Sedm písní a pochybnost

Zesnulý zpěvák Karel Gott, s nímž se dnes celá republika s poctami rozloučí, byl bezesporu nejvýznamnějším českým interpretem populární hudby. Jeho kariéra se držela na vrcholu bezmála šest desetiletí. I proto získal přívlastek „Zlatý hlas z Prahy“, jenž platil u nás i v zahraničí. Narodil se 14. července 1939 v Plzni. V mládí se toužil stát malířem. Když nebyl přijat na UMPRUM, odešel do učení (ČKD) v oboru elektromontér. Během učňovských let se věnoval své druhé velké lásce – hudbě a zpěvu. V roce 1958 získal první místo v soutěži amatérských zpěváků. Na pražské státní konzervatoři studoval operní zpěv u prof. Karenina (žáka ruského pěvce Šaljapina).

V roce 1962 dostal Gott nabídku na angažmá do divadla Semafor Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra, jejichž píseň „Oči sněhem zaváté“ se v Gottově interpretaci stala hitem roku. Tehdy vyhrál pěvec také čtenářskou anketu časopisu Mladý svět Zlatý slavík 1963. V průběhu své více než padesátileté zpěvácké kariéry zvítězil Karel Gott celkem 40krát.

Po odchodu ze Semaforu založil se svými novými spolupracovníky, bratry Štaidlovými (textařem a skladatelem), vlastní divadelní scénu Apollo a stal se její hlavní hvězdou. Na festivalu Bratislavská lyra získal v roce 1966 zlatou Bratislavskou lyru. V televizním filmu Sedm písní a pochybnost, kde Gott hledá mezi četnými fanynkami svoji první platonickou lásku Jitku, uslyšíte mj. písně Zlatá náušnice na text tragicky zesnulého Jiřího Štaidla, Duše jeho bratra Ladislava, skladatele, a Kvůli vám. Pěveckou heptalogii uzavře píseň „Když mne stará matka“ z Cigánských melodií českého národního klasika Antonína Dvořáka.