iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
1. 5. 2002
09:00 na ČT2

1 2 3 4 5

240 hlasů
309026
zhlédnutí

Svatební cesta do Jiljí

Adepti manželství, dříve než se rozhodnete, podrobte svůj vztah zatěžkávací zkoušce – společné dovolené! Libuše Šafránková a Josef Abrhám v populární komedii

83 min | další Filmy »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Svatební cesta do Jiljí

  • 00:00:08 KLEPE.
  • 00:00:43 -Hlásím nález víceúčelové tašky.
    -Nálezy jsou vedle.
  • 00:00:49 Ale já jsem také jednu ztratil!
  • 00:01:00 -V MYSLI: To jsem blázen.
    -Co tedy chcete?
  • 00:01:05 Říkám, že jsem také jednu ztratil.
  • 00:01:09 -Ztráty jsou vedle.
    -Moment! Také jsem jednu našel.
  • 00:01:15 -Nejdřív jsem jednu ztratil a potom
    našel. -Tak co vlastně chcete?
  • 00:01:26 Hlásím nález víceúčelové tašky.
  • 00:01:32 -No, konečně!
    -Ale také ztrátu jiné, ale stejné.
  • 00:01:40 -Abyste rozuměl, jedna je moje a ta
    jiná té paní. -Jaké paní zase?
  • 00:01:48 -Nevím, vyměnili jsme si je v kině.
    -Tak si je zase vyměňte zpátky.
  • 00:01:55 -Ale kde ji budu hledat?
    Copak já ji znám? -Já jsem tady.
  • 00:02:02 -Ještě, že jsem vás našla. -Ano.
    -Hlavně, kvůli tomu zubu. -Jakému?
  • 00:02:09 -V MYSLI: Mám jít k zubaři? A kdy?
    -Dnes ve 3. Je to důležité.
  • 00:02:16 -A zítra k řediteli.
    -Jak to víte?
  • 00:02:20 Toho pitomce nezabíjejte,
    a nezapomeňte si vyzvednout grafy.
  • 00:02:27 -Ta ženská snad je... Vy jste...?
    -Váš anděl strážný? To nejsem.
  • 00:02:34 Mám váš diář. Nahlédla jsem do něj,
    chtěla jsem zjistit vaše jméno.
  • 00:02:43 Marně. Ten zubař je tam s třemi
    vykřičníky, tak vám nesu heřmánek.
  • 00:02:51 Tím si kloktejte, třikrát denně,
    po jídle. Ukažte, jak to vypadá.
  • 00:03:02 Je dokázáno, že 63% rozvodů
    připadá na manželství,...
  • 00:03:07 ...kde se partneři před svatbou
    znali méně než půl roku.
  • 00:03:14 Jejich vzájemná neznalost je přímo
    úměrná pravděpodobnosti rozvodu.
  • 00:03:21 Co o ní vím
    za těch pár měsíců?
  • 00:03:25 Nosí sportovní pytel, při hovoru
    se zastavuje v chůzi, je mystická.
  • 00:03:32 A říká mi "miláčku",
    i když to nesnáším.
  • 00:03:36 Půl roku jsi nebyl doma
    a nic nevyprávíš.
  • 00:03:43 -Tak co bych vám řekl? -Co pořád
    děláš v té Praze sám? A vůbec...
  • 00:03:52 Když dělá tu kandidátskou práci,
    tak asi moc času nemá, maminko.
  • 00:03:59 Pořád zahrabaný v číslech,
    ale měl bys také myslet na život.
  • 00:04:08 Zase ti chybějí u saka knoflíky.
    Já ti je přišiji.
  • 00:04:14 -Kdo ti je přišije, až tu nebudu?
    -A je to tady. Nejsi nejmladší...
  • 00:04:23 -Máma má pravdu, nejsi nejmladší.
    -A ve čtyřiceti budeš mít vředy.
  • 00:04:32 -Nepodceňuj to.
    -A já se těšila na vnoučata.
  • 00:04:39 -Copak si mohu vzít někoho,
    koho neznám? -Ty nás neposloucháš.
  • 00:04:46 -Budu se ženit. -Cože? -Ty?
    -Ty a ženit? -Ty musíš?
  • 00:04:52 Ne... Když tatínek říká "výhoda
    klidného přístavu pro práci..."
  • 00:05:02 -Ale ve 35 letech se člověk
    nežení hrrr... -A co ty knoflíky?
  • 00:05:09 Člověk se přece nežení kvůli
    knoflíkům. A jak dlouho ji znáš?
  • 00:05:18 -Půl roku. Skoro. -Půl roku?
    -To je moc krátká doba, nemyslíš?
  • 00:05:28 -A co o ní vlastně víš?
    -No... Co?
  • 00:05:36 To jsem si mohl myslet.
    Musíte se nejdřív pořádně poznat.
  • 00:05:44 Abys neudělal nějakou hloupost.
    A víš, jak nejlépe člověka poznáš?
  • 00:05:53 Když s ním cestuješ. Viď, maminko?
  • 00:05:58 -Naše svatební cesta do Jiljí...
    -Snad předsvatební cesta. -Co?
  • 00:06:06 -Nic, říkám "předsvatební cesta".
    -No, právě, že? -No co?
  • 00:06:19 Poznávat člověka po svatbě
    je trochu pozdě.
  • 00:06:24 Zkus jí to navrhnout. Řekni,
    že je to taková rodinná tradice.
  • 00:06:34 To snad nemyslíš vážně?
    Já přece nemohu...
  • 00:06:41 Předsvatební cesta? To ne.
    Na to Petra nikdy nepřistoupí.
  • 00:06:49 Já myslím, že je to výborný nápad.
  • 00:06:53 Kdyby jeden z nás zjistil, že se
    k sobě nehodíme, může ustoupit.
  • 00:07:01 -Ano, musíš tu možnost mít.
    -Nejde jen o mě, ale i o tebe.
  • 00:07:09 -Já vím, že se k sobě hodíme.
    -To snad není možné. To víš teď...
  • 00:07:18 -Když to vím teď, budu to
    vědět vždycky. -To není pravda.
  • 00:07:25 -Máme na závažné věci různé názory.
    -Jak bychom mohli mít různé názory?
  • 00:07:34 -Třeba zrovna teď mám jiný názor.
    -Ne, já mám stejný názor jako ty.
  • 00:07:41 To nemáš. Říkáš, že nemůžeš dospět
    k názoru, že se k sobě nehodíme.
  • 00:07:48 -To je pravda. -Co? -Že musíš
    mít tu možnost ustoupit, miláčku.
  • 00:08:05 Zkouška je zřejmě nutná. Je milá,
    ale nelogická, bez systému.
  • 00:08:12 -Bez toho se nedá životem jít.
    -Můžeme jít. -Cože?
  • 00:08:30 Baterka... Nůž, pyžamo. Tričko.
  • 00:08:41 Ovšem tedy...
  • 00:08:51 Košile. Tričko ne.
    Košile dvakrát.
  • 00:09:06 Hlavně nesmí poznat, že jsem
    pro ni připravil různé zkoušky...
  • 00:09:13 ...a že vše probíhá podle
    předem připraveného plánu.
  • 00:09:19 Teď má mít podle plánu sbaleno.
  • 00:09:31 Přece není možné, aby nebyla doma?
    Musí balit.
  • 00:09:41 -Haló!
    -Haló! Kde jsi?
  • 00:09:46 Já jsem teď přišla od holiče.
    Co potřebuješ?
  • 00:09:51 Chci se zeptat, jestli jsi
    sbalila ten menší batoh.
  • 00:09:57 -Aha, já jsem ještě nezačala balit.
    -Vždyť je 10 hodin. -To stihnu.
  • 00:10:05 -Ráno tě ještě vzbudím.
    -Ty mě?
  • 00:10:09 Dobře, ale nebuď mě, jako moje
    matka, třepáním ramene,...
  • 00:10:16 ...ale s arabskou zdvořilostí.
  • 00:10:20 "Vstávej, můj červánku.
    Den je plný mléka a fazolí."
  • 00:10:26 -Dobře, ale už mě nezdržuj,
    musím balit. -Dobrou noc.
  • 00:10:45 Půjdeme raději o něco dřív,
    beze zmatku.
  • 00:11:37 ZVONÍ TELEFON.
  • 00:11:51 -Prosím! -Haló, červánku,
    jsi tam? Ty jsi ještě spal?
  • 00:11:57 Den je plný ropuch a netopýrů.
  • 00:12:01 Jak jsi říkal, že musíme vstávat
    v půl páté, slyšela jsem jen páté.
  • 00:12:06 A natáhla jsem budík na 5.30.
  • 00:12:09 To je ten známý úkaz, že polovina
    19. století je rok 1950.
  • 00:12:15 -Nebuď otrávený, půjdeme na nádraží
    hned po snídani. -To není možné!
  • 00:12:21 Nevíme, kdy nám jede další vlak.
    A do 18. hodin máme být v hotelu.
  • 00:12:28 -A pak jsme měli mít večerní
    procházku. -To stihneme.
  • 00:12:37 -Pojede jiný vlak. Ráda chodím
    na nádraží nazdařbůh. -Nazdařbůh?
  • 00:12:45 -Říkal jsi něco? -Ale ne.
    -Tak ahoj. -Ahoj.
  • 00:12:50 Nazdařbůh! To slovo se v mém
    slovníku dosud nenacházelo.
  • 00:13:04 Tak ahoj a měj se!
  • 00:13:53 -Co ten kufr? Jedeme přece do hor.
    -Já vím, ale nedalo se nic dělat.
  • 00:14:01 Jsou tam jen naprosto nutné věci.
  • 00:14:06 -Panenky? Komu to bude? -Různým
    milým lidem, které potkáme cestou.
  • 00:14:16 -A co tohle? -Prášky.
    Víš přece, jak špatně spíš.
  • 00:14:22 -Takovéhle boty?
    -Abych se nezdála miláčkovi malá.
  • 00:14:27 Dovolíte? Děkuji. Klíč určování
    partnera pro manželství.
  • 00:14:39 -Je to dobré? -Ano.
    -Dovolíte? Já jsem to nečetl.
  • 00:14:45 -Vezměte si tři.
    -Aby mi neutekla?
  • 00:14:49 Kniha je kniha, ale život je jiný.
  • 00:14:53 Žena musí vědět, co na toho jejího
    platí. Třeba přijde domů opilý.
  • 00:14:59 Já vím, že ho mám svléknout,
    a uložit do postele.
  • 00:15:05 Nebo přijde domů z práce naštvaný.
    Dám mu hned pivo a je to!
  • 00:15:11 Tím manžela nevychováte,
    když mu budete takhle ustupovat.
  • 00:15:17 -Já neustupuji, to chce taktiku.
    -Prosím vás, taktiku...
  • 00:15:40 Pečenou kachnu mám rád,
    ale kdybych si teď vzal,...
  • 00:15:46 ...ještě po létech mi bude
    říkat, že jsem kanibal,...
  • 00:15:52 ...co jedl kachnu před kachnou.
  • 00:16:00 -Na shledanou. -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:16:08 Chovat kachny nikdy nebudeme.
  • 00:16:16 Jízdenky, prosím!
  • 00:16:31 Děkuji. Kdo další přistoupil?
  • 00:16:37 -Co je? -Všiml sis jeho rukou?
    -Ne.-Má malíček v rovině s palcem.
  • 00:16:45 To jsou ruce bezbranného člověka.
    Potřebuje pomoc.
  • 00:16:53 To nám nebudou stačit ani 2 kufry.
    Hned zítra se kufr pošle domů.
  • 00:17:01 Představ si, že pan průvodčí bývá
    i 72 hodin o studeném jídle.
  • 00:17:07 Pojďte se posadit.
  • 00:17:13 -Chceš také?
    -Děkuji.
  • 00:17:18 -Vezměte si trochu čokolády.
    -Děkuji.
  • 00:17:25 -Co je to tamhle nahoře?
    -To jsou topoly. -Děkuji.
  • 00:17:33 -Rychle rostoucí dřevina.
    -Vezměte si ještě čokoládu.
  • 00:17:40 -Vezměte si! -Já čokoládu rád.
    -Vezměte si víc. -Tak dobře.
  • 00:18:04 Nemají už nic.
  • 00:18:10 -Je tady krásně.
    -Náš pokoj rezervovali do 18 hodin.
  • 00:18:26 Tak co teď?
  • 00:18:36 -Copak? Potřebujete pomoc?
    -Ale... -Potřebujeme.
  • 00:18:44 -Pozor na potah, aby se nepotrhal.
    -Je to těžké.
  • 00:18:50 -Kousek za vámi...
    -A točit. -Pořád za mnou.
  • 00:18:56 To je Vendulka, ta druhá Andulka.
    Já už toho moc nezmůžu, mám revma.
  • 00:19:04 -Ještě, že mám syna.
    -Co si na to dáváte?
  • 00:19:09 Nám teď dost pomohla automobilová
    doprava. Ale jezdí vlak za vlakem.
  • 00:19:17 Ještě peřinu.
  • 00:19:23 S listy aloe měl úspěchy
    sofijský akademik Palečko.
  • 00:19:28 Učitelka z Varny trpěla bolestmi
    hlavy. Rozjela se za Palečkem.
  • 00:19:35 Ten jí předepsal denně šálek aloe.
    Za 14 dnů bolesti přestaly.
  • 00:19:42 Někomu pomůže na revma odvar
    z celeru, jinému odvar z bezu.
  • 00:19:49 V Austrálii poslední dobou
    léčí revma dešťovou vodou.
  • 00:19:59 Teď to bude ještě horší.
  • 00:20:03 Až přestane jezdit večerní raketa,
    dostanu se domů až o půlnoci,...
  • 00:20:10 ...osmačtyřicítkou, hytlákem.
    A ráno abych vstával v půl třetí.
  • 00:20:16 To je první svatební noc. Naštěstí
    je můj plán rozložen na 5 dní.
  • 00:20:23 Zákon počtu pravděpodobnosti
    malých čísel nemůže selhat.
  • 00:20:28 Takže zítra už určitě...
  • 00:21:19 Kufr jsme sice odeslali, ale jestli
    je tohle vítězství, tak nevím.
  • 00:21:26 Nechceš pomoct?
  • 00:21:29 Přiblížila se zkušební hranice
    naší cesty, 1000 m nad mořem.
  • 00:21:36 Tato hranice je prubířským
    kamenem charakteru.
  • 00:21:41 Zbabělí se stávají odvážnými,
    čiperní línými, a naopak.
  • 00:21:46 Jsem zvědav,
    co tato hranice udělá s ní.
  • 00:21:51 Troufal by sis ho vynést
    až na vrchol Portyše?
  • 00:22:02 -Kdyby to bylo nevyhnutelné, tak...
    -Je to nevyhnutelné.
  • 00:22:08 Zřejmě začíná působit
    hranice charakteru.
  • 00:22:13 -A proč? -Uvidíš. -Nebo to je
    zkouška? Kdo koho vlastně zkouší?
  • 00:22:22 Zřejmě i ona zkoumá mou osobnost.
  • 00:22:26 Ale proč ten romantický nápad,
    tahat těžký trám až na vrchol?
  • 00:22:33 Budiž, chce celého muže, má ho mít.
  • 00:22:37 Ale v tom případě musíme vybudovat
    3 tábory ve vzdálenosti 120 metrů.
  • 00:22:45 -Co koukáš? Rozděl dávky sucharů,
    čokolády, cukru. -Prosím?
  • 00:22:52 Až dorazíme do tábora číslo 2,
    vrátím se bez trámu do tábora 1.
  • 00:22:59 Tam vezmu batoh s proviantem.
  • 00:23:05 -Já ti dám, tak snadno to nepůjde,
    miláčku. -Hm... -Co? -Tak ano.
  • 00:23:18 Nestudoval jsem nadarmo dobytí
    Mount Everestu.
  • 00:23:24 Ale Hillary a Tenzing netáhli trám.
    Mimo kyslíkových masek nenesli nic.
  • 00:23:40 -Pardon.
    -Dobrý den.
  • 00:23:43 MLUVÍ NĚMECKY.
  • 00:23:49 -Ptá se, jestli tam budeme něco
    stavět. -Televizní anténu.
  • 00:23:55 -Barevnou televizní anténu.
    -To je dobrá věc. -Báječná.
  • 00:24:01 -Vynikající.-Prosím? -Vynikající.
    -Fenomenální. Epochální.
  • 00:24:08 -Na shledanou.
    -Na shledanou.
  • 00:24:44 Suchary! A předejít zchátrání
    nedostatkem vody. Já jdu pro batoh.
  • 00:25:40 Hoď to dolů!
    Já jsem to viděla.
  • 00:25:56 -Hoď to dolů.
    -Ne. Je to zkouška naší lásky.
  • 00:26:02 Hoď to dolů, nebo mě přestaneš mít
    rád, ještě než dojdeš nahoru.
  • 00:26:13 Ne. Kdybych zkoušku odvolal, zůstal
    by v tvé duši do smrti otazník.
  • 00:26:21 -Mezi tebe a mne by vstoupil trám.
    -Co to povídáš? Blouzníš z únavy!
  • 00:26:30 -Jdeme.
    -Proboha, ty jsi blázen! Umíněnec!
  • 00:26:37 Jsi bláznivý umíněnec, kterému je
    nebezpečné cokoliv říct. Stůj!
  • 00:26:51 -Pusť to. -Ty to pusť!
    -Pusť to, říkám. -Ty to pusť!
  • 00:26:57 Za pět dnů v Jiljí si máme slíbit,
    že spolu budeme snášet dobré i zlé.
  • 00:27:29 Já sám, říkám.
  • 00:27:31 -Tak na... -Jdeme.
    -Počkej! Teď!
  • 00:27:38 -Za mnou.
    -Zaber!
  • 00:27:54 Ještě kousek.
    Je to dobré.
  • 00:28:02 Dobré. Sláva, už to bude.
  • 00:28:12 Tak, vidíš.
  • 00:28:24 -A teď ten trám rád hodím dolů.
    -Jaký trám? Obelisk.
  • 00:28:30 Bude tu zasazen do země a budou
    do něj vytesána naše jména.
  • 00:28:37 Celý život bojuji proti okázalosti
    a mám vyřezávat srdce?
  • 00:28:43 Jména hloupých na všech sloupech.
  • 00:28:47 Možná, ale tento obelisk bude
    hlásat památku naší cesty navěky.
  • 00:28:54 -Proč by ji měl hlásat?
    -Velké věci se mají hlásat.
  • 00:29:00 Když Hillary a Tenzing vystoupili
    na Everest, také hned nešli dolů.
  • 00:29:07 Ale to byl Everest,
    symbol lidského snažení.
  • 00:29:12 A tohle je Portyš,
    symbol snažení naší lásky.
  • 00:29:18 Chceš snad říct,
    že je nižší než Everest?
  • 00:29:40 HŘMÍ.
  • 00:29:43 Rychle pryč, nech to být.
    Rychle!
  • 00:29:59 Strašně se bojím bouřky! Jsme na
    vrcholku, sem nejčastěji udeří.
  • 00:30:06 -Je to nejvyšší bod. -Půjdeme dolů.
    -To do nás ještě spíš udeří.
  • 00:30:13 Pojď, neboj se!
  • 00:30:15 Ale jak se zableskne,
    zůstaneme stát.
  • 00:30:20 Pravděpodobnost, že do nás udeří,
    je jako, že spadne meteor.
  • 00:30:26 Meteory padají stále. Kdyby tu byl
    hromosvod! -Ten jsem nevzal.
  • 00:30:33 Není tu elektrické vedení,
    nedal by se zapojit.
  • 00:30:39 -Nerozumíš principu hromosvodu?
    -Nemluv o něm, určitě do nás udeří.
  • 00:30:46 Znám způsob, jak se uchránit
    před bouřkou.
  • 00:30:51 Paty, špičky k sobě, do dřepu,
    hlavu mezi kolena, ruce na zem.
  • 00:30:58 Do pusy větvičku jehličnanu,
    která sbírá elektřinu z ovzduší.
  • 00:31:05 -Ještě větvičku. -Co?
    -Větvičku! -Aha.
  • 00:31:13 Proč jsem jí nenaordinoval trávu?
    Teď do mě ještě opravdu udeří.
  • 00:31:45 Oni tu útulnou horskou
    chatičku zbourali!
  • 00:31:58 Je tady podnikový zájezd,
    jedině společná noclehárna.
  • 00:32:06 Hm, ale je tady krásně.
  • 00:32:12 Zkus se odpoutat autosugescí.
  • 00:32:17 -Říkej si pořád "pravá noha je
    těžká". -Pravá noha je těžká.
  • 00:32:28 ZPĚV V DÁLCE.
  • 00:32:31 -Cítíš, jak je těžká? -Je těžká,
    ale od Buchlova vítr věje.
  • 00:32:39 -Asi chce vidět, jak zasáhnu.
    -Ne, aby sis s nimi něco začal!
  • 00:32:47 Ach jo, zkouška statečnosti.
    To mám ze všeho nejradši.
  • 00:32:57 Jsou opilí,
    ještě ti mohou něco udělat!
  • 00:33:10 ZPÍVAJÍ.
  • 00:33:27 Prosím vás...
    Haló! Prosím vás.
  • 00:33:34 -Vy jste vedoucí zájezdu? -A co?
    -Je pozdě, někteří chtějí spát.
  • 00:33:42 -Kteří? Ukaž mi je! -Všichni
    nahoře, co si zaplatili nocleh.
  • 00:33:48 A vy si myslíte,
    že my jsme si nezaplatili?
  • 00:33:53 -Nemyslím. -Myslíte,
    že my nemáme právo na odpočinek?
  • 00:33:59 -Ale máte, samozřejmě...
    -Tak co si vlastně myslíte?
  • 00:34:07 Ticho!
  • 00:34:18 Povedlo se vám to, děkuji.
  • 00:34:25 Promiňte.
  • 00:34:31 Pardon.
  • 00:34:36 -A je to. -Já vím.
    -Tak dobrou noc. -Dobrou noc.
  • 00:34:46 ZPĚV.
  • 00:34:54 Lehni si.
  • 00:35:00 Představuj si nejkrásnější
    zážitky dnešního dne. Co vidíš?
  • 00:35:10 -Co vidíš?
    -Sokola, jak sedí na javoru.
  • 00:35:19 Dobrou noc.
  • 00:35:25 Co jsem se dnes dozvěděl?
    Dost, ale ne o ní, spíš o sobě.
  • 00:35:31 Jsem schopen ve výšce tisíc metrů
    vykonat práci 10 000 kilopondů.
  • 00:35:36 A ještě pak vyřezat
    srdce s monogramem.
  • 00:36:22 Tomáši! Tomáši!
  • 00:36:36 -Co je?
    -Už je ráno!
  • 00:37:06 -Slyšíš ty zvonce?
    -Zvonce? -Ano.
  • 00:37:15 Ne.
    Co má zase tohle znamenat?
  • 00:37:21 Zkouší můj sluch a zrak jako při
    odvodu, nebo také nic neslyší...
  • 00:37:26 ...ale říká, že slyší, aby mě
    podle doktora Plzáka uvedla...
  • 00:37:33 ...do podřízeného postavení
    a mohla se mnou orat?
  • 00:37:39 BUČÍ KRÁVY.
  • 00:37:53 Doufám, že nebude chtít,
    abychom v paneláku chovali krávy.
  • 00:38:01 Na! Vezmi si.
  • 00:38:35 Brrr...
  • 00:38:44 SMĚJÍ SE.
  • 00:39:13 -Co vidíš?
    -Tebe.
  • 00:39:20 -Co ještě?
    -Zase tebe.
  • 00:39:31 Co ještě vidíš?
  • 00:39:38 Vodomila, jak suchou nohou
    přešel po hladině.
  • 00:39:45 A co ještě vidíš?
  • 00:39:51 Proboha, to je ta kráva,
    které dala bonbón.
  • 00:39:56 Ta její nezodpovědná láska
    k lidem a zvířatům...
  • 00:40:00 -Co ještě vidíš? -Náš byt,
    kde se budou pořád motat lidé,...
  • 00:40:07 ...kterým prokázala
    nějaké dobrodiní.
  • 00:40:11 -Ona se na nás dívá. -No a co?
    -No nic, ale dívá se.
  • 00:40:21 Červená značka tě dovede až
    na nádraží. Dívej se na to!
  • 00:40:28 -Takhle. -Ano.
    -Tam se sejdeme.
  • 00:40:32 -Neměli bychom se rozdělovat.
    -Jenže to je zkouška.
  • 00:40:37 -Kdo se umí orientovat v přírodě,
    umí to i v životě. -Říká tatínek?
  • 00:40:45 Hlavně tam buď včas.
    Jestli se bojíš, že to nestihneš...
  • 00:40:51 -Bojím se o tebe, miláčku.
    -Já jsem na horách jako doma.
  • 00:41:00 Tak...
  • 00:41:07 -Tak ve 12 v Suchém dole, přesně.
    -To chci vidět! Jako vždycky.
  • 00:41:26 Jestli to není moc riskantní,
    takhle ji pustit samotnou.
  • 00:41:32 Podle mapy nikdy nechodila.
  • 00:41:36 Vrstevnice považuje za označení
    železnic. Určitě zabloudí.
  • 00:41:50 Tak copak to tady máme?
  • 00:41:59 Tudy to nepůjde. Tak jinak.
  • 00:42:18 Zatraceně, to snad není možné!
  • 00:42:38 Zmije nemám rád.
  • 00:42:49 KŘIČÍ.
  • 00:42:51 Huš! Huš!
  • 00:42:58 Huš!
  • 00:43:34 -Ahoj!
    -Ahoj.
  • 00:43:54 Teď řekne:
    Kde jsi bloudil, miláčku?
  • 00:43:59 -Co se ti stalo? Chudáčku, tys
    určitě bloudil! -Nejsem chudáček.
  • 00:44:05 -Byla nepřesná mapa.
    -Kudy jsi bloudil? -Nebloudil.
  • 00:44:10 -Proč ses nezeptal? -Já se neptám.
    -Už se nesmíme nikdy rozdělovat.
  • 00:44:19 Mám pak strašné představy. Třeba,
    že jsi spadl do potoka a utopil se.
  • 00:44:25 -A co ještě?
    -Že jsi spadl do bažiny.
  • 00:44:30 -A co ještě?
    -Že ses chytil do pasti na medvěda.
  • 00:44:36 To ne, ale s tou bažinou jsi měla
    pravdu. A také mě honil pes.
  • 00:44:43 -Jsi strašný. Podívej, co mám.
    -Mám strašný hlad. -Domácí sýr.
  • 00:44:50 A taky jsem mohla mít ovečku,
    ale s tou bychom nemohli na vodu.
  • 00:44:56 Loď už mám.
  • 00:44:58 Druhou polovinu naší předsvatební
    cesty jsem umístil na vodu.
  • 00:45:05 Řeka totiž vymyslí takové krize,
    že dvojici, která jimi projde...
  • 00:45:11 ...už nemůže nic rozdělit.
  • 00:45:15 -Ahoj! -Ahoj.
    -Dobrý den.
  • 00:45:18 Říkal jsi, že tu budeme sami.
    Dobrý den.
  • 00:45:22 Pozdrav "ahoj" je výrazem lidí,
    kteří vědí, že dnes se můžeš...
  • 00:45:29 ...do vody udělat ty, zítra já.
    V takové situaci si nepomůžeš sama.
  • 00:45:37 Nestačíš chytat potápějící se věci.
  • 00:45:45 -My se také odděláme?
    -Odděláme? Uděláme!
  • 00:45:53 Řeka se spřátelí s tím,
    kdo k ní přilne.
  • 00:45:58 Jen začátečník se jí protiví.
    A vnucuje jí svou vůli.
  • 00:46:04 Ten, kdo ji pozná lépe,
    je k ní mírný a chlácholivý.
  • 00:46:10 -Nepočíná si příliš vášnivě.
    -A proč tam strkáš ten balón?
  • 00:46:18 Naše věci nesmějí padnout ke dnu,
    když se uděláme. Prosím.
  • 00:46:30 Prosím... A jedeme!
  • 00:46:48 Trochu zpátky.
  • 00:46:56 A dopředu. Dopředu! Výborně.
  • 00:47:01 Je ovšem pravda, že řada dvojic,
    která nasedá na horním toku...
  • 00:47:07 ...jako svazek nejpevnější,
    rozchází se na dolním toku...
  • 00:47:12 ...od stolu i lodě. Uvidíme.
  • 00:48:22 -Co teď?
    -Zaber! Zaber! Pozor, tak ne...
  • 00:48:30 Sakra!
  • 00:48:41 -Vystupme!
    -Nemůžeme, najeli bychom na kmen.
  • 00:48:47 -Vždyť teď klidně stojíme!
    -Proč myslíš, že klidně stojíme?
  • 00:48:54 Proboha, ty máš naběhlé žíly!
    Proč tam visíš? Hned se pusť!
  • 00:49:01 -Vidíš tu mezeru? Tam se
    musíme dostat. -Jak?
  • 00:49:06 -Já budu ručkovat po větvi,
    ty kontruj. -Co je to "kontruj"?
  • 00:49:13 Dozadu!
  • 00:49:40 -Dál nejedu.
    -Petro, miláčku...
  • 00:49:44 -To je cesta do pekel.
    -Z nejhoršího jsme venku.
  • 00:49:50 -Dole je řeka širší a klidnější.
    -Já ti nevěřím ani slovo.
  • 00:49:57 Když nevěříš mně, tak ti přečtu,
    co říká Kotas-Kotrlík.
  • 00:50:06 Lužná tu teče meandrovitým korytem.
  • 00:50:11 Průhledy je vidět do pasek,
    na nichž se často pase vysoká.
  • 00:50:18 -Nevěřím ani Kotasovi-Kotrlíkovi.
    -Tak to se mnou zkus ještě jednou.
  • 00:50:27 Budou tam koloušci a srnečci.
  • 00:50:36 -Co ještě?
    -Meandrovité koryto.
  • 00:50:45 -Co to je?
    -Neboj se, pojď.
  • 00:50:50 -Co ještě?
    -Mraky.
  • 00:51:01 -Co ještě? -Vodomil, který
    přeběhne suchou nohou po hladině.
  • 00:51:22 Docela to s ní umím.
  • 00:51:54 -Jaký poměr máš k věcem zakázaným?
    -Ten nejkladnější.
  • 00:52:00 -Zůstaneme tady?
    -To musíme.
  • 00:52:11 -Měli bychom rychle nastoupit
    a vyrazit. -Nech to na mně.
  • 00:52:17 -My vám tu šlapeme, odpustíte nám?
    -Co to je? -Asi tvůj soukromý dub.
  • 00:52:25 -My zůstaneme jen u břehu.
    -A co ta louka?
  • 00:52:30 -Půjdete přes ni pro dřevo.
    -Přes takovou krásnou louku?
  • 00:52:37 Někudy ji obejdeme, protože
    tahle louka je nejkrásnější.
  • 00:52:43 Už jedeme od rána, ale takovou
    louku jsme ještě neviděli.
  • 00:52:49 Vy to možná nevidíte, ale tady to
    pásmo hor, a ten západ slunce,...
  • 00:52:57 ...a do toho ta louka...
    Vy nevíte, co máte.
  • 00:53:02 -Měl byste si tu něco postavit.
    -Jde na to takticky.
  • 00:53:08 Syn tu bude stavět. Proto nechceme,
    aby nám sem lidé lezli.
  • 00:53:15 -Víte, co dokážou udělat.
    -Někteří jsou hrozní. -Správně.
  • 00:53:21 Jsou horší než zvířata. Pes po sobě
    aspoň zahrabe, ale lidé...?
  • 00:53:27 -Nevidíš? Pán potřebuje připálit.
    -Pardon.
  • 00:53:35 -Nebojte, já dám na něho pozor.
    -Na psa by sis netroufl, burane.
  • 00:53:45 -Vybalíme jen to nejnutnější.
    -Přece nebudete hlady.
  • 00:53:51 Nedal byste si kus domácího sýra?
    Tak manžel něco uvaří.
  • 00:53:57 -Ale pak všechno zahrabe.
    -Samozřejmě, že všechno zahrabu.
  • 00:54:04 Poprvé použila slovo manžel.
  • 00:54:08 -Mám ještě palouk, jdu se tam
    podívat. -My to tady pohlídáme.
  • 00:54:15 Kdyby tu chtěl někdo tábořit,
    řeknu, že musí mít povolení od vás.
  • 00:54:20 -Tak děkuji.
    -Na shledanou, za málo.
  • 00:54:26 Blahopřeji.
  • 00:54:46 -Au! Potvory.
    -Je to možné? Pojď!
  • 00:54:57 Bestie jedny!
    Pojď k ohni!
  • 00:55:00 To nepomůže. Pojď do stanu.
    To jsem ještě nezažil.
  • 00:55:09 To je snad nějaké rojení!
    Zavři to! Jsou i tady!
  • 00:55:16 Au! Pojď pryč.
    To nemá cenu, jedeme pryč. Balíme.
  • 00:55:22 -To je úroveň.
    -To je.
  • 00:55:32 Hoď to tam a jedeme.
    To snad není pravda!
  • 00:55:43 Máš všechno? Jedeme.
  • 00:55:50 Schovej se do toho.
    Zabal se do toho! To tedy dopadlo.
  • 00:56:08 Není to příliš nebezpečná past,
    kterou jsem na ni nastražil?
  • 00:56:14 Radovanovi žádná žena neodolá,
    sám jsem se o tom přesvědčil.
  • 00:56:21 Je tolik jiná než jiné ženy?
  • 00:57:30 Jak se ti líbí
    tenhle způsob buzení?
  • 00:57:36 Co kdybychom Radovana a ten
    tábor vynechali? Máme zpoždění.
  • 00:57:43 Když ses tak těšil? Říkal jsi,
    že ten Radovan nás čeká.
  • 00:57:50 Myslím, že bychom se měli stavit.
  • 00:57:55 Naštěstí nejsem vůbec žárlivý,
    takže vlastně o nic nejde.
  • 00:58:11 -Ahoj! -Ahoj.
    -Dobrý den.
  • 00:58:16 -Tohle všechno je vám k dispozici.
    -Ne, už máme zpoždění.
  • 00:58:22 -Zítra ve 12 musíme být v Jiljí.
    -Ukážu vám tábor.
  • 00:58:27 -Nechceme tě okrádat o čas.
    -Já jsem s vámi přece počítal.
  • 00:58:34 -Říkala jsem, že pan...
    -Radovan. -Radovan.
  • 00:58:39 -Zlato, dejte jim stranou oběd.
    -Jistě.
  • 00:58:44 -Ukážu vám váš bungalov.
    -Ne. Máme zpoždění proti plánu.
  • 00:58:50 -Ty jsi samý plán, samé číslo.
    Zůstanete? -Tak zůstaňme.
  • 00:58:58 -Vždyť je tu krásně. Zítra
    to doženeme. -Že by zabrala?
  • 00:59:04 -To je vaše chatička.
    -Jé, mohu? -Samozřejmě.
  • 00:59:14 -To je tvoje holka? -Ne,
    to je známá z veslařského klubu.
  • 00:59:22 -Neměla s kým jet. -No proto.
    Ty jsi pro ní totiž velký suchar.
  • 00:59:30 -Myslíš? Tak ti děkuji.
    -Je trochu metafyzická.
  • 00:59:35 -Kybernetika, biologická revoluce,
    psychoterapie...-Jak na to přišel?
  • 00:59:43 -Ty trochu zjednodušuješ.
    -Věř mi, mám na to radar. -Já vím.
  • 00:59:52 Vážení přátelé, dovolte mi, abych
    vám představil doktora Svatku.
  • 01:00:00 On je mužského rodu.
  • 01:00:05 Vybere vám ideálního partnera,
    který se k vám hodí. Posaďte se.
  • 01:00:12 Jde o to, abyste co nejupřímněji
    vyplnili děrné štítky,...
  • 01:00:20 ...které vám tu právě dávám,
    a odevzdali je doktoru Svatkovi.
  • 01:00:27 Hlavně si, prosím, zapamatujte
    číslo svého děrného štítku. Prosím.
  • 01:00:51 Ten proklatec Radovan měl
    s tou kybernetikou pravdu!
  • 01:00:56 Odevzdejte štítky doktoru Svatkovi.
    Dámy nalevo, páni napravo.
  • 01:01:16 Pozor!
  • 01:01:19 Dvojka a šestka. Tak prosím!
  • 01:01:26 Trojka a čtyřka. Tak prosím...
  • 01:01:39 -Jaké ty máš číslo?
    -19. -Já 18.
  • 01:01:53 Desítka a sedmnáctka. Račte...
  • 01:02:02 -A konečně, poslední dvojčíslí,
    číslo 19... -Ono to funguje!
  • 01:02:12 -A 20. A to mám, s prominutím, já.
    -Jak to?
  • 01:02:33 Copak ona ten podvod neprohlédla?
    Co ti za to dává, ty kuplíři?
  • 01:02:40 Ano. Mystika, to je její.
    Co jí ke mně vůbec přitáhlo?
  • 01:02:48 Snad můj charakter,
    můj smysl pro jemný humor?
  • 01:02:54 Ne, hloupá náhoda.
  • 01:02:57 Kam já se hrabu s vyměněnou taškou
    na kybernetické hejble Radovana?
  • 01:03:20 TIŠE HOVOŘÍ.
  • 01:03:37 ZPÍVAJÍ.
  • 01:03:45 Všechno jsem si zavinil sám.
    Proč jsem ji zatáhl do té situace?
  • 01:03:52 Žádná žena Radovanovi neodolá,
    proč by měla ona?
  • 01:03:56 -Neviděl jste Radovana? -Ne.
    Asi provádí hodnocení té šarády.
  • 01:04:03 -No právě, všechno popletl. -Kdo?
    -Kyberneťák. -Jak to myslíte?
  • 01:04:10 -Minule vybral mě, dnes tu vaši.
    -Asi se k němu lépe hodí.
  • 01:04:22 -A koho vybrali k vám? -Ano, proč
    ten krám nevybral někoho ke mně?
  • 01:04:31 -Třeba tuhle brunetku.-Vezměte si.
    -Mě nemá nikdo rád. -Prosím?
  • 01:04:40 Pardon. Ne, nechci.
  • 01:04:51 Tomáši!
    Tomáši, my už jsme tady.
  • 01:04:58 -Tak co? Pojedeme zítra dál?
    -Proč bychom nejeli?
  • 01:05:05 -V lodi je totiž díra. -No a co?
    -To jsi vůbec neříkal.
  • 01:05:12 -Nebyl čas, konaly se procházky.
    -Jen jsme se prošli s Radovanem.
  • 01:05:21 -Pojďme se podívat na tu loď.
    -Jdu na to.
  • 01:05:26 -Musíš najít můj chlebník, mám tam
    nářadí. -Je v mém vaku. -Není.
  • 01:05:33 -Kde by byl? -Nevím.-V mém vaku.
    -Tak co k tomu potřebuješ?
  • 01:05:41 -Trojsložkový polyester. -Na co?
    -Lepím tím díry v lodi.
  • 01:05:50 -Na to stačí epoxy. -Někdo lepí
    epoxydem, já zásadně polyesterem.
  • 01:06:00 -Proč tak křičíš?
    -Někdo křičí, někdo šeptá. Pardon.
  • 01:06:36 Už je to tady. Roztržka. To, co
    jsem si vůbec neuměl představit.
  • 01:06:45 Mlčí, zřejmě si je dobře vědoma
    své viny. Možná polyká slzy.
  • 01:07:02 Polyká jablko.
  • 01:07:34 Máme nejvyšší čas, když to chceme
    stihnout. A chce to ona stihnout?
  • 01:07:42 Proč neřekne, že chce zůstat tady?
    Cesta vlastně splnila svůj účel.
  • 01:07:49 Poznali jsme se.
    Já ji aspoň poznal důkladně.
  • 01:07:54 Co se ukázalo? Úplně povrchní.
    Nepozná pravé hodnoty od falešných.
  • 01:08:01 Pořád chodí pozdě, je tvrdohlavá.
    A jak se bojí blesku...
  • 01:08:08 Nejhorší je, jak si s každým
    hned začíná.
  • 01:08:14 I s tím strejdou na louce!
    A včera s Radovanem, to byl vrchol.
  • 01:08:21 Ukázalo se, že se k sobě nehodíme.
  • 01:08:25 A když nemá odvahu to říct,
    tak já jí to řeknu otevřeně.
  • 01:08:30 Ne, nemohu couvnout.
    Ostrý řez, dřív, než bude pozdě.
  • 01:08:34 Čestně se rozloučíme, a je to.
  • 01:09:01 Ale jak takhle pojedeme?
  • 01:09:05 Čeká nás úsek plný balvanů, mělčin,
    ostrůvků. To bez domlouvání nejde!
  • 01:09:46 VÝKŘIK.
  • 01:10:15 -To jsem zavinila já.
    -Ale ne, já. -Já jsem to zavinila.
  • 01:10:22 -Měla jsem ti všechno objasnit.
    -Já přece nejsem vůbec žárlivý.
  • 01:10:29 -Přece si nebudeme vše objasňovat!
    -Musíme si všechno objasňovat.
  • 01:10:36 Co to říkáš? Nemusíme.
    Jsi přece svobodný člověk.
  • 01:10:42 -Nejsem. -Já si tě nezasloužím.
    -Ne, já si tě nezasloužím.
  • 01:10:49 -Jsem urážlivý, žárlivý sobec.
    -A já necitlivá, nechápavá žena.
  • 01:10:56 -Měl jsem tě varovat.
    -Ale ne. -Neznáš ho!
  • 01:11:01 Poznala jsem ho dobře. Hned,
    když vyhodil tvůj štítek.
  • 01:11:07 -Byl v odpadkovém koši.
    -Vážně?
  • 01:11:10 -Jinak by se dostal k mému štítku.
    -Ty moje... -Také se mi přiznal.
  • 01:11:18 Prý už nechce sbírat ženy
    jako známky a rozumět jim.
  • 01:11:24 -Chce, aby někdo rozuměl jemu.
    -A co ty? -Přesvědčila jsem ho.
  • 01:11:31 -O čem?-Aby se zapsal na divadelní
    fakultu jako asistent režie.
  • 01:11:38 -Ale oni ho asi nevezmou.
    -Proč? S tím lepidlem měl pravdu.
  • 01:11:46 -Slepil jsem to špatně. -Ne.
    Tys to slepil dobře, já to viděla.
  • 01:12:07 -Co je? -Ve 12 máme být v Jiljí.
    -To stihneme. -Loď máte napůl.
  • 01:12:15 -To je konec. -Něco se musí najít.
    -Nejdřív se musíte převléknout.
  • 01:12:22 -Půjčíme vám nějaké suché věci.
    -Děkujeme.
  • 01:12:27 To stihnou. Nejdřív do Ústí,
    potom do Předmostí vlakem.
  • 01:12:33 -A pak autobusem do Jiljí.
    -Musejí stihnout vlak v 9.30.
  • 01:12:39 -Pojďte! Tady máte doklady.
    -Děkujeme. -Jděte přes Luka.
  • 01:12:45 -Vlakem do Předmostí a autobusem
    do Jiljí. -Nahoru! -Tudy!
  • 01:12:52 -Děkujeme. Ahoj!
    -Ahoj!
  • 01:13:07 Pojď!
  • 01:13:11 -Už to jede. Haló!
    -Stůj!
  • 01:13:28 -Pane přednosto, kdy jede další
    vlak do Předmostí? -Až ve 12.30.
  • 01:13:36 -Přednosto! Když nás nezachráníte,
    tak jsme ztraceni. -To snad ne!
  • 01:13:43 Tak to je definitivní konec.
  • 01:13:47 Vy jste hodný člověk, podle těch
    květin, co jsou po celém nádraží.
  • 01:13:56 -Prosím? -My máme svatbu.
    Teď, ve 12 hodin v Jiljí.
  • 01:14:03 Potopila se nám loď, protože...
    A ujel nám vlak.
  • 01:14:09 Ale kvůli jedné svatbě
    se vlak vypravit nedá.
  • 01:14:14 -Železnice, to je řád a disciplína.
    -Já vím.
  • 01:14:21 Třeba nám ještě budete vděčná,
    člověk nikdy neví, že?
  • 01:14:28 -Pane přednosto, já se vám přiznám.
    Já jsem vás obelhala. -Proč?
  • 01:14:38 Já jsem to nechtěla říkat před ním,
    ale ten hlavní důvod není svatba.
  • 01:14:45 -Pojďte sem. Televize!
    -Televize? -Televize.
  • 01:14:51 V televizi bude finále soutěže
    Zámek pro dva. Četl jste o tom, ne?
  • 01:14:58 -Ano. -Vyhráli jsme krajské kolo.
    -To gratuluji.
  • 01:15:05 -Máme před sebou poslední úkol,
    dostat se do 12 do Jiljí. -Aha.
  • 01:15:10 -S lodí jsme ztroskotali.
    -To víte, paroplavba.
  • 01:15:15 Když nevypravíte zvláštní vlak,
    jsme ztraceni.
  • 01:15:20 -Josefe, máme prý vypravit vlak.
    -Tam čeká televize, novináři...
  • 01:15:28 Teď, kdybychom přišli včas,
    řekli bychom, ať nefilmují nás,...
  • 01:15:35 ...ale přednostu z Ústí,
    protože bez něho bychom tu nebyli.
  • 01:15:45 No dobře, ale víte,
    co stojí takový zvláštní vlak?
  • 01:15:51 -A kdo může povolit vypravení
    takového vlaku? -Vy!
  • 01:15:58 -Vy určitě na něco přijdete.
    -Jedině snad... Drezína.
  • 01:16:09 -Ale ani to není tak jednoduché.
    -Vám se to podaří. Já to cítím.
  • 01:16:22 -Tak co, Josefe, jel bys?
    -Pane Josefe, že to uděláte?
  • 01:16:30 -Leda bych vzal ty pražce
    na osmatřicítku. -Výborně!
  • 01:16:36 -A nebudete s tím mít potíže?
    -Musíme podpořit mladá manželství.
  • 01:16:51 Tato žena bude perlou
    pro domácnost. Sežene i drezínu.
  • 01:17:14 -Děkujeme!
    -Děkujeme! Na shledanou!
  • 01:17:27 Nic. Spojení je asi ke každému
    vlaku, nikoliv však k drezíně.
  • 01:17:35 Autostop.
  • 01:17:51 -Haló! -Počkejte! Já zapomněl.
    Dneska se žení...
  • 01:17:58 -Já se žením! -Ne, dnes se žení
    zdejší oddávající úředník.
  • 01:18:04 Svatba měla být tady.
  • 01:18:07 Ale v rodině nevěsty je tradice
    konat svatbu v Liptovském Mikuláši.
  • 01:18:15 Všem dali vědět, jen tady mám
    telegram pro nějakého Krchňáka.
  • 01:18:21 -To jsem já! -To jsme my.
    -Vy jste Krchňák? -Vidíte, ne?
  • 01:18:28 -Svatba o den později. Rodiče.
    -Tak já vezl Krchňáka? -Co?
  • 01:18:34 -Já vezl Krchňáka?
    -Ano. A co?
  • 01:18:53 A víš, že je to možná dobře?
  • 01:18:58 Ty si přece nemůžeš vzít ženskou,
    která neumí jezdit na kánoi,...
  • 01:19:03 -...bojí se blesku,
    v mapách se nevyzná. -Ale...
  • 01:19:09 -Ty mě vlastně vůbec neznáš!
    -Ty mě také ne.
  • 01:19:16 -Musíme se lépe poznat.
    -To musíme. -Do zítřka!
  • 01:19:31 -Děkujeme za stop. -Jestli chcete
    přespat, naproti je nový hotel.
  • 01:19:37 -A prosím vás... -Pojď!
    -Mně to nestartuje, zatlačte mě!
  • 01:19:51 -Tys ho chtěla pozvat na svatbu,
    že? -Vždyť já už jsem ho pozvala.
  • 01:19:57 Tedy...!
  • 01:21:41 Skryté titulky vyrobilo
    Studio "V", s.r.o.

Související