Fotograf a muzika

Dnes si připomínáme 120 let od narození fotografa Josef Sudka, jedné z nejvýznamnějších osobností české fotografie minulého století. Jeho tvorba byla velmi proměnlivá a vyvíjela se od romantických zachycení krajiny, přes střízlivý popis skutečnosti v duchu nové věcnosti až po poválečnou uměleckou fotografii vytvářenou technikou kontaktního otisku. Přesto si zachovával určitou kontinuitu, o čemž svědčí i jeho cesty do obce Hukvaldy na severovýchodní Moravě. Právě v této obci se narodil jeden z nejoriginálnějších zjevů české a světové hudební moderny - Leoš Janáček. Sudek se do Hukvald pravidelně vracel po 25 let a při jedné z jeho pozdních cest jej zachytil i tento dokumentární film. Měl rád pozdní jaro, léto a začátek podzimu, toulal se po krajině a zvěčňoval zajímavá místa, která našla své odrazy v Janáčkových skladbách. Jeho hudbě však Sudek porozuměl až po několikátém poslechu. Dojmy z vesnice a okolní krajiny zpracoval pro publikaci, v níž je zachyceno například Janáčkovo obydlí v různých časových obdobích a světelných náladách.

Poetické vyznání tvorbě dvou výrazných uměleckých osobností zdůrazňuje kontrasty světla v interiérech i v přírodě a je podmalováno Janáčkovou komorní hudbou. Režisérka Eva Marie Bergerová chtěla snímek původně pojmenovat Pan fotograf a muzika, ale tento název nebyl dobovým vedením schválen. Přála si titulem vyjádřit, že Josef Sudek byl mistrem svého oboru, a i když se nakonec musela této pocty vzdát, snímek sám její úctu k Sudkově tvorbě vystihuje dostatečně.