
  • 00:48:52 Já jsem tím opovrhoval,
  • 00:48:55 ale když to najednou nebylo,
    tak jsem myslel, že se zblázním,
  • 00:49:00 protože ze všech těch stovek
    známostí a tisíců na tribuně
  • 00:49:05 jste tady zůstala jen vy.
  • 00:49:11 Vlastně nezůstala, protože vy jste
    v tom minulém životě nebyla.
  • 00:49:19 Já se k vám najednou upnul,
    neptal jsem se vás,
  • 00:49:23 jestli je vám to milé,
  • 00:49:26 ale osoboval jsem si na vás
    nějaké právo, které nemám.
  • 00:49:31 Tak se na mě nezlobte,
    já už to víckrát neudělám.
  • 00:49:39 Mějte se hezky, dobrou noc.
  • 00:49:46 Neposílejte mě pryč,
    když tady s vámi chci zůstat.
  • 00:49:56 Musíme to otevřít, Karlíčku.
    Rentgen toho moc neukázal.
  • 00:50:01 Je tam jasné pentoneální
    dráždění a břicho je vzedmuté.
  • 00:50:18 Tak ať se vám to podaří.
  • 00:50:21 -Nechcete se také umýt?
    -Zbytečně bychom se pletli.
  • 00:50:26 -Já také jen sem tam něco podržím.
    -Mně stačí, že u toho budeš.
  • 00:50:31 -Kde vás pak najdu?
    -Já počkám tady. -Dobře.
  • 00:52:08 Povídejme si o něčem.
    Myslím, že toho musíme probrat moc.
  • 00:52:14 Prosím tě, teď ne, táto. Teď ne.
  • 00:52:41 Ileus, Karlíčku.
    Ucpaná céva, která zásobuje střevo.
  • 00:52:46 Velký rozsah,
    odebrali jsme ho skoro 70 cm.
  • 00:52:50 Zatím je to v pořádku. Pošleme ji
    na ARO a uvidíme, co bude dál.
  • 00:52:56 Bojíte se komplikací?
  • 00:52:59 Bojíme se, že si s tím
    už nebudeme vědět rady.
  • 00:53:05 -Děkuju, že jsi tady byl.
    -Dobrou. -Také děkuju. -Dobrou.
  • 00:53:10 -Děkuju vám. -Dobrou noc.
    -Na shledanou. -Na shledanou.
  • 00:53:36 -Dobrý večer, pane primáři.
    -Dobrý večer.
  • 00:53:45 To je doktorka Čeňková od nás.
  • 00:53:52 Vezmu tě domů.
  • 00:54:22 Dobrou noc, táto.
  • 00:54:27 -Nechceš tady přespat?
    -Mám v 6 ráno ordinaci.
  • 00:54:31 -Tak tam zavoláme, aby to někdo
    za tebe vzal. -Nemá kdo.
  • 00:54:38 Jsem tam sám na 2 obvody.
  • 00:54:48 Tak dobrou noc.
  • 00:54:58 -A jeď opatrně.
    -Dobrou noc.
  • 00:55:32 -Alžběto, já tě pořád vyhlížím.
    -Trochu jsem se tam zdržela.
  • 00:55:39 Já tě chtěl jen chvíli vidět
    a zahrát ti jednu skladbičku.
  • 00:55:44 Prosím vás... Prosím tě,
    teď už ne, já ráno brzy vstávám.
  • 00:55:49 -Pojď na minutku...
    -Nezlob se, až jindy.
  • 00:55:54 -Já vím, že jsem hrozná, ale...
    -Já to chápu, nic se nestalo.
  • 00:56:03 Dobrou noc.
  • 00:56:09 Dobrou noc.
  • 00:57:40 Panstvo, dovolte, abych vám nabídl
    chlebíčky a koláčky z naší svatby.
  • 00:57:50 Pro dnešek končíte, ne?
    Kdo může, ať mé dceři připije.
  • 00:57:56 Tak tuhle holku jsem mohl milovat,
    ale copak jsem měl čas?
  • 00:58:01 Jáchyme, podívej se na mě,
    ať vidíš, jak vypadá mužská závist.
  • 00:58:06 Jo, ale tu ručičku si dejte pryč.
  • 00:58:10 Ino, Romane, gratuluji vám a přeji
    vám mnoho citu, úcty a tolerance.
  • 00:58:19 Vezměte si koláčky. Jsou dobré!
  • 00:58:22 -Že jim to sluší?
    -Jim to sluší ohromně,
  • 00:58:26 ale vy to říkáte,
    jako kdyby to byla nějaká nemoc.
  • 00:58:31 -Hlavně, aby jim to vydrželo.
    -To jo.
  • 00:58:34 Délka a láska, velký cit,
    to je jako živelní pohroma.
  • 00:58:39 Tomu se člověk musí jedině oddat.
  • 00:58:45 Ino, já vám přeju všechno nejlepší
    do dalšího života.
  • 00:58:49 Nikomu to nepřeji víc než vám.
  • 00:58:53 -Vám také, Romane. A buďte šťastni.
    -Děkujeme, pane doktore. My budeme.
  • 00:59:00 -Vezměte si koláček!
    -Já musím za pacientem.
  • 00:59:04 -Pane doktore! -Prosím.
    -Já vás prosím o odpuštění,
  • 00:59:09 že jsem vám tenkrát udělal ostudu.
  • 00:59:13 To víte, člověk má strach o děti
    a peníze také nesbírá na chodníku.
  • 00:59:18 -To je v pořádku. -Tak se
    nezlobíte na starého pokrývače?
  • 00:59:24 -Ne, ne.
    -Tak pozdravení vaší paní manželce.
  • 00:59:27 A kdyby vám teklo do baráku,
    zavolejte. Pro vás to bude grátis.
  • 00:59:36 No, skoro grátis!
  • 00:59:40 Pane doktore, vezměte si koláček,
    a rohový, ať se také oženíte.
  • 00:59:46 To těžko. Já celý život hledám
    partnerku, aby byla na mé úrovni,
  • 00:59:52 nebo ještě na vyšší,
    aby mě někam neustále zvedala.
  • 00:59:58 To by byla pro ni velká tíha.
  • 01:00:01 Ino, já ti přeju hodného muže
    a kupu dětí, a co si přeješ sama.
  • 01:00:07 -Děkuju.
    -Je to krásný pocit, mít svatbu?
  • 01:00:12 -Jsi šťastná?
    -Bylo to hezké. Přišlo hodně lidí.
  • 01:00:20 -Ale já se ptám, jaký je to pocit.
    -My už musíme jít, čekají na nás.
  • 01:01:03 Skryté titulky vyrobilo
    Studio "V", s.r.o.

Související